30. pokračování korespondenčního kurzu - verše 4.18-23
Vlastnosti ctnostného mudrce
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv | | Verš : 4.18. | 
| karmanjakarma jah pašjedakarmani ča karma jah
sa buddhimán manušješu sa juktah krtsnakarmakrt
Činy kdo zří v nečinnosti a nečinnost zří v činnosti,
mudrcem je mezi lidmi, je činy zcela zapojen. | | | Kdo vidí činy v nečinnosti a nečinnost v činnosti, ten je zcela zapojen konáním činů a je mudrcem mezi lidmi. | Zdánlivě paradoxní verše popisují rozdílná hlediska mudrce a běžného člověka. Běžný člověk se považuje za tělo, které vykonává činy. Mudrc nazírá vše jen jako představu mysli, která vychází z nejvyšší podstaty věčného Já. Toto Já je svědkem všech obrazů mysli, která zobrazuje dění ve světě. Činnost nebo nečinnost jsou jen různé myšlenky, různé typy obrazů, které duch vidí skrze mysl.
Ačkoli je Já zdrojem všeho, přesto je stále věčné a neměnné. Jelikož se nemění, tak zcela logicky nemůže nic konat. Kdo vidí tuto nečinnost věčného Já uprostřed všech činností, je v pravdě svobodný mudrc.
Kdo vidí, že veškeré světské činnosti a jejich plody jsou pomíjivé, také vidí, že takové činnosti většinou nebojují s nevědomostí a tudíž nepřinášejí žádný zvláštní zisk pro ducha uvězněného v těle. Pouze snaha o klid mysli může přinést trvalé plody a taková zdánlivá nečinnost je ve skutečnosti ta nejlepší a nejdokonalejší aktivita. | | karmani | činy; činnost | | akarma | nečinnost | | jah | kdo | | pašjed | vidět | | akarmani | nečinnost | | ča | a; také | | karma | čin; činnost | | jah | kdo | | sah | on; ten; tak | | buddhimán | moudrý | | manušješu | mezi lidmi | | sah | on; ten; tak | | juktah | zapojit; zapřáhnout | | krtsna | celý | | karma | čin; činnost | | krt | činit |
| | | Verš : 4.19. | 
| jasja sarve samárambháh kámasankalpavardžitáh
gňánágnidagdhakarmánam tamáhuh panditam budháh
Jeho všechno podnikání touhy, účasti, prosté je,
oheň vědy strávil činy, mudrcem zvou ho učenci. | | | Učenci říkají moudrý tomu, jehož všechno konání je nezatížené touhou a účastí a jehož činy shořely v ohni poznání. | Úspěšný mudrc rozpustil všechna pouta, všechny vazby ke světu, který duch vnímá myslí skrze smyslová vnímání. Jeho činnost vychází z vlastního rozhodnutí a není zatížena žádnou touhou.
Takový mudrc nemá důvod konat činy, stejně tak nemá důvod je nekonat, jak praví verš 3.18. Všechna jeho pouta shořela v procesu poznávání a tak jeho činy nejsou zatíženy žádnou nesvobodou. | | jasja | on; ten | | sarve | všichni | | samárambháh | podnikání; konání | | káma | touha | | sankalpa | záměr; chtění | | vardžitáh | zbavený; prostý | | gňána | poznání | | agni | oheň | | dagdha | shořet | | karmánam | činy; činnosti | | tam | k němu; tomu | | áhuh | praví se | | panditam | moudří; učení | | budháh | moudrý |
| | | Verš : 4.20. | 
| tjaktvá karmaphalásangam nitjatrpto nirášrajah
karmanjabhipravrtto'pi naiva kiňčitkaroti sah
Vzdal se vazeb k plodům činů, věčně plný, nezávislý,
činy plně zaměstnaný, jistě vůbec nic nekoná. | | | Kdo se vzdal pout k plodům svých činů, kdo je věčně spokojen a není závislý, ten nekoná vůbec nic i když je v činnosti plně pohroužen. | Výsledek činnosti není důležitý, důležitější je sama činnost. Mudrc vykonává své činy protože je to jeho povinnost.
