Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 77. lekce

77. pokračování korespondenčního kurzu - verše 11.36-40
Ardžunova vesmírná vize vyvolává záchvat nadšení a úcty.
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv

Verš : 11.36.

ardžuna uváča
stháne hršíkeša tava prakírtjá džagat prahršjatjanuradžjate ča
rakšámsi bhítáni dišo dravanti sarve namasjanti ča siddhasangháh

Ardžuna uvádí :
Je správně, Hršikéšo, že Tvůj věhlas vesmír radostí zcela naplňuje.
Démoni vyděšení pryč prchají a úspěšných celé davy se klaní.

Ardžuna pravil:
Je správně a důstojné, Ó Hršikéšo, že z tvého věhlasu se svět raduje a naplňuje. Démoni zděšeni prchají a všechna společenství úspěšných se klaní.

Ardžuna si začíná uvědomovat tajemnou velikost svého vozataje. Vidí ho ja prvotní základ všeho co zná, co viděl i v co věří. Nevědomost, která je ztělesněna démony, je přímo konfrontována se září nejvyššího poznání. Všichni moudří, kteří dosáhli úspěchu, klaní se a oslavují věčnost zosobněnou Kršnou.
Pokud se klaní úspěšní mudrci, neměli by se také klanět ti, kdo teprve svůj úspěch hledají. V každém verši musíme hledat návod na vlastní cvičení.

ardžuna	Ardžuna - jeden z pěti Pánduovců; hlavní hrdina Bhagavadgíty, syn boha Indry. K němu Kršna pronáší svůj Zpěv Vznešeného
uváča	pravil
stháne	rozumné; správné
hršíkeša	Kršna - Pán smyslů, potěšení
tava	tvůj
prakírtjá	věhlas
džagat	svět; vesmír
prahršjati	radovat se
anuradžjate	naplňovat
ča	a; také
rakšámsi	Rakšasové - démoni
bhítáni	zhrozený
dišo	okolo; směry
dravanti	vstoupit; běžet
sarve	všichni
namasjanti	klanět se
ča	a; také
siddha	úspěšní
sangháh	společnost; společenství

Verš : 11.37.

kasmáčča te na nameranmahátman garíjase brahmano'pjádikartre
ananta deveša džagannivása tvamakšaram sadasattatparam jat

Proč by Tě nezdravili, Veliký duchu, lepší než Brahma, příčina původní.
Velký Pane Bohů, světů příbytku, Ty stálý, bytí nebytí, To věčné.

A proč by se Ti neklaněli, Ó veliký duchu, který jsi lepší než Brahma, původní příčina? Ó Nezměrný Pane Bohů a příbytku světa. Jsi nezničitelný, jsi bytí i nebytí, jsi To nejvyšší a věčné.

Člověk má bohu klanět nejen proto, aby se měl na tomto světě lépe. Hlavní důvod by měl být ten, aby pomohl přijmout tu nepředstavitelnou rozsáhlost a zároveň neustálou blízkost božskosti. Vláda ega, která omezuje myšlení na tělo a jeho bezprostřední okolí, musí postupně uvolnit cestu nepředstavitelně úžasnému věčnému Já.

kasmáč	proč
ča	a; také
te	Tobě; tito
na	Ani; ne-
nameran	zdravit; klanět se
maha	velký
átman	pravé Já; mysl
garíjase	lepší
brahmanah	Brahma; Védy
api	v; i; zahrnovat
ádi	počátek; původní
kartre	činitel; ten, kdo koná
ananta	nespočetně
deva	Bůh
íša	Pán
džagat	svět; vesmír
nivása	příbytek
tvam	tě; tebe; ty
akšaram	nezničitelný; neměnný
sad	skutečnost
asat	neskutečno
tat	to
param	nejvyšší; dávné; věčné
jat	jak

Verš : 11.38.

tvamádidevah purušah puránastvamasja višvasja param nidhánam
vettási vedjam ča param ča dháma tvajá tatam višvamanantarúpa

Ty jsi původní Bůh, Osoba věčná, Ty jsi všeho zde jistota nejvyšší,
znalec jsi a znalost, nejvyšší sídlo. Ve všech tvarech Ty vesmír prostupuješ.

Ty jsi původní Bůh, Osoba odvěká, Ty jsi tohoto vesmíru nejvyšší příbytek, Ty jsi ten, kdo poznává i to poznávané a nejvyšší sídlo. Jen Tebou je prostoupený vesmír v nespočetně podobách.

