24. pokračování korespondenčního kurzu - verše 3.27-32
Stanovení skutečných vlastností toho, kdo koná činy a výzva k odevzdání plodů činů
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv | | Verš : 3.27. | 
| prakrteh krijamánáni gunaih karmáni sarvašah
ahankáravimúdhátmá kartá'hamiti manjate
Příroda sama vykoná jakostmi činy veškeré.
Sobectvím mysl zmatená, myslí si "Já jsem činitel". | | | Příroda sama vykonává kvalitami veškeré činy. Ale sobectvím zmatená mysl se domnívá, že "Já jsem činitel". | Všechny činy jsou vykonávány pouze v rámci přírody, věčný duch je pouze svědkem všech činností. Bytost neznalá své podstaty považuje za činitele sebe, tedy své tělo. Taková bytost nerozlišuje ducha a hmotné tělo, a proto se nechává podle svých sklonů k přírodě připoutávat.
Bytost osvobozená, setrvávající ve věčném klidu ducha, vidí vše jako jakousi hru, která má sice svá pravidla, ale probíhá pouze v rámci přírody. Je-li bytost skutečně věčným duchem, nemá žádné sklony a nechává tělo jednat po zralé úvaze a vždy v nejvyšší čistotě. Výsledek činnosti není rozhodující protože nikdo nikdy neví, jak činnost může dopadnout, protože výsledek vždy závisí i na mnoha okolnostech. které duch skrze tělo ovlivnit nemůže. | | prakrteh | příroda; přirozenost | | krijamánáni | býti konáno | | gunaih | kvality; tři kvality hmotné přírody | | karmáni | činy; činnost | | sarvašah | zcela; vše | | ahankára | ego; sobectví; falešné já; doslova "já způsobuji" | | vimúdha | klamný | | átmá | pravé Já; mysl | | kartá | původce; činitel | | aham | Já, jsem | | iti | tak; proto | | manjate | myslet |
| | | Verš : 3.28. | 
| tattvavittu mahábáho gunakarmavibhágajoh
guná gunešu vartanta iti matvá na sadždžate
Pravdy znalý Mahabáho, jakosti a činy pozná,
jakostmi jednat jakosti tak zná a není poutaný. | | | Kdo zná pravdu, Mocný válečníku, rozlišuje mezi kvalitami a činy, zná kvality působící v kvalitách a není připoután. | Tři guny - jakosti přírody, což je sattva neboli čistota, radžas, který je neklidem podněcujícím aktivitu s touhou po plodech, a tamas je temnota nevědomosti. První zmínka o gunách je ve verši 2.45, ve třetí kapitole je úvod do učení o jakostech hlavně ve vztahu k činnostem. Nauka o kvalitách bude podrobně rozvedena v kapitolách 13. a 14. a hlavně v 17. a 18. kapitole.
Jakosti se vztahují pouze na přírodu. Nesmrtelný duch nemůže být kvalitami ovlivněn, protože se jedná o zcela odlišný princip. To, co je ovlivněno kvalitami, je vazba mezi duchem a jeho představou hmotného světa. Čím silnější je toto pouto, tím nižších kvalit nabývá a vykonává méně čisté činy. | | tattva | pravda | | vit | znalý | | tu | ale; však | | mahábáho | Ardžuna - mocně vyzbrojený (v 6.38, 11.23, 18.1 Kršna) | | guna | kvality | | karma | čin; činnost | | vibhágajoh | rozlišovat | | guná | kvality | | gunešu | kvalitami | | vartanta | setrvávat; působit | | iti | tak; proto | | matvá | zná; uvažuje | | na | Ani; ne- | | sadždžate | být připoután |
| | | Verš : 3.29. | 
| prakrtergunasammúdháh sadždžante gunakarmasu
tánakrtsnavido mandánkrtsnavinna vičálajet
V klamu jakostí přírody, jakostmi, činy svázané,
ty neznalostí zmatené, neruší ten, kdo všechno zná. | | | Ty kteří jsou oklamáni mocí přírody, svázáni kvalitami a činy a zmateni neúplným poznáním, nemají být rozrušováni tím, kdo má celé poznání. | | Tento verš je podobný verši 3.26. Člověk znalý by neměl moc zasahovat do života nevědomých bytostí. Takové bytosti žijí ve svém omezeném světě a získávají pro ně cenné zkušenosti. Pokud se na člověka znalého obrátí s důvěrou, neměl by ji samozřejmě zklamat a měl by se snažit jim pomoci překonat houštinu klamu. Zda toho někdo dosáhne záleží pouze na jeho touze po svobodě a vynaložené snaze. Z otroctví klamu nelze nikoho osvobodit, je možno pouze někoho cestou ven doprovodit. | | prakrteh | příroda; přirozenost | | guna | kvality | | sammúdháh | zmateni; oklamáni | | sadždžante | připoutáni | | guna | kvality | | karmasu | čin; činnost | | tán | oni; těch | | akrtsna | ne celý; částečný | | vidah | znalí | | mandán | zmatení; nevědomí | | krtsna | celý | | vin | znalý | | na | Ani; ne- | | vičálajet | rozrušit; pohnout |
