46. pokračování korespondenčního kurzu - verše 6.43-47
Přednosti jogína a výzva být správným jogínem
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv | | Verš : 6.43. | 
| tatra tam buddhisamjogam labhate paurvadehikam
jatate ča tato bhújah samsiddhau kurunandana
Tam on spojení s moudrostí získá z minulých vtělení
a potom zas usiluje o úspěch, Kurunandano. | | | Tam bude opět spojen s moudrostí získanou v předchozích vtěleních a bude dále usilovat o dosažení dokonalosti, Potomku Kuruů. | | tatra | tam | | tam | k němu; tomu | | buddhi | moudrost; rozum | | samjogam | spojení; pouto | | labhate | získá | | paurva | předchozí | | dehikam | vtělení | | jatate | usilovat | | ča | a; také | | tatah | potom | | bhújah | znovu; dále | | samsiddhau | úspěch; dosažení dokonalosti | | kurunandana | Ardžuna - potomek Kuruů |
| | | Verš : 6.44. | 
| púrvábhjásena tenaiva hrijate hjavašo'pi sah
džigňásurapi jogasja šabdabrahmátivartate
Vlivem předchozích cvičení ač neví to, on veden je.
A jógu jistě kdo hledá, ten i hlas Brahma překoná. | | | Předchozím duchovním cvičením je veden, i když o tom neví. I pouhé hledání disciplíny je mocnější než naslouchání slovům z Véd. | Toto spojení s předchozí moudrostí je v pravdě jeden ze mála skutečných zázraků. Způsob spojení s předchozí moudrostí je zcela nečekaný a nevyzpytatelný. Přichází ve formě slova, snu, knihy, duchovního učitele nebo třeba obrázku mudrce. V pravou chvíli se objeví potřebný podnět a v té chvíli se zábrana zbortí a člověk se během krátké doby dostane na úroveň poznání, které měl jeho duch v minulém vtělení. Krásný příklad je příběh Šrí Ramany. Do šestnácti let žil několik set kilometrů daleko od Arunáčaly. Pak přichází dva podněty. Čte knihu o životě 63 tamilských světců a hlavně zaslechne slovo Arunáčala.
Slovo Arunáčala je forma boha Šivy, který je vtělen jako hora Arunáčala. Šrí Ramana byl tímto vznešeným duchem a stačilo jediné slovo, aby se rozpomněl na svou přirozenost. Slovo Arunáčala nastartovalo transformační proces, který po několika týdnech vrcholí prožitkem smrti a nejvyšším poznáním.
Šrí Ramanovi stačilo zaslechnout jedinkrát slovo Arunáčala, aby se rozpomněl na svou skutečnou přirozenost. Pro všechny ostatní lidi tento podnět nestačí, a proto je nutno cvičit všechny možné metody jógy, aby se i jemu zbortily nejen zábrany pro získání předchozího vědění, ale i ty, které brání duchu spočinout ve své věčné božské podstatě. | | púrva | předchozí | | abhjásena | duchovní cvičení | | tena | tento | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | hrijate | být veden | | hi | jistě; také | | avašah | pod nátlakem; nuceně | | api | v; i; zahrnovat | | sah | on; ten; tak | | džigňásur | hledající | | api | v; i; zahrnovat | | jogasja | jóga | | šabda | zvuk | | brahma | Brahma; Védy | | ativartate | překonat |
| | | Verš : 6.45. | 
| prajatnádjatamánastu jogí samšuddhakilbišah
anekadžanmasamsiddhastato játi parám gatim
Pilně však ovládne mysl, jogín očistí hříchy své,
úspěchy mnoha zrození pak dosáhne cíl nejvyšší. | | | Jogín však horlivým ovládnutím mysli očistí své hříchy a pomocí úspěchů získaných v mnoha zrozeních dochází nejvyššího cíle. | Neúnavnost, píle, usilovnost a horlivost je podstata jogína. Pokud tuto posedlost nemáte, je nutno ji vypracovat. Ano i horlivost lze vypěstovat vírou a důvěrou a hlavně odstraněním hloupých pochybností.
