47. pokračování korespondenčního kurzu - verše 7.1-7
Úvod sedmé kapitoly - Učení o poznání a přijetí poznání
V sedmé kapitole popíše Kršna rozdíl mezi svou nižší přirozeností, která se projevuje jako vidina, božská hra života, kterou hrají všechny bytosti a svou vyšší přirozeností, která je zdrojem celé vidiny, celé této hry. Potom jasně vysvětlí, že setrvávání ve světě vidiny, považováním božské hry za skutečnost je nevědomost, neznalost vyšší přirozenosti. Pouze poznáním vyšší přirozenosti, uvědoměním si světa jako vidiny a života jako hry, dosahuje bytost nejvyššího poznání a věčného klidu.
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv | | Verš : 7.1. | 
| šrí bhagaván uváča
majjásaktamanáh pártha jogam juňdžanmadášrajah
asamšajam samagram mám jathá gňásjasi taččhrnu
Šrí Bhagaván uvádí :
Ke Mně upni mysl Pártho, jógou se soustřeď, na Mně vis.
Nepochybně, také zcela, jak To poznat, Mne poslouchej. | | Blahoslavený Pán pravil:
Synu Prthy, nyní Mne poslouchej jak Nejvyšší stav zcela a bez pochybnosti poznáš. Proto upni ke Mně svou mysl, disciplínou se soustřeď a jen ve Mně hledej svou pevnou oporu. | Tento verš popisuje stav, který člověku umožňuje dosáhnout požadované změny a který platí nejen v duchovní, ale i ve světské stránce života.
Pokud chceme něčeho rychle dosáhnout, potom se musíme věřit, že lze tohoto cíle dosáhnout, musíme se na dosažení cíle naprosto soustředit a musíme získat potřebné znalosti a dovednosti. | | šrí | požehnaný; blahoslavený | | bhagaván | Kršna - Pán; osvícená bytost, která má nejvyšší poznání; Bhag je patrně základ našeho Bůh | | uváča | pravil | | maji | Mně | | ásakta | upnout | | manáh | mysl | | pártha | Ardžuna - syn Prthy (Kuntí) | | jogam | jógu; jóga | | juňdžan | soustředěn | | mat | Mne; mým | | ášrajah | záviset | | asamšajam | nepochybně | | samagram | společně; dohromady (sam - spolu, agra - následek) | | mám | mne | | jathá | jako; jak | | gňásjasi | poznat | | tat | to | | šrnu | slyš |
| | | Verš : 7.2. | 
| gňánam te'ham savigňánamidam vakšjámjašešatah
jadžgňátvá neha bhújo'njadžgňátavjamavašišjate
Poznání Toho Já zcela i jeho přijetí Ti dám.
Až poznáš To zde nebude poznání jiné neznámé. | | | Já ti nyní podrobně popíši poznání nejvyššího stavu a také jak toto poznání získat. Až To poznáš, nezůstane zde nic jiného, co bys měl poznávat. | V tomto verši Kršna upozorňuje na dva stupně v poznávání. První stupeň je seznámení s poznáním, kdy se člověk danou znalost naučí. Druhý stupeň je přijetí poznání, to znamená změnu hodnot a myšlení člověka ve smyslu daného poznání. Člověk si danou znalost vezme zcela za svou a tato znalost se stane nedílnou součástí jeho dalšího života.
V běžném životě není tento rozdíl jasně patrný, získané praktické znalosti se přijímají a dále používají většinou zcela automaticky. V duchovním učení, které je zaměřeno na komplexní změnu celé osobnosti člověka, je přijetí sdělované moudrosti provázeno značnými obtížemi.
Kdo čte Bhagavadgítu poctivě, ten ví, že Kršna zpívá, že člověk není tělo, ale věčný duch. Avšak prožívat tuto moudrost, být věčným duchem a nevázat se k tělu, je pro většinu čtenářů nemožné. Minimálně do doby, než poctivým cvičením uklidní svou mysl.
