Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 91. lekce

91. pokračování korespondenčního kurzu - verše 14.1-5
Nauka o třech kvalitách
Tři kvality jsou jedním ze zásadních objevů indické tradice. V našem západním systému hodnot vystupují pouze dvě síly - dobro a zlo. V Indii na základě svých dogmat usoudili, že pokud je vše dílo jediného Boha, tak nemůže existovat mocné zlo a dobro je tento Bůh sám. Důležité stavy bytosti jsou znalost nebo neznalost Boha, tedy poznání a nevědomost.
Mezi těmito v podstatě stabilními stavy existuje třetí síla a tou je změna. Satva - čistota je stavem poznání, tamas - temnota je nevědomost a radžas - vliv je snaha o změnu, v lepším případě o změnu z nevědomosti do stavu poznání.
Pokud si uvědomíme tento princip a začneme správně rozlišovat kvality věcí, potom děláme další velice významný krok k našemu cíli.
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv v MP3

Verš : 14.1.

šrí bhagaván uváča
param bhújah pravakšjámi gňánánám gňánamuttamam
jadžgňátvá munajah sarve parám siddhimito gatáh

Šrí Bhagaván uvádí:
Nejvyšší znovu objasním vědu ze všech věd nejlepší,
té všichni mudrci znalí došli věčného úspěchu.

Blahoslavený Pán pravil:
Znovu objasním věčné poznání, které je ze všech poznání nejlepší. Když mudrci poznali toto poznání, všichni tak došli k nejvyššímu úspěchu.

Minulá kapitola se zabývala naukou o rozlišení znalce pole jako vnímajícího ducha a těla jako nevnímající hmoty. V této kapitole budeme pokračovat a budeme se učit rozlišit kvalitu všech vjemů, který znalec pole vnímá. Tato nauka je považována za nesmírně užitečnou pro úspěšné zkoumání fungování mysli.

šrí	požehnaný; blahoslavený
bhagaván	Kršna - Pán; osvícená bytost, která má nejvyšší poznání; Bhag je patrně základ našeho Bůh
uváča	pravil
param	nejvyšší; dávné; věčné
bhújah	znovu; dále
pravakšjámi	objasním
gňánánám	poznáním
gňánam	poznání
uttamam	nejvyšší; nejlepší
jadž	to; když
gňátvá	znajíce
munajah	mudrc; mnich
sarve	všichni
parám	věčná; nejvyšší
siddhim	naplnění; úspěch
ito	tak
gatáh	prostoupit; dojít

Verš : 14.2.

idam gňánamupášritja mama sádharmjamágatáh
sarge'pi nopadžájante pralaje na vjathanti ča

Toto poznání přijali, tak Mé jakosti dosáhli,
ve zrodu již se nerodí a v zániku již netrpí.

Když toto poznání přijali, Mých kvalit dosáhli a během vytváření se nerodí a v době zániku netrpí.

Pokud je člověk schopen správně rozlišovat kvality všech vjemů, potom jeho duch dosahuje vysokého stádia odpoutání od nevnímající hmoty. Velikost utrpení v okamžiku smrti závisí na lpění na světě, na připoutanostech a touhách. Samotný věčný duch nemá žádné kvality a je pouze svědkem kvalit jevů probíhajících v proměnlivé přírodě.

idam	tyto; toto
gňánam	poznání
upášritja	uchýlit se; najít se
mama	moje
sádharmjam	řád; kvalitu
ágatáh	dosáhli
sarge	stvoření; zrod
api	v; i; zahrnovat
na	Ani; ne-
upadžájante	nastává; rodí se
pralaje	zánik
na	Ani; ne-
vjathanti	bolesti
ča	a; také

Verš : 14.3.

mama jonirmahadbrahma tasmin garbham dadhámjaham
sambhavah sarvabhútánám tato bhavati bhárata

Mé lůno je velké Brahma, do něho zárodek vkládám,
tak zrození všech bytostí potom nastane, Bhárato.