Toto je nejobtížnější část cesty. Překonat nedůvěru a pochybnosti a začít z celého srdce věřit a pilně cvičit. V Indii tuto snahu podporuje náboženský systém a miliony různých asketů a tisíce mudrců. Na západě jste sami obklopeni pochybovači a hlupáky a proto nalezení správné cesty do neznáma je zde opravdu výjimkou. | | prajatnád | veliké úsilí | | jata | ovládnout | | manah | mysl | | tu | ale; však | | jogí | Jogín - člověk spřažený s jógou | | samšuddha | očistit | | kilbišah | hřích; vina | | aneka | mnoho | | džanma | zrození; vznik | | samsiddhah | úspěch; dosažení dokonalosti | | tatah | potom | | játi | dosahuje; jde | | parám | věčná; nejvyšší | | gatim | cíl |
| | | Verš : 6.46. | 
| tapasvibhjo'dhiko jogí gňánibhjo'pi mato'dhikah
karmibhjaščádhiko jogí tasmádjogí bhavárdžuna
Jogín je lepší askety, též je lepší než vzdělaný,
nad hospodáře je jogín, proto buď jogín, Ardžuno. | | | Jogín je výše než ten, kdo se odříká a je též považován za vyššího než ten, kdo je vzdělaný. I toho, kdo koná převyšuje jogín a proto se staň jogínem, Ardžuno. | Jogín je nejen skromný asketa, ale je vzdělaný a moudrý a ještě k tomu vykonává své světské povinnosti. To je definice pravého jogína. Jóga znamená sjednocení. Sjednocení bytosti se svou věčnou podstatou, ale také sjednocení jednotlivých duchovních cest spolu s běžným, každodenním životem v lidském těle.
Krásný příklad je oceán, který se na hladině zdá být bouřlivý, ale o několik metrů hlouběji jsou kilometry klidné vodní masy, která je plná různorodého života. Stejně tak úspěšný jogín je na první pohled činný, ale ve skutečnosti je uvnitř jen oceán klidu a blaženosti. | | tapasvibhjo | asketa; bytost na cestě odříkání | | adhiko | vyšší | | jogí | Jogín - člověk spřažený s jógou | | gňánibhjo | mudrc; bytost na cestě moudrosti | | api | v; i; zahrnovat | | matah | považovat | | adhikah | vyšší | | karmibhjaš | bytost na cestě činů | | ča | a; také | | adhiko | vyšší | | jogí | Jogín - člověk spřažený s jógou | | tasmát | proto | | jogí | Jogín - člověk spřažený s jógou | | bhava | buď; staň se | | ardžuna | Ardžuna - jeden z pěti Pánduovců; hlavní hrdina Bhagavadgíty, syn boha Indry. K němu Kršna pronáší svůj Zpěv Vznešeného |
| | | Verš : 6.47. | 
| joginámapi sarvešám madgatenántarátmaná
šraddhávánbhadžate jo mám sa me juktatamo matah
A ze všech jogínů, kteří na Mne upřeli vnitřní Já,
ve víře kdo Mne uctívá, nejvíc se Mnou spojen je znám. | | | A ze všech jogínů, kteří na Mne upřeli vnitřní Já, s vírou kdo Mne uctívá, ten je považován za nejtěsněji spojeného se Mnou. | Na závěr šesté kapitoly vyzývá Kršna Ardžunu, aby byl skvělým jogínem. Zároveň ho ale vyzývá, aby složil všechno, co ho trápí i to co ho těší, Kršnovi k nohám, uctíval ho a oddal se mu. Je to příprava na další zpěv, kde Kršna popíše nejmoudřejší způsob vnímání Boha pomocí jógy oddanosti.
Tento způsob moudré a vzdělané oddanosti je přirozeným naplněním obsahu učení této šesté kapitoly o jednotě, ale v podstatě všech prvních šesti kapitol.
V těchto šesti kapitolách jsme prakticky pobírali vznik našich problémů a jednotlivé způsoby, jak cvičit mysl a měnit způsob myšlení. Tyto metody můžeme cvičit celkem snadno mechanicky a zkoumat tak zákonitosti a projevy našeho vnitřního světa.
Počínaje další kapitolou se toto cvičení začneme učit provádět v souvislosti s věčným Bohem. Tento Bůh je zosobněním všeho, čeho chceme dosáhnou a zároveň i zosobněním celého vesmíru. Tímto se toto pojetí Boha stává sjednocujícím prvkem jógy.
Je samozřejmé, že je možno dosáhnout nejvyššího cíle bez tohoto zosobnění Boha, ale jak bude vysvětleno ve verši 7.14. a potom také 12.5., je tento způsob mnohem obtížnější, než cesta moudré oddanosti k Bohu. | | joginám | Jogín - člověk činný | | api | v; i; zahrnovat | | sarvešám | všichni | | mat | Mne; mým | | gatena | upřít | | antah | uvnitř | | átmaná | pravé Já; v pravém Já | | šraddháván | věřící; člověk s pevným přesvědčením | | bhadžate | uctívat | | jah | kdo | | mám | mne | | sah | on; ten; tak | | me | můj; mi | | jukta | zapřažen; zapojen | | tamah | temný; nejhorší; kvalita temnoty; nejsilněji | | matah | považovat |
| | | Předchozí lekce Následující lekce |
Zařazeno dne : 18.8.2011, zobrazeno : 2547
|