49. pokračování korespondenčního kurzu - verše 7.15-19
Vlastnosti lidí zlých a rozlišení lidí dobrých
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv | | Verš : 7.15. | 
| na mám duškrtino múdháh prapadjante narádhamáh
májajápahrtagňáná ásuram bhávamášritáh
Hříšní, zmatení, lidé zlí, ti se ke Mně neuchýlí,
iluzí jatým poznáním, jen stav démonů získají. | | | Neuchýlí se ke Mně hříšní, zmatení a zlí lidé, kterým tato vidina zakryla jejich poznání a tak získali démonskou, poživačnou povahu. | Nyní Kršna popisuje ty vlastnosti mysli bytostí, které brání dosažení osvobození ducha a nalezení věčné božské blaženosti. Je to sebeklam, z kterého vyplývá hříšné chování. Tyto lidi popisuje jako nejhorší bytosti.
Hříchem není nevhodné jednání pod vlivem nevědomosti. V duchovním světě nevědomost omlouvá nevhodné skutky. Hříchem je nevhodné a zlé jednání i ve chvíli, kdy bytost ví, že jedná špatně. Takoví lidé jsou ti nejhorší, protože mají znalost jak žít lépe a čistěji. Jejich touhy jsou příliš silné a jejich vůle slabá a jejich ctnosti tak ubohé, že svým chováním ubližují okolnímu světu.
Tento stav, který je popsán jako démonský, je velice mocný. Démonští lidé pohlceni svými touhami nemohou postřehnout jemné pletivo své mysli, které vytváří klam iluze (Máju). Proto prožijí život, kde způsobí mnoho zlého. Jeho následek bude i utrpení vlastní, někdy hned v tomto vtělení, někdy v mnoha vtěleních příštích. Tak duch získá potřebné znalosti, které mu umožní někdy v budoucnu nastoupit na tu správnou cestu posilování ctností. | | na | Ani; ne- | | mám | mne | | duškrtino | neřest; hříšník | | múdháh | zmatený; pošetilý | | prapadjante | uchýlit se | | nara | lidé | | adhamáh | nejhorší | | májaja | iluzí; představami | | apahrta | unesený | | gňáná | poznání | | ásuram | démonské | | bhávam | stav; existence | | ášritáh | nabýt; přisvojit si |
| | | Verš : 7.16. | 
| čaturvidhá bhadžante mám džanáh sukrtino'rdžuna
árto džigňásurarthárthí gňání ča bharataršabha
Čtvero různých lidí dobrých, uctívají Mne Ardžuno.
Kdo trpí, hledá, získává a moudrý, Bharataršabho. | | | Je čtvero různých počestných lidí, kteří Mne uctívají Ardžuno. Jsou to lidé trpící, hledající poznání, potřebný majetku a znalí mudrci, Býku mezi Bharaty. | Utrpení, které člověk v tomto životě prožije, je následek nevhodného chování jeho ducha v minulosti. Toto utrpení je sice trestem, ale mělo by být trestem výchovným. To znamená, že by mělo vytvořit ten nejjednodušší podmíněný reflex. Když se chovám špatně, budu potrestám utrpením. Když trpím, obracím se k Bohu o pomoc.
Další dva stavy jsou získávání poznání nebo získávání majetku. I zde jsou lidé přesvědčeni, že uctívání Bohů přinese úspěch. Majetek je pomíjivý, ale znalosti a poznání s nimi spojené, je pro věčného ducha ziskem trvalejším.
Duch moudrý uctívá Boha zcela přirozeně, bez jakékoli touhy. Je to výborný nástroj udržení klidu a nadhledu i v běžném činorodém lidském životě. | | čatur | čtyři | | vidhá | poznat; rozlišit | | bhadžante | uctívat | | mám | mne | | džanáh | lidé | | sukrtino | ctnostný | | ardžuna | Ardžuna - jeden z pěti Pánduovců; hlavní hrdina Bhagavadgíty, syn boha Indry. K němu Kršna pronáší svůj Zpěv Vznešeného | | árto | strádat; trpět | | džigňásur | hledající | | artha | zisk; potřeba; důvod | | arthí | potřebný | | gňání | znalý; mudrc | | ča | a; také | | bharataršabha | Ardžuna - Býk mezi Bharatovci; nejlepší z nich |
| | | Verš : 7.17. | 
| tešám gňání nitjajukta ekabhaktirvišišjate
prijo hi gňánino'tjarthamaham sa ča mama prijah
A z nich mudrc, věčně spjatý a jedno ctící vyniká.
Mudrci jsem jistě drahý nade vše on Mně drahý je. | | | Z nich je nejlepší mudrc, trvale zapojený a pouze jedinému oddaný. Já jsem jistě drahý mudrci nade vše ostatní a on je drahý Mně. | Proto je moudrý člověk, který poznal svou věčnou podstatu, ten nejlepší. Tím, že uctívá Boha, vlastně uctívá jen svou vznešenou a nepomíjivou podstatu.
