54. pokračování korespondenčního kurzu - verše 8.14-18 Jistota věčnosti a nedokonalost všech jiných stavů mysli Josef Fric Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv | | Verš : 8.14. |  | ananjačetáh satatam jo mám smarati nitjašah tasjáham sulabhah pártha nitjajuktasja joginah
Výlučnou myslí kdo pevně, věčně jen o Mně přemýšlí, Mne snadno dosáhne, Pártho, ten jogín věčně spřažený. | | | Kdo stále a pevně jen o Mně přemýšlí, takovému věčně spřaženému jogínovi jsem Já, Synu Prthy, snadno dosažitelný. | | ananja | skrze ne mnohost; pomocí jediné; výlučně | | četáh | srdce; přeneseně mysl | | satatam | vždy; stále | | jah | kdo | | mám | mne | | smarati | přemítat o; myslet na | | nitjašah | stále | | tasja | jeho | | aham | Já, jsem | | sulabhah | snadno získat | | pártha | Ardžuna - syn Prthy (Kuntí) | | nitja | věčné | | juktasja | spřažený | | joginah | jogín |
| | | Verš : 8.15. |  | mámupetja punardžanma duhkhálajamašášvatam nápnuvanti mahátmánah samsiddhim paramám gatáh
Mne dosáhli, nové zrody, strastí příbytek nestálý, nezískají velké duše, nejvyšší úspěch již mají. | | | Velké duše, které nejvyšší úspěch dosáhly a ke Mně došly, již nezískají nové zrození, ten pomíjivý příbytek strasti. | Zde a v mnoha dalších částech Bhagavadgíty vidíme, že ke svobodě vede pouze vlastní snaha, víra a touha poznat nejvyšší stav. Nikdo nemůže nikoho jiného osvobodit než sám sebe. Nikdo nám na této cestě nepomůže, zároveň nám nic a nikdo nemůže na této cestě zabránit v dosažení cíle. Samozřejmě, můžeme se inspirovat úspěšnými bytostmi a zároveň poučit ze života bytostí, které na cestě selhaly a cíle nedosáhly. Ale svou cestu si musíme prošlapat celou sami. Naprosté soustředění na tento cíl, dá se říci až posedlost poznáním a odříkáním, je základním kamenem úspěchu. I v běžném životě je soustředění na zisk cestou k jeho získání. Na cestě duchovní je nutno poznat mnoho velice těžko postřehnutelných znalostí a to bez klidu a naprostého soustředění není možné. | | mám | mne | | upetja | dojít | | punah | znovu | | džanma | zrození; vznik | | duhkha | neštěstí; strast | | álajam | příbytek | | ašášvatam | dočasný; pomíjivý | | na | Ani; ne- | | ápnuvanti | získat | | maha | velký | | átmánah | mysl; já | | samsiddhim | úspěch; dosažení dokonalosti | | paramám | nejvyšší; věčný | | gatáh | prostoupit; dojít |
| | | Verš : 8.16. |  | ábrahmabhuvanállokáh punarávartino'rdžuna mámupetja tu kaunteja punardžanma na vidjate
I ti kdo jsou v světě Brahmy se znovu vrátí, Ardžuno. Kdo však Mne došel, Kauntéjo, nový zrod ho již nečeká. | | | I ti kdo dosáhli nejdokonalejšího Brahmova světa, se znovu vrátí, Ardžuno. Kdo však ke Mně přišel, Synu Kuntí, se již nemusí znovu narodit. | Všechno, co je jen trošku spojené s tělem - to všechno spolu s tělem zanikne. I když svou snahou dosáhneme mnoha výjimečných vlastností a schopností, stejně jednou zemřeme. Každý, kdo nedosáhl úplného rozpojení se strastí ve světě, se bude muset znovu vrátit. Znovu získá tělo a znovu bude prožívat svět a získávat další zkušenosti. Tyto nové zkušenosti ho nakonec vyvedou zcela ze zakletí těla do věčné svobody, kterou zde symbolizuje Kršna. Takový hledající pozná skutečné nezávislé blaho a v té chvíli bude mít poprvé možnost volby. Na jedné straně je možnost navěky zůstat v tiché blaženosti a na druhé straně je znovu začít se zabývat světem a jeho pomíjivými a plytkými lákadly. Ten, kdo dosáhl věčnosti ještě v těle, má tedy ještě jeden úkol. Naučit se zůstat ve věčné blaženosti a přitom žít běžný, obyčejný lidský život a dál konat povinnosti, které mu jeho zrod nadělil. Až toto umění ovládne, potom již nebude nikdy z věčnosti vyrušen, i když bude zdánlivě žít obyčejný život. | | á | i | | brahma | Brahma; Védy | | bhuvanál | existence | | lokáh | světy | | punah | znovu | | ávartino | návrat | | ardžuna | Ardžuna - jeden z pěti Pánduovců; hlavní hrdina Bhagavadgíty, syn boha Indry. K němu Kršna pronáší svůj Zpěv Vznešeného | | mám | mne | | upetja | dojít | | tu | ale; však | | kaunteja | Ardžuna - syn Kuntí | | punah | znovu | | džanma | zrození; vznik | | na | Ani; ne- | | vidjate | tam je; existuje |
