Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 73. lekce

73. pokračování korespondenčního kurzu - verše 11.15-20
Aržunovu vize Kršnovy kosmické podoby.
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv

Verš : 11.15.

ardžuna uváča
pašjámi devámstava deva dehe sarvámstathá bhútavišešasanghán
brahmánamíšam kamalásanasthamršímšča sarvánuragámšča divján

Ardžuna uvádí :
Vidím já bohy na Tvém Božském těle všechny spjaté také bytosti nejlepší,
Brahmu a Šivu v lotosovém sedu, mudrce i všechny plazy nebeské.

Ardžuna pravil:
Vidím všechny bohy a také nejlepší bytosti připoutané na Tvém Božském těle, Brahmu i Pána Šivu v lotosové pozici, mudrce i všechny plazy Božské.

Celá Ardžunova vize vesmírné podoby Kršny je zapsána v jedenáctislabičném rytmu trištubh. Ardžuna popisuje kosmologii, tak jak ji uvádí Védy a další díla, která vytvořila hinduistický styl myšlení i styl života.
Podobné prožitky se poměrně často objevují u lidí, kteří experimentují s halucinogenními drogami, případně jinými způsoby navození změněného stavu vědomí. Prožívání takových vizí je samozřejmě ovlivněno názorem na život a vírou, které ve společnosti převládají.
Sám Ardžuna navštívil na nebesích svého otce Indru a získal od něj mnoho úžasných zbraní. Také vybojoval dvě bitvy s nepřáteli bohů, které by jistě zaujaly i v dnešní době vědeckofantastické literatury.
Tak nás samozřejmě nepřekvapí, že vidí stvořitele Brahmu, velikého a nepochopitelného Šivu, se kterým se dokonce utkal v boji. Uvidí též všechny světce, se kterými se osobně setkával a samozřejmě i mnohá mytická zvířata.

ardžuna	Ardžuna - jeden z pěti Pánduovců; hlavní hrdina Bhagavadgíty, syn boha Indry. K němu Kršna pronáší svůj Zpěv Vznešeného
uváča	pravil
pašjámi	vidím
deváms	bohy
tava	tvůj
deva	Bůh
dehe	tělo
sarváms	všechny
tathá	také; dále
bhúta	bytost
višeša	nejlepší
sanghán	připoutané
brahmánam	Brahmu
íšam	Vládce (11.15-Šiva)
kamala	lotos
ásana	sedíce; pozice
stham	sídlit
ršímš	mudrc, zřec
ča	a; také
sarván	všechny
uragámš	plazy
ča	a; také
divján	Božský

Verš : 11.16.

anekabáhúdaravaktranetram pašjámi tvám sarvato'nantarúpam
nántam na madhjam na punastavádim pašjámi višvešvara višvarúpa

Mnoho rukou, břichů, úst, uší, očí, vidím Tě všude, v bezpočetných tvarech.
Nevidím konec, střed, ani začátek, Ó Vesmírný Bože, v tvarech veškerých.

Vidím mnoho rukou, břich, úst a očí, vidím Tě všude, v bezpočetných tvarech. Nevidím konec, střed ani nový počátek, Ó Vesmírný Bože v spočívající ve všelikých tvarech.

Vypadá to, že Ardžuna vidí skrze všechny oči ve vesmíru, cítí všechna břicha a všechny končetiny. Prožívá neustálý koloběh zrození a zániků v nekonečném množství bytostí a jejich vědomí. Existuje jedno věčné bytí, které na sebe bere mnohé tvary. Ardžuna tyto nesčetné tvary zažívá v jednom okamžiku.

aneka	mnoho
báhu	rukou
udara	břich
vaktra	úst
netram	očí
pašjámi	vidím
tvám	o tobě; tě; tebe
sarvatah	úplně; všude; kdekoli
ananta	nespočetně
rúpam	podoba; forma
na	Ani; ne-
antam	konec
na	Ani; ne-
madhjam	střed; průběh
na	Ani; ne-
punah	znovu
tava	tvůj
ádim	zdroj; počátek
pašjámi	vidím
višva	vesmír, vše
íšvara	Bůh; Pán
višva	vesmír, vše
rúpa	podoba; forma

Verš : 11.17.

kirítinam gadinam čakrinam ča tedžorášim sarvatodíptimantam
pašjámi tvám durniríkšjam samantáddíptánalárkadjutimapramejam

S nádhernou čelenkou, kyjem a diskem a jasem zářícího do všech směrů,
vidím Tě, vždy tak neshlédnutelného, zářit ohně, Slunce září nezměrnou.

S čelenkou, kyjem a diskem, jasem světla zářícího všemi směry, vidím Tebe, na kterého je obtížné hledět, protože záříš nezměrným jasem ohně a Slunce.

