Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 33. lekce

33. pokračování korespondenčního kurzu - verše 4.37-42
Závěrečná výzva k překonání pochybností a získání poznání
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv

Verš : 4.37.

jathaidhámsi samiddho'gnirbhasmasátkurute'rdžuna
gňánágnih sarvakarmáni bhasmasátkurute tathá

Jak dřevo oheň planoucí na popel spálí Ardžuno,
činnosti oheň poznání také na popel přemění.

Tak, jako planoucí oheň, přemění dřevo na popel Ardžuno, oheň poznání také přemění užitek všech činů na popel.

Oheň a popel je v indické tradici velice oblíbené přirovnání. oheň symbolizuje poznání a moudrost, jejichž záře překonává temnotu a nevědomost a zároveň rozpouští závislosti na zcela zanedbatelný popel. Tento oheň může být také pohřební hranicí. Šrí Ramana měl oblíbené přirovnání pravého Já (v angličtině Self a sanskrtu Átma) k dřevěné tyči, kterou se celá pohřební hranice udržuje a který je nakonec do hranice vložen, aby také shořel. Stejně tak soustředění na pravé Já pomocí dotazovací metody ničí veškeré ostatní myšlenky a nakonec i toto soustředění na Já shoří v ohni božské milosti přicházející díky získanému poznání a čistotě.

jatha	jako
edhámsi	dřevo; palivo
samiddho	planoucí
agnih	oheň
bhasmasát	popel
kurute	koná; přetvoří
ardžuna	Ardžuna - jeden z pěti Pánduovců; hlavní hrdina Bhagavadgíty, syn boha Indry. K němu Kršna pronáší svůj Zpěv Vznešeného
gňána	poznání
agnih	oheň
sarva	všichni; vše
karmáni	činy; činnost
bhasmasát	popel
kurute	koná; přetvoří
tathá	také; dále

Verš : 4.38.

na hi gňánena sadršam pavitramiha vidjate
tatsvajam jogasamsiddhah kálenátmani vindati

Jistě nic jako poznání stejně očistné tu není.
Toto sám, v józe úspěšný, časem nalezneš ve svém Já.

Není zde jistě nic tak očistného jako poznání. To sám, disciplínou zdokonalený, časem v sobě najdeš.

I když je Bhagavadgíta hodně založena na učení Karmajógy, tj. vědy o činech a činnostech a Bhaktijógy, tj. učení oddanosti, přesto obsahuje významnou výzvu k růstu pomocí Gňánajógy, neboli cesty poznání.
Jeden poutník se Šrí Ramany tázal : "Ty vyučuješ gňánu a náš učitel nás učí Bhakti, není v tom nějaký rozpor?" Šrí Ramana bez zaváhání odvětil : "Bhakti je matka gňány". Poznání musí být vždy prostoupeno pokorou a činorodostí oddanosti a činů, zároveň však činy musejí vycházet z moudrosti. Zdánlivě se jedná o různé cesty, ale ve skutečnosti je jen jediná cesta k jedinému cíli. Je to cesta pokorné a moudré činnosti, víry v Nejvyšší cíl a klidné odhodlanosti dosáhnout takového stavu, abychom byli hodni ho obdržet.

na	Ani; ne-
hi	jistě; také
gňánena	poznání
sadršam	stejné
pavitram	očistné
iha	zde
vidjate	tam je; existuje
tat	to
svajam	své; sami
joga	Jóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disiplína; snaha; vůle
samsiddhah	úspěch; dosažení dokonalosti
kálena	čas
átmani	svým pravým Já; myslí
vindati	získat; nalézt

Verš : 4.39.

šraddhávánllabhate gňánam tatparah samjatendrijah
gňánam labdhvá parám šántimačirenádhigaččhati

Věřící získá poznání, pilným ovládnutím smyslů.
Ziskem poznání čistý mír bez odkladu hned přichází.

Věřící člověk získá poznání usilovným ovládnutím smyslů. Když získá poznání, záhy dojde nejvyššího míru.

Cesta k poznání vede pouze skrze úsilí a snahu, kterou se snažíme zkrotit divokou mysl a očistit ji od nečistot. Nejvyšší stav nelze získat snahou, to je vždy dar, který obdrží jen ten, kdo je ho hoden. Nezáleží na počtu let praxe, nezáleží na množství použitých metod. Jediné co je opravdu rozhodující, je schopnost snahu správně směřovat, bojovat s rozmary mysli a poznávat je a tak je poznáním zbavovat jejich síly a odstraňovat je.
Kdo díky poznání spočine v hlubokém klidu, ten bude zcela jistě Bohy odměněn prvním ochutnáním Nejvyšší vznešenosti.

šraddháván	věřící; člověk s pevným přesvědčením
labhate	získá
gňánam	poznání
tatparah	úsilovný; ten, kdo má To za nejvyšší cíl
samjata	ovládat
indrijah	smysly
gňánam	poznání
labdhvá	získání; dosažení
parám	věčná; nejvyšší
šántim	mír; klid
ačirena	brzy; ihned
adhigaččhati	získat; dosáhnout

Verš : 4.40.

agňaščášraddadhánašča samšajátmá vinašjati
nájam loko'sti na paro na sukham samšajátmanah

Nevědomé a bez víry, pochybující Já hyne.
Není svět zde ani vyšší, v pochybnostech, ani štěstí.

