34. pokračování korespondenčního kurzu - verše 5.1-6
Úvod páté kapitoly - Učení o stejnosti a odpoutanosti
V této kapitole nejprve Kršna připomene, že existuje zdánlivě několik cest, ale cíl je pouze jediný. Připomene pomíjivost všech světských věcí a obrací pozornost posluchače k vnitřnímu věčnému Já.
Vyjmenuje mnoho příkladů, jak se takový člověk chová v různých situacích. Tyto příklady jsou námětem na cvičení mysli. Je nutno pozorně prozkoumat vlastní chování v podobných situacích a změnit všechny nevhodné projevy.
Metodou boje může být jak klidná meditace a rozjímání nad vlastnostmi vlastní mysli, včetně dotazovací metody, tak i aktivní vyvolávání reakcí mysli pomocí vytvořených emotivních představ. Druhá metoda má svoji výhodu v tom, že nepracujete se vzpomínkami, ale s aktuálními odezvami mysli na různé podněty.
Na závěr popíše Kršna vlastnosti moudrého člověka, který je vlastní snahou připraven k osvobození. Tyto vlastnosti se mají stát cílem každého hledajícího, aby také byli hodni obdržet milost věčné svobody.
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv | | Verš : 5.1. | 
| ardžuna uváča
samnjásam karmanám kršna punarjogam ča šamsasi
jaččhreja etajorekam tanme brúhi suniščitam
Ardžuna uvádí :
Vzdání se činů, Ó Kršno, a zase jógu velebíš.
Které jedno je lepší z nich, to mi teď pověz najisto. | | Ardžuna pravil:
Ó Kršno, velebíš vzdání se činů a pak zase disciplínu. Vylož mi jasně to jedno, které je z nich nejlepší. | | Úvodním veršem vyjadřuje Ardžuna svůj zmatek v tom, jakou cestou se má vydat. Stále se zdá, že pořád doufá, že se bude moci nějakým čestným způsobem vyhnout bratrovražedné válce. | | ardžuna | Ardžuna - jeden z pěti Pánduovců; hlavní hrdina Bhagavadgíty, syn boha Indry. K němu Kršna pronáší svůj Zpěv Vznešeného | | uváča | pravil | | samnjásam | vzdání se | | karmanám | činy | | kršna | Kršna | | punah | znovu | | jogam | jógu; jóga | | ča | a; také | | šamsasi | velebit | | jač | co | | šrejah | dokonalost; nejlepší | | etajor | z těchto | | ekam | jediný | | tan | to | | me | můj; mi | | brúhi | pověz; řekni | | suniščitam | s jistotou; pevně |
| | | Verš : 5.2. | 
| šrí bhagaván uváča
samnjásah karmajoga šča nihšrejasakarávubhau
tajostu karma samnjását karmajogo višišjate
Šrí Bhagaván uvádí :
Vzdání se i jóga činů vedou stejně k osvícení.
Z nich ale činů vzdání se vždy jóga činů překoná. | | Blahoslavený Pán pravil:
K dokonalosti vedou stejně vzdání se činů i disciplína v činech. Disciplína v činech je však lepší než vzdání se činů. | Kršna hned ze začátku jasně stanovuje, že správné vykonání povinností je mnohem lepší než jakkoli odůvodněná nečinnost.
