Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 105. lekce

105. pokračování korespondenčního kurzu - verše 17.1-6
Nauka o rozlišování víry podle kvalit
V této a následující kapitole bude Kršna přednášet o vlastnostech různých projevů mysli v závislosti na třech kvalitách přírody.
Na začátku Ardžuna položí otázku, jaká víra je lidí, kteří nejsou dokonalí. Kršna nehodnotí jejich víru z nějakého subjektivního názoru, tedy dobrá nebo špatná. Jeho hodnocení vychází z kvalit přírody a vše, tedy i víra, se těmito kvalitami řídí. Později Kršna probere z hlediska kvalit i jídlo, oběti, odříkání a dobročinnost.
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv

Verš : 17.1.

ardžuna uváča
je šástravidhimutsrdžja jadžante šraddhajá'nvitáh
tešám ništhá tu ká kršna sattvamáho radžastamah

Ardžuna uvádí :
Kdo se vzdá moudrých učení, obětuje vírou nadán,
k čemu vede snaha, Kršno, k čistotě, vlivu nebo tmě?

Ardžuna pravil:
Ti, kdo opustí moudrá poučení, avšak obětují obdařeni vírou, jaká je jejich vytrvalost, Ó Kršno? Spočinou v kvalitě čistoty, vlivu nebo temnoty?

Na konci minulé kapitoly určil Kršna ctnostné konání povinností a dalších vhodných a příznivých činů. Ardžuna se hned ptá, jak je to s lidmi, kteří nedokáží žít úplně přesně podle moudrosti, ale snaží se tak žít co nejvíc. Kam je tedy jejich činnosti posunou.

ardžuna	Ardžuna - jeden z pěti Pánduovců; hlavní hrdina Bhagavadgíty, syn boha Indry. K němu Kršna pronáší svůj Zpěv Vznešeného
uváča	pravil
je	kdo
šástra	zbraň; moudrost
vidhim	poučení
utsrdžja	opustí
jadžante	obětovat
šraddhajá	víra
anvitáh	obdařen
tešám	jejich; jim; oni
ništhá	vytrvalost; vytrvalá činnost
tu	ale; však
ká	co
kršna	Kršna
sattvam	kvalita čistoty; jedna z kvalit hmotné přírody (guna)
áho	nebo
radžas	kvalita neklidu, ovládání
tamah	temný; nejhorší; kvalita temnoty; nejsilněji

Verš : 17.2.

šrí bhagaván uváča
trividhá bhavati šraddhá dehinám sá svabhávadžá
sáttvikí rádžasí čaiva támasí četi tám šrrnu

Šrí Bhagaván uvádí :
Trojího druhu je víra vtělených přírodou daná
v čistotě, vlivu a jistě v temnotě. Nyní o tom slyš.

Blahoslavený Pán pravil:
Víra vtělené bytosti je trojího druhu a rodí se jistě jen podle její přirozenosti v kvalitě čistoty, vlivu či temnoty. Nyní o tom slyš.

Kršna začíná výklad rozdělením víry. Prohlašuje hned na úvod, že víra je vlastní každému člověku. I ti, kdo tvrdí, že nevěří v Boha, mají svou vlastní víru. Víru v sebe, víru ve svět nebo i v hloupou náhodu. Víra je podstatou člověka. Bez víry člověk nemůže žít.

šrí	požehnaný; blahoslavený
bhagaván	Kršna - Pán; osvícená bytost, která má nejvyšší poznání; Bhag je patrně základ našeho Bůh
uváča	pravil
tri	trojí
vidhá	poznat; rozlišit
bhavati	stane se; nastane
šraddhá	víra
dehinám	vtělený
sá	to
svabhávadžá	zrozené z přirozenosti
sáttvikí	kvalita čistoty; jedna z kvalit hmotné přírody (guna)
rádžasí	kvalita neklidu, ovládání
ča	a; také
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
támasí	kvalita temnoty
ča	a; také
iti	tak; proto
tám	k němu; tomu
šrrnu	slyš; poslechni si

Verš : 17.3.

sattvánurúpá sarvasja šraddhá bhavati bhárata
šraddhámajo'jam purušo jo jaččhraddhah sa eva sah

Čistoty forma každého vírou stane se, Bhárato.
Víra tvoří tyto tvory. Jaká je víra, oni jsou.

Způsob vnímání čistoty se stane vírou každé bytosti, Bhárato. Víra tvoří tyto bytosti. Každý je jistě takový, jakou má víru.

