Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 37. lekce

37. pokračování korespondenčního kurzu - verše 5.19-24
Jaký hledající dosáhl věčného Brahma a jak se mu to povedlo
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv

Verš : 5.19.

ihaiva tairdžitah sargo ješám sámje sthitam manah
nirdošam hi samambrahma tasmádbrahmani te sthitáh

Zde jistě vládne zrodům svým, kdo v mysli klidné spočine.
Bez chyby stejně je Brahma, proto on v Brahma spočívá.

Zde na světě ovládli běh života a setrvávají ve stejnosti mysli. Stejně i Brahma je jistě bez chyby a proto oni setrvávají v Brahma.

Každý, kdo jen plní své povinnosti, může rozpustit svá pouta v hodině smrti svého těla. Ti, kteří navíc svou snahou očistili a zklidnili mysl, mohou při správném postupu ochutnat svobodu ducha ještě v těle.
Musí však dosáhnout stavu bez omylů, bez slabosti mysli, aby byli rovni Brahma, které je dokonalé, jsou-li tací, pak bez odkladu do něj vstoupí.
Snahou očistíme mysl, poznáme její fungování a až budeme hodni toho daru, dostaneme první zkušenost. Tato zkušenost je doprovázena intenzivní blažeností. Protože tato blaženost tu předtím nebyla, také brzy pomine. Tato blaženost je jen obrovská úleva ducha i těla, samotná podstata je stále nepostřehnutelná. Jak radí Šrí Ramana : "Najděte toho, kdo vidí !"
Jinými slovy, staňte se tím, kdo vidí a přestaňte si cenit toho, co je pouze viděno.

iha	zde
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
tair	těch
džitah	zvítězit; překonat
sargo	tvoření; dualita života a smrti
ješám	kterým; kteří
sámje	rovnost
sthitam	umístěn; postaven
manah	mysl
nirdošam	bez chyb; bez omylů
hi	jistě; také
samam	stejně; zpříma
brahma	Brahma; Védy
tasmát	proto
brahmani	Brahma
te	Tobě; tito
sthitáh	umístěn; zůstávat; setrvávat

Verš : 5.20.

na prahršjetprijam prápja nodvidžetprápja čáprijam
sthirabuddhirasammúdho brahmavidbrahmani sthitah

Nejásá získá-li vzácnost a nelká ziskem nelibým.
Pevný rozum nezmatený a Brahma znalý, v Brahma dlí.

Neradují se z příjemného zážitku a nejsou rozrušeni zážitkem nepříjemným. Kdo má ustálený rozum, není oklamán a zná Brahma, ten v Brahma spočívá.

Příjemné a nepříjemné se vztahuje k tělu a mysli. Ten, kdo spočívá v Brahma, kdo spočívá ve věčné podstatě, jak může být ovlivněn vnímanou představou světa. On ví, že je to představa a také ví, když na chvíli zapomene být Brahma, tehdy ho zase představa pohltí.
Protože již poznal Brahma, pozná i omezenost existence v představách a rychle se vrátí zpět do své věčnosti.
Tomu se nikdo nemůže vyhnout, ego se nikdy nevzdává a jakýkoli, byť sebelépe myšlený úmysl, dokáže velice zručně využít. Ale ego umí vytvářet pouze představy a v nich není žádná skutečná svoboda. Kdo skutečně ochutnal stav v Brahma, ten se s představami už nespokojí.

na	Ani; ne-
prahršjet	radovat se
prijam	drahý; vzácný; ctěný
prápja	získat; dosáhnout
na	Ani; ne-
udvidžet	rozrušit; zneklidnit
prápja	získat; dosáhnout
ča	a; také
aprijam	nedobrého; nepříjemného
sthira	pevný
buddhih	moudrost; rozum
asammúdhah	neoklamán
brahma	Brahma; Védy
vid	znalý
brahmani	Brahma
sthitah	umístěn; zůstávat; setrvávat; postaven

Verš : 5.21.

báhjasparšešvasaktátmá vindatjátmani jatsukham
sabrahmajogajuktátmá sukhamakšajamašnute

Popudů vnějších svobodný pozná v Já takové štěstí,
jak s Brahma jógou spřažený jen nekonečné štěstí má.

