35. pokračování korespondenčního kurzu - verše 5.7-12
Vlastnosti odpoutané bytosti spočívající ve stejnosti
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv | | Verš : 5.7. | 
| jogajukto višuddhátmá vidžitátmá džitendrijah
sarvabhútátmabhútátmákurvannapi na lipjate
Jógou spřažen a s čistým Já, ovládá se, smysly zdolal.
Já všech tvorů má ve svém Já, ač jedná poskvrněn není. | | | Zapojený v józe, s očištěnou myslí, ovládá sebe a zdolal smysly, Já všech bytostí má ve svém Já, pak není poskvrněn i když koná činy. | V tomto verši začíná výčet vlastností člověka odpoutaného, který vlastním cvičením ovládl svoje emoce a vůbec celkově změnil fungování vlastní mysli.
Návodem mu byla jóga ve všech svých tvarech - klid, pravidelnost disciplína, dotazování a poznávání. Výsledek je klid mysli, který jen obtížně rozruší událost ve vnějším světě.
Tato bytost nahlédla na svou podstatu, své skutečné neměnné a věčné Já, které vidí všude kolem, pokud se ještě vůbec projevenou představou nějak soustavněji zabývá.
Tato bytost je přirozeně činná, vykonává své povinnosti aniž by lpěla nebo závisela na výsledku těchto činů | | joga | Jóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disiplína; snaha; vůle | | juktah | zapojit; zapřáhnout | | višuddha | čistý; očištěný | | átmá | pravé Já; mysl | | vidžita | ovládat | | átmá | pravé Já; mysl | | džita | vládnout | | indrijah | smysly | | sarva | všichni; vše | | bhúta | bytost | | átma | pravé Já; mysl | | bhúta | bytost | | átmá | pravé Já; mysl | | kurvan | jednat | | api | v; i; zahrnovat | | na | Ani; ne- | | lipjate | poskvrna; poskvrnění |
| | | Verš : 5.8. | 
| naiva kimčitkaromíti jukto manjeta tattvavit
pašjanšrrnavanspršaňdžighrannašnangaččhansvapan švasan
Jistě vůbec nic nekonám, dí spřažený, pravdy znalý.
Vidí, slyší, hmatá, čichá, jí, hýbe se, sní a dýchá, | | | Pravdy znalý, zapojený v józe usoudí, že jistě nic nekoná, i když vidí, slyší, hmatá, čichá, jí, pohybuje se, sní a dýchá, | | na | Ani; ne- | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | kiňčit | cokoli | | karomi | konat | | iti | tak; proto | | juktah | zapojit; zapřáhnout | | manjeta | myslet | | tattva | pravda | | vit | znalý | | pašjan | vidět | | šrrnavan | slyšet | | spršaň | hmatat | | džighrann | čichat | | ašnan | jíst | | gaččhan | pohybovat se | | svapan | spát; snít | | švasan | dýchat |
| | | Verš : 5.9. | 
| pralapanvisrdžangrhnannunmišannimišannapi
indrijáníndrijárthešuvartanta iti dhárajan
mluví, vydává, přijímá, otvírá, také zavírá.
Smysly a smyslů předměty působí takto dobře zná. | | | mluví, vylučuje, přijímá, otvírá a zavírá brány těla. Uvědomuje si, že smysly a smyslové předměty takto působí. | | Tyto dva verše shrnují různé aktivity smyslové nebo tělesné, které jsou sice myslí vnímány a věčný duch je jejich jakýsi svědek, ale ony nemají na věčnou neměnnost žádný vliv. Kdo pozná svou neměnnou podstatu, ten dosáhl konce svého nevědomého pachtění v těle. | | pralapan | mluvit | | visrdžan | vylučovat; vyměšovat | | grhnann | přijímat | | unmišan | otvírá | | nimišann | zavírá | | api | v; i; zahrnovat | | indrijáni | smysly | | indrija | smyslové | | arthešu | věc; předmět | | vartanta | setrvávat; působit | | iti | tak; proto | | dhárajan | být si vědom; vědět |
| | | Verš : 5.10. | 
| brahmanjádhája karmáni sangam tjaktvá karoti jah
lipjate na sapápena padmapatramivámbhasá
Brahma kdo činy odevzdá, vzdá se lpění a koná,
neposkvrní ho více hřích jako voda list lotosu. | | | Kdo své činy odevzdá Brahma, vzdá se ulpívání a koná činy, ten se neposkvrní hříchem stejně jako voda nezmáčí list lotosu. | Vznešená bytost by měla konat činy stejně zaníceně jako člověk nevědomý, kterého k činnostem nutí touha. Jelikož však nelpí na výsledku, tak nemůže být činností poskvrněn jako lotosový květ nemůže být zmáčen vodou.
Třetí kapitola, verš 18 popisuje způsoby konání činů mudrce. Pro člověka nevědomého mohou být některé úkony mudrce podivné. Je nutno si však uvědomit, že tak jak mudrc při svém hledání zkoumal svou mysl, stejně tak může zkoumat mysl druhého člověka a snaží ho nechat jednat, aby se ukázal způsob práce jeho mysli.