Víru člověka vytváří to, co člověk považuje za správné. To co se naučil od rodičů, od přátel i podle zkušeností z vlastního života. To vše vytváří jeho víru a tato víra ovlivňuje jeho chování a vystupování.

sattva	kvalita čistoty; jedna z kvalit hmotné přírody (guna)
anurúpá	forma; způsob vnímání
sarvasja	všechna; každé
šraddhá	víra
bhavati	stane se; nastane
bhárata	Bharata - potomek dynastie Bharatů (Dhrtaráštra, když mluví Saňdžaja; Ardžuna, když mluví Kršna)
šraddhá	víra
majo	tvořit
ajam	toto
purušo	bytost
jah	kdo
jač	co
šraddhah	víra
sah	on; ten; tak
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
sah	on; ten; tak

Verš : 17.4.

jadžante sáttviká devánjakšarakšámsi rádžasáh
pretánbhútaganámščánje jadžante támasá džanáh

Čistí obětují bohům, vlivní skřítkům a ochráncům,
duchům a řadě bytostí klaní se lidé v temnotě.

Bohům obětují lidé žijící v kvalitě čistoty, skřítkům a ochráncům lidé v kvalitě vášně a vlivu a lidé v kvalitě temnoty duchům a řadě různých ostatních bytostí.

Kdo obětuje bohům a snaží se žít podle moudrých přikázání, ten má svou víru v čistotě. Tato víra povznáší ducha a může vést až k jeho osvobození.
Kdo touží po různých ziscích, snaží se naklonit si určité ochranné božstvo. Naplnění tužeb je vnímáno jako příznivé znamení. Tento způsob víry a uctívání neopouští světskou rovinu a taková bytost neroste k osvobození, ale zůstává na stejné světské úrovni.
Kdo uctívá temné bytosti za účelem nečistého zisku, buď v rozporu s řádem lidské společnosti, nebo na za cenu cizího neštěstí. Tento způsob víry je temný a strhává bytost do mnohem horších životů.

jadžante	obětovat
sáttviká	kvalita čistoty; jedna z kvalit hmotné přírody (guna)
deván	Bohy
jakša	Jakšové - skřítci
rakšámsi	Rakšasové - démoni
rádžasáh	kvalita neklidu, ovládání
pretán	duchy
bhúta	bytost
ganámš	řady; zástupy
ča	a; také
anje	ostatní
jadžante	obětovat
támasá	kvalita temnoty
džanáh	lidé

Verš : 17.5.

ašástravihitam ghoram tapjante je tapo džanáh
dambháhankárasamjuktáh kámarágabalánvitáh

Nemoudré, nesprávné, kruté, člověk kdo vzdání se koná
okázalý sobec spjatý svou touhou, svody a silou,

Lidé okázalí, svým egem, falešným Já svázaní, kteří podstupují jiné, než písmy schválené, hrozné odříkání jsou svou touhou, svody a silou svedeni,

ašástra	mimo moudrost
vihitam	schválit; stanovit
ghoram	strašný; hrozný
tapjante	podstoupit;
je	kdo
tapah	odříkání; pokání
džanáh	lidé
dambha	okázalost
ahankára	ego; sobectví; falešné já; doslova "já způsobuji"
samjuktáh	svázáni
káma	touha
rága	lákání; půvab; svody
bala	síla
anvitáh	obdařen

Verš : 17.6.

karšajantah šarírastham bhútagrámamačetasah
mám čaivántahšarírastham tánviddhjásuraniščaján

trýzní sídlící v tom těle bytost bez milosti celou,
i Mne v těle sídlícího, věz mají názor démonský.

trýzní bez rozumu celou bytost v těle sídlící, a jistě i Mne, uvnitř těla sídlícího. Oni věz, že mají démonské přesvědčení.

Démonská bytost je i ta bytost, která vykonává různé trýznivé druhy odříkání. Ego je často ochotno zabít tělo, ve kterém žije, než aby zmizelo a nechalo bytost spočívat ve věčné jednotě.
Proto je vždy velice důležité odhalovat toto jednání Ega podle učení 16. kapitoly. Zjistit, zda to co dělám, nebo se chystám učinit, není v rozporu s Božskými vlastnostmi a Božským jednáním.

karšajantah	trýznit; vábit
šaríra	tělo
stham	sídlit
bhúta	bytost
grámam	soubor; souhrn
ačetasah	bez srdce; bez moudré mysli
mám	mne
ča	a; také
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
antah	uvnitř
šaríra	tělo
stham	sídlit
tán	oni; těch
viddhi	znát; vědět
ásura	démonské
niščaján	jistota; přesvědčení

Předchozí lekce Následující lekce