91. pokračování korespondenčního kurzu - verše 14.1-5 Nauka o třech kvalitách Tři kvality jsou jedním ze zásadních objevů indické tradice. V našem západním systému hodnot vystupují pouze dvě síly - dobro a zlo. V Indii na základě svých dogmat usoudili, že pokud je vše dílo jediného Boha, tak nemůže existovat mocné zlo a dobro je tento Bůh sám. Důležité stavy bytosti jsou znalost nebo neznalost Boha, tedy poznání a nevědomost. Mezi těmito v podstatě stabilními stavy existuje třetí síla a tou je změna. Satva - čistota je stavem poznání, tamas - temnota je nevědomost a radžas - vliv je snaha o změnu, v lepším případě o změnu z nevědomosti do stavu poznání. Pokud si uvědomíme tento princip a začneme správně rozlišovat kvality věcí, potom děláme další velice významný krok k našemu cíli. Josef Fric Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv | Verš : 14.1. | | šrí bhagaván uváča param bhújah pravakšjámi gňánánám gňánamuttamam jadžgňátvá munajah sarve parám siddhimito gatáh
Šrí Bhagaván uvádí: Nejvyšší znovu objasním vědu ze všech věd nejlepší, té všichni mudrci znalí došli věčného úspěchu. | | Blahoslavený Pán pravil: Znovu objasním věčné poznání, které je ze všech poznání nejlepší. Když mudrci poznali toto poznání, všichni tak došli k nejvyššímu úspěchu. | Minulá kapitola se zabývala naukou o rozlišení znalce pole jako vnímajícího ducha a těla jako nevnímající hmoty. V této kapitole budeme pokračovat a budeme se učit rozlišit kvalitu všech vjemů, který znalec pole vnímá. Tato nauka je považována za nesmírně užitečnou pro úspěšné zkoumání fungování mysli. | šrí | požehnaný; blahoslavený | bhagaván | Kršna - Pán; osvícená bytost, která má nejvyšší poznání; Bhag je patrně základ našeho Bůh | uváča | pravil | param | nejvyšší; dávné; věčné | bhújah | znovu; dále | pravakšjámi | objasním | gňánánám | poznáním | gňánam | poznání | uttamam | nejvyšší; nejlepší | jadž | to; když | gňátvá | znajíce | munajah | mudrc; mnich | sarve | všichni | parám | věčná; nejvyšší | siddhim | naplnění; úspěch | ito | tak | gatáh | prostoupit; dojít |
| | Verš : 14.2. | | idam gňánamupášritja mama sádharmjamágatáh sarge'pi nopadžájante pralaje na vjathanti ča
Toto poznání přijali, tak Mé jakosti dosáhli, ve zrodu již se nerodí a v zániku již netrpí. | | Když toto poznání přijali, Mých kvalit dosáhli a během vytváření se nerodí a v době zániku netrpí. | Pokud je člověk schopen správně rozlišovat kvality všech vjemů, potom jeho duch dosahuje vysokého stádia odpoutání od nevnímající hmoty. Velikost utrpení v okamžiku smrti závisí na lpění na světě, na připoutanostech a touhách. Samotný věčný duch nemá žádné kvality a je pouze svědkem kvalit jevů probíhajících v proměnlivé přírodě. | idam | tyto; toto | gňánam | poznání | upášritja | uchýlit se; najít se | mama | moje | sádharmjam | řád; kvalitu | ágatáh | dosáhli | sarge | stvoření; zrod | api | v; i; zahrnovat | na | Ani; ne- | upadžájante | nastává; rodí se | pralaje | zánik | na | Ani; ne- | vjathanti | bolesti | ča | a; také |
| | Verš : 14.3. | | mama jonirmahadbrahma tasmin garbham dadhámjaham sambhavah sarvabhútánám tato bhavati bhárata
