56. pokračování korespondenčního kurzu - verše 8.23-28
Světlá a tmavá cesta, jóga je cesta od pomíjivosti k věčnosti
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv | | Verš : 8.23. | 
| jatra kále tvanávrttimávrttim čaiva joginah
prajátá jánti tam kálam vakšjámi bharataršabha
Který je čas nenávratna také návratna jogínů,
odejdou-li v jakém čase, vyjevím, Bharataršabho. | | | V které době odcházející jogín dojde do stavu bez návratu a kdy dojde do stavu, ze kterého se vrátí, povím, Býku mezi Bharaty. | Zde začíná Kršna výklad dvou rozdílných cest - cesty světlé a cesty tmavé. V Mahabháratě je krásný příběh smrti praotce Bhíšmy. Ten byl nebeskou bytostí poslanou za trest do lidského těla. Když padl na bojišti, ptali se všichni mudrci, jak to, že Bhíšma zemřel v nepříznivý čas, kdy Slunce bylo nad jižní polokoulí. Bhíšma měl však požehnání od svého otce, a to mu zaručovalo možnost vybrat si okamžik smrti. Setrval proto naživu, probodán tisíci šípů a čekal asi dva měsíce, až bude příznivý čas zemřít.
Pro Bhíšmu byla stanovena tato tvrdá pravidla patrně proto, že byl vznešenou bytostí, která spáchala zlý čin a bylo to součástí jeho trestu. Mnoho dalších bojovníků, kteří zemřeli přímo na bojišti v nepříznivý čas dosáhlo nebeských výšin bez ohledu na dobu své smrti. | | jatra | kde | | kále | čas; doba života | | tu | ale; však | | anávrttim | nenávratno | | ávrttim | návrat | | ča | a; také | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | joginah | jogín | | prajátá | odchází | | jánti | dojít | | tam | k němu; tomu | | kálam | času | | vakšjámi | vyjevím | | bharataršabha | Ardžuna - Býk mezi Bharatovci; nejlepší z nich |
| | | Verš : 8.24. | 
| agnirdžjotirahah šuklah šanmásá uttarájanam
tatra prajátá gaččhanti brahma brahmavido džanáh
Za ohně, za světla, ve dne, za Měsíce, Slunce záře,
tehdy Brahma znalí lidé odejdou a Brahma dojdou. | | | Lidé znalí Brahma odcházejí v době, když vládne Oheň, Světlo, Den, Světlé noci nebo když Slunce je na své severní cestě a tehdy dojdou Brahma. | | Světlo zcela jistě symbolizuje duchovní poznání a proto je symbolicky znázorněno, že jen ti, jejichž poznání je skvělé a ctnostné, dosáhnou věčnosti a možnosti volby, zda zůstanou ve věčnosti, nebo zda se vrátí ve své dokonalé formě zpět do světa. | | agnih | oheň | | džjotir | světlo | | ahah | den | | šuklah | světlé noci | | šanmásá | slunce | | uttarájanam | severní cesta | | tatra | tam | | prajátá | odchází | | gaččhanti | získat | | brahma | Brahma; Védy | | brahma | Brahma; Védy | | vidah | znalí | | džanáh | lidé |
| | | Verš : 8.25. | 
| dhúmo rátristathá kršnah šanmásá dakšinájanam
tatra čándramasam džjotirjogí prápja nivartate
Za kouře a v noci tmavé, když slunce jde jižní cestou,
tehdy jen světlo Měsíce jogín získá a vrátí se. | | | Měsíční světlo získá jogín za vlády Kouře, za Noci tmavé a když Slunce je na jižní cestě a tehdy se navrátí. | | Ten, jehož poznání je nedostatečné, ten nenajde správnou cestu k věčnosti a jeho cesta ho vždy dovede zpět. Taková bytost nemá žádnou volbu a znovu vstupuje do dalších a dalších vtělení, až jeho poznání bude dostatečné a on získá nejvyšší moudrost. | | dhúmo | kouř | | rátris | noc | | tathá | také; dále | | kršnah | tmavé noci | | šanmásá | slunce | | dakšinájanam | jižní cesta | | tatra | tam | | čándramasam | měsíční | | džjotir | světlo | | jogí | Jogín - člověk spřažený s jógou | | prápja | získat; dosáhnout | | nivartate | zmizí; odpadne; nesetrvat |
| | | Verš : 8.26. | 
| šuklakršne gatí hjete džagatah šášvate mate
ekajá játjanávrttimanjajá''vartate punah
Světlou tmavou cestu mají, soudím, tyto světy věčně.
