36. pokračování korespondenčního kurzu - verše 5.13-18
Činy nejsou božské, ale vznikají z kvalit zúčastněných bytostí.
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv | | Verš : 5.13. | 
| sarvakarmáni manasá samnjasjáste sukham vaší
navadváre puredehí naiva kurvanna kárajan
Všechny činy ve své mysli vzdává, radostně ovládá,
devět bran ve městě těla, nekoná a nenabádá. | | | Kdo se vzdal všech činů v mysli a radostně ovládá devět bran města těla, jistě činy nekoná ani k nim nepodněcuje. | Tělo je přirovnáváno ke městu s devíti branami, což jsou oči, uši nosní dírky, ústa, konečník a genitálie. Možná se toto přirovnání zdá trochu podivné, ale při bližším ohledání je to srovnání téměř geniální. Tělo se skládá z desítek milionů milionů obyvatel, kterými jsou buňky a podobného počtu dalších mikroorganizmů, žijícími s tělem v symbióze. Buňky vytvářejí různé továrny pro zásobování všech buněk, kanalizaci pro odvod odpadu, cesty pro zásobování a zdroje energie, která to všechno pohání. Je tam armáda a policie, která dbá na správnou funkcí všech buněk a orgánů a chrání je před okolními nebezpečími. Nad tím vším bdí nervový systém s mozkem, který je obdařen úžasným systémem duchovním, který na mnoha úrovních řídí celé tělo. Tělo není jeden kus hmoty, ale obrovská společnost drobných bytostí, které poctivě vykonávají svěřené povinnosti po celý život těla.
Těžko si můžeme myslet, že nějaká buňka má představu o existenci celého těla, přesto je jejich činnost vykonávána ku prospěchu celku.
Naše moderní města za systémem těla pokulhávají v mnoha oblastech. Tělo je součástí přírody a veškeré jeho odpady jsou v přírodě snadno recyklovatelné. Lidská města otravují celou přírodu, vzduchem, půdou a vodou počínaje a životním prostorem konče. Také řízení města nedbá zájmu všech jeho obyvatel, ale zpravidla jen těch, kteří jsou zrovna u moci. Kdyby se takto choval systém našeho těla, budeme všichni brzy na smrt nemocní.
Jistě by se našlo spousta dalších podobných příkladů, ale nyní se věnujme duchu, který panuje nad tímto velkoměstem. Běžný evropský člověk pije alkohol, kouří a zanedbává mnoho zdraví prospěšných věcí. Co asi musí ty miliardy buněk vytrpět po pořádné opilosti, nebo lépe řečeno otravě alkoholem? Přesto se i takový člověk považuje za pána přírody a ostatním bytostem v přírodě to dává patřičně poznat.
Skutečně moudrý člověk se chová tak, aby všechno jeho jednání přinášelo klid, mír, radost a spokojenost do systému vnitřního (tedy tělesného) i vnějšího (což je okolní lidská společnost a příroda). | | sarva | všichni; vše | | karmáni | činy; činnost | | manasá | mysl | | samnjasja | odevzdat; vzdát se | | áste | být ve stavu; zůstat | | sukham | štěstí; radost; snadno | | vaší | podroben | | nava | devět | | dváre | brána | | pure | město | | dehí | vtělený | | na | Ani; ne- | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | kurvan | jednat | | na | Ani; ne- | | kárajan | způsobit; podněcovat; nabádat |
| | | Verš : 5.14. | 
| na kartrtvam na karmáni lokasja srdžati prabhuh
nakarmaphalasamjogam svabhávastu pravartate
Původce a ani činy ve světě Pán nestvořil,
ani pouto k plodům činů. To jedná pouze povaha. | | | Nejvyšší bytost nevytváří v tomto světě ani původce činů, ani činy, ani pouto k plodům činů. To konají pouze vlastní sklony. | Duchovní podstata činy tělu nenakazuje, ani k nim nevytváří podmínky. Všechny činnosti, jejich příčiny, důsledky i průběh, vychází pouze z přírody a kvalit zúčastněných součástí.
