41. pokračování korespondenčního kurzu - verše 6.16-22
Popis správné snahy a její úspěšné použití
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv | | Verš : 6.16. | 
| nátjašnatastu jogo'sti na čaikántamanašnatah
na čátisvapnašílasja džágrato naiva čárdžuna
Příliš jídla není jóga, či úplné hladovění,
ani mít zvyk mnoho spáti a nebo bdíti, Ardžuno. | | | Disciplínou není jistě ani mnoho jídla, ani úplné hladovění, ani být zvyklý příliš spát nebo příliš bdít, Ardžuno. | Skutečná jóga je disciplína v celém životě. Občas je potřeba projít asketickým obdobím, ale přílišná askeze sama není duchovním cílem.
Šrí Ramana měl krásný příklad z vlastního života. Když bydleli v jeskyni Virupakša, sedávali na zemi a spali na podlaze bez jakékoli deky. To byla svoboda a sezení na kanapi bylo pouto. Ale tento postoj byl také vězením. Bhagaván nemohl sedět kde a jak by si přál. Není však tento postoj také pouto?
Asketické cvičení umožní hledajícímu uvědomit si, že může žít i velice skromně, sám, bez majetku a bez peněz. Až toto umění ovládne, měl by se člověk vrátit zpět k plnění povinností včetně používání nezbytného majetku a peněz. Měl by je však používat jako nezbytnou potřebu bez jakékoli touhy po nich.
Spánek je pro tělo nezbytný, nedostatek spánku neumožní dostatečné soustředění k rozvinutí jemného abstraktního myšlení, které je tolik nutné pro sebepoznávání. Stejně tak toto myšlení narušuje i alkohol, a to i v malých dávkách, kdy ducha na dlouhou dobu poutá do těla a znemožňuje onen potřebný vznešený nadhled.
Nadbytek spánku a přejídání jsou projevy temných stránek mysli, lenosti, touhy a nenasytnosti. | | na | Ani; ne- | | ati | příliš; vše | | ašnatas | jíst | | tu | ale; však | | jogah | Jóga, nejvyšší moudrost; disciplína | | asti | tam (je) | | na | Ani; ne- | | ča | a; také | | ekántam | úplně | | anašnatah | nejíst; hladovět | | na | Ani; ne- | | ča | a; také | | ati | příliš; vše | | svapna | spát | | šílasja | zvyk | | džágrato | bdít | | na | Ani; ne- | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | ča | a; také | | ardžuna | Ardžuna - jeden z pěti Pánduovců; hlavní hrdina Bhagavadgíty, syn boha Indry. K němu Kršna pronáší svůj Zpěv Vznešeného |
| | | Verš : 6.17. | 
| juktáháravihárasja juktačeštasja karmasu
juktasvapnávabodhasja jogo bhavati duhkhahá
Jídlo a činnost v souladu a také snaha a činy,
spaní i bdění v souladu, pak jógou strasti ustanou. | | | Pokud je jídlo a aktivita, snaha a činy, spaní a bdění v souladu, potom jistě disciplínou nastává stav bez utrpení. | Skutečná jóga pomáhá člověku najít rovnováhu mezi jednotlivými životními extrémy. Každá metoda může pomáhat k rozpuštění pout, pokud je použita správně. Ta samá metoda může vytvořit nová, téměř nepřekonatelná pouta, pokud je použita nesprávným způsobem. Takový člověk si myslí, že je svobodný, protože dělal duchovní metodu. Přehlíží však všechny negativní projevy jeho stále živého ega jako jsou netolerance, nenávist, hněv a pýcha.
Při používání každé metody je nutno stále zkoumat, jaké pocity její provádění v mysli vyvolávají. Pokud začnete po vykonávání této metody toužit, těšíte se na to, až budete moci začít a cítíte jakousi závislost na této metodě, tehdy je nutno opravdu poctivě analyzovat prožitky, které metoda přináší.