Moje lůno je Příroda, do ní zárodek vložím a z nich nastane zrození všech bytostí, Bhárato.

Příroda je věčné lůno, kde vznikají bytosti všech tvarů. V každé bytosti dlí duch, který hmotnou substanci oživuje.

mama	moje
jonir	zdroj; lůno
mahad	veliký
brahma	Brahma; Védy
tasmin	v něm
garbham	zárodek
dadhámi	dát; udělit
aham	Já, jsem
sambhavah	zrodit se
sarva	všichni; vše
bhútánám	bytosti
tatah	potom
bhavati	stane se; nastane
bhárata	Bharata - potomek dynastie Bharatů (Dhrtaráštra, když mluví Saňdžaja; Ardžuna, když mluví Kršna)

Verš : 14.4.

sarvajonišu kaunteja múrtajah sambhavanti jáh
tásám brahma mahadjoniraham bídžapradah pitá

Všechna ta lůna, Kauntéjo, ve všech těch tvarech zrozených,
těm Brahma velkým lůnem je a Já jak otec sémě dám.

Všechna lůna, Synu Kuntí, v jakýchkoli žijících formách a tvarech, těm je Příroda lůnem a Já semeno darující otec.

Duch nemá pouze svou hrubou formu, která představuje vědomí člověka, jehož tělo je složeno z milionů milionů částečně samostatných buněk. To, co se děje v buňkách po početí dítěte, je nesmírně složitá a propracovaná činnost, která stále překonává naše schopnosti pouhého porozumění těmto jevům. Pokud na tomto případě nevidíme nějakou nepoznanou sílu ovlivňující hmotu, pak jsme opravdu slepí. V minulých verších bylo o tělu hovořeno jako o městě. Není snad lepší příklad jak si představit složitost těla. Buňky tvoří ulice, domy, a továrny. Buňky jsou obyvateli domů a různé bakterie jsou pěstovány jako užitečná domácí zvířata. Některé buňky jsou součástí obranného systému, policie dohlížející na klidný život pracujících buněk a vojsko chrání všechny před nepřáteli z venku. Nad tím dlí kněžský nervový systém prorůstající a řídící celé tělo.

sarva	všichni; vše
jonišu	lůna
kaunteja	Ardžuna - syn Kuntí
múrtajah	forem
sambhavanti	povstat
jáh	cokoli
tásám	těm
brahma	Brahma; Védy
mahad	veliký
jonir	zdroj; lůno
aham	Já, jsem
bídža	semeno; zdroj
pradah	vytvářet; způsobit
pitá	otec

Verš : 14.5.

sattvam radžastama iti gunáh prakrtisambhaváh
nibadhnanti mahábáho dehe dehinamavjajam

Čistota, vliv a temnota, jakosti přírody dané,
poutající, Mahábáho, v těle věčnost vtělenou.

Sattva - čistota, radžas - vliv a tamas - temnota, to jsou kvality z přírody povstávající, které poutají, Mocný válečníku, do těla vtěleného neměnného ducha.

Popsané kvality pocházejí z přírody. Jejich sídlem je mysl člověka a nositelem nižších kvalit je Ego. Ego je princip nevědomosti a v egu probíhá boj ve formě radžasu. Dokud v mysli vládnou nižší kvality, tak dlouho trvá pouto mezi duchem a hmotou. Opačně to můžeme říci tak, že poutem mezi hmotou a duchem je nevědomost, neznalost ducha svého vlastního úžasného stavu a mylná konstrukce Já jsem tělo.

sattvam	kvalita čistoty; jedna z kvalit hmotné přírody (guna)
radžas	kvalita neklidu, ovládání
tama	kvalita temnoty
iti	tak; proto
gunáh	kvality
prakrti	příroda; přirozenost
sambhaváh	zrodit se
nibadhnanti	poutat
mahábáho	Ardžuna - mocně vyzbrojený (v 6.38, 11.23, 18.1 Kršna)
dehe	tělo
dehinam	vtělený
avjajam	neměnné; skutečné

Předchozí lekce Následující lekce