Klid bez myšlenek je hezká věc ale v té chvíli není poznána ani odstraněna žádná nesvoboda a připoutanost. Proto je dobré být ve svém boji s nečistotami mysli aktivní a nebýt pouze ve vleku událostí. | | brahmani | Brahma | | ádhája | odevzdá; přenechá | | karmáni | činy; činnost | | sangam | připoutanost | | tjaktvá | zříkat se; riskovat | | karoti | koná | | jah | kdo | | lipjate | poskvrna; poskvrnění | | na | Ani; ne- | | sah | on; ten; tak | | pápena | hřích | | padma | lotos | | patram | list | | iva | jakoby | | ambhasá | voda |
| | | Verš : 5.11. | 
| kájena manasá buddhjá kevalairindrijairapi
joginah karma kurvantisangam tjaktvá''tmašuddhaje
Tělem, myslí a rozumem, také pouze skrze smysly
jogíni činy konají, vzdáním se svazků se čistí. | | | Tělem, myslí, rozumem či pouze ve smyslech konají jogíni činy a vzdají-li se připoutanosti, pak sebe očišťují. | Činnosti vykonává vtělená bytost na třech úrovních, v své mysli, ve své mluvě a svými činy. Mnoho lidí z různých důvodů nevykoná žádný zločin, ale přesto o tom mohou mluvit nebo si to představují, jak to dělají. To je základní čistota činů. Citlivější duše vnímají i nečistou mluvu jako něco nepříjemného a není pro ně problém svou mluvu očistit. Nejtěžší úloha je očistit i svou mysl. Myšlenky jsou jako blechy, je těžko je sledovat, natož podrobit své vůli.
Nicméně poctivé cvičení může za překvapivě krátkou dobu očistit i mysl. Chce to pouze neustále sledovat své myšlenky a ty, které nejsou ctnostné odmítat.Po chvíli praxe je možno zachytit nečistou myšlenku ještě dříve, než v plné síle ovládne mysl a pošpiní její stav.
Člověk odpoutaný už sleduje všechny události jako obraz v mysli, s tím že činnosti se odehrávají mimo představu těla, a jsou pouze zobrazovány smysly. | | kájena | tělem | | manasá | mysl | | buddhjá | moudrostí; rozumu | | kevalair | pouze | | indrijaih | orgány; smysly | | api | v; i; zahrnovat | | joginah | jogín | | karma | čin; činnost | | kurvanti | jednat | | sangam | připoutanost | | tjaktvá | zříkat se; riskovat | | átma | pravé Já; mysl | | šuddhaje | očistit |
| | | Verš : 5.12. | 
| juktah karmaphalam tjaktvá šántimápnoti naišthikím
ajuktahkámakárena phale sakto nibadhjate
Spřažený vzdá plody činů, mír trvalý tu získává.
Nespřažený, touhou hnaný a plodů lačný je poután. | | | Kdo je zapojený v józe a vzdává se plodů činů, získává trvalý mír, ale nezapojený, hnaný touhou a lpějící na plodech, je poután. | Člověk hnaný svými touhami nemá nikdy klid, jeho touhy nejsou nikdy zcela pokryty a vše co získal, aby své touhy naplnil, to vše je neustále ohroženo ztrátou a vyžaduje to další úsilí.
Člověk moudrý žije spokojeně z toho, co samo přichází. Stará se o to, co ho v dané chvíli doprovází a bez smutku opouští to, co z jakéhokoli důvodu odešlo.
Moudrá společnost podporuje tento způsob života a vytváří pro něj vhodné podmínky. Například velice emotivní navazování partnerských vztahů je nahrazeno výběrem rodičů. Rodiče pro své milované děti vybírají toho nejlepšího dostupného partnera a pro jejich děti odpadá ona pochybná a nedůstojná hra, kterou západní společnost považuje za lásku. Pravda, nezažijí žádné emotivní napětí, různé druhy nejistého vzrušení. Na druhou stranu nikdy nezažijí milostné zklamání a rozchod a jejich děti budou vyrůstat v úplné rodině.
Je pravda, že se tento způsob v západní společnosti nedá prakticky použít, ale ve společnosti, která má pevné rodinné hodnoty a moudrá pravidla pro jejich zachování se tento způsob používá ke spokojenosti všech zúčastněných. A tuto spokojenost jim můžeme pouze závidět. | | juktah | zapojit; zapřáhnout | | karma | čin; činnost | | phalam | plody; zisky | | tjaktvá | zříkat se; riskovat | | šántim | mír; klid | | ápnoti | získat | | naišthikím | trvalý; stálý | | ajuktah | nezapojený; neukázněný | | káma | touha | | kárena | pudit; hnát | | phale | plody; zisky | | sakto | lpět | | nibadhjate | být poután |
| | | Předchozí lekce Následující lekce |
Zařazeno dne : 1.8.2011, zobrazeno : 2619
|