31. pokračování korespondenčního kurzu - verše 4.24-30
Popis obětí jako metod výcviku mysli
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv | | Verš : 4.24. | 
| brahmárpanam brahmahavirbrahmágnau brahmaná hutam
brahmaiva tena gantavjam brahmakarmasamádhiná
Brahma dává Brahma máslo, oheň Brahma Brahma přijme,
Brahma jistě dosáhne ten, kdo v Brahma činy uklidní. | | | Brahma obětuje máslo Brahma, v ohni Brahma je Brahma obětován. Brahma jistě dosáhne ten, kdo v Brahma činy soustředí. | Vše je jedno jediné. Pokud někdo obětuje máslo prostřednictvím ohně, což je jedna z nejstarších a nejdůležitějších obětí v hinduistické tradici, ve skutečnosti věčné Brahma v obětníkovi obětuje Brahma v másle do Brahma v ohni.
Jelikož vše je v pravé skutečnosti pouze věčné Brahma, potom ten, kdo všechny své činy věnuje Brahma, se svojí vůlí a snahou stane připraveným být tímto věčným principem. | | brahma | Brahma; Védy | | arpanam | oběť; zasvěcení | | brahma | Brahma; Védy | | havir | máslo; obětina | | brahma | Brahma; Védy | | agnau | oheň, příjemce oběti | | brahmaná | Brahma; Védy | | hutam | obětování (akt lití obětiny) | | brahma | Brahma; Védy | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | tena | tento | | gantavjam | dojít; dosáhnout | | brahma | Brahma; Védy | | karma | čin; činnost | | samádhiná | Samadhi - soustředění a uklidnění mysli |
| | | Verš : 4.25. | 
| daivamevápare jagňam joginah parjupásate
brahmágnávapare jagňam jagňenaivopadžuhvati
Bohy jistě ti jogíni obětí vždy uctívají,
do Brahma ohně zas jiní oběť oběti dávají. | | | Jedni jogíni vždy pevně uctívají Bohy obětmi, do ohně Brahma jiní přinášejí oběť oběti samotné. | Uctívání má mnoho podob. Na začátku je nutno přijmout vznešený princip a jemu pomocí oběti odevzdávat vše, co prožíváme. Až se soužití s Bohem stane přirozeností člověka, je nutno postoupit dále a obětovat samo uctívání.
Důvod je jednoduchý, je nutno rozpustit rozdíl mezi uctívaným a uctívajícím, tato dualita stále udržuje ducha v neznalosti sama sebe. | | daivam | Bůh; bohové Indra, Agni atd. | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | apare | jiní; ostatní | | jagňam | oběť | | joginah | jogín | | pari | zcela; vždy | | upásate | uctívat | | brahma | Brahma; Védy | | agnáv | oheň, příjemce oběti | | apare | jiní; ostatní | | jagňam | oběť | | jagňena | oběti | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | upadžuhvati | obětovat; přinášet |
| | | Verš : 4.26. | 
| šrotrádíníndrijánjanje samjamágnišu džuhvati
šabdádínvišajánanja indrijágnišu džuhvati
Zdroj sluchu a smyslů jiní ohni sebevlády nosí,
zdroj zvuků, předmětů další do ohně smyslů přinesou. | | | Další do ohně sebeovládání nosí ústrojí sluchu a dalších smyslů, jiní zdroj zvuků a ostatních vjemů přinesou do ohně smyslů. | | Na duchovní cestě je nutno poznat mnoho věcí, mezi ně patří fungování mysli a smyslů. V tomto verši je zdůrazněna nutnost poznat jak mysl vnímá zvuky a další smyslové vjemy a jak je zpracovává. K tomu je nutno se uklidnit, a pomocí meditace a rozjímání sledovat, poznávat a postupně ovládnout neklidnou a neustále vyrušující mysl a teprve potom je možno se věnovat zkoumání smyslového vnímání. K tomu je potřeba v meditaci nejprve otevřít oči, později zkusit meditovat na hlučnějších místech a nakonec budete schopni soustředění kdykoli, i uprostřed svých činností nebo davů lidí. | | šrotra | sluch; slyšení | | ádíni | začátek; zdroj | | indrijáni | smysly | | anje | ostatní | | samjama | ovládání; sebeovládání (dháraná - koncentrace, dhjána - meditace, sámadhi - spočinutí) | | agnišu | oheň | | džuhvati | nosit | | šabda | zvuk | | ádín | počínaje; zdroj; počátek | | višaján | předměty | | anja | jiní; ostatní | | indrija | smyslové | | agnišu | oheň | | džuhvati | nosit |
| | | Verš : 4.27. | 
| sarváníndrijakarmáni pránakarmáni čápare
átmasamjamajogágnau džuhvati gňánadípite
Také všechny činy smyslů, činy životních sil jiní,
ohni jógy sebevlády zářící poznáním nosí. | | | Jiní nosí všechny činnosti svých smyslů a konání životních potřeb do ohně disciplíny sebeovládání, jehož záře je poznání. | Dalším druhem snahy je rozpoznávání, že všechny činnosti se odehrávají pouze v představě vytvořené v mysli bytosti. Ačkoli se v okolí odehrává mnoho různých událostí, do kterých je mnohdy zapojeno i tělo bytosti, přesto věčný duch je pouze svědkem této činnosti, příčinou jsou předchozí události a dějištěm příroda jejíž součástí je tělo. Samotný děj a jeho vnímání je určeno kvalitami, které má duch bytosti.
