Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 55. lekce

55. pokračování korespondenčního kurzu - verše 8.19-22
Bytosti pomíjivé a Bytí věčné
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv

Verš : 8.19.

bhútagrámah sa evájam bhútvá bhútvá pralíjate
rátrjágame'vašah pártha prabhavatjaharágame

Tvorů z něj dav jistě tento vzniká a vzniká, zaniká
když noc přijde nutně, Pártho, povstanou pak dne příchodem.

Spousty bytostí jež jistě z neprojeveného znovu a znovu vznikají, nutně zanikají příchodem noci, Synu Prthy, a povstávají příchodem dalšího dne.

Tento den Brahmy může být brán jako jeden cyklus vesmíru, stejně tak jak jeden den člověka. Vše, co prožíváme, naše tělo, naše okolí, celá Země i celý Vesmír, je v konečném důsledku pro věčného ducha pouze myšlenkou. Tyto myšlenky jsou ještě nestálejší a rychleji pomíjivé než náš život nebo Vesmír.
Podle verše 2.16. je vše proměnlivé nutno považovat za neskutečné. Proto je nutno odvrátit pozornost od proměnlivého a tím neskutečného světa a soustředit se na hledání duchovní neměnné podstaty. Ta jediná je totiž opravdu skutečná a věčná.

bhúta	bytost
grámah	soubor; souhrn
sah	on; ten; tak
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
ajam	toto
bhútvá	žít; existovat; stát se
bhútvá	žít; existovat; stát se
pralíjate	zmizet; zaniknout
rátri	noc
ágame	objevit se
avašah	pod nátlakem; nuceně
pártha	Ardžuna - syn Prthy (Kuntí)
prabhavati	povstat; původ
ahah	den
ágame	objevit se

Verš : 8.20.

parastasmáttu bhávo'njo'vjakto'vjaktátsanátanah
jah sa sarvešu bhútešu našjatsu na vinašjati

Nejvyšší však bytí jiné, nezjevné, věčně nezjevné,
když všechny bytosti hynou, ono nikdy nezahyne.

Je však jiné, nepostřehnutelné a nejvyšší bytí, věčně nepostřehnutelné, které nehyne, když hynou všechny bytosti.

Toto nepostřehnutelné bytí by je cílem naší snahy. Nelze jej získat v neklidu mysli a proto je základ všech duchovních cvičení uklidňování mysli pomocí meditace. Je-li mysl uklidněná, tehdy je možno uvědomit si různé jevy, na které Bhagavadgíta upozorňuje. A pokud budeme opravdu chtít poznat ty největší taje života a podřídíme tomu celý svůj život, potom bude možno tuto věčnou moudrost dostat.
Mnozí překladatalé uvádějí, že jsou dva druhy neprojeveného bytí, jeden, který rodí všechny bytosti v předminulém verši, druhý věčně neprojevený. Tento výklad je hodně zavádějící a nikde jinde v Bhagavadgítě není přesně vysvětlen.
Dle mého názoru a dle jiných veršů Bhagavadgíty je zde zdůrazněno, že toto neprojevené bytí je věčně neprojevené a nepostřehnutelné. Toto bytí se nemůže hledajícímu přiblížit tak, že se projeví. Tím by se stalo projevenou a samozřejmě pomíjivou, čili neskutečnou iluzí.
Toto neprojevené bytí může být uvědoměno tehdy, kdy hledající dosáhne cíle své cesty a přestane se situovat do iluzorní skutečnosti vytvořené myslí a stane se tím, kdo tuto celou iluzi vnímá. Viz také 15.16-18.

parah	nejvyšší
tasmát	proto
tu	ale; však
bhávo	být stálý; existovat
anjo	jiný; další; ostatní
avjakto	neviditelné; smysly nepostřehnutelné
avjaktát	neviditelné; smysly nepostřehnutelné
sanátanah	odvěký
jah	kdo
sah	on; ten; tak
sarvešu	všude; vše
bhútešu	bytosti
našjatsu	zmařit; zaniknout
na	Ani; ne-
vinašjati	hynout

Verš : 8.21.

avjakto'kšara itjuktastamáhuh paramám gatim
jam prápja na nivartante taddháma paramam mama

Zvané nezjevné, neměnné, praví se, nejvyšší je cíl.
Kdo to získá, neopustí příbytek ten Můj nejvyšší.

Nazývají to nezjevné, nezničitelné a praví že je nejvyšším cílem. Kdo to získá, nikdy neopustí tento příbytek Můj nejvyšší.

avjakto	neviditelné; smysly nepostřehnutelné
akšara	nezničitelný; neměnný
iti	tak; proto
uktas	pravit
tam	k němu; tomu
áhuh	praví se
paramám	nejvyšší; věčný
gatim	cíl
jam	tomu
prápja	získat; dosáhnout
na	Ani; ne-
nivartante	nesetrvat; odejít
tat	to
dháma	obydlí; ráj
paramam	nejvyšší
mama	moje

Verš : 8.22.

purušah sa parah pártha bhaktjá labhjastvananjajá
jasjántahstháni bhútáni jena sarvamidam tatam

Osobu tu skvělou, Pártho, oddaností získáš pevnou,
uvnitř Ní žijí bytosti všechny jsou Jí prostoupené.

Této nejvyšší Osoby, Synu Prthy, lze však dosáhnout výlučnou oddaností. V Ní spočívají všechny bytosti, Ona vším prostupuje.

Víra v nejvyšší bytost a její schopnost osvobodit ducha, naprostá oddanost tomuto cíli a principu - to jsou základní předpoklady pro osvobození v okamžiku smrti těla.
Pro opravdu odhodlané bytosti je možno tuto věčnou moudrost získat již za života a setrvat v ní, tak jak praví minulý verš, mnoho let až do smrti těla. K tomu je kromě víry potřeba pevné odhodlání, bez jediné pochybnosti. Je nutno neustále mít na mysli tento cíl a naučit se rozpoznávat to, co ná brání v jeho dosažení. Jsou to veškeré vazby na tento projevený a pomíjivý svět. To, že si uvědomíme-li jeho pomíjivost a pomíjivost svého těla, je výborná pomůcka k tomu, abychom byli v podobné situaci, jako umírající člověk. Těch pout, která váží ducha do těla, je mnoho a jsou těžko rozpoznatelné. Člověk má tendenci si svá pouta omlouvat a považovat je za svoji svobodu. Dokud však pouto nerozpozná, nemůže s ním bojovat.

purušah	Puruša; osvobozená osoba
sah	on; ten; tak
parah	nejvyšší
pártha	Ardžuna - syn Prthy (Kuntí)
bhaktjá	oddanost
labhjas	dosáhnout; získat
tu	ale; však
ananjajá	skrze ne mnohost; pomocí jediné; výlučně
jasja	on; ten
antah	uvnitř
stháni	stav; dlít; trvat
bhútáni	bytosti; tvory; prvky
jena	skrze; pomocí
sarvam	vše
idam	tyto; toto
tatam	prolínat; prostupovat

Předchozí lekce Následující lekce