| | | Verš : 8.17. |  | sahasrajugaparjantamaharjadbrahmano viduh rátrim jugasahasrántám te'horátravido džanáh
Tisícem věků skončí den, kdo Brahma jistě poznává, noc věků tisícem končí, ti lidé den a noc znají. | | | Tisícem věků uplyne den a noc skončí s dalšími tisíci věky. Tak znají den a noc lidé, kteří znají Brahma . | Kdo pozná svou podstatu, také pozná jak vše funguje. Pozná věčný klid, pozná schopnost této věčnosti tvořit vědomí a vytvářet představy světa. Pozná také jak tyto představy poutají věčného ducha k představám a jak snadno může bytost upadnout do tmy nevědomosti - neznalosti své vznešené věčné podstaty. Každý, kdo uslyší tuto moudrost se ptá proč to tak je. Odpověď není vůbec jednoduchá a žádná jasná a logická odpověď neexistuje. Proto je lepší zabývat se otázkami, které mají odpověď. Taková otázka zní : "Co mohu udělat, abych se osvobodil ze zakletí do světa?" Po dosažení svobody nebude odpověď na otázku "Proč?" nijak zajímavá ani důležitá. Důvodem je, že se prožívaný svět stane iluzí - snem, a duch bude prožívat svou vlastní věčnou blaženost. | | sahasra | tisíc | | juga | věk; juga | | parjantam | ukončí | | ahah | den | | jad | pro; který | | brahmanah | Brahma; Védy | | viduh | dozvědět se; znát; vědět | | rátrim | noc | | juga | věk; juga | | sahasra | tisíc | | antám | konec | | te | Tobě; tito | | aho | běda; den | | rátra | noc | | vidah | znalí | | džanáh | lidé |
| | | Verš : 8.18. |  | avjaktádvjaktajah sarváh prabhavantjaharágame rátrjágame pralíjante tatraivávjaktasamgňake
Projevené z nezjevného příchodem dne povstane, noci příchodem zmizí tam, co nazýváme nezjevným. | | | Při příchodu dne vše projevené pochází z neprojeveného a také příchodem noci zmizí v tom, co zveme neprojeveným. | Když se ráno vzbudíte a otevřete oči, objeví se váš známý svět. Předtím jste byli v jiném světě, ve světě snovém. Váš svět bdělý byl zcela zapomenut, včetně vašeho těla a vy jste považovali své sny za skutečné. Po probuzení prožíváte bdělý život až do noci, kdy opět jdete spát, z vaší mysli zmizí všechny bdělé věci a bytosti a vy se vrátíte do světa snů. Na tomto příkladu je krásně vidět, že každý lidský den je pro věčného ducha zrod celého bdělého vesmíru ráno. Dále jeho udržování během dne. V noci, příchodem spánku, dochází k zániku celého bdělého vesmíru, tak jak ho známe a vnímáme. Nic z něj pro nás v tu chvíli neexistuje a my prožíváme jiné tělo v jiném světě. Mudrc samozřejmě prožívá bdělý život a mívá i sny. Jeho výhodou je, že celou dobu ví, že to je jen iluze, pouze hra mysli a on je ten, kdo vnímá sen i bdělý život. | | avjaktád | neviditelné; smysly nepostřehnutelné | | vjaktajah | projevený | | sarváh | všechny | | prabhavanti | původ; pocházet z | | ahah | den | | ágame | objevit se | | rátri | noc | | ágame | objevit se | | pralíjante | zmizet; zaniknout | | tatra | tam | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | avjakta | neprojevený (smysly nepostřehnutelný) | | samgňake | připomínat; nazývat |
| | | Předchozí lekce Následující lekce |
Zařazeno dne : 8.9.2011, zobrazeno : 2489
|