Takové blaho, které pocítí ve svém Já ten, jehož mysl není poutána k vnějšímu světu, cítí stále ten, kdo svým Já setrvává v Brahma.

Zde jsou popsány dva stupně na cestě k osvobození. První se v anglické literatuře označuje jako self-experience, to je prožitek skutečného Já, zde označené jako odpoutané Já. Jsou to ty první krátkodobější prožitky, kdy mysl ještě není zcela očištěna a tohoto stavu se dosahuje urputnou snahou a hlubokou pokorou. Tento klidný stav je doprovázen blažeností, která je z velké části cílem další snahy hledajícího.
Tato blaženost však postupně slábne a hledající se musí soustředit na rozdíl mezi stavem v prožitku a stavem mimo tento prožitek.
Pokud si uvědomí, co způsobuje onu blaženost a soustředí svou pozornost na tento její zdroj, pak je na nejlepší cestě ke druhému, v podstatě trvalému prožitku označovanému jako self-realization, tedy uvědomění si svého pravého Já, označované jako spojení s Brahma
Odpoutanost popisovaná v této kapitole může dovésti člověka až k prvnímu prožitku. Tento první prožitek je skutečný předěl. Do této doby bytost vůbec netuší, co hledá. Na základě svého odhodlání provádí nějaká cvičení, doporučená v literatuře nebo zkušenějšími hledači. První prožitek probudí skutečnou posedlost po získání blaženosti. Už vás nemusí nikdo nijak přesvědčovat, jen je nutné dbát toho, aby cílem bylo poznání neměnné věčnosti, která nás od narození provází.

báhja	vnější
sparšešu	dotek; styk
asakt	nepřipoutaný
átmá	pravé Já; mysl
vindati	získat; nalézt
átmani	svým pravým Já; myslí
jat	jak
sukham	štěstí; radost; snadno
sah	on; ten; tak
brahma	Brahma; Védy
joga	Jóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disiplína; snaha; vůle
jukta	zapřažen; zapojen
átmá	pravé Já; mysl
sukham	štěstí; radost; snadno
akšajam	nezničitelný
ašnute	získat

Verš : 5.22.

je hi samsparšadžá bhogá duhkhajonaja eva te
ádjantavantahkaunteja na tešu ramate budhah

Radost z doteků zrozená je zdrojem strasti zajisté,
začíná, končí, Kauntéjo. Mudrc se jí však nekochá.

Potěšení zrozené ze spojení se světem je zdrojem strasti, neboť má počátek i konec, Synu Kuntí. Moudrý se z něj neraduje.

Radost a štěstí budou podrobněji popsány v osmnácté kapitole, kde je Kršna rozdělí a popíše podle kvalit přírody.
Nám nyní stačí uvědomit si pomíjivost všech věcí, včetně našeho vlastního těla. To, co někdy vzniklo, musí jednou zaniknout. Moudrý člověk se musí naučit takového odpoutání, aby obraz světa neovlivňoval stav jeho mysli.
Z počátku hledání to jde obtížně, protože nemáte tu správnou motivaci, kterou získáte až prvním prožitkem. Když ho získáte, pak odhazujete vše, co vás odděluje od vašeho pravého Já a vůbec vám už nezáleží na tom, co to vlastně je. Ve skutečnosti je každá hodnota, dávaná předmětům ve světě, pouze překážkou trvalého setrvání ve věčnosti.

je	kdo
hi	jistě; také
samsparšadžá	z doteků
bhogá	potěšení; požitek
duhkha	neštěstí; strast
jonaja	zdroj
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
te	Tobě; tito
ádi	počátek; původní
anta	konec
vantah	obsahující
kaunteja	Ardžuna - syn Kuntí
na	Ani; ne-
tešu	k nim; v nich
ramate	radovat se
budhah	moudrý

Verš : 5.23.