Uctívání je připomínání si těch důležitých věcí v životě. Bohové jsou vždy spojeni se všemi ctnostmi a tak jejich uctívání tyto ctnosti pěstuje nebo udržuje v dokonalosti. | | tešám | jejich; jim; oni | | gňání | znalý; mudrc | | nitja | věčné | | jukta | zapřažen; zapojen | | eka | jeden | | bhaktir | oddanost | | višišjate | nejlepší | | prijah | drahý; vzácný; ctěný | | hi | jistě; také | | gňánino | moudrý | | ati | příliš; vše | | artham | pro někoho;věc; zisk; potřeba | | aham | Já, jsem | | sah | on; ten; tak | | ča | a; také | | mama | moje | | prijah | drahý; vzácný; ctěný |
| | | Verš : 7.18. | 
| udáráh sarva evaite gňání tvátmaiva me matam
ásthitah sa hi juktátmá mámevánuttamám gatim
Tito všichni jsou moc vzácní, soudím však, mudrc je jak Já.
Umístěn tak a spřažen s Já, Mne má za svůj cíl nejvyšší. | | | Tito všichni jsou jistě ušlechtilí. Ale jen mudrc je dle Mého soudu jako Já. Pevně spočinul spřažen se svým Já a jen Mne má za nejvyšší cíl. | Takže si to shrňme z pohledu věčného ducha. Démonští lidé, kteří neochvějně věří hře, kterou nevědomky hrají, se nemohou z jejího vlivu osvobodit a ani ji nemohou vyhrát.
Další skupiny lidí, kteří prožívají určité trauma a s jeho řešením se obracejí k různým bohům, se obracejí s vírou a chtějí si vylepšit podmínky právě probíhající hry. Samozřejmě ani oni netuší, že se jedná pouze o hru. | | udáráh | ušlechtilý; vynikající | | sarva | všichni; vše | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | ete | tyto; ty | | gňání | znalý; mudrc | | tu | ale; však | | átma | pravé Já; mysl | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | me | můj; mi | | matam | učení; moudrost; názor | | ásthitah | umístěn | | sah | on; ten; tak | | hi | jistě; také | | jukta | zapřažen; zapojen | | átmá | pravé Já; mysl | | mám | mne | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | anuttamám | nejvyšší; nejdokonalejší | | gatim | cíl |
| | | Verš : 7.19. | 
| bahúnám džanmanámante gňánavánmám prapadjate
vásudevah sarvamiti sa mahátmá sudurlabhah
Mnoho zrodů končí moudrý tak, že se ke Mně uchýlí,
Vasudéva všechno pak je. Tak vzácné Já je těžko mít. | | | Mnoho zrodů zakončí moudrý tím, že se ke Mně uchýlí, protože pozná, že Vasudéva je vším. Tak ušlechtilá duše se získá velmi těžko. | Pouze moudří, kteří se pečlivě věnovali studiu svého života, dokáží nahlížet na život jako na božskou hru, hrají ji s nadhledem a s radostí, protože poznali mnohá její pravidla. Nikterak se k probíhající hře neváží, ale vždy hledají útočiště v nejvyšším principu.
Takové bytosti jsou rovny bohům. Získat takový stav již za života je velice obtížné a tak i bohové radostně přijímají takové bytosti.
V Indické tradici je mnoho příběhů na toto téma. Jedna velice krásná pohádka vypráví příběh z doby, kdy lidé neznali hřích a žili skromně a radostně na krásné Zemi. Jednou je však napadlo jít se podívat do nebe, a tak vyrazil obrovský dav do Himaláje, který je bránou do nebe. Bohové byli zděšeni, neboť jejich zbraně nemohly čistým lidem zabránit do nebe vstoupit. Potom dostali nápad a na cestě, kterou museli lidé projít, postavili tři města. V prvním bylo lahodného jídla a pití co hrdlo ráčilo. Mnoho lidí zde zůstalo, ale mnoho lidí stále šlo dále. Druhé město bylo plné bohatství, krásných věcí ze zlata a diamantů, kdokoli zůstal, mohl si nabrat spoustu cenností. Přesto však mnoho lidí šlo dále. Třetí město nabízelo nádherné zahrady, plné krásy a tělesných požitků. Zde zůstali všichni ostatní. Přesto jeden jediný člověk šel dále. Bohové se ptali : "Co budeme dělat ?" Ten nemoudřejší pravil : "Jen jeden člověk překonal nástrahy dobrého jídla, bohatství a slastného jednoduchého života. Tomu nikdo nemůže zabránit do nebe vstoupit. Otevřme brány a uvítejme ho girlandami květin, neboť prach z jeho nohou naše nebe posvětí." | | bahúnám | mnoho | | džanmanám | zrození; vznik | | ante | závěrem; na konec | | gňánaván | moudrý | | mám | mne | | prapadjate | uchýlit se | | vásudevah | Vasudéva - Kršna, syn Vasudévy | | sarvam | vše | | iti | tak; proto | | sah | on; ten; tak | | maha | velký | | átmá | pravé Já; mysl | | su | velmi | | durlabhah | těžko získat |
| | | Předchozí lekce Následující lekce |
Zařazeno dne : 31.8.2011, zobrazeno : 2520
|