Přijetím nejvyšší moudrosti se nestanete znalcem všeho ve vesmíru. Jen se pro vás stane celý vesmír pouhou myšlenkou. Život poběží dále, ale změní se ten, kdo ho bude žít. | | gňánam | poznání | | te | Tobě; tito | | aham | Já, jsem | | savigňánam | realizace | | idam | tyto; toto | | vakšjámi | vyjevím | | ašešatah | zcela; úplně | | jadž | to; když | | gňátvá | znajíce | | na | Ani; ne- | | iha | zde | | bhújah | znovu; dále | | anjadž | jiné | | gňátavjam | poznatelné | | avašišjate | není naučeno |
| | | Verš : 7.3. | 
| manušjánám sahasrešu kaščidjatati siddhaje
jatatámapi siddhánám kaščinmám vetti tattvatah
Z tisíců lidí jen někdo usiluje zde o úspěch.
Z usilujících úspěšných jen někdo Mne zná pravdivě. | | | Z lidí tisíců jen málokdo usiluje o dosažení dokonalosti. A z těch, kteří usilují, jen málokdo uspěje a pozná Mne pravdivě. | | Většina lidí se věnuje světským činnostem, aniž by je vůbec napadlo, jaký to vše má smysl. Ti lidé, kteří hledají, se většinou soustřeďují na pomíjivé iluzorní projevy jako jsou různé mystické prožitky a zázraky. Opravdu jen hrstka lidí je schopna uvědomit si základní podstatu a soustředit se na ni. | | manušjánám | takových lidí | | sahasrešu | z tisíců | | kaščit | někdo | | jatati | snažící se; usilující | | siddhaje | úspěch; naplnění | | jatatám | usilující | | api | v; i; zahrnovat | | siddhánám | úspěšní | | kaščin | někdo | | mám | mne | | vetti | považovat; znát | | tattvatah | pravdivě; skutečně |
| | | Verš : 7.4. | 
| bhúmirápo'nalo vájuh kham mano buddhireva ča
ahankára itíjam me bhinná prakrtiraštadhá
Země, voda, oheň, vítr, prostor, mysl, rozum jistě
sobectví, tak toto je Má různá přirozenost osmerá. | | | Země, voda, oheň, vzduch, prostor, mysl, rozum a jistě sobectví, tak toto je osmero projevů Mojí přirozenosti. | Na západě uvažujeme čtyři základní prvky - zemi, vodu, vítr a oheň. Jinými slovy skupenství pevné, kapalné, plynné a energii. Indická filozofie používá pátý prvek. Naprosto logicky umísťuje všechny ostatní projevy do pátého, kterým je prostor, prázdný, neměnný, avšak schopný obsahovat ostatní prvky.
Dále je přidána mysl, rozum a díky nim vznikající představa osoby-činitele. Toto označuje Kršna za svoji nižší přirozenost, která je pouze představou vytvořenou v mysli. | | bhúmir | země | | ápo | voda | | analo | oheň | | vájuh | vítr; vzduch | | kham | prostor | | manah | mysl | | buddhih | moudrost; rozum | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | ča | a; také | | ahankára | ego; sobectví; falešné já; doslova "já způsobuji" | | iti | tak; proto | | ijam | toto | | me | můj; mi | | bhinná | různé; oddělené | | prakrtih | příroda; přirozenost | | aštadhá | osmerý |
| | | Verš : 7.5. | 
| aparejamitastvanjám prakrtim viddhi me parám
džívabhútám mahábáho jajedam dhárjate džagat
Nižší tuto, i tu jinou přirozenost Mou věčnou znej.
