32. pokračování korespondenčního kurzu - verše 4.31-36
Oběti jsou snahou vedoucí k poznání
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv | | Verš : 4.31. | 
| jagňašištámrtabhudžo jánti brahma sanátanam
nájam loko'stjajagňasja kuto'njah kurusattama
Jí nektar zbylý z oběti, jdou do Brahma odvěkého.
Svět zde není bez oběti, což jiný, Kurusattamo. | | | Ti, kdo pojídají nektar zbylý po oběti, kráčí do Brahma odvěkého. Není-li tento svět pro ty, kdo neobětují, jak by pro ně mohl být jiný, Nejlepší z Kuruů? | Zbytky po oběti jsou obětí očištěné potřeby člověka. Jako příklad se uvádí jídlo, ale můžeme tento princip použít na všechny potřeby a požitky. V podstatě jde o jednoduchý obřad, při kterém vše, co potřebujeme, vytváříme nebo získáváme s myšlenkou na vznešený princip. Již od počátku si uvědomujeme, že nejde o naše právo, ale o dar z milosti Boha. Díky tomuto postoji se ke všemu stavíme jako k největší vzácnosti, máme na paměti vzácný vznešený původ i těch nejobyčejnějších věcí a snažíme se tuto vysokou kvalitu neznečistit. Všechno nabídneme svému Bohu dříve než to začneme sami používat. Tato oběť očistí veškeré nepříznivé následky, které při přípravě mohly vzniknout. U jídla je to například násilí spáchané na rostlinách, které je sice nezbytné, ale stále jde o násilí. Odevzdání jídla Bohu toto násilí zcela očistí a nám se dostává zcela čistá strava.
Díky tomuto postoji se mění přístup ke všemu, co nás obklopuje, ve všem můžeme vidět vznešený princip a můžeme snadněji tuto vznešenost probudit i v sobě.
Musíme mít na paměti, že základem má být myšlenka radostného sdílení věcí a událostí s Bohem. Jakmile se z naší činnosti stane nacvičený rituál, při kterém se dbá spíše na jeho formu než obsah, tehdy takový obřad ztrácí na své moci a náš duchovní růst, což je transformace mysli se zastavuje.
V indických příbězích nacházíme různé krásné příklady. Jeden je příběh prince, který se opustí svůj dům, žije lese, živí se lovem a o své úlovky se dělí s bohem Šivou tak, že je přináší k lingamu, který je Šivovým projevem. O tento lingam se stará kněz, který je znechucen nečistými kusy krvavého masa, vždy lingam očistí a uctí podle předpisů čistou obětí. Po čase se knězi zjeví Šiva a řekne mu, že jeho dokonalé oběti chutnají hořce, zatímco nečisté, ale z lásky darované oběti prince jsou sladké jako nektar. | | jagňa | oběť | | šišta | zbytek | | amrta | nektar; nesmrtelnost | | bhudžo | jíst | | jánti | dojít | | brahma | Brahma; Védy | | sanátanam | odvěký | | na | Ani; ne- | | ajam | toto | | loko | svět | | asti | tam (je) | | ajagňasja | neobětovat; bez oběti | | kutah | odkud | | anjah | jiný; další; ostatní | | kuru | Kuruovský; vykonávat | | sattama | nejlepší |
| | | Verš : 4.32. | 
| evam bahuvidhá jagňá vitatá brahmano mukhe
karmadžánviddhi tánsarvánevam gňátvá vimokšjase
Je mnoho různých obětí co ústa Brahma hlásají,
Všechny je rodí činy, věz, znáš-li to, budeš svobodný. | | | Je mnoho rozličných obětí, které se šíří ústy Véd. Věz však, že všechny jsou zrozeny z činů a tak se tímto poznáním osvobodíš. | Poznání je základem svobody. Toto poznání se nezískává snadno. Je nutno vynaložit veliké úsilí, aby bylo toto poznání získáno. Je nutno meditací a rozjímáním pečlivě sledovat všechny myšlenky, které se v mysli objevují. Podrobit je přísné kontrole ke zjištění jejich kvality a při zjištění nějakých nečistot provést změnu svého postoje tak, aby tato nečistota byla odstraněna.
