Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 78. lekce

78. pokračování korespondenčního kurzu - verše 11.41-46
Ardžuna se omlouvá za svoji předchozí neuctivost a prosí o milosrdnější Kršnovu podobu
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv v MP3

Verš : 11.41.

sakheti matvá prasabham jaduktam he kršna he jádava he sakheti
adžánatá mahimánam tavedam majá pramádátpranajena vápi

Že jen přítel jsi myslel jsem zbrkle, říkaje Kršno, Jádavo, příteli,
neznaje slávu Tvou velikou tuto, ať z nedbalosti nebo náklonnosti,

Že jsi jen přítel myslel jsem si zbrkle, když volal jsem Kršno, Jádavo, příteli. Neznal jsem tuto Tvou slávu a velikost, ať z mé nedbalosti nebo náklonnosti,

Nyní si Ardžuna uvědomuje své chování ke Kršnovi, když ho považoval pouze za svého bratrance a přítele. Kršna již jednou dělal Ardžunovi vozataje. Tehdy bojovali proti Ardžunovi božskému otci Indrovi a dosáhli svého cíle. Ardžuna požádal Kršnu, aby mu dělal vozataje i v této bitvě. Ardžuna cítil bezpečí v jeho přítomnosti. Věděl mnoho o Kršnovi, ale nedokázal si představit jako úžasnou moc představuje.

sakhá	přítel
iti	tak; proto
matvá	zná; uvažuje
prasabham	prudce; násilně; zbrkle
jad	pro; který
uktam	pravit
he	Ó
kršna	Kršna
he	Ó
jádava	Jádava - potomek Jaduovců
he	Ó
sakheti	příteli
adžánatá	neznat; neuvědomovat si
mahimánam	velikost; sláva
tava	tvůj
idam	tyto; toto
majá	mnou
pramádát	nepozornost
pranajena	náklonost
va	i
api	v; i; zahrnovat

Verš : 11.42.

jaččávahásárthamasatkrto'si vihárašajjásanabhodžanešu
eko'thavápjačjuta tatsamakšam tatkšámaje tvámahamapramejam

zda v žertu neuctivý při výcviku, na lůžku, v sedě či při jídle byl jsem,
v soukromí Ačjuto, nebo na očích, tak omluv mne Ty, nepochopitelný.

pokud jsem byl neuctivý v žertu, při cvičení, na lůžku, vsedě i při jídle, v soukromí nebo na očích, Ó Neomylný, tak omluv mne, Ty, nepochopitelný.

I my si můžeme uvědomit věčnou božskou přítomnost. Nemáme sice vedle sebe božského Kršnu, ale ten je stejně jen dílem iluze. Máme však ve svém srdci věčného ducha, naše pravé Já.
A to si můžeme stejně neuvědomovat jako Ardžuna nechápal skutečnou podstatu Kršny. A tak i tento verš je námětem pro naše vlastní cvičení. Snažit se zachytit věčnou podstatu v každé chvíli, kdy máme trochu času. Do kostela nebo na meditace se chodí jednou týdně, ale věčné je tu s námi pořád. A jeho uvědomění jednou přijde. Kdy? To záleží na vás.

jač	co
ča	a; také
avahása	žert
artham	pro někoho;věc; zisk; potřeba
asat	neskutečno
krto	dělat; způsobit; úděl
asi	jsi
vihára	cvičení
šajja	na lůžku
ásana	sedíce; pozice
bhodžanešu	při jídle
eko	jediný; soukromí
atha	Když; ale; také
va	i
api	v; i; zahrnovat
ačjuta	Kršna - neomylný; neochvějný
tat	to
samakšam	na očích
tat	to
kšámaje	shovívavost; omluva
tvám	o tobě; tě; tebe
aham	Já, jsem
apramejam	nepochopitelný; nezměrný

Verš : 11.43.

pitási lokasja čaráčarasja tvamasja púdžjašča gururgaríján
na tvatsamo'stjabhjadhikah kuto'njo lokatraje'pjapratimaprabháva

Otec světa, hybného nehybného, Ty jsi úctyhodný mistr nejlepší.
Nikdo Ti není rovný natož vyšší a lepší ve třech světech, Ó Nezměrný?

Ty jsi otcem tomuto světu, pohyblivému i nehybnému, jsi úctyhodný a učitel nejlepší. Nikdo Tobě není roven. Kdo jiný by mohl být vyšší ve třech světech, Ó Nezměrný?

pitá	otec
asi	jsi
lokasja	svět
čara	pohyblivé
ačarasja	nepohyblivé
tvam	tě; tebe; ty
asja	této; tohoto
púdžjaš	úctyhodný
ča	a; také
gurur	mistr; mistři
garíján	lepší
na	Ani; ne-
tvat	tobě; tebou
samo	stejný
asti	tam (je)
abhi	kompletní; celkový
adhikah	vyšší
kutah	odkud
anjo	jiný; další; ostatní
loka	svět
traje	trojí
api	v; i; zahrnovat
apratima	Kršna - Nezměrný
prabháva	původ

Verš : 11.44.

tasmátpranamja pranidhája kájam prasádaje tvámahamíšamídjam
piteva putrasja sakheva sakhjuh prijah prijájárhasi deva sodhum

Proto se skláním, kořím k zemi tělo, prosím Tě Vládče zbožňováníhodný,
jak otec synu, jak příteli přítel, drahý úctyhodnému, Bože odpusť.

