Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 18. lekce

18. pokračování korespondenčního kurzu - verše 2.60-65
Pricip vzniku duševních problémů, sebezotročující vlastnost mysli
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv

Verš : 2.60.

jatato hjapi kaunteja purušasja vipaščitah
indrijáni pramáthíni haranti prasabham manah

Jistě i pilným, Kauntéjo, bytostem rozlišujícím,
smysly neklidné a vzpurné, mysl mocí odnášejí.

Jistě i usilujícím lidem, Synu Kuntí, bytostem znalým, neklidné smysly odnášejí svou mocí jejich mysl.

Mysl je úžasný nástroj, její moc spočívá v obrazotvornosti. Vytváří nejen obrazy na základě smyslových vjemů, ale i různé obrazy, na smyslech nezávislé. Nejsou to jen sny ve spánku, ale i různé bdělé obrazy. Například si představujete, jak jste u svých blízkých, i když ve skutečnosti třeba řídíte auto a jste teprve na cestě k nim.
Jak říká Kršna, tyto obrazy se tvoří i mudrcům. Oni však znají dokonale tuto obrazotvornost a dokáží svou mysl zcela podřídit své vůli.

jatato	snažící se; usilující
hi	jistě; také
api	v; i; zahrnovat
kaunteja	Ardžuna - syn Kuntí
purušasja	nejlepších lidí
vipaščitah	znalých; rozlišujících
indrijáni	smysly
pramáthíni	neklidný; bouřlivý; znepokojující
haranti	rozhodit; unášet
prasabham	prudce; násilně; zbrkle
manah	mysl

Verš : 2.61.

táni sarváni samjamja jukta ásíta matparah
vaše hi jasjendrijáni tasja pragňá pratišthitá

Tyto všechny ovládaje, spočívá ve Mně, Nejvyšším.
Kdo podrobí svoje smysly, jeho je moudrost neměnná.

Když tyto všechny chutě a smysly ovládne, potom sedí spřažen se Mnou, Nejvyšším. Podrobí tak jistě své smysly a jeho moudrost se pevně ustálí.

Smysly a zejména neklidná mysl snadno okradou člověka o získaný klid. Proto je nutné mysl ovládnout, poznat její chování a změnit jej. Komu se to povede, ten není náchylný na nechtěné změny nálady a spočívá v klidu své moudrosti.

táni	tyto; ony
sarváni	všechny
samjamja	ovládat
jukta	zapřažen; zapojen
ásíta	sedět
matparah	Kršnu - mne nejvyššího
vaše	podroben
hi	jistě; také
jasja	on; ten
indrijáni	smysly
tasja	jeho
pragňá	učený; moudrý
pratišthitá	pevně ustálená; upevněná

Verš : 2.62.

dhjájato višajánpumsah sangastešúpadžájate
sangát samdžájate kámah kámátkrodho'bhidžájate

Sklouzne-li mysl k předmětům, pouta k nim brzy vytvoří.
Pouta jistě touhu zplodí a touha v hněv se přemění

Spočine-li mysl na předmětech, rodí se k těmto předmětům vztah. Ze vztahu povstane touha a z touhy vyvstane hněv.

dhjájato	uvažovat; myslí spočinout
višaján	předměty
pumsah	člověk; osoba
sangas	vazba
tešu	k nim; v nich
upadžájate	nastává; rodí se
sangát	vazba
samdžájate	povstane
kámah	touha
kámát	touha
krodhah	hněv
abhidžájate	vyvstane

Verš : 2.63.

krodhádbhavati sammohah sammohátsmrtivibhramah
smrtibhramšád buddhinášo buddhinášátpranašjati

Hněv přivodí oklamání, oklamání paměti ztrátu.
Ztráta paměti mdlý rozum, zmar rozumu je sama smrt.

Hněv přivodí mylné představy, tyto představy způsobí ztrátu paměti. Ztráta paměti vyvolá zmar rozumu a zmar rozumu je jako zánik bytosti.

Tyto verše ukazují sebezotročující sklony mysli. Pokud se v představách objeví nějaký předmět, který může vyvolat například tělesnou slast, potom se mysl začne tímto předmětem zaobírat. Nejprve se k němu upne a potom vytvoří touhu. Pokud není touha naplněna, objeví se hněv a v hněvu se už člověk zcela nerozumně a je zcela vydán napospas svým představám.
Toto není ojedinělý případ, ale jde o každodenní prožitky mysli, která není zkrocená, očištěná a takto zušlechtěná.

krodhád	hněv
bhavati	stane se; nastane
sammohah	klam; mylná představa
sammohát	klam; mylná představa
smrti	paměť
vibhramah	zapomenutí; ztráta
smrti	paměť
bhramšád	zapomenutí; nedorozumění
buddhi	moudrost; rozum
nášo	zmařit; přijít o
buddhi	moudrost; rozum
nášát	zmařit; přijít o
pranašjati	zmizet; ztratit; zničit

Verš : 2.64.

rágadvešavijuktaistu višajánindrijaiščaran
átmavašjairvidhejátmá prasádamadhigaččhati

Svodů, odporu zbavený a znalý předmětů smyslů,
Já ovládá a zná své Já, vyrovnanosti dosáhne.

Kdo je však od půvabu věcí a odporu k ním osvobozen, kdo si je vědom práce smyslů, kdo se ovládá se, zná svou podstatu, ten získá požehnaný Božský klid.

rága	lákání; půvab; svody
dveša	odpor
vijuktais	osvobozen; rozpojen
tu	ale; však
višaján	předměty
indrijaih	orgány; smysly
čaran	pochopit; uvědomit si
átma	pravé Já; mysl
vašjair	podrobit si
vidheja	poznat; rozlišit
átmá	pravé Já; mysl
prasádam	Boží milost; klid; připravenost k realizaci; požehnaný pokrm
adhigaččhati	získat; dosáhnout

Verš : 2.65.

prasáde sarvaduhkhánám hánirasjopadžájate
prasannačetaso hjášu buddhih parjavatišthate

Vyrovnanost tato vzniklá, všechny strasti odstraní.
Klidné srdce, jistě brzy i rozum zcela nastolí.

Tento získaný klid odstraní všechny jeho strasti. Klid mysli a čisté srdce, jistě brzy jeho rozum zcela obnoví.

Tyto verše ukazují moudrost dávných mudrců. Příčinou všeho smutku a neštěstí není projevený svět, který vnímáme myslí skrze smysly, ale právě mysl. Mysl, která není kultivována natolik, aby mohla setrvávat v trvalém klidu nezávisle na okolním světě.
Pouze uklidnění rozbouřené mysli, uvědomění si vytvořených pout a tužeb, jejich rozpouštění a vytváření odstupu od předmětů zobrazených myslí může přinést klid. Je také nutno odstranit všechny zlé a necudné myšlenky a dosáhnout tak čistoty srdce. Klid a čistota jsou základní podmínky k uvědomění si věčné Božské milosti.

prasáde	Boží milost; klid; připravenost k realizaci; požehnaný pokrm
sarva	všichni; vše
duhkhánám	strasti
hánir	zničit
asja	této; tohoto
upadžájate	nastává; rodí se
prasanna	klidný
četasah	srdce; přeneseně mysl
hi	jistě; také
ášu	brzy
buddhih	moudrost; rozum
pari	zcela; vždy
avatišthate	umístění

Předchozí lekce Následující lekce