Tento postup je běžnému člověku neznámý, pokud se s ním seznámí, potom se zdá velice obtížný. Jakmile se rozhodne a odhodlaně se pustí do boje, jistě se brzy objeví první výsledky. A když získá první úspěch, potom další úspěchy se získávají mnohem snadněji. Na každé cestě je nejdůležitější první krok. Vykonat ho je na celé cestě to nejobtížnější, protože tento krok je krokem do neznáma. Když zjistíme, že se nic zlého nestalo, potom další kroky jsou díky získanému poznání o něco snadnější. | | evam | tak | | bahu | mnoho | | vidhá | poznat; rozlišit | | jagňá | oběť | | vitatá | šířit; zvěstovat | | brahmanah | Brahma; Védy | | mukhe | ústa | | karma | čin; činnost | | džán | zrození | | viddhi | znát; vědět | | tán | oni; těch | | sarván | všechny | | evam | tak | | gňátvá | znajíce | | vimokšjase | osvobození |
| | | Verš : 4.33. | 
| šrejándravjamajádjagňádžgňánajagňah parantapa
sarvam karmákhilam pártha gňáne parisamápjate
Oběť majetku překoná oběť vědy, Parantapo.
Zcela všechny činy Pártho, poznáním se tak završí. | | | Oběť poznání je lepší než obětování majetku, Ničiteli nepřátel. Všechny činy, bez výjimky, Synu Prthy, se završí v poznání. | V páté kapitole bude podrobněji rozebrán rozdíl mezi vzdáním se činů a jógou činů. Kršna vysvětlí, že odmítnutí činů nebo majetku není nikdy tak účinné a příznivé jako činný život dle pravidel karmajógy, kdy je samozřejmě používán i hmotný majetek.
Stejně jako půst pomáhá osvobodit se od závislosti na jídle, může i krátkodobé opuštění domova a majetku a vydání se na pouťdo nějakého duchovního centra pomoci přemoci závislosti, které majetek a činy běžně vyvolávají.
Kompletní zřeknutí majetku není u většiny lidí žádoucí a většinou nepřináší hledanou svobodu. Ony nesvobody totiž nejsou v okolním světě, ale jsou v naší mysli. Pokud se závislostí nezbavíme tam, tak nás žádný útěk před světem nezachrání.
Krásný příklad je odpověď Šrí Ramany Mahršiho na otázku, zda tázající má odejít do bezdomoví. V Indii je odchod do bezdomoví velice ceněn a sám Šrí Ramana opustil domov ve svých 16 letech. Nicméně odpověď Šrí Ramany byla tato : "Pokud byste měl odejít, tak vás tato otázka nenapadne". Šrí Ramana sice od rodiny odešel, ale o svém odchodu nikdy nijak dlouze neuvažoval. jeho cestou bylo jít zpět pod horu Arunáčalu. V jeho případě šlo spíše o návrat domů než o odchod. Pokud si člověk není nějakou razantní změnou života jist, tak by ji neměl zkoušet a měl by spíše využít svého místa k pěstování ctností uprostřed plnění svých povinností. | | šreján | dokonalost; nejlepší | | dravja | vlastnictví; majetek | | majád | svého | | jagňádž | obětování; oběť | | gňána | poznání | | jagňah | oběti | | parantapa | Ardžuna - ničitel nepřátel | | sarvam | vše | | karma | čin; činnost | | akhilam | zcela | | pártha | Ardžuna - syn Prthy (Kuntí) | | gňáne | poznání | | pari | zcela; vždy | | samápjate | vrcholí |
| | | Verš : 4.34. | 
| tadviddhi pranipátena pariprašnena sevajá
upadekšjanti te gňánam gňáninastattvadaršinah
Dozvíš se to uctíváním, dotazováním a službou.
To poznání ti předají mudrci pravdu vidící. | | | Dozvíš se to uctíváním, dotazováním a službou mudrcům, kteří znají pravdu a oni ti to poznání předají. | Pokud přeci jen odejdeme z domova a uchýlíme se do blízkosti nějaké vznešené bytosti, potom je nutno naplnit poselství tohoto verše. Pokoř se před mistrem, snaž se poznat to, co tebe odlišuje od něj. Za jeho přízeň mu služ, buď trpělivý a pokorný a hlavně neustále hledej svou vznešenou podstatu.
