61. pokračování korespondenčního kurzu - verše 9.25-29
Vlastnosti skutečné oběti, která může hledajícího osvobodit.
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv | | Verš : 9.25. | 
| jánti devavratá deván pitrnjánti pitrvratáh
bhútáni jánti bhútedžjájánti madjádžino'pi mám
K bohům přijdou bohy ctící, k otcům otců zaslíbení.
K tvorům dojdou ctící tvory, ke Mně kdo Mi obětují. | | | Kdo se zaslíbili bohům, jdou k bohům, k otcům jdou, kdo se zaslíbili otcům. K bytostem dojdou ti, kdo bytostí ctí a ke Mně jdou, kdo Mně obětují. | Člověk je takový, jaká je jeho mysl a jaký je ideál, ke kterému se tento člověk upíná. Každý dojde k tomu stavu, ke kterému své snažení směřuje. Pokud je jeho ideál součástí představ a tudíž proměnlivý a neskutečný, potom člověka jeho snažení nevyvede z otroctví představ.
Je nutno přestat hledat formu Boha a musíme se soustředit na podstatu Boha a tím i všeho, co prožíváme. "Ke Mně" v Kršnově podání znamená neměnnou podstatu, která sídlí v srdci každé bytosti. Kršnova podoba, kterou vidí Ardžunovy oči, je také neskutečná, což potvrdilo i to, že třicet šest let po válce Kršna, a s ním i celý jeho rod, umírá. | | jánti | dojít | | deva | Bůh | | vratá | slib; závazek | | deván | Bohy | | pitrn | otce | | jánti | dojít | | pitr | otce | | vratáh | slib; závazek | | bhútáni | bytosti; tvory; prvky | | jánti | dojít | | bhúta | bytost | | idžjá | uctívat | | jánti | dojít | | mat | Mne; mým | | jádžino | obětují | | api | v; i; zahrnovat | | mám | mne |
| | | Verš : 9.26. | 
| patram pušpam phalam tojam jo me bhaktjá prajaččhati
tadahambhaktjupahrtamašnámi prajatátmanah
Listy, květy, plody, vodu, kdo oddaně Mi nabídne,
toto Já, dané oddaně, ovládnutým Já pohltím. | | | List, květ, plod, vodu, kdo Mi nabídne s oddaností, toto vše Já pozřu, co Mi kdo s oddaností a čistým srdcem přinese. | Tento verš popisuje princip skutečně osvobozující oběti. Kršna jasně říká, že není třeba dělat okázalé a velice propracované oběti. Ty mají smysl na společenské úrovni, protože upevňují pocit společenské vzájemnosti jednotlivých lidí.
Individuální oběť je mnohem jednodušší. Stačí darovat Bohu list, květ, vodu nebo nějaký plod, tedy věci snadno dostupné. Není důležité, co dáváme, ale jak to dáváme. Pokud upneme mysl na svůj idol a z celého srdce se spolu s obětovaným předmětem Bohu oddáme, tehdy bude mít tato oběť obrovskou hodnotu. Tato hodnota spočívá ve spojení našeho individuálního života s naším vznešeným božským principem.
Kršna říká, že pozře vše, co mu s oddaností a čistým srdcem podáme. To platí nejen o listech a květech, ale i o všech našich trápeních a smutcích. Pokud se naučíme s Kršnou sdílet celý svůj život, všechny radosti, strasti i všední chvíle, nikdy nebudeme sami a i v nejtěžších chvílích najdeme vznešenou útěchu. | | patram | list | | pušpam | květ | | phalam | plody; zisky | | tojam | voda | | jah | kdo | | me | můj; mi | | bhaktjá | oddanost | | prajaččhati | nabídnout; podat | | tat | to | | aham | Já, jsem | | bhakti | oddanost | | upahrtam | přinést | | ašnámi | přijmu; pozřu | | prajata | čistý; ovládnutý | | átmanah | mysl; pravé Já; svoje |
| | | Verš : 9.27. | 
| jatkaroši jadašnási jadždžuhoši dadási jat
jattapasjasi kauntejatatkurušva madarpanam
Vše co činíš a vše co jíš, co obětuješ, co dáváš,
čeho se vzdáváš, Kauntéjo, to konej pro Mne jak oběť. | | | Cokoli činíš, cokoli pojídáš, cokoli obětuješ, dáváš-li cokoli, také každé odříkání, Synu Kuntí, to vše konej jako oběť Mně. | Nyní Kršna rozvádí teorii oběti dále. Nejprve se učíme sdílet se svým ideálem chvíle pravidelných obřadů. Kršna však chce, abychom se naučili žít celý svůj život jen pro něj.
Nechodíme do práce kvůli výplatě, ale děláme svou povinnost, kterou jsme dostali od Boha v tomto životě za úkol. Za to nám samozřejmě náleží spravedlivá odměna, abychom mohli uživit sebe a svou rodinu a tak splnit další své povinnosti.
