Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 17. lekce

17. pokračování korespondenčního kurzu - verše 2.54-59
Vlastnosti moudrého člověka
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv v MP3

Verš : 2.54.

ardžuna uváča
sthitapragňasja ká bhášá samádhisthasja kešava
sthitadhíh kim prabhášeta kimásíta vradžeta kim

Ardžuna uvádí :
V moudrosti dlící jaký je, v sámadhi jsoucí Kéšavo.
V poznání dlící, co říká, jak sedí a jak hýbe se?

Ardžuna pravil :
Jaký je člověk dlící v moudrosti a spočívající v jednotě, Ó Kéšavo. Jak mluví člověk dlící v poznání, jak sedí a jak se pohybuje?

ardžuna	Ardžuna - jeden z pěti Pánduovců; hlavní hrdina Bhagavadgíty, syn boha Indry. K němu Kršna pronáší svůj Zpěv Vznešeného
uváča	pravil
sthita	umístěn; zůstávat
pragňasja	moudrost; učenost
ká	co
bhášá	říkat; popsat
samádhi	Samadhi - dosažení soustředění mysli
sthasja	setrvat; spočinout
kešava	Kršna - Ničitel démona Kéši; Kršna - ka (Brahma) + iša (Rudra) + váti (dávat sílu)
sthita	umístěn; zůstávat
dhíh	moudrost
kim	k čemu; proč;co
prabhášeta	mluvit
kim	k čemu; proč;co
ásíta	sedět
vradžeta	chodí; pohybuje se
kim	k čemu; proč;co

Verš : 2.55.

šrí bhagavánuváča
pradžaháti jadá kámán sarván pártha manogatán
átmanjevátmaná tuštah sthitapragňastadočjate

Šrí Bhagaván uvádí :
Pokud touhy své odmítne, všechny Pártho, v mysli jsoucí,
sám jistě tichý ve svém Já, dlí v moudrosti pak říká se.

Blahoslavený Pán pravil:
Kdo se vzdá všech tužeb, Synu Prthy, které jeho mysl vytváří, jistě sám ve svém nitru spokojený, pak se říká, že setrvává v moudrosti.

Ardžunova otázka míří spíše na vnější viditelné znaky, ale Kršna ve svém výkladu hned uvádí ne zcela viditelné vlastnosti duševní.

šrí	požehnaný; blahoslavený
bhagaván	Kršna - Pán; osvícená bytost, která má nejvyšší poznání; Bhag je patrně základ našeho Bůh
uváča	pravil
pradžaháti	vzdát se; odmítnout
jadá	jestli
kámán	touhy
sarván	všechny
pártha	Ardžuna - syn Prthy (Kuntí)
manogatán	myslí vytvořené; smíchané
átmani	svým pravým Já; myslí
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
átmaná	pravé Já; v pravém Já
tuštah	spokojený
sthita	umístěn; zůstávat
pragňas	v moudrosti
tadá	když; tehdy
učjate	říkat; nazývat

Verš : 2.56.

duhkhešvanudvignamanáh sukhešu vigatasprhah
vítarágabhajakrodhah sthitadhírmuniručjate

Strasti mu mysl nevzruší, také si štěstí nežádá,
svodů, strachů, hněvu prostý, dlící v poznání říkají.

Mudrcem pevného poznání je zván ten, jehož mysl neznepokojují strasti a nežádá si štěstí, kdo je osvobozen od půvabů, strachů a hněvu.

Moudrost není souhrn rozličných znalostí, ale poznání řádu svého vlastního života. Na duchovní úrovni se stará o předání potřebných znalostí náboženský sytém, který pomocí různých příběhů a soubory různých doporučení tyto znalosti přirozeně předává.
Na společenské úrovni splňuje tyto podmínky nejlépe kastovní systém. Kastovní systém stanovuje každé společenské třídě vlastní řád - soubor znalostí, povinností a práv potřebných pro spokojený život. Pro nižší kasty je tento řád jednodušší, pro kasty nejvyšší je mnohem složitější.
Tento řád je přijat během dětství, jednodušší prostým rodinným životem, složitější speciálními mnohaletými školami. Obrovskou výhodou kastovního systému je to, že běžný člověk nemusí znát řád celé společnosti, ale pouze tu část, která se týká jeho života. Pokud se dostane do situace, kdy jeho znalosti nejsou dostatečné, je povinností vyšších tříd, vládců nebo kněžích, aby takovému člověku pomohli.