| | | Verš : 3.30. | 
| maji sarváni karmáni samnjasjádhjátmačetasá
nirášírnirmamo bhútvá judhjasva vigatadžvarah
Mně všechny činy odevzdej srdce prostoupené svým Já,
bez touhy, bez svého, vejdi do boje zmatku zbavený. | | | Odevzdej všechny činy Mně a se srdcem naplněným svým Já, se zapoj do boje bez nemocí ducha, bez touhy a bez pocitu vlastnictví. | | Znovu se vracíme k principu karmajógy. Konej své činy poctivě a jejich plody vnitřně obětuj Bohu. To znamená nikdy nic nedělej kvůli výsledku, ale pouze protože je to povinnost. Tím se bytost osvobodí od nových pout k rodině, majetku a postavení ve společnosti. Vzkaz pro Ardžunu zní - nebojuj kvůli království, ale protože jsi vládce a musíš potrestat zločince. | | maji | Mně | | sarváni | všechny | | karmáni | činy; činnost | | samnjasja | odevzdat; vzdát se | | adhjátma | prostoupený Já; celé Já | | četasá | srdce; přeneseně mysl | | nirášír | bez touhy | | nirmamah | bez myšlenky "moje"; bez představy majetku | | bhútvá | žít; existovat; stát se | | judhjasva | zapojit se do boje; bojovat | | vigata | zbavený | | džvarah | horečka; zde problém ducha způsobený nevědomostí |
| | | Verš : 3.31. | 
| je me matamidam nitjamanutišthanti mánaváh
šraddhávanto'nasújanto mučjante te'pi karmabhih
Když toto Moje učení, člověk stále dodržuje,
věřící, bez pochybností, zbaven bude vlivu činů. | | | Ti lidé, kteří toto Moje učení stále dodržují, s vírou a bez pochybností, se také osvobodí od vlivu činů. | | Zde jsou vyjmenovány základní podmínky, které musí bytost splnit. Hlavní je naprostá víra bez zlomku pochybnosti, že svobodu získá. Další podmínkou je naprosté a trvalé soustředění na tento cíl. Podmínky pro dosažení jakéhokoli světského cíle jsou podobné. na duchovní cestě si však musíme uvědomit, že sama snaha k cíli nevede. Snaha se uplatní ve cvičení mysli a jejím uklidňování. Až bytost dosáhne uklidnění, bude odměněna prožitkem svobody. | | je | kdo | | me | můj; mi | | matam | učení; moudrost; názor | | idam | tyto; toto | | nitjam | věčné | | anutišthanti | udržovat | | mánaváh | člověk | | šraddhávanto | s vírou | | anasújanto | bez hledání chyb; bez pochybnosí nebo i pomluv | | mučjante | osvobodit se | | te | Tobě; tito | | api | v; i; zahrnovat | | karmabhih | vliv činů; následky činů |
| | | Verš : 3.32. | 
| je tvetadabhjasújanto nánutišthanti me matam
sarvagňánavimúdhámstánviddhi naštánačetasah
Kdo ale tomu nevěří, neplní Moje učení,
vší učeností zmateni, bez srdce věz, že padají. | | | Kdo však nevěří a nedodržují tuto Mou moudrost, jsouce zmateni vší svou učeností, ti nemají čisté srdce a věz, že podléhají zkáze. | | Nevěřící ztrácejí své zisky z minulých vtělení a pokud nežijí srdcem, tak bez ohledu na vzdělání padají do horších osudů, a to nejen v příštích vtěleních, ale často i v tomto současném životě. | | je | kdo | | tu | ale; však | | etat | toto; tento | | abhjasújanto | hanobit; šířit pochybnosti | | na | Ani; ne- | | anutišthanti | udržovat | | me | můj; mi | | matam | učení; moudrost; názor | | sarva | všichni; vše | | gňána | poznání | | vimúdháms | zmatený | | tán | oni; těch | | viddhi | znát; vědět | | naštán | upadat; zaniknout | | ačetasah | bez srdce; bez moudré mysli |
| | | Předchozí lekce Následující lekce |
Zařazeno dne : 12.7.2011, zobrazeno : 2619
|