Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 28. lekce

28. pokračování korespondenčního kurzu - verše 4.8-11
Zdůraznění nutnosti vlastního cvičení, vlastní snahy a ochoty se změnit
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv

Verš : 4.8.

paritránája sádhúnám vinášája ča duškrtám
dharmasamsthápanárthája sambhavámi juge juge

Spočinutí jsem mudrců a utrpení nemravných,
kvůli řádu obnovení, rodím se tu věk po věku.

Jsem útočištěm zbožných a zkázou ničemných, rodím se v každé době, abych znovu obnovil řád ctnosti.

Dharma neboli řád, který Kršna zosobňuje, nelze žádným způsobem obelstít nebo obejít. Jediná cesta je projít cestou k sebepoznání a osvobodit se ze všech vazeb. Jen tak se dá spočinout mimo všechny vazby se světem a v podstatě nezávisle na řádu světa.
Každé dokonalé vtělení očišťuje předpisy od chyb vzniklých předáváním předpisů lidmi neznalými, a pomáhá tak zbožným projít cestu snáze, bez zbytečných zdržení.
Hříšníci se svými skutky od svého cíle zdánlivě vzdalují, ale ve skutečnosti získávají pouze nové zkušenosti, které jim dosud v jejich morálce chyběly. Tyto nové zkušenosti by mohli získat snáze třeba pokornou službou, ale jejich Ego jim to nechce dovolit a raději je dožene do obtížných situací, kdy se jim tyto zkušenosti vryjí do jejich duše a v dalších vtěleních budou (nevědomky) blokovat podobné nepříznivé chování a už nebudou muset tyto obtíže podstoupit.

paritránája	ochrana; útočiště
sádhúnám	zbožných
vinášája	zmar
ča	a; také
duškrtám	neřest; hříšník
dharma	Osud; řád; posvátné obřady; oběti a morální povinnosti popsané védami
samsthápana	znovu ustavení
arthája	z důvodu
sambhavámi	zrodit se
juge	věk; juga
juge	věk; juga

Verš : 4.9.

džanma karma ča me divjamevam jo vetti tattvatah
tjaktvá deham punardžanma naiti mámeti so'rdžuna

Zrod a činy Božské Moje, takto kdo pozná pravdivě,
vzdá se těla, k dalším zrodům nejde, Mne dojde, Ardžuno.

Kdo skutečně pozná Můj Božský původ a činy, ten se vzdá těla, nerodí se znovu a Mne dosáhne, Ardžuno.

Prožitek sebe sama dává bytosti novou perspektivu. Bytost se dívá na svět z pozice věčného a neměnného ducha, který sídlí a oživuje tělo. Není snadné získat takový prožitek a minimálně stejně nesnadné je v tomto vznešeném stavu spočinout trvale.
Takové trvalé spočinutí ve věčné podstatě znamená vzdání se těla. Toto vzdání se může nastat ve chvíli smrti, nebo již za života bytosti. Získat takový stav trvale za života je velice obtížné a pouze dlouhodobá praxe umožní bytosti setrvat v činnostech na svém místě ve společnosti bez toho, aby se tvořila nová pouta nebo jiné vazby.
Metoda skromnosti a odříkání, kterou používáme k prvnímu proražení nevědomosti, je po prvním prožitku zdokonalena částečnou znalostí této svobody. Bytost se učí být nepřipoutaná a tato snaha vyvrcholí stavem, kdy jsou skromnost, odříkání a další ctnosti pro bytost naprostou přirozeností. Taková bytost žije ve skromné ctnostné činorodosti, aniž by si musela neustále uvědomovat kvalitu svého jednání. Není samozřejmě na škodu občas spočinout a urovnat si své zkušenosti, ale není nutno neustále zkoumat, pozorovat a měnit sklony své mysli.

džanma	zrození; vznik
karma	čin; činnost
ča	a; také
me	můj; mi
divjam	Božský
evam	tak
jah	kdo
vetti	považovat; znát
tattvatah	pravdivě; skutečně
tjaktvá	zříkat se; riskovat
deham	tělo
punah	znovu
džanma	zrození; vznik
na	Ani; ne-
eti	dojít; dosáhnout
mám	mne
eti	dojít; dosáhnout
sah	on; ten; tak
ardžuna	Ardžuna - jeden z pěti Pánduovců; hlavní hrdina Bhagavadgíty, syn boha Indry. K němu Kršna pronáší svůj Zpěv Vznešeného

Verš : 4.10.

vítarágabhajakrodhá manmajá mámupášritáh
bahavo gňánatapasá pútá madbhávamágatáh

Svodů, strachů, hněvu prostí, u Mne jsoucí ke Mně přišli,
mnohým moudrým odříkáním očištěni Mne dosáhli.

Kdo jsou osvobozeni od půvabů, strachů a hněvu, kdo ve Mně jsou a ke Mně se uchýlili, ti mnozí Mého stavu dosáhli, očištěni moudrým odříkáním.

Veškerá duchovní praxe je zaměřena na změnu mysli, na odstranění jejích návyků, sklonů a dalších pout. Člověk, který se chce osvobodit musí odstranit co nejvíce těchto pout. Ve chvíli, kdy se mu to podaří, aniž by tomu musel věnovat vědomou snahu, v té chvíli přichází první prožitek sebe sama.
Tento prožitek je dar. Nelze jej získat snahou, ale je nutno se vlastní snahou zbavit velké části nesvobod mysli. Není důležité, jakých metod člověk využije. Důležité je správný způsob jejich využití, který vede k ničení nesvobod mysli..

víta	zbavený
rága	lákání; půvab; svody
bhaja	strach; nebezpečí
krodhá	hněv
man	Mně; mi; ke mně
majá	mnou
mám	mne
upášritáh	uchýlit se; najít se
bahavah	mnoho
gňána	poznání
tapasá	odříkání; pokání
pútá	očistit
mat	Mne; mým
bhávam	stav; existence
ágatáh	dosáhli

Verš : 4.11.

je jathá mám prapadjante támstathaiva bhadžámjaham
mama vartmánuvartante manušjáh pártha sarvašah

Jak se ke Mně kdo uchýlí, tolik jemu Já požehnám.
Mou cestou vedeni budou ti lidé, Pártho, všelicí.

Jen tak, jak se ke Mně kdo uchýlí, jak se Mi odevzdá, jen tak, Já jemu mohu odplatit. Touto mou cestou však musí projít všichni lidé, Synu Prthy.

Toto je moc krásná poučka. Nelze získat více svobody, než kolik nesvobod bude nabídnuto k oběti. To znamená, že svobodný může být jen ten, kdo nechce dále žít v otroctví a nebojí se jít do neznáma. Duchovní cesta trochu připomíná pohádku, kde se říká "Jdi tam - nevím kam a přines to - nevím co". Nikdo Vás nemůže osvobodit. Bytost se musí povznést ctnostmi, aby byla hodná svobody. Ano, lze se poučit, získat různé návody na cvičení mysli, ale správné použití těchto návodů a pouček zase záleží na každém z nás.

je	kdo
jathá	jako; jak
mám	mne
prapadjante	uchýlit se
tán	oni; těch
tatha	také
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
bhadžámi	odplácím
aham	Já, jsem
mama	moje
vartma	cesta
anuvartante	následovat
manušjáh	lidé
pártha	Ardžuna - syn Prthy (Kuntí)
sarvašah	zcela; vše

Předchozí lekce Následující lekce