Cestou tohoto poznání je opět meditace, klidné rozjímání nad minulými, a později i nad právě probíhajícími událostmi. | | sarváni | všechny | | indrija | smyslové | | karmáni | činy; činnost | | prána | životní síla výdechu (prána - výdech, apána - vdech, vjána, samána a udána) | | karmáni | činy; činnost | | ča | a; také | | apare | jiní; ostatní | | átma | pravé Já; mysl | | samjama | ovládání; sebeovládání (dháraná - koncentrace, dhjána - meditace, sámadhi - spočinutí) | | joga | Jóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disiplína; snaha; vůle | | agnau | oheň, příjemce oběti | | džuhvati | nosit | | gňána | poznání | | dípite | osvícené |
| | | Verš : 4.28. | 
| dravjajagňástapojagňá jogajagňástathápare
svádhjájagňánajagňášča jatajah samšitavratáh
Oběť věcí, oběť kázně, jiní také oběť jógy,
obět poznání učí se, pevně plní své přísahy. | | | Jiní také obětují majetek, obětují své odříkaní, obětují svou disciplínu, obětují poznání a učí se vytrvalým plněním svých závazků. | Věčný duch se musí osvobodit od všech pout, které ho poutají k myslí zobrazovanému světu. První krok je rozpustit pouto k majetku. Není však nutno se majetku vzdát, pouze si uvědomit tu skutečnost, že vám majetek nepatří, je to jen dar od Boha, kterou vám pomáhá na vaší životní cestě. Jakmile se Bůh rozhodne, že potřebujete zkušenost chudoby, tak o svůj majetek okamžitě přijdete.
Majetek, postavení ve společnosti, zkušenosti na duchovní cestě, množství odříkání a získané znalosti - to vše jsou potencionální pouta, která mohou posílit ego bytosti, posílit individuální výjimečnost a tak znemožnit věčnému duchu naplno se projevit. Proto je opět nutno nad těmito pouty v klidu meditace rozjímat, uvědomovat si je, poznávat jejich působení v mysli a tímto poznání je rozpouštět. | | dravja | vlastnictví; majetek | | jagňáh | oběti | | tapah | odříkání; pokání | | jagňá | oběť | | joga | Jóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disiplína; snaha; vůle | | jagňáh | oběti | | tatha | také | | apare | jiní; ostatní | | svádhjája | studium | | gňána | poznání | | jagňáh | oběti | | ča | a; také | | jatajah | vytvalý | | samšita | pevný | | vratáh | slib; závazek |
| | | Verš : 4.29. | 
| apáne džuhvati prána práne'pánam tathá'pare
pránápánagatí ruddhvá pránájámaparájanáh
Nádech vloží do výdechu, jiní zas výdech do vdechu
proud vdechů, výdechů drží, pranajámu ovládají. | | | Jiní zase přinesou nádech do výdechu, výdech do nádechu, proud nádechů a výdechů zastavují, aby ovládli dechové cvičení. | Pranajáma je výborná metoda k uklidnění běžící mysli. Zklidněním a zpomalením dechu se zklidní mysl. Můžete používat hluboké, pomalé a přerušované dýchání a krásně při sledujte, jak se mění stav vaší mysli.