Cokoli v životě dostaneme je jen dar od Boha, který máme na chvíli zapůjčen a který si Bůh jednou vezme zpět. Takže se o vše staráme tak, aby byl skutečný vlastník spokojen. | | jat | jak | | karoši | konat | | jad | pro; který | | ašnási | jíst | | jadž | to; když | | džuhoši | obětovat; přinést | | dadási | dát | | jat | jak | | jat | jak | | tapasjasi | odříkání; pokání | | kaunteja | Ardžuna - syn Kuntí | | tat | to | | kurušva | vykonávat | | mat | Mne; mým | | arpanam | oběť; zasvěcení |
| | | Verš : 9.28. | 
| šubhášubhaphalairevam mokšjase karmabandhanaih
samnjásajogajuktátmá vimukto mámupaišjasi
Dobrých i nedobrých plodů, tak se zbavíš pout svých činů,
s jógou vzdání se spojený, svobodný ke Mně dospěješ. | | | Od příznivých i nepříznivých plodů, od pout činů se takto osvobozuj, s Já odevzdaným a s disciplínou spřažený, vysvobozen dospěješ ke Mně. | Toto je jediná cesta jak ukončit hromadění karmické zátěže. Pokud náš život už není náš, ale je dán k dispozici Bohu, potom plody ze všech činů samozřejmě padají na Boha. Bůh je neměnný věčný princip a tak ho nemohou žádné činy ani jejich plody nijak poskvrnit.
Tento princip platí však pouze v případě, kdy opravdu náš život patří našemu Bohu. Pokud si však své touhy, činy nebo i zločiny omlouváme Božským záměrem, potom samozřejmě neskončíme v Kršnově věčné blaženosti, ale v opravdu odporném pekle.
Musíme si neustále uvědomovat, že Bůh je ve všech věcech. Bůh stvořil i všechno, co se nám nelíbí. Uvědomte si, že pokud se vám něco nelíbí, pak je to problém vaší mysli a ne nenáviděného předmětu nebo osoby. Nejdříve musíte osvobodit sami sebe z vlastního otroctví a až potom můžete začít pomáhat ostatním. Pokud jste ještě nedokázali najít svou vlastní věčnou podstatu, jak můžete vědět, zda to, co ostatním radíte, je správné? | | šubha | dobro | | ašubha | nedobro; zlo | | phalair | plody; zisky | | evam | tak | | mokšjase | osvobodit se | | karma | čin; činnost | | bandhanaih | připoutaní; svázání | | samnjása | vzdání se | | joga | Jóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disiplína; snaha; vůle | | jukta | zapřažen; zapojen | | átmá | pravé Já; mysl | | vimuktah | vysvobozen | | mám | mne | | upaišjasi | dospět |
| | | Verš : 9.29. | 
| samo'ham sarvabhútešu na me dvešjo'sti na prijah
je bhadžanti tumám bhaktjá maji te tešu čápjaham
Stejný jsem ke všem bytostem, nelibé milé Mi nejsou.
Ti kteří ctí Mne oddaně, Moji jsou, také Já v nich jsem. | | | Stejný jsem ke všem bytostem, nejsou Mi ani odporné, ani milé. Však ti, kdo uctívají Mne s oddaností, Moji jsou a také Já jsem v nich. | Bůh je podstatou všech věcí a bytostí. Bůh je v srdci dobrých i zlých lidí, v srdci každého zvířete i stromu. Dobro i zlo jsou pouze představa. Věčný klid je skutečnost. Každá bytost je prostoupena Bohem a je mu tudíž velice blízká.
Bytosti, které obrátily svou pozornost k této své vznešené podstatě, jsou samozřejmě svému Bohu blíž než bytosti, které jsou od něj odděleny hradbou jejich nevědomosti.
Kdo svou snahou překoná svou nevědomost a získá poznání svého pravého věčného Já, ten splyne se svým Bohem a s podstatou všech bytostí. Ten samozřejmě zná svého Boha a patří jen jemu. | | samo | stejný | | aham | Já, jsem | | sarva | všichni; vše | | bhútešu | bytosti | | na | Ani; ne- | | me | můj; mi | | dvešah | odpor; nechuť | | asti | tam (je) | | na | Ani; ne- | | prijah | drahý; vzácný; ctěný | | je | kdo | | bhadžanti | uctívat | | tu | ale; však | | mám | mne | | bhaktjá | oddanost | | maji | Mně | | te | Tobě; tito | | tešu | k nim; v nich | | ča | a; také | | api | v; i; zahrnovat | | aham | Já, jsem |
| | | Předchozí lekce Následující lekce |
Zařazeno dne : 20.9.2011, zobrazeno : 2505
|