Skutečné Já je pouze jakýmsi svědkem všech činností. Bytost, jejíž mysl je očištěna od ega, koná pouze nutné činy, v nejvyšší možné čistotě a s ohledem na ostatní okolní součásti.
Bytost zmatená egem následuje své touhy a při jejich naplňování moc nedbá na utrpení, které ostatním bytostem svým poživačným chováním způsobuje. | | na | Ani; ne- | | kartrtvam | činitel; ten, kdo koná | | na | Ani; ne- | | karmáni | činy; činnost | | lokasja | svět | | srdžati | projevit; tvořit | | prabhuh | Nejvyšší bytost; duch; pravé Já | | na | Ani; ne- | | karma | čin; činnost | | phala | plody; zisky | | samjogam | spojení; pouto | | svabhávah | přirozenost | | tu | ale; však | | pravartate | jedná; tvoří |
| | | Verš : 5.15. | 
| nádatte kasjačitpápam na čaiva sukrtam vibhuh
agňánenávrtamgňánam tena muhjanti džantavah
Nepřijímá ničí hříchy, ani ctnost jistě, Stvořitel.
Nevědomost halí moudrost, proto je zmatek zrozených. | | | Nejvyšší bytost nepřijímá od nikoho ani neřest a jistě ani ctnost. To jen nevědomost zahalila poznání zrozených a z toho pochází jejich zmatek. | Cokoli se odehraje v pomíjivé představě pomíjivého světa zcela logicky nemůže mít žádný vliv na neměnnou věčnost. Co by to potom bylo za věčný princip?
Poznání věčného a neměnného principu dává bytosti to správné hledisko k pohledu na celý vesmír jako na představu poskládanou pomocí mysli ze smyslových vjemů a paměti. To, co se jeví zmatenému člověku jako skutečnost, je jen obraz, iluze vzniklá díky úžasné schopnosti mysli zobrazovat obrazy světa. To, co je opravdu skutečné, tedy věčné a neměnné, není žádným způsobem pozorovatelné, a proto je to zmatenými lidmi považováno za blud a nesmysl. Bytost, která si tento princip uvědomila, zná skutečnou povahu světa a také vlastního těla.
Je jedno krásné přirovnání, které s vynálezem biografu uvedl Šrí Ramana. Věčný duch se dá přirovnat k plátnu v kině, na které s odehrávají všechny obrazy různých filmů. Většina diváků si plátno neuvědomuje, protože jsou dějem filmu zcela pohlceni. Jen ten, kdo se dostatečně soustředí, si může plátno pod pohyblivými obrazy uvědomit, ale zřetelně ho uvidí, až film skončí a v sále se rozsvítí. | | na | Ani; ne- | | ádatte | přijímat | | kasjačit | kdokoli | | pápam | hřích; zlý čin | | na | Ani; ne- | | ča | a; také | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | sukrtam | ctnost | | vibhuh | Nejvyšší bytost | | agňánena | nevědomost | | ávrtam | skrývá; halí | | gňánam | poznání | | tena | tento | | muhjanti | zmatek | | džantavah | zrozený |
| | | Verš : 5.16. | 
| gňánena tu tadagňánam ješám nášitamátmanah
tešámáditjavadžgňánam prakášajati tatparam
Kdo však poznáním od toho nepoznání Já očistí.
Těm potom slunce poznání odhalí jen To Nejvyšší. | | | Kdo však pomocí poznání očistí své Já od této nevědomosti, těm potom slunce poznání odhalí To Nejvyšší tajemství. | Svoboda tkví pouze v podrobném poznání funkce mysli a jejího prožívání smyslových vjemů.
Pouze soustředění a prohlédnutí skrze film na plátně poodhalí existenci plátna, stejně tak soustředění a podrobné prozkoumání schopností a způsobu práce mysli může osvětlit problematiku života. Toto zkoumání je jedna z mnoha dalších znalostí, které je dobré si při cestě za svobodou osvojit.
Je možno zkoumat zrakové vjemy, například se soustředit a odbourat následné automatické zpracování obrazu, které se z praktických důvodů přepočítává a zobrazuje jako pohybující se tělo. Skutečný zdrojový zrakový vjem je však pohybující se okolí a jeho mizení za okrajem zrakového pole.
