40. pokračování korespondenčního kurzu - verše 6.8-15
Vlastnosti meditujícího jogína a popis správné meditace
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv v MP3 | | Verš : 6.8. | 
| gňánavigňánatrptátmá kútastho vidžitendrijah
jukta itjučjate jogí samaloštášmakáňčanah
Poznání přijetím plný, pevně dlí a vládne smyslům,
spřažen takto, je znám Jogín, stejný k hroudě, skále, zlatu. | | | Kdo se sytí poznáním a uvědoměním, spočívá nehnutě a ovládá své smysly, stejně vnímá hroudu, kámen i zlato, pak se takto zapojený člověk nazývá Jogín. | | Pěstováním jógy nejprve získáváte základní informace. Učíte se, že byste měli dosáhnout různých ctnostných vlastností. Pak se postupně učíte metody a jejich správné použití, aby se tyto ctnosti mohly začít vytvářet. Takto získáváte poznání na rozumové rovině v mysli. Mysl se při tom postupně mění. Po dostatečné změně přichází uvědomění, kdy se všechny naučené vlastnosti prakticky jednom okamžiku přetaví v hluboký prožitek. Toto uvědomění potvrdí všechny pracně získávané vědomosti v mysli a ukáže vše z nového jedinečného hlediska. Tehdy se vše spojí v jediné poznání, které sjednotí jógu, klid, pocit Já, hodnotový systém ve všezahrnující stav. | | gňána | poznání | | vigňána | uvědomění; realizace | | trpta | být naplněn | | átmá | pravé Já; mysl | | kúta | klidně; stabilně | | sthah | umístěn; setrvávat | | vidžita | ovládat | | indrijah | smysly | | jukta | zapřažen; zapojen | | iti | tak; proto | | učjate | říkat; nazývat | | jogí | Jogín - člověk spřažený s jógou | | sama | stejný | | lošta | hrouda | | ašma | kámen | | káňčanah | zlato |
| | | Verš : 6.9. | 
| suhrnmitrárjudásínamadhjasthadvešjabandhušu
sádhušvapi ča pápešu samabuddhirvišišjate
K milým, druhům, sokům, lidem nestranným, nemilým, blízkým,
zbožným a dokonce hříšným stejný, je moudrost nejvyšší. | | | Nejvyšší moudrost je být stejný k příznivcům, přátelům i nepřátelům, k lidem nezúčastněným, nestranným, nemilým i blízkým, zbožným, dokonce i lidem hříšným. | Také vaše společenské vnímání bude všezahrnující. Všichni lidé budou vámi vnímáni jako součást světa. Ale celý svět už pro Vás bude jen myšlenka. Jak se vás může dotknout sen? Jen když jej považujete za skutečnost. Ale když se probudíte, tak sen života běží dál. A vy všechny příběhy vidíte jen jako kvas událostí a čekáte, zda třeba náhodou nepotkáte někoho probuzeného, nebo zda se někdo poblíž neprobouzí.
Ve verši 4.36. Kršna jasně prohlašuje, že kdokoli, i ten největší hříšník, může získat poznání. Nikdy nevíme jaká událost může prolomit led nevědomosti. Zcela určitě to může být i hrozný zločin, pokud jej z nevědomosti spáchá hloubavá bytost. Tento čin ji dovede do situace, kdy musí svůj život přehodnotit a je-li její touha po poznání opravdová, nic jí nemůže v osvobození zabránit. | | suhrn | příznivci | | mitra | přátelé | | ari | nepřátelé | | udásína | nezúčastněný | | madhjastha | nestranný | | dvešja | odporné | | bandhušu | příbuzné | | sádhušu | zbožné | | api | v; i; zahrnovat | | ča | a; také | | pápešu | hříšné | | sama | stejný | | buddhih | moudrost; rozum | | višišjate | nejlepší |
| | | Verš : 6.10. | 
| jogí juňdžíta satatamátmánam rahasi sthitah
ekákí jatačittátmá nirášíraparigrahah
Jogín ovládne navěky své Já, v ústraní setrvá,
sám ovládne své vědění, netouží, nechce majetek. | | | Jogín je stále soustředěn na své Já, setrvává v ústraní sám ovládne svou mysl, je bez tužeb a nezískává vlastnictví. | Tento verš završuje popis jakéhosi přípravného období, kdy by si měl člověk vypěstovat, alespoň částečně, svůj hodnotový systém a upravit si způsob fungování svojí mysli. Je-li dostatečně připraven, může se odebrat k závěrečnému období, kdy se zcela soustředí na přeměnu svého poznání na uvědomění.