Vykonání povinností je jedinou jistou cestou k osvobození, vše ostatní může tuto cestu jen urychlit. To znamená, že jakákoli jóga bez plnění povinností nemůže vést k úspěchu. | | šrí | požehnaný; blahoslavený | | bhagaván | Kršna - Pán; osvícená bytost, která má nejvyšší poznání; Bhag je patrně základ našeho Bůh | | uváča | pravil | | samnjásah | vzdání se | | karmajogaš | Karma jóga; učení o vzdání se plodů činů | | ča | a; také | | nihšrejasa | dokonalost | | karáv | vést k | | ubhau | oba | | tajos | z nich; z těch | | tu | ale; však | | karma | čin; činnost | | samnjását | vzdání se | | karmajogo | Karma jóga; učení o vzdání se plodů činů | | višišjate | nejlepší |
| | | Verš : 5.3. | 
| gňejah sa nitjasamnjásí jo na dvešti na kánkšati
nirdvandvo hi mahábáho sukham bandhátpramučjate
Znám je věčně odevzdaný, kdo bez zášti a bez touhy,
mimo dvojnost, Mahabáho, lehce se z pout osvobodí. | | | Kdo je bez zášti a touhy a nad dalšími dvojnostmi, je znám jako trvale odevzdaný, Mocný válečníku, a ten se lehce zcela osvobodí z pout. | Skutečně odpoutaný je ten, kdo spočívá v klidu ve svém vnitřním Já, nikoli ten, kdo utekl od svých povinností někam do lesa. Jeho pouta nejsou v okolním světě, jeho pouta jsou v jeho hlavě a nedá se před nimi nikam utéct.
Touha je hlavní příčina všeho utrpení a závist, nenávist a hněv jsou jejími přímými důsledky. Zdá se, že je možno touhy odstranit dvěma způsoby. Jeden je odmítnutí touhy, druhý je naplněním touhy ziskem vytouženého předmětu.
Bohužel je známo, že naplňování touhy nemá nikdy konec, jakmile se jedna naplní, objeví se jedna nebo více dalších tužeb, včetně strachu o ztrátu vytouženého zisku. Touha je věčně nenasytná a tato cesta vede pouze k velikému neštěstí. Přesto se pro tuto cestu rozhoduje většina lidí.
Druhá cesta, odmítnutí touhy hned v počátku, je cestou, která neláká skoro nikoho. Je to cesta klidu, bez emocí a vzrušení, zdánlivě nudná a nezajímavá. Je to cesta odříkání a moudrosti, poznání vlastních potřeb a vykonávání povinností. Je to cesta náročnější na sebepoznání a sebeovládání, ale v konečném důsledku je jednodušší, protože si člověk na sebe nenaloží žádnou zbytečnou zátěž ani ve formě majetku nebo různých zbytečných závazků. A je samozřejmé, že takový člověk má mnohem blíže i k nejvyšší svobodě. | | gňejah | být znám; být pokládán; poznat | | sah | on; ten; tak | | nitja | věčné | | samnjásí | vzdání se | | jah | kdo | | na | Ani; ne- | | dvešti | nenávidět; závidět | | na | Ani; ne- | | kánkšati | toužit | | nirdvandvo | mimo duality | | hi | jistě; také | | mahábáho | Ardžuna - mocně vyzbrojený (v 6.38, 11.23, 18.1 Kršna) | | sukham | štěstí; radost; snadno | | bandhát | otroctví; pouta | | pramučjate | zcela (pra) osvobozen (mučjaté) |
| | | Verš : 5.4. | 
| sámkhja jogau prthagbáláh pravadanti na panditáh
ekamapjásthitah samjagubhajorvindate phalam
Sánkhja a jóga se liší, tvrdí jen hloupí, ne moudří.
V jedné z nich správně umístěn, pak plody obou získává. | | | Jen pošetilí, nikoli mudrci, tvrdí, že sánkhja - cesta poznání a jóga - disciplína v činech se liší. Kdo v jednu z nich správně přijal, získá plody obou dvou. | | sámkhja | Sánkhja - učení podle sánkhji; učení o věčném Já; vyložené v upanišádách | | jogau | Jóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; discilína; snaha | | prthak | jednotlivě; odděleně; různé | | báláh | pošetilí | | pravadanti | pronášet; mluvit | | na | Ani; ne- | | panditáh | moudří; učení | | ekam | jediný | | api | v; i; zahrnovat | | ásthitah | umístěn | | samjak | správně; zcela | | ubhajor | obě | | vindate | získat; nalézt | | phalam | plody; zisky |
| | | Verš : 5.5. | 
| jatsámkhjaih prápjate sthánam tadjogairapi gamjate
ekamsámkhjam ča jogam ča jah pašjati sa pašjati
Co můžeš získati sánkhjou, to lze i jógou dosáhnout.