Proto se skláním a kořím své tělo k zemi, prosím Tě já, Ó Vládče zbožňováníhodný, jak otec jistě synu, jak přítel jistě příteli, vzácný úctyhodnému, Ó Bože odpusť.

Ardžuna se nyní zcela odevzdává Kršnové věčnosti. Ale již za chvíli v bitvě zapomene a jeho závislost na jeho blízkých v protějším vojsku mu bude bránit v boji. Stejně tak je to i s poznáním. Když přijde, potom je to úžasné a v tu chvíli neexistuje žádný rozpor. Po chvíli však extáze pomine a pozůstalé vazby ducha na tělo a okolní svět opět ovládají stav mysli, myšlení a chování.
I s tímto stavem je nutno se naučit žít. Trvá to měsíce, než se stav mysli stabilizuje a další roky, než se tento stav stane přirozeností.

tasmát	proto
pranamja	sklonit se; vyjádřit úctu
pranidhája	kořím k zemi
kájam	tělo
prasádaje	prosím
tvám	o tobě; tě; tebe
aham	Já, jsem
íšam	Vládce (11.15-Šiva)
ídjam	zbožňováníhodný
pitá	otec
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
putrasja	synu
sakhá	přítel
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
sakhjuh	příteli
prijah	drahý; vzácný; ctěný
prijájárhasi	milování hodný
deva	Bůh
sodhum	odolat; čelit; odpustit

Verš : 11.45.

adrštapúrvam hršito'smi drštvá bhajena ča pravjathitam mano me
tadeva me daršaja deva rúpam prasída deveša džagannivása

Neviděným dříve potěšen jsem byl, však strachem je vyděšená má mysl.
Tu jistě odhal mi božskou podobu, milost, Bohů Pane, světa příbytku.

Jsem poctěn dříve neviděnými výjevy, ale má mysl je strachem vyděšená. Znovu mi odhal božskou podobu, smiluj se, Bohů Pane, světa příbytku.

adršta	neviděné
púrvam	předchozí
hršito	potěšit
asmi	jsem
drštvá	hledět
bhajena	strachem
ča	a; také
pravjathitam	děsivý; hrozivý
manah	mysl
me	můj; mi
tat	to
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
me	můj; mi
daršaja	odhal; ukaž
deva	Bůh
rúpam	podoba; forma
prasída	Smilovat se
deva	Bůh
íša	Pán
džagat	svět; vesmír
nivása	příbytek

Verš : 11.46.

kirítinam gadinam čakrahastamiččhámi tvám draštumaham tathaiva
tenaiva rúpena čaturbhudžena sahasrabáho bhava višvamúrte

S čelenkou a kyjem a diskem v rukou nyní zajisté chci Tě také vidět.
Také touto jistě formou čtyřrukou, Tisíciruký, staň se, Všehomíre .

S čelenkou, kyjem a diskem v rukou chci Tě také uvidět. Také touto formou s čtyřmi pažemi se staň, Ó Tisíciruký, Ó Všehomíre.

Nový, dříve neznámý stav blaženosti rozbije předchozí klid v nevědomosti. Ardžunova mysl je rozbouřena. Dřívější nevědomý stav je bezcenný a nový extaktický stav příliš nestabilní. Vinu nesou zbývající vazby ducha na projevený svět. To znamená ego. Na chvíli sice ztratilo svou moc, ale po chvíli se vzpamatuje a snaží se vzniklé situace využít pro svůj prospěch.
Třeba takto : "Jaký jsem úžasný a skvělý, když jsem toto dosáhl. Ostatní jsou takoví chudáci. Musím změnit svět."
Extaktická blaženost také pomine. Musíme si uvědomit, že to skutečné tu bylo vždy, i když nebyl žádný stav extáze. Proto je nutno znovu zapojit všechny metody na opětovné zklidnění. Protože pouze v klidu si můžeme uvědomit rozdíl mezi stavem svobody a nesvobody.
Ardžunova prosba ke Kršnovi má právě tento důvod. Zahlédl jsem velikost a mnohočetnost života, prožil jsem extázi z Tvé blízkosti, zasáhla mne úzkost a strach. Prosím, ukaž se mi v takové podobě, se kterou se mohu naučit žít trvale v klidu a spokojenosti.

kirítinam	čelenka; diadém
gadinam	kyj; žezlo
čakra	disk; kolo
hastam	v ruce
iččhámi	chtít
tvám	o tobě; tě; tebe
draštum	vidět
aham	Já, jsem
tatha	také
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
tena	tento
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
rúpena	forma
čatur	čtyři
bhudžena	paže
sahasra	tisíc
báho	rukou
bhava	buď; staň se
višva	vesmír, vše
múrte	stav

Předchozí lekce Následující lekce