Pro tělo je svět skutečný. Tělo a jeho vnímání je však pro vnímajícího ducha pouze konstrukcí mysli ze smyslových vjemů a dalších informací, které přicházejí prostřednictvím nervové soustavy.
Když si uvědomíme, jak se představa těla tvoří, jsme zase o krůček blíže k prolomení téměř nedobytné pevnosti ega. | | gňánena | poznání | | tu | ale; však | | tat | to | | agňánam | nevědomost | | ješám | kterým; kteří | | nášitam | odstraní | | átmanah | mysl; pravé Já; svoje | | tešám | jejich; jim; oni | | áditjavadž | slunce | | gňánam | poznání | | prakášajati | odhalit; zářit | | tat | to | | param | nejvyšší; dávné; věčné |
| | | Verš : 5.17. | 
| tadbuddhajastadátmánastanništhástatparájanáh
gaččhantjapunarávrttim gňánanirdhútakalmašáh
Tím je rozum a Tím je Já, Tím je stálost a Tím je cíl,
vícekrát se již nevrátí, poznání pouta odstraní. | | | Ti, kdo mají rozum v Tom, mysl v Tom, vytrvalost v Tom a cíl v Tom, dojdou stavu, kdy se již víckrát nevrátí, neboť poznání odstranilo jejich pouta. | Zde jsou opět vyjmenovány nutné vlastnosti hledajícího, který může dosáhnout úspěchu. Jak již bylo několikrát řečeno je procvičovaná vlastnost ve své nejdokonalejší a nejčistší formě zároveň i cílem duchovního snažení.
Na duchovní cestě se učíme nedívat se z perspektivy těla, ale z perspektivy ducha, který v těle žije. Nedíváme se tedy očima, ale hledíme skrze oči, stejně tak neslyšíme ušima, ale vnímáme nejen zvuk, ale i uši, zpracování zvuku v mysli a třeba také vliv tohoto vjemu na celkový stav mysli.
Kdo se touto metodou vymaní z představy Já jsem tělo, tak dosahuje stavu, kdy ochutná hledisko věčného ducha a pozná, jak to věčné asi vypadá. | | tat | to | | buddhajah | rozum; moudrost | | tat | to | | átmánah | mysl; já | | tan | to | | ništhás | vytrvalost | | tat | to | | parájanáh | dosažení; ovládnutí | | gaččhanti | získat | | apunar | již nikdy | | ávrttim | návrat | | gňána | poznání | | nirdhúta | odstranit | | kalmašáh | hříchy; pouta |
| | | Verš : 5.18. | 
| vidjávinajasampanne bráhmane gavi hastini
šuni čaiva švapáke čapanditáh samadaršinah
Moudrého a pokorného brahmína, krávu či slona,
psa také psů pojídače moudří stejně nahlíží. | | | Mudrci stejně nahlíží na brahmína obdařeného znalostmi a pokornou skromností, na krávu, slona i psa a také pojídače psů. | Tento verš opět upozorňuje na iluzornost představy okolního světa. Jeho poselství zní asi takto : "Je jedno, co vidíš, pokud jsi skutečně osvobozen od pout k iluzi, nemůže tě nic vyrušit z vnitřního klidu a blaženosti, kterou tě pravé Já obdařilo."
Zajímavá moudrost na toto téma zní asi takto : "Pokud chceš být svobodný, nesmíš nechat nikoho, aby ovlivňoval stav tvé mysli." Pokud Vám někdo dělá protivenství, tak to snášejte zcela klidně. Jistě je důvod, abyste takovou zkušenost dostali a děkujte za to, že v vám váš protivník umožňuje pěstovat vznešené ctnosti. | | vidjá | znalý; učený | | vinaja | skromný | | sampanne | obdařen | | bráhmane | brahmín | | gavi | kráva | | hastini | slon | | šuni | pes | | ča | a; také | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | švapáke | pojídač psů | | ča | a; také | | panditáh | moudří; učení | | sama | stejný | | daršinah | uzřeli |
| | | Předchozí lekce Následující lekce |
Zařazeno dne : 4.8.2011, zobrazeno : 2785
|