Mé lůno je velké Brahma, do něho zárodek vkládám, tak zrození všech bytostí potom nastane, Bhárato. | | Moje lůno je Příroda, do ní zárodek vložím a z nich nastane zrození všech bytostí, Bhárato. | Příroda je věčné lůno, kde vznikají bytosti všech tvarů. V každé bytosti dlí duch, který hmotnou substanci oživuje. | mama | moje | jonir | zdroj; lůno | mahad | veliký | brahma | Brahma; Védy | tasmin | v něm | garbham | zárodek | dadhámi | dát; udělit | aham | Já, jsem | sambhavah | zrodit se | sarva | všichni; vše | bhútánám | bytosti | tatah | potom | bhavati | stane se; nastane | bhárata | Bharata - potomek dynastie Bharatů (Dhrtaráštra, když mluví Saňdžaja; Ardžuna, když mluví Kršna) |
| | Verš : 14.4. | | sarvajonišu kaunteja múrtajah sambhavanti jáh tásám brahma mahadjoniraham bídžapradah pitá
Všechna ta lůna, Kauntéjo, ve všech těch tvarech zrozených, těm Brahma velkým lůnem je a Já jak otec sémě dám. | | Všechna lůna, Synu Kuntí, v jakýchkoli žijících formách a tvarech, těm je Příroda lůnem a Já semeno darující otec. | Duch nemá pouze svou hrubou formu, která představuje vědomí člověka, jehož tělo je složeno z milionů milionů částečně samostatných buněk. To, co se děje v buňkách po početí dítěte, je nesmírně složitá a propracovaná činnost, která stále překonává naše schopnosti pouhého porozumění těmto jevům. Pokud na tomto případě nevidíme nějakou nepoznanou sílu ovlivňující hmotu, pak jsme opravdu slepí. V minulých verších bylo o tělu hovořeno jako o městě. Není snad lepší příklad jak si představit složitost těla. Buňky tvoří ulice, domy, a továrny. Buňky jsou obyvateli domů a různé bakterie jsou pěstovány jako užitečná domácí zvířata. Některé buňky jsou součástí obranného systému, policie dohlížející na klidný život pracujících buněk a vojsko chrání všechny před nepřáteli z venku. Nad tím dlí kněžský nervový systém prorůstající a řídící celé tělo. | sarva | všichni; vše | jonišu | lůna | kaunteja | Ardžuna - syn Kuntí | múrtajah | forem | sambhavanti | povstat | jáh | cokoli | tásám | těm | brahma | Brahma; Védy | mahad | veliký | jonir | zdroj; lůno | aham | Já, jsem | bídža | semeno; zdroj | pradah | vytvářet; způsobit | pitá | otec |
| | Verš : 14.5. | | sattvam radžastama iti gunáh prakrtisambhaváh nibadhnanti mahábáho dehe dehinamavjajam
Čistota, vliv a temnota, jakosti přírody dané, poutající, Mahábáho, v těle věčnost vtělenou. | | Sattva - čistota, radžas - vliv a tamas - temnota, to jsou kvality z přírody povstávající, které poutají, Mocný válečníku, do těla vtěleného neměnného ducha. | Popsané kvality pocházejí z přírody. Jejich sídlem je mysl člověka a nositelem nižších kvalit je Ego. Ego je princip nevědomosti a v egu probíhá boj ve formě radžasu. Dokud v mysli vládnou nižší kvality, tak dlouho trvá pouto mezi duchem a hmotou. Opačně to můžeme říci tak, že poutem mezi hmotou a duchem je nevědomost, neznalost ducha svého vlastního úžasného stavu a mylná konstrukce Já jsem tělo. | sattvam | kvalita čistoty; jedna z kvalit hmotné přírody (guna) | radžas | kvalita neklidu, ovládání | tama | kvalita temnoty | iti | tak; proto | gunáh | kvality | prakrti | příroda; přirozenost | sambhaváh | zrodit se | nibadhnanti | poutat | mahábáho | Ardžuna - mocně vyzbrojený (v 6.38, 11.23, 18.1 Kršna) | dehe | tělo | dehinam | vtělený | avjajam | neměnné; skutečné |
| |
Předchozí lekce
Následující lekce |
Zařazeno dne : 13.11.2011, zobrazeno : 2545
|