26. pokračování korespondenčního kurzu - verše 3.38-43
Výzva k překonání svého nepřítele, tužeb a dosažení dokonalosti
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv | | Verš : 3.38. | 
| dhúmenávrijate vahnirjathá''daršo malena ča
jatholbenávrto garbhastathá tenedamávrtam
Jako kouř zahalí oheň a tak jako prach zrcadlo,
lůno jak kryje zárodek, tak on také To obklopí. | | | Jako kouř zahalí oheň a zrcadlo pokryje prach, jako lůno obklopuje zárodek, tak oni zahalí To. | | Touhy ovlivňují všechny pocity, všechno vnímání a tak i celý život běžného člověka. Není to na první pohled vidět, je to přirozenost nevědomé mysli a jen málokdo si to může sám uvědomit. | | dhúmena | kouř | | ávrijate | halit | | vahnir | oheň | | jathá | jako; jak | | ádaršo | zrcadlo | | malena | prach | | ča | a; také | | jatha | jako | | ulbena | lůno | | ávrto | obklopit; halit | | garbhas | zárodek | | tathá | také; dále | | tena | tento | | idam | tyto; toto | | ávrtam | skrývá; halí |
| | | Verš : 3.39. | 
| ávrtam gňánametena gňánino nitjavairiná
kámarúpena kaunteja dušpúrenánalena ča
Takto pokoří poznání, moudrosti věčný nepřítel,
v podobě touhy, Kauntéjo, a ohně nenasytného. | | | Takto zakryje poznání věčný nepřítel moudrosti, který má podobu touhy, Synu Kuntí, a nenasytitelného ohně. | | Když mysl neustále touží, potom je základní pocit věčného štěstí překryt emocemi. Ten věčně šťastný stav je v bytosti pořád, jen je překryt neklidem a neustálým shonem v mysli. Věčné štěstí nelze získat, protože ho máme v každém okamžiku. Stačí zastavit svou mysl, zkrotit její obrazotvornost. Až odmítnete všechny touhy a rozpustíte závislosti, potom se stav vnitřního štěstí naplno projeví. | | ávrtam | skrývá; halí | | gňánam | poznání | | etena | těchto; tímto | | gňánino | moudrý | | nitja | věčné | | vairiná | nepřítel | | káma | touha | | rúpena | forma | | kaunteja | Ardžuna - syn Kuntí | | dušpúrena | nenasytitelný | | analena | oheň | | ča | a; také |
| | | Verš : 3.40. | 
| indrijáni mano buddhirasjádhišthánamučjate
etairvimohajatješa gňánamávrtja dehinam
Smysly i mysl i rozum jsou jeho sídlem, říká se.
Skrze ně tak on podvádí, poznání halí vtěleným. | | | Praví se, že jeho sídlem jsou smysly, mysl, rozum. Skrze ně on mate a obklopuje poznání vtěleného. | Touhy jako nepřítel člověka prorůstají celou jeho osobností, celým jeho životem od úplného počátku. Nejlepší způsob je odmítnout vše, co jste za celý život udělali a snažit se vrátit na začátek, do raného dětství, kdy touhy neměly svoje hluboké kořeny. V tomto stavu počkat, až se projeví stav vnitřního štěstí a na tomto prožitku znovu, zcela od základu vystavět svou osobnost.
To je jediná, rychlá a zaručená cesta ke svobodě. Nelze opravit něco, co nemá poctivý základ. Ať bude na špatných základech vystavěno cokoli, vždy se to musí časem zhroutit. | | indrijáni | smysly | | manah | mysl | | buddhih | moudrost; rozum | | asja | této; tohoto | | adhišthánam | sídlo; místo | | učjate | říkat; nazývat | | etaih | tito | | vimohajati | klame | | eša | tento | | gňánam | poznání | | ávrtja | halit; obklopit | | dehinam | vtělený |
| | | Verš : 3.41. | 
| tasmáttvamindrijánjádau nijamja bharataršabha
pápmánam pradžahi hjenam gňánavigňánanášanam
Proto své smysly nejprve ovládni, Bharataršabho,
pak hříchu vzdej se tohoto, znání přijetí záhuby. | | | Proto nejprve ovládni své smysly, Býku mezi Bharaty, a vzdej tohoto se tohoto zla, ničitele poznání a jeho uvědomění. | Postup ovládnutí smyslů je popsáno v dalším verši. Ovládnutím mysli tak, aby ji nerozrušil žádný smyslový vjem, je první krok. Druhý je vzdání se nepřátelských tužeb.