šaknotíhaiva jah sodhum prákšaríravimokšanát
kámakrodhodbhavam vegam sa juktah sa sukhí narah

Kdo již zde čelit dokáže, před osvobozením z těla,
nátlaku touhy a hněvu, je spřažený, člověk šťastný.

Kdo již zde, před osvobozením z těla, dokáže čelit nátlaku, jež vzniká z touhy a hněvu, ten je zapojený, ten je šťastný člověk.

Spojení mysli s předměty a vznik touhy jsou krásně popsány ve verších 2.62 až 2.64. Prozkoumáním tohoto mechanizmu ho poznáte a toto poznání vám pomůže tyto sklony mysli snadno překonat.
Tímto krokem se dostáváte blíže k trvalému spojení s moudrostí jógy a začínáte prožívat skutečné a na předmětech nezávislé štěstí.
Ještě nejste venku z otroctví představ, ale donutili jste svou mysl, aby nepodléhala svým představám.

šaknoti	schopen; dokázat
iha	zde
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
jah	kdo
sodhum	odolat; čelit; odpustit
prák	dříve; před
šaríra	tělo
vimokšanát	osvobození
káma	touha
krodha	hněv
udbhavam	povstat
vegam	pohánět; nutit
sah	on; ten; tak
juktah	zapojit; zapřáhnout
sah	on; ten; tak
sukhí	šťastný
narah	člověk

Verš : 5.24.

jo'ntahsukho'ntarárámastathántardžjotireva jah
sa jogíbrahmanirvánam brahmabhúto'dhigaččhati

Vnitřně šťastný a radostný, ten také uvnitř světlo má,
ten jogín v Brahma vyvane a v Brahma bytí získává.

Kdo je uvnitř šťastný, kdo je uvnitř radostný, ten také má uvnitř světlo. Takový jogín vyvane v Brahma a získává bytí v Brahma.

Odpoutání mysli od představ přináší klidné uspokojení a radost a také první doušky skutečně nezávislého štěstí. Klidná a radostná mysl je prostoupena světlem pravého Já. Ego sice stále vládne svými představami, ale jeho prohra se neodvratně přibližuje.
Pak jednou, úplně nečekaně, uprostřed své klidné pozorné snahy, na chvilku zapomenete na to, že se snažíte a náhle se Vás zmocní něco mnohem mocnějšího a úžasnějšího, než jste kdy v životě zažili. To je první nahlédnutí do Brahma. Sice ještě nějakou dobu bude trvat, než v Brahma opravdu vyvanete, ale už se dotýkáte cíle.
To co vás bude nadále oddělovat není žádná tajemná moc. Jsou to jen další zbraně vašeho ega, které si tento prožitek svobody přivlastní, bude toužit po další blaženosti, bude se chtít vytahovat tím, co dokázalo a chtít všem poradit.
To, že samo ego bylo příčinou předchozí neznalosti věčnosti, bude egem diskrétně zamlčováno a další prožitek nepřijde dříve, než se poctivě vrátíte k dalšímu usilovnému cvičení a poznávání aktuálního stavu mysli.

jah	kdo
antah	uvnitř
sukhah	štěstí; radost; šťastný
antah	uvnitř
árámas	radostný
tatha	také
antah	uvnitř
džjotir	světlo
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
jah	kdo
sah	on; ten; tak
jogí	Jogín - člověk spřažený s jógou
brahma	Brahma; Védy
nirvánam	nirvána; vyvanutí; nejvyšší stav ve spojení s Bohem
brahma	Brahma; Védy
bhúto	existence
adhigaččhati	získat; dosáhnout

Předchozí lekce Následující lekce