Mysl, z počátku rozběhnutá a neovládnutelná se uklidňuje a poddává vaší vůli. Jistě to chce nějaký výcvik, ale tento výcvik není složitý a jeho výsledky jsou viditelné téměř okamžitě, tak neváhejte a začněte cvičit.
Šrí Ramana Maharši prosazoval velice jednoduchou formu pranajámy, která byla zároveň cvičením dotazovací metody. Tato metoda se dá použít v klidném sedu, ale i za chůze. Dýchání se rozdělí na čtyři části. První je hluboký výdech, při kterém se zároveň říká slovo Déham, což znamená tělo. Druhou částí je zádrž ve výdechu, kdy se říká (spíše potichu, v mysli) slovo Naham, což znamená nejsem. Třetí částí je hluboký nádech, kdy říkáte slovo Kóham, což znamená Kdo jsem? Poslední částí je zádrž nádechu, kdy opět v klidu mysli zní Sóham, neboli To jsem.
Rytmus je potřeba upravit podle možností těla. Není nutno tělo žádným způsobem dusit nebo předýchávat. Ovládání dechu je nástrojem k ovládnutí, zklidnění a zkrocení mysli, proto za ukazatel považujeme její narůstající klid a dá se říci spokojenost.
Pokud by vám čtyřdobý rytmus tohoto cvičení nevyhovoval, je možno zkusit cvičení na tři doby, kdy se vypouští zádrž výdechu a při výdechu se říká Naham, kdy tímto slovem Nejsem se myslí Nejsem tělo. | | apáne | vdech; nádech; vstup vnějšího vzduchu do těla | | džuhvati | nosit | | prána | životní síla výdechu (prána - výdech, apána - vdech, vjána, samána a udána) | | práne | životní síla výdechu (prána - výdech, apána - vdech, vjána, samána a udána) | | apánam | vdech; nádech; vstup vnějšího vzduchu do těla | | tathá | také; dále | | apare | jiní; ostatní | | prána | životní síla výdechu (prána - výdech, apána - vdech, vjána, samána a udána) | | apána | vdech; nádech; vstup vnějšího vzduchu do těla | | gatí | pohyb | | ruddhvá | zastavení; přerušení | | pránájáma | Pránajáma - jogínské cvičení ovládání dechu | | parájanáh | dosažení; ovládnutí |
| | | Verš : 4.30. | 
| apare nijatáháráh pránánpránešu džuhvati
sarve'pjete jagňavido jagňakšapitakalmašáh
Jiní vždy potravy sílu životním silám dávají.
Všichni ti obětí znalci oběťmi pouta odstraní. | | | Jiní přinášejí životní sílu z ustálené potravy svým životním silám. Ti všichni jsou znalci obětí a oběťmi odstranili svá pouta. | Dalším způsobem osvobozování je omezování příjmu potravy a samozřejmě přijímání pouze potravy čisté, což znamená zejména bezmasé.
Jídlo je pro tělo každodenní nutností. Jíme proto abychom žili, ale samozřejmě nežijeme pro jídlo. Pro osvobození z tohoto pouta je potřeba přesvědčit mysl, aby nedovolila tělu přejídání a různé chuťové rozmary. K tomu je dobré připravovat si jednoduché vydatné a dostatečně bohaté jídlo a toto jídlo jíst každý den. Tělo tak bude dostatečně zásobené a také vztah mysli k jídlu se zklidní. Občasný půst také prospívá mysli i tělu, ale je nutno vždy brát v úvahu tělesný stav a půst upravit podle něj.
Opět připomínám, že důvod tohoto cvičení je výcvik mysli. Proto není žádný důvod tělo zbytečně trýznit a je nutno se věnovat myšlenkám a mysli samotné.
Všechny oběti uvedené v těchto sedmi verších jsou praktické návody na výcvik mysli, návody na sebepoznání, které mohou při správném použití přinést více klidu a spoustu nových poznatků o nás a naší mysli. | | apare | jiní; ostatní | | nijata | vždy; stále; stálý | | áháráh | jídlo; životní potřeby | | pránán | životní síla | | pránešu | životní síla | | džuhvati | nosit | | sarve | všichni | | api | v; i; zahrnovat | | ete | tyto; ty | | jagňa | oběť | | vidah | znalí | | jagňa | oběť | | kšapita | odstranit | | kalmašáh | hříchy; pouta |
| | | Předchozí lekce Následující lekce |
Zařazeno dne : 28.7.2011, zobrazeno : 2772
|