duhkhešu	strast
anudvigna	neznepokojovat
manáh	mysl
sukhešu	štěstí
vigata	zbavený
sprhah	žádost
víta	zbavený
rága	lákání; půvab; svody
bhaja	strach; nebezpečí
krodhah	hněv
sthita	umístěn; zůstávat
dhír	moudrý; znalý
munih	mudrc
učjate	říkat; nazývat

Verš : 2.57.

jah sarvatránabhisnehastattatprápja šubhášubham
nábhinandati na dvešti tasja pragňá pratišthitá

Kdo není vázán k ničemu, ten to získá, v dobru i zlu
jenž nechválí a nehaní, jeho je moudrost neměnná.

Kdo není nikdy ovlivněn, ten To získá. Ať v dobru nebo zlu, nechválí ani neodsuzuje, pak jeho moudrost je pevně ustálená.

jah	kdo
sarvatra	kdekoli
anabhisnehas	bez připoutaností; závislostí; možnosti ovlivnění
tat	to
tat	to
prápja	získat; dosáhnout
šubha	dobro
ašubham	nedobro; zlo
na	Ani; ne-
abhinandati	chválit; velebit
na	Ani; ne-
dvešti	nenávidět; závidět
tasja	jeho
pragňá	učený; moudrý
pratišthitá	pevně ustálená; upevněná

Verš : 2.58.

jadá samharate čájam kúrmo'ngáníva sarvašah
indrijáníndrijárthebhjastasja pragňá pratišthitá

A jestli on zatahuje, jak želva nohy úplně,
smysly od jejich lákadel, jeho je moudrost neměnná.

A pokud zcela odtáhne své smysly od smyslových vjemů, jako želva zatahuje své nohy do krunýře, potom je jeho moudrost pevně ustálená.

jadá	jestli
samharate	zasunout
ča	a; také
ajam	toto
kúrmo	želva
angáni	údy
iva	jakoby
sarvašah	zcela; vše
indrijáni	smysly
indrija	smyslové
arthebhjas	vnímané předměty; vjemy
tasja	jeho
pragňá	učený; moudrý
pratišthitá	pevně ustálená; upevněná

Verš : 2.59.

višajá vinivartante niráhárasja dehinah
rasavardžam raso'pjasja param drštvá nivartate

K předmětům pouta pukají, u střídmého vtěleného,
chuť tu zbude. I ona chuť zmizí, když Boha uvidí.

Pouta k předmětům opouští střídmou vtělenou bytost, jen chuť zůstává. I tato chuť však zmizí po spatření Nejvyššího.

Základním problémem většiny lidí je neznalost své věčné podstaty. Lidé se považují za lidská těla žijící ve světě. Tato těla mají různé potřeby, které je nutno tělům dodat. Naplňování těchto potřeb vyvolává v těle slast. Duch dlící v těle je raději v těle, které prožívá slast než v těle které pociťuje nedostatek a trpí. Proto se duch snaží potřeby zabezpečit co nelépe, aby tělo prožívalo co nejvíce slasti. Jelikož duch zapomněl na svou svébytnost a ztotožňuje se s tělem, je ovládán touhou být spokojeným tělem. Z touhy se často rodí nenasytnost nebo zlost.
Cesta z této pasti vede skrze střídmost a disciplínu. Postupně se oslabují jednotlivé závislosti tak dlouho, až bude moci Božská milost ukázat duchu jeho pravou úžasnou podobu.

višajá	předmět; záměr
vinivartante	mizet; vzdalovat se
niráhárasja	odříkavý; zdrženlivý
dehinah	vtělený
rasa	chuť; šťáva
vardžam	zůstat
raso	chuť
api	v; i; zahrnovat
asja	této; tohoto
param	nejvyšší; dávné; věčné
drštvá	hledět
nivartate	zmizí; odpadne; nesetrvat

Předchozí lekce Následující lekce