Pochybující bytost bez poznání a bez víry zahyne. Ani tento svět, ani vyšší, ani štěstí není pro pochybujícího ducha.

Naopak, vědomé setrvávání v nevědomosti a podléhání pochybnostem je přímo odpovědné za setrvávání ducha v otroctví těla. O pochybnostech praví Šrí Ramana krásnou větu : "Nikdo nepochybuje o pochybovači". To znamená že nikdo nepochybuje o svých názorech, dedukcích a stanoviscích, protože jsou dávno přijaty a nepodléhají žádnému zkoumání. Moudré poučky však pochybovač neustále zkoumá, i když pro to nemá žádné skutečné znalosti.
Skutečná moudrost nespočívá v nabytých vědomostech, ale pouze v ochotě měnit své hodnoty a své postoje tak, aby odpovídaly úrovni poznání.

agňaš	nevědomec; člověk bez poznání
ča	a; také
ašraddadhánaš	bezvěrec; člověk bez pevné víry
ča	a; také
samšaja	pochybnost
átmá	pravé Já; mysl
vinašjati	hynout
na	Ani; ne-
ajam	toto
loko	svět
asti	tam (je)
na	Ani; ne-
parah	nejvyšší
na	Ani; ne-
sukham	štěstí; radost; snadno
samšaja	pochybnost
átmanah	mysl; pravé Já; svoje

Verš : 4.41.

jogasamnjastakarmánam gňánasamčhinnasamšajam
átmavantam na karmáni nibadhnanti dhanaňdžaja

Jógou činy odevzdává, ničí pochyby poznáním,
v Já spočívá, žádné činy neváží ho, Dhanandžajo.

Kdo disciplínou odevzdává své činy, poznáním rozptyluje pochybnosti a ve svém Já spočívá, ten žádnými činy není poután, Dobyvateli vítězství.

Pěstování jógy je jediná cesta k dokonalosti. Jóga je disciplína, jóga je každodenní pravidelnost, jóga je klid mysli i aktivní zkoumání jejího fungování. Je nutno přestat pochybovat a začít pevně věřit v Nejvyšší cíl. Ani to nejde samo o sobě. K překonání pochybností a přijmutí víry je nutno změnit svou mysl, doslova si z něj vymýt nečistotu pochyb a vnutit si víru tisícinásobným opakováním manter, proseb, modliteb nebo vlastních pouček tak, aby nahradily původní myšlenky a postoje.
Až provedete tuto radikální změnu myšlení, tehdy budete hodni nejprve jen na chvilku nahlédnout na život z pohledu věčnosti. Tehdy se vaše víra změní v poznání a potom už nebudete chtít nic jiného.

joga	Jóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disiplína; snaha; vůle
samnjasta	odevzdání
karmánam	činy; činnosti
gňána	poznání
samčhinna	rozptýlit
samšajam	pochybnosti
átma	pravé Já; mysl
vantam	obsahující
na	Ani; ne-
karmáni	činy; činnost
nibadhnanti	poutat
dhanaňdžaja	Ardžuna - dobyvatel bohatství

Verš : 4.42.

tasmádagňánasambhútam hrtstham gňánásiná''tmanah
čhittvainam samšajam jogamátišthottištha bhárata

Nerozumnou, v srdci dlící tak mečem sebepoznání,
tni tuto pochybnost, v józe trvej, vytrvej Bhárato.

Proto mečem poznání svého Já rozetni tuto pochybnost sídlící v tvém srdci a zrozenou z nevědomosti, setrvej v disciplíně a povstaň, Bhárato.

Závěrečná výzva není pronášena pouze k Ardžunovi, ale ke každému kdo čte Bhagavadgítu. Poznávej svou mysl, poznávej svět z jiné vznešenější perspektivy. Toto nové poznání použij ke změně své mysli, k odstranění pochybností, k očištění mysli od zlých a hloupých myšlenek. Uvědom si, že žiješ v nevědomosti a neznalosti a chtěj poznat věčnost. Věř ve věčnost, věř sobě, že ji můžeš poznat, uklidni se a klidu poznej svou mysl. Očisti ji a připrav se, abys mohl být obdarován božskou milostí.

tasmát	proto
agňána	nevědomost
sambhútam	stvořený
hrtstham	v srdci; v mysli
gňána	poznání
asiná	zbraň; meč
átmanah	mysl; pravé Já; svoje
čhittvá	rozetni
enam	toto
samšajam	pochybnosti
jogam	jógu; jóga
átištha	umístit v; setrvat
uttištha	vstaň
bhárata	Bharata - potomek dynastie Bharatů (Dhrtaráštra, když mluví Saňdžaja; Ardžuna, když mluví Kršna)

Předchozí lekce Následující lekce