Cesta karmajógy, tak byla vysvětlena v třetí kapitole, je přirozeností skutečného mudrce. Výsledek činnosti nemá žádný vliv na stav mysli mudrce. Ať je výsledek očekávaný nebo neočekávaný, chválený nebo haněný, přesto mudrc stále dlí ve věčné spokojenosti svého pravého Já, odkud vše sleduje jako hru mysli. | | tjaktvá | zříkat se; riskovat | | karma | čin; činnost | | phala | plody; zisky | | ásangam | připoutanost | | nitja | věčné | | trpto | naplněn; spokojen | | nirášrajah | závislý na ničem | | karmani | činy; činnost | | abhipravrtto | plně zaměstnán | | api | v; i; zahrnovat | | na | Ani; ne- | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | kiňčit | cokoli | | karoti | koná | | sah | on; ten; tak |
| | | Verš : 4.21. | 
| nirášírjatačittátmá tjaktasarvaparigrahah
šáríram kevalam karma kurvannápnoti kilbišam
Bez touhy vládne mysli své, vzdal se všeho ulpívání,
pouze pro tělo konáním činností viny nezíská. | | | Kdo bez touhy ovládá sebe i své myšlení, kdo se vzdal všech pout k majetku a koná činnosti pouze pro udržení těla, ten jedná tak, aby nezískal poskvrnění. | | Mudrc nechce změnit svět. Jeho činnosti jsou založeny na povinnostech, které takový člověk má. To znamená povinnost ducha k tělu a tohoto těla k rodině a společnosti. Vykonávání povinností nikdy nezatěžuje ducha žádným hříchem nebo nepříznivou karmou. Ba naopak. Pouhé pravidelné každodenní plnění povinností vede nakonec k vysvobození. | | nirášír | bez touhy | | jata | ovládnout | | čitta | inteligence; vědění | | átmá | pravé Já; mysl | | tjakta | zříkat se; obětovat | | sarva | všichni; vše | | parigrahah | pocit vlastnictví; majetek | | šáríram | tělo | | kevalam | pouze | | karma | čin; činnost | | kurvan | jednat | | na | Ani; ne- | | ápnoti | získat | | kilbišam | hřích; vina |
| | | Verš : 4.22. | 
| jadrččhálábhasantušto dvandvátíto vimatsarah
samah siddhávasiddhau ča krtvápi na nibadhjate
S tím co přijde spokojený, nad dvojností, beze zloby,
Týž v úspěchu, neúspěchu, není vázán i když koná. | | | Kdo je spokojený se ziskem, který přichází přirozeně, kdo překonal dvojnost, nezná zlobu, stejný v úspěchu i neúspěchu, ten není poután, i když koná,. | | Zde máme podrobněji popsány situace, kdy si svobodná mysl uchovává svou věčnou spokojenost, i když podobné vjemy jsou běžnými lidmi vnímány velice emotivně. Takový stav je založen na sebeovládnutí tak silném, že existují pouze ctnosti jako skromnost, rozlišování, odpoutanost a mírnost. | | jadrččhá | bez hledání; bez snahy; bez úsilí | | lábha | získ; dosažení | | santuštah | spokojený | | dvandva | dvojnost | | atíto | překonat | | vimatsarah | bez nepřátelství | | samah | stejný; vyrovnaný | | siddháv | úspěch | | asiddhau | neúspěch | | ča | a; také | | krtva | dělat; způsobit; úděl | | api | v; i; zahrnovat | | na | Ani; ne- | | nibadhjate | být poután |
| | | Verš : 4.23. | 
| gatasangasja muktasja gňánávasthitačetasah
jagňájáčaratah karma samagram pravilíjate
Pout zbavený a svobodný, pevně dlí srdcem v poznání,
činy provádí jak oběť a tak je zcela rozpustí. | | | Ten, jehož pouta odešla, svobodný, s myslí založenou v poznání, ten koná činy jako oběť a tak je zcela rozpustí. | Vykonávání činností jako oběti vznešenému ideálu je nejmoudřejší způsob prožívání života. Všechny obtíže, které taková bytost překonává svou aktivitou, jsou brány jako dar od Boha, který pomáhá nesvobodnému duchu pěstovat vznešené ctnosti. Až se tyto ctnosti stanou přirozeností takové bytosti, tehdy je tato bytost připravena získat božskou milost a nahlédnout na vše z hlediska věčného Já.
Pouze neukojitelná touha je zdrojem všech problémů každé bytosti a tak i celého světa. Touhy nikdy nekončí, když je jedna naplněna, okamžitě se objevují další a nutí nesvobodnou bytost k neustálé činnosti. Rozlišení touhy a povinnosti je tak jedna z nejpotřebnějších znalostí každého člověka. | | gata | odešli | | sangasja | vázanost | | muktasja | osvobozený | | gňána | poznání | | avasthita | seřazení; rozmístění | | četasah | srdce; přeneseně mysl | | jagňája | oběti; ve smyslu k Bohu, Višnuovi | | áčaratah | chování; jednání | | karma | čin; činnost | | samagram | společně; dohromady (sam - spolu, agra - následek) | | pravilíjate | úplně odstranit (od základu) |
| | | Předchozí lekce Následující lekce |
Zařazeno dne : 26.7.2011, zobrazeno : 2662
|