Toto je praktický návod, nikoli nějaká filozofie. Postupujete asi takto. Díváte se na věc, která zcela jistě ovlivní vaši mysl, něco moc krásného nebo něco moc nepříjemného a sledujete, co se ve vaší mysl děje. Hledáte příčinu, proč se vaše mysl upíná k tomuto předmětu a hledáte způsob, jak toto pouto rozpustit. Tento postup opakujete znovu a znovu, až pochopíte princip, jak to v mysli funguje. Až uspějete, tak pokračujete s další touhou nebo nenávistí a využíváte zkušeností z prvního příkladu. Najednou objevíte něco, co jste v podstatě vůbec netušili. Můžete ovládat svou mysl, a tak můžete postupně být sami sebou. | | tasmát | proto | | tvam | tě; tebe; ty | | indrijáni | smysly | | ádau | nejprve; na začátku | | nijamja | ovládnout; zkrotit | | bharataršabha | Ardžuna - Býk mezi Bharatovci; nejlepší z nich | | pápmánam | zdroj hříchů; zla | | pradžahihi | vzdej se | | enam | toto | | gňána | poznání | | vigňána | uvědomění; realizace | | nášanam | ničitel |
| | | Verš : 3.42. | 
| indrijáni paránjáhurindrijebhjah param manah
manasastu pará buddhirjo buddheh paratastu sah
Smysly jsou mocné, praví se, nad smysly mysl spočívá,
rozum však mysl překoná, ale nad rozumem dlí On. | | | Praví se, že smysly jsou vznešené. Smyslům je nadřazená mysl, ale mysli je nadřazený rozum. Rozumu je však nadřazen On. | Smysly, neboli vjemy okolních předmětů, které získává mysl ze smyslových orgánů, jsou první úroveň zpracování mysli, kterou můžete ovlivnit.
Druhá úroveň je samotná mysl, což je v podstatě aktuální stav všech pocitů. Rozum je souhrn všech dostupných moudrých pravidel, kterými se můžete řídit při práci se svou myslí. A On, který je možností a konečným cílem, je mocnější než všechna pravidla. Bez poctivého použití všech možných postupů a pravidel však nikdy nedospěje vaše mysl do stavu, aby se On mohl projevit ve své úplnosti a uchvátit vše, rozum i mysl svou úžasnou blažeností.
Bhagaván Šrí Ramana Maharši popsal tento stav tak, že až vaše cvičení, vaše snaha bude tak dobrá, že zapomenete na to že se snažíte, tehdy vás uchvátí něco mnohem mocnějšího a vy dostanete první prožitek skutečného Já. | | indrijáni | smysly | | paráni | vyšší | | áhuh | praví se | | indrijebhjah | smyslům | | param | nejvyšší; dávné; věčné | | manah | mysl | | manasas | mysl | | tu | ale; však | | pará | nejvyšší | | buddhih | moudrost; rozum | | jah | kdo | | buddheh | rozumu | | paratas | nadřazený; vyšší | | tu | ale; však | | sah | on; ten; tak |
| | | Verš : 3.43. | 
| evam buddheh param buddhvá samstabhjátmánamátmaná
džahi šatrum mahábáho kámarúpam durásadam
Když rozumu mocnější znáš, spočiň svým Já jen ve svém Já,
zabij soka, Mahábáho, ve tvaru touhy nezkrotné. | | | Uvědoměním si Toho, co je výše než rozum, pevným setrváním myslí ve svém pravém Já, znič nepřítele ve formě touhy, kterého je těžko přemoci. | Na konci kapitoly o moudrém vykonávání činností se dostáváme v podstatě na konec duchovní cesty a k osvobození. Poctivé vykonávání povinností je úžasným nástrojem v boji proti touhám a hněvu. Když každý den poctivě děláte to co dělat máte, tak pěstujete ty nejzákladnější a nejdůležitější ctnosti, které jsou pro osvobození a také i pro spokojený život nezbytné. Jsou to skromnost, oddanost, láska k Bohu a radost, spolehlivost, poctivost, odvaha a jistě najdete i další.
Vaše povinnosti jsou na jedné straně závazkem, ale na druhou stranu i způsobem tréninku v pěstování ctností. Každá činnost přináší obtíže, čím je vyšší postavení člověka ve společnosti, tím jsou obtíže větší a potřebné znalosti jejich překonání obsáhlejší. Proto nechtějte nic, co vám nebylo dáno osudem. Buďte spokojení s tím, co máte, spokojení tím, že dobře plníte úkoly které vám osud chystá a tím, že obtíže, které přicházejí umíte snadno překonávat.
Samo poctivé plnění povinností je dostatečnou podmínkou dosažení osvobození v hodině smrti. Kdo nesplní své povinnosti, ten nemůže dosáhnout svobody a žádná jiná jóga mu nepomůže. | | evam | tak | | buddheh | rozumu | | param | nejvyšší; dávné; věčné | | buddhvá | vědět | | samstabhja | zcela založ | | átmánam | mysl; pravé Já | | átmaná | pravé Já; v pravém Já | | džahi | zabij; znič | | šatrum | nepřítel | | mahábáho | Ardžuna - mocně vyzbrojený (v 6.38, 11.23, 18.1 Kršna) | | káma | touha | | rúpam | podoba; forma | | durásadam | těžko přemoci |
| | | Předchozí lekce Následující lekce |
Zařazeno dne : 12.7.2011, zobrazeno : 2491
|