Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 25. lekce

25. pokračování korespondenčního kurzu - verše 3.33-37
Poučení o nutnosti přijmou svůj osud, poznat své povinnosti a plnit je.
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv

Verš : 3.33.

sadršam češtate svasjáh prakrtergňánavánapi
prakrtim jánti bhútáni nigrahah kim karišjati

Shodně vždy jedná se svojí přirozeností i moudrý.
Příroda vede bytosti, tak proč se bránit to přijmout?

I mudrc jedná podle své přirozenosti. Všechny bytosti jednají podle zákonů přírody. Proč se bránit přijmout její řád?

Osvobozený člověk stále jedná ve shodě se svou přirozeností.Rozdíl mezi osvobozeným a nesvobodným člověkem je v tom, že osvobozený jedná z vlastního rozhodnutí, nelpí ani na činnosti ani na jejím výsledku. Osvobozený se věnuje činnosti poctivě, zdánlivě se stejným zanícením jako člověk svázaný touhami. Nemá sice žádný důvod povinnosti konat, ale také neexistuje žádný důvod aby povinnosti nevykonal a proto je moudré v činnostech pokračovat.

sadršam	stejné
češtate	jednat
svasjáh	vlastní; svou
prakrteh	příroda; přirozenost
gňánaván	moudrý
api	v; i; zahrnovat
prakrtim	přírodu; přirozenost
jánti	dojít
bhútáni	bytosti; tvory; prvky
nigrahah	potlačovat; bránit se
kim	k čemu; proč;co
karišjati	podstoupit; podrobit se

Verš : 3.34.

indrijasjendrijasjárthe rágadvešau vjavasthitau
tajorna vašamágaččhettau hjasja paripanthinau

Ve smyslech, také pro smysly, svody, odpor spočívají.
Ty nesmí získat žádný vliv, oni jsou jistě překážkou.

Ve smyslech a jejich vjemech se rodí vábení půvabu i odpor. Ty nesmí získat vliv, oni jsou jistě překážkou.

Mysl běžného člověka vidí očima věci pro ni příjemné a vidí i věci nepříjemné, stejně tak ostatní smysly přinášejí vjemy příjemné a nepříjemné. problém není ve vnímaných vjemech, problém je v mysli, která v neznalosti věčné blaženosti hledá štěstí v pomíjivých vjemech světa. Je nutno očistit mysl tak, aby žádný vjem neměl vliv na její stav.
Krásný příklad je když se mudrc ptá nesvobodného člověka : "Jak můžeš dovolit někomu jinému, aby ovlivňoval stav tvé mysli ?" Proto rozpusťte své touhy, svá pouta se světem a spočiňte klidu sebe sama.

indrijasja	smysly
indrijasja	smysly
arthe	pro (někoho); důvod
rága	lákání; půvab; svody
dvešau	odpor; nechuť
vjavasthitau	rozestavený
tajor	těmi
na	Ani; ne-
vašam	vliv
ágaččhet	dostat se
tau	oni; tito
hi	jistě; také
asja	této; tohoto
paripanthinau	nepřítel; překážka

Verš : 3.35.

šrejánsvadharmo vigunah paradharmátsvanušthitát
svadharme nidhanam šrejah paradharmo bhajávahah

Lépe plň svůj osud s kazem, než osud cizí bez kazu.
Lépe osudem zemřít svým. Cizí osud je úskalí.

Je lépe naplnit svůj osud i nedokonale než osud cizí dokonale. Lépe je zemřít při plnění svého úkolu. Cizí osud přináší úskalí.

Dělejte činnosti, které Vám osud nadělil, bez touhy, bez očekávání radosti z plodů těchto činů. Nechtějte víc než nutně potřebujete, nechtějte jiný osud. Přijměte své místo, které dobře znáte a udělejte co se od Vás očekává. Ve skutečnosti je úplně jedno čím jste ve světě. Jediné, co je opravdu důležité, je poznat svou podstatu. A to je možno jen tehdy, když budete mít své ostatní povinnosti splněny. Slušný, skromný a poctivý život je základní podmínkou duchovního osvobození.

šreján	dokonalost; nejlepší
sva	své; vlastní
dharmo	Osud; řád; posvátné obřady; oběti a morální povinnosti popsané védami
vigunah	nedokonale; s chybami
para	cizí; jiné
dharmát	Osud; řád; posvátné obřady; oběti a morální povinnosti popsané védami
svanušthitát	dokonale; perfektně
sva	své; vlastní
dharme	řád; obřady
nidhanam	zemřít
šrejah	dokonalost; nejlepší
para	cizí; jiné
dharmo	Osud; řád; posvátné obřady; oběti a morální povinnosti popsané védami
bhaja	strach; nebezpečí
avahah	obtěžuje; zatěžuje

Verš : 3.36.

ardžuna uváča
atha kena prajukto'jam pápam čarati púrušah
aniččhannapi váršneja baládiva nijodžitah

Ardžuna uvádí :
Ale co že to přinutí udělat zlý čin člověka,
i proti vůli, Varšnejo, silou jakoby pobízen?

Ardžuna pravil:
Co je to, co nutí člověka udělat zlý čin, i proti své vůli, Ó Potomku Vršni, kdy je jakousi silou pobízen?

ardžuna	Ardžuna - jeden z pěti Pánduovců; hlavní hrdina Bhagavadgíty, syn boha Indry. K němu Kršna pronáší svůj Zpěv Vznešeného
uváča	pravil
atha	Když; ale; také
kena	co
prajukto	nutit; hnát; tlačit
ajam	toto
pápam	hřích; zlý čin
čarati	jednat
púrušah	Osoba
aniččhann	proti vůli
api	v; i; zahrnovat
váršneja	Kršna - potomek Vršni
balád	síla
iva	jakoby
nijodžitah	naléhat; pobízet

Verš : 3.37.

šrí bhagaván uváča
káma eša krodha eša radžogunasamudbhavah
mahášano mahápápmá viddhjenamiha vairinam

Šrí Bhagaván uvádí :
Touha tato a tento hněv, z jakosti Vlivu zrození,
velmi žraví, velmi hříšní, věz, tak to je zde nepřítel.

Blahoslavený Pán pravil:
Poznej, že touha a hněv, z vášní a neklidu zrození, nesmírně nenasytní a nesmírně zlí, to jsou tví nepřátelé.

Odpověď na Ardžunovu otázku je naprosto konkrétní. Touha je největší nepřítel člověka, nepřítel nenasytný, nepřítel kazící mysl hloupostmi a způsobující nepříznivé chování pod vlivem hněvu.
Člověk se musí naučit rozlišit mezi povinností a touhou. Touhy nelze nikdy ukojit, ale pravidelně plněné povinnosti nesmějí okrást člověka o všechen jeho čas. Naopak, měly by zabezpečit vše potřebné a ještě ponechat pokornému a skromnému člověku dostatek času na duchovní růst.

šrí	požehnaný; blahoslavený
bhagaván	Kršna - Pán; osvícená bytost, která má nejvyšší poznání; Bhag je patrně základ našeho Bůh
uváča	pravil
káma	touha
eša	tento
krodha	hněv
eša	tento
radžo	touha; neklid; ovládání; jedna ze tří kvalit
guna	kvality
samudbhavah	zrodit
maha	velký
ašano	hltavý; nenasytný
mahá	obrovský; velký
pápmá	hříšný; nečistý
viddhi	znát; vědět
enam	toto
iha	zde
vairinam	nepřítel

Předchozí lekce Následující lekce