Jedna ta je bez návratu, a tou druhou se zas vrátíš. | | | Soudí se, že světlou a tmavou cestu mají tyto světy po věky. Jedna vede do stavu bez návratu a druhá do stavu dalšího návratu. | | Pokud existuje projevený svět, pak jsou dva různé stavy bytostí. Nevědomé bytosti považují svět a své tělo za skutečné a zůstávají na cestě temné. Vznešené bytosti znají věčný stav a rozlišují věčnost a pomíjivost. Tyto bytosti jsou na světlé cestě. I když je tato cesta zavede do nějakého těla, rozliší opět svou podstatu a vrátí se zpět do světla. | | šukla | světlé | | kršne | tmavé | | gatí | pohyb | | hi | jistě; také | | ete | tyto; ty | | džagatah | svět | | šášvate | věčné | | mate | soudit | | ekajá | jednou | | játi | dosahuje; jde | | anávrttim | nenávratno | | anjajá | jiná; další | | ávartate | návrat | | punah | znovu |
| | | Verš : 8.27. | 
| naite srtí pártha džánanjogí muhjati kaščana
tasmátsarvešu kálešu jogajukto bhavárdžuna
Těmito cestami, Pártho, znalý jogín zmaten není.
Proto v každém okamžiku s Jógou spřažen buď, Ardžuno. | | | Žádný jogín znalý těchto cest, Synu Prthy, není zmaten. Proto všechen čas, Ardžuno, buď zapojen disciplínou. | Pouze naprosté soustředění pomocí různých druhů jógy může přinést bytosti takové poznání, aby se dostala do světlé cesty věčnosti.
Tmavá cesta může být nahlížena jako cesta v představách, cesta, která zkoumá projevený svět a tudíž je to cesta, která nevede k trvalé svobodě, nýbrž k dalšímu nesvobodnému zrodu. Stezka světlá, která vede k poznání původu všeho, co v životě prožíváme, a tudíž ke studiu vlastností mysli a hledání jejího zdroje. Je to stezka, která nakonec vyústí ve stav trvalé svobody a nedojde již k návratu do otroctví představ. | | na | Ani; ne- | | ete | tyto; ty | | srtí | cesty | | pártha | Ardžuna - syn Prthy (Kuntí) | | džánan | znát | | jogí | Jogín - člověk spřažený s jógou | | muhjati | zmatek | | kaščana | cokoli; kdokoli | | tasmát | proto | | sarvešu | všude; vše | | kálešu | čase | | joga | Jóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disiplína; snaha; vůle | | juktah | zapojit; zapřáhnout | | bhava | buď; staň se | | ardžuna | Ardžuna - jeden z pěti Pánduovců; hlavní hrdina Bhagavadgíty, syn boha Indry. K němu Kršna pronáší svůj Zpěv Vznešeného |
| | | Verš : 8.28. | 
| vedešu jagňešu tapahsu čaivadánešu jatpunjaphalam pradištam
atjeti tatsarvamidam viditvájogí param sthánamupaiti čádjam
Védami, oběťmi, pokáním, jistě i dary správné plody přisouzené,
ty překoná tohoto všeho znalý jogín, jež zná nejvyšší stav prvotní. | | | Jogín znalý toho všeho překoná ctnostné plody, získané z Véd, obětí, pokání a také dobročinnosti a dojde nejvyššího a prvotního stavu. | V životě je třeba získat mnoho ctností, které symbolizuje studium, vykonávání obětí, odříkání, dobročinnost a konání všech ostatních povinností. Za to člověk dostane mnoho příznivých věcí v tomto světě. Nicméně takový člověk je stále pevně spojen se svými představami světa.
Aby se povznesl nad tyto pouta, musí se na plno věnovat popsaným jógám. K tomu je nejlepší přerušit na čas konání svých povinností a vyrazit na nějaké vzdálenější duchovní místo a zde se zcela oddat zisku nejvyššího poznání. Pokud člověk neuspěje, vrací se zpět do svého činorodého života a pokračuje v přípravě na další pouť za dokonalostí. Pokud člověk uspěje a stane se mudrcem, potom se také většinou vrací zpět do svého života a pokračuje v něm až do konce svého života. Koná nejen nahoře uvedené povinnosti, ale navíc šíří podstatu své dokonalosti do svého okolí. | | vedešu | Védy; studium Véd | | jagňešu | oběti | | tapahsu | odříkání; pokání | | ča | a; také | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | dánešu | dary; dobročinnost | | jat | jak | | punja | spravedlivé; správné | | phalam | plody; zisky | | pradištam | přisoudit; uvést v knihách | | atjeti | překonat | | tat | to | | sarvam | vše | | idam | tyto; toto | | viditvá | znát; vědět | | jogí | Jogín - člověk spřažený s jógou | | param | nejvyšší; dávné; věčné | | sthánam | stav; trvání | | upaiti | dojít | | ča | a; také | | ádjam | prvotní; počáteční |
| | | Předchozí lekce Následující lekce |
Zařazeno dne : 8.9.2011, zobrazeno : 2423
|