V centru všeho stvoření stojí Višnu - Bůh udržovatel. Jeho čelenka, nebo spíše koruna, symbolizuje jeho postavení Vládce vesmíru, disk a kyj jsou jeho zbraně.
Záře Višnua je věčný duch, podstata života který září v srdci každé bytosti.

kirítinam	čelenka; diadém
gadinam	kyj; žezlo
čakrinam	disk; kolo
ča	a; také
tedžorášim	zářící
sarvatah	úplně; všude; kdekoli
dípti	zářit
mantam	strany
pašjámi	vidím
tvám	o tobě; tě; tebe
durniríkšjam	těžko pohlédnout
samantád	ze všech stran; ze všech možností
dípta	zářit
anala	oheň
arka	Slunce
djutim	zář
apramejam	nepochopitelný; nezměrný

Verš : 11.18.

tvamakšaram paramam veditavjam tvamasja višvasja param nidhánam
tvamavjajah šášvatadharmagoptásanátanastvam purušo mato me

Jsi věčnost nejvyšší však poznatelná, jsi zde ve vesmíru cílem konečným,
jsi stálého věčného řádu strážce, odvěkou věčnou bytost v Tobě vidím.

Ty jsi neměnnost, to nejvyšší poznatelné, Ty jsi tohoto vesmíru nejvyšší spočinutí, Ty jsi ochránce neměnného věčného osudu, Tebe za odvěkou bytost považuji.

Tento verš přináší úžasnou zprávu. Kršna je nejvyšší, věčné bytí, které může být poznáno. Toto bytí je cílem každé bytosti a důvod jejího zrození v pomíjivém světě. Zrody budou pokračovat tak dlouho, dokud se jich duch dlící v bytosti nenabaží a nezatouží po věčné blaženosti.
Všechny světy mají svá pravidla, stejně tak existuje návod na poznání věčnosti. V Kršnově podobě může být zahlédnuta věčnost, ale skutečně získána může být pouze osobním vnitřní prožitkem.

tvam	tě; tebe; ty
akšaram	nezničitelný; neměnný
paramam	nejvyšší
veditavjam	poznatelný
tvam	tě; tebe; ty
asja	této; tohoto
višvasja	vesmírný; všeho
param	nejvyšší; dávné; věčné
nidhánam	spočinutí; hrob
tvam	tě; tebe; ty
avjajah	neměnné; skutečné
šášvata	věčné
dharma	Osud; řád; posvátné obřady; oběti a morální povinnosti popsané védami
goptá	ochránce; udržovatel
sanátanah	odvěký
tvam	tě; tebe; ty
purušo	bytost
matah	považovat
me	můj; mi

Verš : 11.19.

anádimadhjántamanantavírjamanantabáhum šašisúrjanetram
pašjámi tvám díptahutášavaktram svatedžasá višvamidam tapantam

Bez zrodu, středu, konce, všemocného, nesčetně rukou, oči máš Měsíc, Slunce,
vidím Tě, ústa třpytící se ohněm, vlastní září vesmír tento zahříváš.

Vidím Tě bez začátku, středu, konce, nezměrné moci a nesčetně rukou. Měsíc a Slunce jsou v Tvých očích, ústa září ohněm a svou září vesmír tento udržuješ.

anádi	bez začátku
madhja	střed
antam	konec
ananta	nespočetně
vírjam	udatnost
ananta	nespočetně
báhum	rukou
šaši	Měsíc
súrja	Slunce
netram	očí
pašjámi	vidím
tvám	o tobě; tě; tebe
dípta	zářit
hutáša	oheň
vaktram	ústa
sva	své; vlastní
tedžasá	jas; záře; vlastnost
višvam	vesmír; vše
idam	tyto; toto
tapantam	spalovat

Verš : 11.20.

djáváprthivjoridamantaram hi vjáptam tvajaikena dišašča sarváh
drštvá'dbhutam rúpamugram tavedam lokatrajam pravjathitam mahátman

Nebe i tuto Zemi prostupuješ, jen Ty jediný i všechno ostatní.
Zřím úžasnou podobu Tvoji krutou, světy tři děsící, Veliký duchu.

Jen Ty jediný jistě vyplňuješ vše mezi Nebem a Zemí i vše okolo. Hledím na tuto Tvou úžasnou podobu hrůznou, která děsí tři světy, Ó Veliký duchu.

Prožitky kosmické podoby, ať sebelépe popsané a představované s maximální snahou, nikdy nemohou vyvolat to, co vyvolává samotný osobní prožitek. Nikdy nebude samozřejmě stejný, jako prožitek Ardžuny, ale i tak bude mít pro jeho vlastníka obrovskou hodnotu.
Pokud je někdo obdarován takovým prožitkem poprvé, potom je jeho mysl zmatena a vystrašena, protože se ve svých emocích a stavech mysli nedokáže orientovat. Další zkušenosti jsou vnímány se znalostí prožitků předchozích a tak je i schopnost orientace a využití těchto prožitků mnohem lepší.

djává	nebe
prthivjor	země
idam	tyto; toto
antaram	přechod
hi	jistě; také
vjáptam	prostoupit
tvaja	Tvá
ekena	jediný
dišaš	okolo
ča	a; také
sarváh	všechny
drštvá	hledět
adbhutam	úžasný
rúpam	podoba; forma
ugram	strašný; krutý
tava	tvůj
idam	tyto; toto
loka	svět
trajam	trojí; tři
pravjathitam	děsivý; hrozivý
maha	velký
átman	pravé Já; mysl

Předchozí lekce Následující lekce