Není lepší místo pro získání poznání své dokonalosti než u nohou mistra, ale musíš mít ve své mysli jen tento jediný cíl.
Pokud zcela odhodlaně nechceš nebo nemůžeš poznat sebe sama, je jistě lepší být doma a pokorně pracovat na svém duchovním růstu plněním svých povinností. Tento způsob je totiž mnohem snazší a jistější, protože pokud nás zatěžuje nějaká nesplněná povinnost, potom je duchovní růst prakticky nemožný. | | tat | to | | viddhi | znát; vědět | | pranipátena | pokora; uklona až k zemi | | pariprašnena | dotazování | | sevajá | služba | | upadekšjanti | předat; vštípit | | te | Tobě; tito | | gňánam | poznání | | gňáninas | znalý; mudrc | | tattva | pravda | | daršinah | uzřeli |
| | | Verš : 4.35. | 
| jadžgňátvá na punarmohamevam jásjasi pándava
jena bhútánjašešena drakšjasjátmanjatho maji
Až to poznáš, už do klamu znovu nepadneš, Pándavo.
Poznáním ve všech bytostech uzříš své Já a také Mne. | | | Až to poznáš, už znovu neupadneš do klamu, Synu Pándua. Skrze poznání uzříš ve všech bytostech své pravé Já a také pouze Mne. | | Poznání sebe sama, nahlédnutí na vše z hlediska věčného ducha je jedinečný prožitek, který nemůže být zaměněn s ničím, co bytost prožívá skrze mysl a své ego. První prožitek této Božské milosti je darem, kterého se hledajícímu dostane ve chvíli, kdy jeho snaha dostatečně očistí jeho mysl a on sám zapomene, že se snaží. To, co se v takové chvíli objeví, překonává veškeré představy a navždy změní jeho život, jeho hodnoty i vnímání světa. | | jadž | to; když | | gňátvá | znajíce | | na | Ani; ne- | | punah | znovu | | moham | zmatení; klam | | evam | tak | | jásjasi | bude; stane se | | pándava | Ardžuna - syn Pándua | | jena | skrze; pomocí | | bhútáni | bytosti; tvory; prvky | | ašešena | všechny; bez vyjímky | | drakšjasi | uvidíš | | átmani | svým pravým Já; myslí | | atho | ale | | maji | Mně |
| | | Verš : 4.36. | 
| api čedasi pápebhjah sarvebhjah pápakrttamah
sarvam gňánaplavenaiva vrdžinam santarišjasi
Ani kdybys byl hříšníkem, všechny zlé hříchy činícím,
na lodi všeho poznání nejhorší skutky překonáš. | | | I kdybys byl mezi hříšníky ten, který vykonal všechny nejhorší činy, na lodi poznání všechny nepříznivé skutky překonáš. | Vše co se odehrálo v životě je dáno osudem a předchozími skutky. Všechno to má jen jediný cíl. Osvobodit ducha z otroctví těla. Je jisté, že k tomuto osvobození jednou dojde. Jestli to bude v tomto životě nebo zda bude potřeba ještě mnoho dalších vtělení a také to, co ještě duch prožije, záleží jen na množství zkušeností, které ještě musí duch získat. Pokud má získat nepříznivé zkušenosti, potom je musí získat a proto bude neodvratně zaveden do takových situací, aby je získal.
Jakmile duch završí svoji nevědomou cestu a osvobodí se, pak nemůže být ničím, co se odehrálo, poskvrněn. Věčný duch je přece neměnný a vždy stejný, jak by ho mohlo poskvrnit něco, co se odehrálo v pomíjivém snu?
Tělo, které spáchalo pro nevědomost ducha zlé činy, bude nést za tyto skutky odpovědnost. Jak však může být potrestán vznešený a věčně svobodný duch? | | api | v; i; zahrnovat | | čed | pokud; jestli | | asi | jsi | | pápebhjah | hříšník | | sarvebhjah | všechny | | pápa | hřích | | krt | činit | | tamah | temný; nejhorší; kvalita temnoty; nejsilněji | | sarvam | vše | | gňána | poznání | | plavena | loď | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | vrdžinam | skutky | | santarišjasi | překonáš |
| | | Předchozí lekce Následující lekce |
Zařazeno dne : 29.7.2011, zobrazeno : 2508
|