Ardžuna mluví ke Kršnovi, ale stejně tak můžeme vidět vlastní věčné Já. To je to, co je Bohem, věčná osoba, útulek, který ochrání bytost i před smrtí. Je to cíl našeho poznávání, je to poznání samo a zároveň i princip poznávání. Je to duch oživující všechnu hmotu ve vesmíru, všechny nespočetné bytosti na všech úrovních a ve všech rozměrech. Zároveň je to duch vytvářející naši představu okolního světa, která je zcela závislá na našem smyslovém vnímání.

tvam	tě; tebe; ty
ádi	počátek; původní
devah	bůh
purušah	Puruša; osvobozená osoba
puránas	odvěký
tvam	tě; tebe; ty
asja	této; tohoto
višvasja	vesmírný; všeho
param	nejvyšší; dávné; věčné
nidhánam	spočinutí; hrob
vettá	poznávající
asi	jsi
vedjam	poznatelné
ča	a; také
param	nejvyšší; dávné; věčné
ča	a; také
dháma	obydlí; ráj
tvajá	Tebou
tatam	prolínat; prostupovat
višvam	vesmír; vše
ananta	nespočetně
rúpa	podoba; forma

Verš : 11.39.

vájurjamo'gnirvarunah šašánkah pradžápatistvam prapitámahašča
namo namaste'stu sahasrakrtvah punašča bhújo'pi namo namaste

Vítr, Jama, Oheň, Varuna, Měsíc, Pradžapati jsi Ty i praděd první,
zdravím, zdravím Tě na způsobů tisíc, znovu a dále zdravím a zdravím Tě.

Ty jsi Váju Pán větrů, Jama Pán Smrti, Agni Pán ohně, Varuna Pán vod, Šášanka Pán Měsíce, Pán bytostí Pradžapati a praděd prvotní, zdravím, zdravím Tě na tisíc způsobů, znovu a znovu zdravím a zdravím Tě.

Vyjmenovaní bohové jsou významné síly, které ovládají nám známý svět. Váju je vzduch, který dýcháme a zároveň vítr, který očišťuje, osvěžuje i ničí. Jama je smrt, jediná jistota živé bytosti. Agni je energie ve všech podobách, která oživuje hmotu, ale může i spalovat celé planety. Měsíc má díky své přitažlivosti životodárnou moc, která Zemi udržuje obyvatelnou. Pradžapati je původ života, který se nakonec vyvinul až v lidskou podobu našich prapředků.
Všechny tyto síly musely spojit svou životodárnou moc, abychom tu vůbec mohli existovat.
To všechno nemůže být pouhá souhra náhod. Pokud sledujeme složitost a zároveň životaschopnost různých tvorů a nevidíme za tím nějakou vznešenou a nepředstavitelnou inteligenci, pak musíme být úplně slepí, hluší a nebo hloupí.
Nebojte se vidět a slyšet, obdivujte tu mnohost a hledejte alespoň střípky té vznešené moudrosti.

vájuh	vítr; vzduch
jamo	Jama - bůh smrti; ochránce řádu - Dharma rádža
agnih	oheň
varunah	Varunou - bůh vod
šašánkah	Měsíc
pradžápatih	Pradžapati - stvořitel bytostí
tvam	tě; tebe; ty
prapitá	praotec
mahaš	veliký
ča	a; také
namah	pozdravit
namah	pozdravit
te	Tobě; tito
astu	být (něčím); ponechat
sahasra	tisíc
krtvah	způsob
punah	znovu
ča	a; také
bhújah	znovu; dále
api	v; i; zahrnovat
namah	pozdravit
namah	pozdravit
te	Tobě; tito

Verš : 11.40.

namah purastádatha pršthataste namo'stu te sarvata eva sarva
anantavírjámitavikramastvam sarvam samápnoši tato'si sarvah

Klaním se z předu i ze zadu Tobě, pozdraven buď Ty jistě vždy a všude.
Nejstatečnější, neporazitelný jsi Ty, vše pronikáš a proto jsi vším.

Vzdávám Ti úctu z předu a také ze zadu, zdraven buď Ty jistě vždy a všude. Nejudatnější a nejmocnější jsi Ty, kdo vším pronikáš a proto jsi vším.

Až uvidíte, potom budete stejně nadšeni. Budete v extázi z poznání a zároveň v blaženosti klidu a ticha, kterou umí vytvořit jen to nejvyšší Já. A tento verš bude přesně popisovat i vaši radost a vaše pocity.
A opět je i tento verš návodem na přemýšlení a zkoumání vlastního světonázoru. A také je to cíl, kterým by se měla ubírat transformace vaší mysli. Nikdo vás totiž nemůže osvobodit. To je vaše práce a cíl tohoto života, ale i všech ostatních vtělení vašeho věčného ducha.

namah	pozdravit
purastád	ze předu
atha	Když; ale; také
pršthatas	ze zadu
te	Tobě; tito
namah	pozdravit
astu	být (něčím); ponechat
te	Tobě; tito
sarvata	úplně
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
sarva	všichni; vše
ananta	nespočetně
vírja	udatnost
amita	nezměrný; nespočetný
vikramas	obratný
tvam	tě; tebe; ty
sarvam	vše
samápnoši	pronikat
tatah	potom
asi	jsi
sarvah	všechny

Předchozí lekce Následující lekce