Rozpouštění vazeb v mysli je vždy bolestné, jejich vytváření bývá radostné. Dobrá metoda boří "jistoty" ega, přivádí ho do pocitů ztrát a nejistoty. V té chvíli nejste nic než ego takže tyto pocity jsou vaše pocity. Tyto pocity jsou výborným zdrojem poučení o tom, co se ve vás děje a jak to funguje. Toto poznání přináší kýženou uvolnění pouta.
Jakmile je metoda radostná, je nutno její provádění omezit a zkusit najít jinou, pro ego nepříjemnou metodu. | | jukta | zapřažen; zapojen | | áhára | jídlo; životní potřeby | | vihárasja | cvičení; činnost | | jukta | zapřažen; zapojen | | češtasja | snaha; jednání | | karmasu | čin; činnost | | jukta | zapřažen; zapojen | | svapna | spát | | avabodhasja | bdění; bdělý stav | | jogah | Jóga, nejvyšší moudrost; disciplína | | bhavati | stane se; nastane | | duhkha | neštěstí; strast | | há | bez; odstranit |
| | | Verš : 6.18. | 
| jadá vinijatam čittamátmanjevávatišthate
nihsprhah sarvakámebhjo jukta itjučjate tadá
Je-li mysl utišena a v pravém Já jistě dlící,
bez touhy ke všem lákadlům, spojením to potom zvou. | | | Pokud je vědění trvale ovládnuto a pevně spočívá v Já bez žádosti k lákadlům světa, tento stav se potom nazývá spojení. | Cílem jógy je rozpuštění vazeb mezi myslí a objekty v představě, která je zprostředkována skrze smysly. Zůstane tak věčné Já, které nemá žádné pouto k představě. Jediná spojnice je vykonávána skrze plnění povinností bez očekávání plodů činností.
Pokud je takový stav pro bytost zcela přirozený, tehdy opustila pomíjivost a je pevně sjednocena s věčností. | | jadá | jestli | | vinijatam | zcela (vi) ovládnut; zcela ustálen | | čittam | inteligence; vědění | | átmani | svým pravým Já; myslí | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | avatišthate | umístění | | nihsprhah | bez žádosti | | sarva | všichni; vše | | kámebhjo | předměty touhy; žádosti | | jukta | zapřažen; zapojen | | iti | tak; proto | | učjate | říkat; nazývat | | tadá | když; tehdy |
| | | Verš : 6.19. | 
| jathá dípo nivátastho nengate sopamá smrtá
jogino jatačittasja juňdžato jogamátmanah
Jako lampa mimo vítr nebliká, stejně věz také
jogín jenž mysli vládne je zaměřen jógou na své Já. | | | Jako plamen lampy netěká, když je umístěna v závětří, stejně tak hleď na jogína, který ovládl mysl a soustředil se pomocí disciplíny na své Já. | Mysl osvobozeného člověka se mění nejprve v klidu ústraní, ale nakonec by měl být jeho klid zocelen uprostřed běžného lidského života a konání činností.