Duše tvorů, Mahábáho, i tento svět ona drží. | | | Mocný válečníku poznej nejen tuto nižší přirozenost, ale hlavně tu další Mou věčnou přirozenost, která udržuje život bytostí i celý vesmír. | | Vyšší přirozeností označuje Kršna to, co umožňuje samu existenci, v materiální rovině samotný všeprostupující prostor, v rovině duchovní všeprostupující vědomí. | | apara | nižší | | ijam | toto | | itah | další | | tu | ale; však | | anjám | jiná | | prakrtim | přírodu; přirozenost | | viddhi | znát; vědět | | me | můj; mi | | parám | věčná; nejvyšší | | džíva | duše; život | | bhútám | bytost | | mahábáho | Ardžuna - mocně vyzbrojený (v 6.38, 11.23, 18.1 Kršna) | | jaja | pomocí; skrze | | idam | tyto; toto | | dhárjate | udržovat; držet | | džagat | svět; vesmír |
| | | Verš : 7.6. | 
| etadjoníni bhútáni sarvánítjupadháraja
aham krtsnasja džagatah prabhavah pralajastathá
Ona je lůnem bytostí veškerých takto poznej ji.
Já jsem celého světa zde zdrojem a také zánikem. | | | Tak plně poznej, že Ona je zdrojem všech bytostí. Já jsem původním zdrojem a také konečným zánikem celého vesmíru. | Nekonečný prostor je jev, který lidská mysl nedokáže pochopit. Věčné vědomí, které tento nekonečný prostor prostupuje, je ještě větší záhadou. Většina moderních, materiálně založených vědců, tyto základní mocné projevy přehlíží a svoje teorie budují pouze na základě různého zkoumání, pozorování a měření. Tyto metody i vzniklé teorie jsou omezené pouze na malý kousek nekonečného vesmíru.
Kršnův čistý idealizmus, kde je vědomí prvotním projevem, je naprosto logickým vysvětlením všech jevů. Celá nižší přirozenost, která se objevuje v nekonečném prostoru, je pro vyšší přirozenost pouze myšlenkou. Pouze díky vědomí se objevují další věci, třeba i onen nekonečný vesmír.
Ona Kršnova výzva "Poznej", znamená staň se čistým idealistou, bez jediné stopy víry ve skutečnost celého vesmíru. To znamená buď neměnnou věčností a opusť pomíjivost. | | etat | toto; tento | | joníni | zdroj; lůno | | bhútáni | bytosti; tvory; prvky | | sarváni | všechny | | iti | tak; proto | | upadháraja | zcela poznat | | aham | Já, jsem | | krtsnasja | celý; celek | | džagatah | svět | | prabhavah | původ | | pralajah | zánik | | tathá | také; dále |
| | | Verš : 7.7. | 
| mattah parataram nánjatkiňčidasti dhanaňdžaja
maji sarvamidam protam sútre maniganá iva
Nic jiné Mně nadřazené tady není, Dhanandžajo.
Na Mně vše toto závisí jak perel řada na šňůrce. | | | Nikde není nic, co by Mne přesahovalo, Dobyvateli vítězství. Naopak jen na Mně vše toto závisí jako na šňůře řada perel. | Vše materiální vzniká díky vlastnostem nekonečného prostoru. Můžeme si to uvědomit jen díky vědomí, ze kterého vzniká naše mysl. Jaký by byl vesmír, kdyby nebylo vědomí, které si ho může uvědomit a které ho pak může tvarovat a měnit?
Prvotní, nejvyšší přirozenost je věčný duch, sama podstata existence a života. Uvědomění si této podstaty je nejvyšším poznáním. | | mattah | Mne | | parataram | nadřazené; přesahující | | na | Ani; ne- | | anjat | jiný | | kiňčit | cokoli | | asti | tam (je) | | dhanaňdžaja | Ardžuna - dobyvatel bohatství | | maji | Mně | | sarvam | vše | | idam | tyto; toto | | protam | zavěšeno | | sútre | šňůra | | mani | perly | | ganá | řada | | iva | jakoby |
| | | Předchozí lekce Následující lekce |
Zařazeno dne : 18.8.2011, zobrazeno : 2471
|