Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 81. lekce

81. pokračování korespondenčního kurzu - verše 12.1-5
Cesta oddanosti
Na konci minulé kapitoly jsme vyslechli Kršnovu výzvu k naprosté oddanosti. V této kapitole se Ardžuna zeptá na rozdíl oddanosti k žijícímu Kršnovi a oddanosti k neprojevenému věčnému duchu. Kršna srovná obě metody a vyzve Ardžunu, ať začne pilně cvičit. Nabídne mu několik různých druhů cvičení a duchovní praxe.
V poslední třetině kapitoly vyjmenuje Kršna vlastnosti, které si hledající musí osvojit proto, aby se stal skutečně oddaným a tím dobrým žákem.
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv v MP3

Verš : 12.1.

ardžuna uváča
evam satatajuktá je bhaktástvám parjupásate
ječápjakšaramavjaktam tešám ke jogavittamáh

Ardžuna uvádí :
Někdo vždy spojen oddaně Tebe tak zcela uctívá
a někdo věčné, nezjevné, kdo je znalec jógy větší?

Ardžuna pravil:
Ten, kdo takto stále zapojen Tebe oddaně a zcela uctívá, nebo ten, kdo uctívá neměnné, nepostřehnutelné, který z nich je větší znalec disciplíny?

Ardžuna chce vědět, zda je lepší hledající, který je oddán Kršnovi, nebo hledající, který se soustředil na nalezení neprojevené věčnosti.

ardžuna	Ardžuna - jeden z pěti Pánduovců; hlavní hrdina Bhagavadgíty, syn boha Indry. K němu Kršna pronáší svůj Zpěv Vznešeného
uváča	pravil
evam	tak
satata	vždy
juktá	zapřažen; zapojen
je	kdo
bhaktás	oddaný; věřící
tvám	o tobě; tě; tebe
pari	zcela; vždy
upásate	uctívat
je	kdo
ča	a; také
api	v; i; zahrnovat
akšaram	nezničitelný; neměnný
avjaktam	neviditelné; smysly nepostřehnutelné
tešám	jejich; jim; oni
ke	kdo
joga	Jóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disiplína; snaha; vůle
vit	znalý
tamáh	nejvíce

Verš : 12.2.

šrí bhagaván uváča
majjávešja mano je mám nitjajuktá upásate
šraddhajá parajopetáste me juktatamá matáh

Šrí Bhagaván uvádí :
Ke Mně kdo upnul mysl svou, kdo Mne ctí věčně zapojen,
vírou hlubokou prodchnutý, soudím, je spojen nejvíce.

Blahoslavený Pán pravil:
Kdo ke Mně upnul mysl a kdo Mne věčně zapojen uctívá, kdo je vírou hlubokou prodchnut, o tom soudím, že ten je zapojen nejvíce.

Aby byl žák označen za oddaného Kršnovi, musí splnit uvedené podmínky. Jen takový žák má šanci projít svou vlastní nevědomosti a dosáhnout cíle.

šrí	požehnaný; blahoslavený
bhagaván	Kršna - Pán; osvícená bytost, která má nejvyšší poznání; Bhag je patrně základ našeho Bůh
uváča	pravil
maji	Mně
ávešja	upnout
manah	mysl
je	kdo
mám	mne
nitja	věčné
juktá	zapřažen; zapojen
upásate	uctívat
šraddhajá	víra
paraja	hluboký
upetás	prodchnut
te	Tobě; tito
me	můj; mi
jukta	zapřažen; zapojen
tamá	nejvíce
matáh	soud; názor; hledisko

Verš : 12.3.

je tvakšaramanirdešjamavjaktam parjupásate
sarvatragamačintjam ča kútasthamačalam dhruvam

Kdo však věčné, neurčité, také nezjevné zcela ctí,
všude jsoucí, za chápáním, tiché, nehybné, a pevné,

Kdo však nezničitelné, neumístitelné, nepostřehnutelné zcela uctívají, všudypřítomné a nepochopitelné, tiché, nehybné, pevné,

je	kdo
tu	ale; však
akšaram	nezničitelný; neměnný
anirdešjam	neumístitelné
avjaktam	neviditelné; smysly nepostřehnutelné
pari	zcela; vždy
upásate	uctívat
sarvatragam	všudepřítomné
ačintjam	nepochopitelný
ča	a; také
kúta	klidně; stabilně
stham	sídlit
ačalam	nehybně
dhruvam	pevné; nepochybné

Verš : 12.4.

samnijamjendrijagrámam sarvatra samabuddhajah
te prápnuvanti mámeva sarvabhútahite ratáh

ovládají smysly všechny, vždy stejného rozumu,
ti též jistě dosáhnou Mne, tak pro blaho všemu bytí.

ovládají všechny své smysly, za všech okolností stejného rozumu, ti Mne jistě dosáhnou a všem bytostem prospěch přinesou.

Ani druhá cesta není snadná a na hledajícího klade vysoké nároky. Kdo je splní, ten dokáže projít k cíli druhou cestou.
Kršna Ardžunovi odpovídá, že mezi těmito žáky není žádný rozdíl. Pokud žák dosáhne cíle jednou cestou, musí mít stejné poznání, jako žák který šel cestou druhou.

samnijamja	ovládnout
indrija	smyslové
grámam	soubor; souhrn
sarvatra	kdekoli
sama	stejný
buddhajah	rozum; moudrost
te	Tobě; tito
prápnuvanti	dosáhnout
mám	mne
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
sarva	všichni; vše
bhúta	bytost
hite	blaho
ratáh	následovat; plnit

Verš : 12.5.

klešo'dhikatarastešámavjaktásaktačetasám
avjaktá hi gatirduhkham dehavadbhiravápjate

Obtíže mají větší ti, k nezjevnému mysl pnoucí.
Strasti pro nezjevný cíl získají v těle zakletí.

Obtíže mají velmi velké ti, kdo k neprojevenému upnou mysl. Kdo jsou v těle zakletí, získají takový neprojevený cíl jistě cestou plnou strasti.

Kršna vidí rozdíl v jednotlivých cestách. Cesta oddanosti neprojevenému a neměnnému principu klade na žáka mnohem vyšší nároky a žák musí projevit mnohem více soustředění a snahy než žák, který si vydal cestou oddanosti projevenému principu, ztělesněnému Kršnou.
V praxi to znamená asi tolik, že pro získání základních návyků a dovedností je mnohem lepší použít cestu oddanosti vznešenému ideálu zosobněnému Kršnou nebo jinou osvobozenou bytostí.
Až žák získá potřebné zkušenosti musí postupně opustit iluzorní formu Boha a soustředit se na osvobození věčnosti, která dlí v srdci člověka. Krásný příklad mudrce Papadžího jsem popsal v komentáři k veršům 9.21-22.

klešo	obtíže
adhika	vyšší
taras	větší
tešám	jejich; jim; oni
avjakta	neprojevený (smysly nepostřehnutelný)
ásakta	upnout
četasám	srdce; mysl
avjaktá	neprojevený (smysly nepostřehnutelný)
hi	jistě; také
gatih	cíl
duhkham	strast
deha	tělo
vadbhir	zaklít; chytit
avápjate	získat

Předchozí lekce Následující lekce