Příprava se může, a taky by se měla, provádět uprostřed běžného života. Adept by měl žít běžný život, který mu byl přisouzen a navíc pravidelně pěstovat své ctnosti. Denní pravidelnost je nesmírně důležitá. Cvičení by nemělo být konáno na úkor povinností, ale na druhou stranu povinností by nemělo být tolik, aby bránily cvičení. V běžné dny stačí patnáct až dvacet minut ráno kdy je mysl čerstvá a pozornější a potom stejný čas navečer, kdy je třeba dobře zpracovat denní události a snažit se je vidět z jiného hlediska než svého těla. Je potřeba mít na mysli také to, aby se z tohoto cvičení nestala nová připoutanost. Pokud se z nějakého důvodu cvičení nepovede, nic se neděje, protože se to dá nahradit druhý den. Je však nutno nezapomínat, váš cíl musíte mít stále na paměti.
O víkendech je více času, tak může být i cvičení prodlouženo, aby se vypěstovaly i další ctnosti, jako trpělivost a dlouhodobější koncentrace. | | jogí | Jogín - člověk spřažený s jógou | | juňdžíta | koncentrovat | | satatam | vždy; stále | | átmánam | mysl; pravé Já | | rahasi | v skrytu (před lákadly světa) | | sthitah | umístěn; zůstávat; setrvávat; postaven | | ekákí | sám (ojedinělý) | | jata | ovládnout | | čitta | inteligence; vědění | | átmá | pravé Já; mysl | | nirášír | bez touhy | | aparigrahah | bez touhy vlastnit; bez pocitu vlastnictví |
| | | Verš : 6.11. | 
| šučau deše pratišthápja sthiramásanamátmanah
nátjuččhritam nátiníčam čailádžinakušottaram
Na čistém místě položí pevně to sedátko svoje,
ne moc vysoké, ne nízké, látkou, kůží, trávou kryté. | | | Na čistém místě položí pevně svoje sedátko, ani příliš vysoké, ani příliš nízké, látkou, kůží a trávou pokryté. | Byla-li provedena dobrá příprava, pak je možno naplánovat dlouhodobější pokus o celkovou transformaci. Na tento pokus dočasně přerušíme konání povinností a vydáme se do nějakého vzdálenějšího, nejlépe duchovního centra. Velice vhodné je ubytovat se v nějakém ašrámu, případně klášteře, kde zaplatíme určitý dar a za tento dar se obyvatelé ašrámu postarají o potřeby našeho těla. Nakrmí ho a poskytnou ubytování a my se budeme moci zcela soustředit na naše cvičení a náš cíl.
Pokud byla naše příprava dobrá a bude dobře využité i toto intenzivní úsilí, zcela jistě se dostaví výsledky. | | šučau | čisté | | deše | místo | | pratišthápja | ustálí | | sthiram | pevný | | ásanam | sedátko; pozice v józe | | átmanah | mysl; pravé Já; svoje | | na | Ani; ne- | | ati | příliš; vše | | uččhritam | vysoký | | na | Ani; ne- | | ati | příliš; vše | | níčam | nízký | | čaila | měkká látka | | adžina | měkká kůže | | kuša | tráva Kuša | | uttaram | poskládat |
| | | Verš : 6.12. | 
| tatraikágram manah krtvá jatačittendrijakrijah
upavišjásane juňdžjádjogamátmavišuddhaje
Tam mysl v jeden bod cílí, ovládá vědění, smysly.
Sedí na sedátku, jógou soustředěn očistí své Já. | | | Tam zaměří mysl na jeden bod, ovládne své vědění a činnosti smyslů. Sedí na sedátku, soustředěn disciplínou, očišťuje své Já. | Zde rozvíjíme všechny dobré návyky, které jsme si připravili. Snažíme se držet na uzdě představivost mysli a setrvávat stále tam, kde sedíme. Mysl se snaží neustále utíkat pryč a vytváří představy naší rodiny, práce, bohů a vůbec všeho, co se namane a co umožní mysli utéci.
Důležité je vypěstovat schopnost tento trik odhalit co nejdříve. Každý útěk mysli je šance na její opětovné zkrocení. Po několika dnech cvičení musí být znát pokrok v poznávání úskoků mysli a díky tomu bude i vaše spočinutí hlubší a delší. | | tatra | tam | | eka | jeden | | agram | bod | | manah | mysl | | krtvá | dělat; způsobit; úděl | | jata | ovládnout | | čitta | inteligence; vědění | | indrija | smyslové | | krijah | činnosti | | upavišja | sedět | | ásane | sedátko; pozice v józe | | juňdžjád | soustředit | | jogam | jógu; jóga | | átma | pravé Já; mysl | | višuddhaje | očistit |
| | | Verš : 6.13. | 
| samam kájaširogrívam dhárajannačalam sthirah
samprekšja násikágram svam dišaščánavalokajan
Zpříma tělo, hlavu a krk nehybně drží, a pevně.