Jedno i v sánkhji i v józe kdo uvidí, ten uvidí. | | | Stav, který lze získat sánkhjou, lze dosáhnout i disciplínou. Kdo vidí jedno jediné v sánkhji i v disciplíně, ten skutečně vidí. | Ve třetí kapitole Kršna připomíná, že základní činnosti jsou nutné pro každého člověka. Jednotlivé cesty se možná na úplném začátku liší, ale jakmile člověk nastoupí cestu skutečné změny své mysli, aby se připravil pro osvobození, tehdy už různé cesty neexistují. Existuje jedna jediná cesta, kterou daný člověk musí překonat své překážky, které ho od věčnosti oddělují. Je samozřejmě dobré nastudovat si teorii různých metod a cest, jejich použití je vždy jen jeden krok na vlastní cestě.
Kdo opravdu chce dosáhnou svobody, ten má na mysli tento jediný cíl a všechno ostatní je jen to, co ho od cíle odděluje. Vůbec nedbá na to, jak se které metody popisují a kam se zařazují. Jeho jedinou starostí je dosáhnout cíle a pokud se zdá, že bude vhodné použít nějakou metodu, hned ji použije. Až získá znalosti které tato metoda nabízí, zajisté nebude váhat ani minutu tuto metodu opustit.
Kdo dosáhne cíle, nepotřebuje už vůbec žádné metody nebo cesty. Pokud jste na cestě, tak je dobré prozkoumat, co je vlastně důvod vašeho putování. | | jat | jak | | sámkhjaih | Sánkhja - učení podle sánkhji; učení o věčném Já; vyložené v upanišádách | | prápjate | získat; dosáhnout | | sthánam | stav; trvání | | tat | to | | jogair | Jóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disciplína; snaha | | api | v; i; zahrnovat | | gamjate | dosáhnout | | ekam | jediný | | sámkhjam | Sánkhja - učení podle sánkhji; učení o věčném Já; vyložené v upanišádách | | ča | a; také | | jogam | jógu; jóga | | ča | a; také | | jah | kdo | | pašjati | vidět | | sah | on; ten; tak | | pašjati | vidět |
| | | Verš : 5.6. | 
| samnjásastu mahábáho duhkhamáptumajogatah
jogajuktomunirbrahma načirenádhigaččhati
Vzdání se však, Mahábáho, bez jógy strast přinese.
Jógou spřažen mudrc Brahma bez odkladu dosahuje. | | | Mudrc zapojený v disciplíně bez odkladu dosáhne Brahma, avšak odevzdání bez disciplíny, Mocný válečníku, přinese jen strast. | Zde je jasné potvrzení, že je ve skutečnosti jedna cesta. Je to cesta moudrosti, disciplíny a odříkání. Jakákoli jiná cesta nevede k ničemu jinému, než posílení ega a nebo trýznění těla, aniž by došlo k rozpuštění vnitřních pout v mysli.
Avšak ten, kdo použil metody v boji proti vlastní důležitosti, proti touhám a aby poznal svoji mysl, svůj svět, ve kterém žije, ten podle tohoto Kršnova výroku bez odkladu dosáhne Brahma. | | samnjásah | vzdání se | | tu | ale; však | | mahábáho | Ardžuna - mocně vyzbrojený (v 6.38, 11.23, 18.1 Kršna) | | duhkham | strast | | áptum | získat | | ajogatah | bez jógy | | joga | Jóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disiplína; snaha; vůle | | juktah | zapojit; zapřáhnout | | munih | mudrc | | brahma | Brahma; Védy | | na | Ani; ne- | | čirena | odklad | | adhigaččhati | získat; dosáhnout |
| | | Předchozí lekce Následující lekce |
Zařazeno dne : 31.7.2011, zobrazeno : 2621
|