Skutečný mudrc žije na první pohled zcela obyčejný život, ale když se podíváte pozorněji, uvidíte, že jeho život je neobyčejně klidný a čistý. Plamen jeho mysli netěká ani uprostřed silného větru událostí v jeho okolí. | | jathá | jako; jak | | dípo | lampa; svítidlo | | niváta | bez větru | | sthah | umístěn; setrvávat | | na | Ani; ne- | | ingate | chvět se | | sah | on; ten; tak | | upamá | přirovnat | | smrtá | připomenout | | joginah | jogín | | jata | ovládnout | | čittasja | inteligenci; mysl | | juňdžato | koncentrací | | jogam | jógu; jóga | | átmanah | mysl; pravé Já; svoje |
| | | Verš : 6.20. | 
| jatroparamate čittam niruddham jogasevajá
jatra čaivátmaná''tmánam pašjannátmani tušjati
Když je mysl uklidněná a trvalá služba józe,
když je pevně Já pouze v Já viděno, v Já spokojenost, | | | Kdo má mysl zklidněnou a bez přerušení se oddává józe, kdo pevně nahlíží své pravé Já svým Já a z Já čerpá spokojenost, | | jatra | kde | | uparamate | zklidnění | | čittam | inteligence; vědění | | niruddham | nepřerušovaný | | joga | Jóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disiplína; snaha; vůle | | sevajá | služba | | jatra | kde | | ča | a; také | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | átmaná | pravé Já; v pravém Já | | átmánam | mysl; pravé Já | | pašjan | vidět | | átmani | svým pravým Já; myslí | | tušjati | spokojený |
| | | Verš : 6.21. | 
| sukhamátjantikam jattadbuddhigráhjamatíndrijam
vetti jatra na čaivájam sthitaščalati tattvatah
štěstí bezmezné, které lze rozumem poznat ne smysly,
poznává a v Něm jistě dlí, neodchýlí se od pravdy. | | | pozná i štěstí bezmezné, jaké je rozum schopný poznat, ne však skrze smysly. Kdo v Něm pevně dlí, neodchyluje se od pravé skutečnosti. | Tyto dva verše shrnují základní části správné snahy :
- klidná a čistá mysl
- soustavná a nepřerušovaná snaha získat poznání
- hledání správné perspektivy věčného Já
- sledování projevů ega z pohledu věčnosti
- hledání základů věčné spokojenosti
Jakmile tato snaha dostatečně změní mysl hledajícího, potom je hoden poznat ono všeobsahující štěstí, které nepochází ze světa, ale z věčného ducha. Ten potom musí nalézt způsob, jak v tomto stavu setrvávat trvale, aby ho ego více neovládalo. | | sukham | štěstí; radost; snadno | | átjantikam | neomezené | | jat | jak | | tat | to | | buddhi | moudrost; rozum | | gráhjam | shopný poznat | | atíndrijam | nad smyslné; mimo schopnost smyslů | | vetti | považovat; znát | | jatra | kde | | na | Ani; ne- | | ča | a; také | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | ajam | toto | | sthitah | umístěn; zůstávat; setrvávat; postaven | | čalati | odchýlit se | | tattvatah | pravdivě; skutečně |
| | | Verš : 6.22. | 
| jam labdhvá čáparam lábham manjate nádhikam tatah
jasminsthito na duhkhena gurunápi vičáljate
Kdo Toto má a zisk jiný, nepovažuje za vyšší,
v Tom pevně dlí, ani smutek největší ho nevyruší. | | | Kdo Toto dosáhne a jiný další zisk nepovažuje za vyšší, v Tom setrvává a ani smutek největší ho nerozruší. | | První prožitek věčnosti je další velikou šancí pro ego. Okamžitě vyvolává pocity jako jsem osvícený, ten nejlepší a výjimečný. To jsou další pastí, které je nutno překonat. Až se vysvobodí ze všech závislosti na světě, tehdy teprve trvaleji spočine ve věčnosti. Tato nová situace není vůbec jednoduchá. Musí se naučit žít ve svém světě, aniž by jeho ego získávalo na síle. I v tomto období je nutno poctivě analyzovat všechno, co se v mysli objevuje a pokud je to potřeba, tak zjednávat nápravu. Znalost věčného stavu je výbornou pomůckou, protože jakýkoli projev ega tuto věčnost zakrývá a její stav svobody pokřivuje. Nicméně tento boj je velice snadný, v podstatě vítězná armáda pouze čistí poslední zbytky odporu. Daleko obtížnější je situace na začátku, kdy se hrstka statečných vrhá proti nepříteli, který je úplně všude. | | jam | tomu | | labdhvá | získání; dosažení | | ča | a; také | | aparam | nižší (nedávný); jiný | | lábham | zisk | | manjate | myslet | | na | Ani; ne- | | adhikam | vyšší | | tatah | potom | | jasmin | v kterém; kde | | sthitah | umístěn; zůstávat; setrvávat; postaven | | na | Ani; ne- | | duhkhena | smutek; strast | | gurunápi | veliký | | vičáljate | rozrušit |
| | | Předchozí lekce Následující lekce |
Zařazeno dne : 10.8.2011, zobrazeno : 2524
|