Zří u nosu špičku svého, pak okolo se nedívá. | | | Zpříma drží tělo, hlavu i krk, nehybně a pevně. Pozoruje špičku svého nosu a tak se nenechá rušit okolím. | | Meditace by měla být prováděna na duchovně i fyzicky čistém místě, klidném a bezpečném, aby nebylo nutno věnovat pozornost okolí těla. Potom může být veškerá pozornost upnuta na to, co se odehrává uvnitř. K dobrému výsledku je nejprve potřeba ticho a klid, aby bylo co nejméně rušivých podnětů. | | samam | stejně; zpříma | | kája | tělo | | širo | hlava | | grívam | krk | | dhárajann | vědomě držet | | ačalam | nehybně | | sthirah | pevně | | samprekšja | pozorovat | | násika | nos | | agram | bod | | svam | svůj | | dišaš | okolo | | ča | a; také | | anavalokajan | nesledovat; nedívat se |
| | | Verš : 6.14. | 
| prašántátmá vigatabhírbrahmačárivrate sthitah
manah samjamja maččitto jukta ásíta matparah
V klidu Já a strachu prostý, v cudnosti slibu spočívá,
mysli své vládne a Mne zná, spojen sedí se Mnou Věčným. | | | V klidu Já, strachu zbavený, v cudnosti závazku spočívá, s myslí ovládnutou, Mne vědomý, spřažený sedí se Mnou Nejvyšším. | Později, až budeme schopni udržovat mysl v klidném prostředí, postupně vpouštíme do meditace více a více smyslových vjemů. Nejprve otevřeme oči a vpustíme do představy zrakový vjem. Ze začátku pozorujeme neměnný klidný kout místnosti, nebo obraz našeho duchovního idolu. Stále se však věnujeme tomu, co se děje uvnitř. Zachytáváme vznikající myšlenky a vracíme mysl zpět, do přítomnosti.
Po dostatečném procvičení pozornosti můžeme jít mezi lidi a snažit se udržovat svou mysl neustále pod kontrolou. Tímto se připravujeme na dosažení cíle. Svobodná bytost nemusí být mnichem v ústraní. Zdá se, že takový člověk ještě svou mysl zcela neovládl a proto se lidí straní. Svobodný duch je vždy sám sebou uprostřed jakékoli situace. Okolí by na takovou bytost nemělo mít vliv. Pokud se tak někdy stane, měla by to taková bytost okamžitě rozpoznat a soustředěním své pozornosti rychle zjednat nápravu. | | prašánta | klidné | | átmá | pravé Já; mysl | | vigata | zbavený | | bhír | strach | | brahmačári | žák - první epocha života hinduisty; celibát; jednání ve shodě s Brahma | | vrate | slib; závazek | | sthitah | umístěn; zůstávat; setrvávat; postaven | | manah | mysl | | samjamja | ovládat | | mat | Mne; mým | | čitto | znalost | | jukta | zapřažen; zapojen | | ásíta | sedět | | mat | Mne; mým | | parah | nejvyšší |
| | | Verš : 6.15. | 
| juňdžannevam sadá''tmánam jogí nijatamánasah
šántim nirvánaparamám matsamsthámadhigaččhati
Soustředěn tak věčně na Já, jogín stálou myslí svojí,
míru nejvyšší nirvány se Mnou spojený dosáhne. | | | Jogín, který je stále takto soustředěn na své Já a má stálou mysl, potom je se Mnou spojený a nejvyššího klidu vyvanutí dosahuje. | Pokud nějaký vjem strhává pozornost a umožňuje mysli často se tímto vjemem zaobírat, potom je nutno velice důkladně prozkoumat, proč se to děje.
Vezmeme tento vjem a zkoumáme jeho kořeny i důvod, proč neustále ovlivňuje naši mysl.
Pro muže je velice obtížné překonat pouto, které je váže k ženám. V Šiva puráně praví veliký bůh Šiva o tomto poutu toto : "Svět má mnoho vazeb, které poutají. Společnost žen je pouto nejtěžší. Každý se může sám osvobodit od všech vazeb kromě vazby na ženy. Všechna pouta ze železa a dřeva je možné rozbít, ale pouto k ženě nikdo nepřetne. Potěšení ve světě poutají. Spásy nedosáhne nikdo, kdo je poután k rozkoším, byť i jen ve snu. Kdo chce štěstí, musí se vzdát rozkoší i potěšení."
Jak to však můžeme udělat? Ze vztahu je nutno odstranit základní problém, a to je touha. V životě člověka je mnoho povinností a ne všechny jsou nepříjemné. Jejich vykonávání však vždy musí být službou bohu, nebo alespoň ostatním, a rozkoš musí být jen jako bonus k dobrému pocitu ze splněné povinnosti. Potom je možno i takové mocné pouto postupně přerušit. | | juňdžann | soustředěn | | evam | tak | | sadá | vždy | | átmánam | mysl; pravé Já | | jogí | Jogín - člověk spřažený s jógou | | nijata | vždy; stále; stálý | | mánasah | mysl | | šántim | mír; klid | | nirvána | nirvána; vyvanutí; nejvyšší stav ve spojení s Bohem | | paramám | nejvyšší; věčný | | mat | Mne; mým | | samsthám | spočinout | | adhigaččhati | získat; dosáhnout |
| | | Předchozí lekce Následující lekce |
Zařazeno dne : 7.8.2011, zobrazeno : 2635
|