Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 106. lekce

106. pokračování korespondenčního kurzu - verše 17.7-13
Rozdělení jídla a obětí podle tří kvalit přírody
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv

Verš : 17.7.

áhárastvapi sarvasja trividho bhavati prijah
jagňastapastathá dánam tešám bhedamimam šrrnu

I jídlo však všem bytostem trojího druhu milé je,
oběť, dary, odříkání. Toto slyš dělení jejich.

Také jídlo, oběti, odříkání a dobročinnost, různým bytostem příjemné, je trojího druhu. O jejich rozdělení toto slyš.

Nyní přednese Kršna dělení stravy a základních povinností člověka podle kvalit. Odříkání, dobročinnost a oběti označí Kršna na začátku 18. kapitoly za povinnosti, které by člověk neměl nikdy přestat vykonávat, a to v žádném stadiu života ani v žádném stupni poznání.

áháras	jídlo; životní potřeby
tu	ale; však
api	v; i; zahrnovat
sarvasja	všechna; každé
tri	trojí
vidho	poznat; rozlišit; druh
bhavati	stane se; nastane
prijah	drahý; vzácný; ctěný
jagňah	oběti
tapas	odříkání; pokání
tathá	také; dále
dánam	dary; dobročinnost
tešám	jejich; jim; oni
bhedam	rozdělení; rozložení
imam	tuto
šrrnu	slyš; poslechni si

Verš : 17.8.

ájuhsattvabalárogjasukhaprítivivardhanáh
rasjáh snigdháh sthirá hrdjá áháráh sáttvikaprijáh

Život čistý, silný, zdravý, štěstí, radost zvyšující,
šťavnatá, mastná, vydatná, chutná strava, co čistý ctí.

Čistotu života, sílu, zdraví, štěstí a spokojenost zvyšující, šťavnatá, olejnatá, vydatná a lahodná strava, je lidmi v kvalitě čistoty ctěná.

Čistá strava by měla být vhodná pro výživu těla, která dodá tělu vše potřebné pro zdraví. Měla by být lahodná, aby i mysl po pozření stravy byla spokojená a šťastná. Již ve verši 3.13. bylo uvedeno, že se strava má přijímat jako zbytek po oběti bohům, aby se předešlo budování závislostí na požitku ze stravy. Toto hledisku by mělo být při vaření stravy také dodržováno.

ájuh	život; žití v těle
sattva	kvalita čistoty; jedna z kvalit hmotné přírody (guna)
bala	síla
árogja	zdraví
sukha	štěstí; radost
príti	spokojenost
vivardhanáh	zvyšuje; zlepšuje
rasjáh	chuť; šťáva
snigdháh	olejnatá
sthirá	trvalá; vydatná
hrdjá	lahodný
áháráh	jídlo; životní potřeby
sáttvika	kvalita čistoty; jedna z kvalit hmotné přírody (guna)
prijáh	drahý; vzácný; ctěný

Verš : 17.9.

katvamlalavanátjušnatíkšnarúkšavidáhinah
áhárá rádžasasještá duhkhašokámajapradáh

Hořká, kyselá a slaná, pikantní, suchá, pálivá,
strava těm vlivným je milá, strast, smutek, nemoc způsobí.

Hořká, kyselá, slaná, příliš horká, kořeněná, suchá a pálivá strava je lidem v kvalitě vlivu milá. Tato strava strasti, smutek a nemoci způsobuje.

Pokud strava překypuje různými výraznými chuťovými vjemy, potom je taková strava v kvalitě vášní a požitků. Taková strava nejen strhává pozornost od vnitřního klidu a spokojenosti ducha, ale může přinést i některé nemoci těla.

katu	hořký
amla	kyselý
lavana	slaný
ati	příliš; vše
ušna	horko
tíkšna	kořeněný
rúkša	suchá
vidáhinah	pálivá
áhárá	jídlo; životní potřeby
rádžasasja	kvalita neklidu, ovládání
ištá	předměty vytoužené
duhkha	neštěstí; strast
šoka	smutek
ámaja	nemoc
pradáh	vytvářet; způsobit

Verš : 17.10.

játajámam gatarasam púti parjušitam ča jat
uččhištamapi čámedhjam bhodžanam támasaprijam

Nehotové a nechutné, páchnoucí také zvětralé,
zbytky i jídlo nečisté to ctí lid jakostí temných.

Jídlo nevhodné a nečisté, nedovařené, nechutné, páchnoucí a zvětralé a stejně i zbytky a odpadky, je oblíbené lidmi v kvalitě temnoty.

Strava temná a nečistá je strava lidí, kteří z mnoha důvodů nedodržují ani hygienické návyky, natož nějaké vyšší principy života. Velmi záleží na kvalitě společnosti, pokud společnost nedbá na základní principy čistoty života, potom se nemajetní lidé musí živit tím co seženou. Bohatí lidé zase podléhají požitkářství a tak celá společnost postupně dále upadá.

játajámam	nedovařené
gata	odešli
rasam	chuť
púti	zkažené; páchnoucí
parjušitam	zvětralé
ča	a; také
jat	jak
uččhištam	odhozené; zbytek po někom
api	v; i; zahrnovat
ča	a; také
amedhjam	nečisté
bhodžanam	jídlo
támasa	kvalita temnoty
prijam	drahý; vzácný; ctěný

Verš : 17.11.

aphalákánkšibhirjagňo vidhidršto ja idžjate
jaštavjameveti manah samádhája sa sáttvikah

Oběť bez touhy po plodech, předpisů znalý kdo činí,
na nutnost oběti mysl upřenou pevně čistý má.

Kdo obětuje bez touhy po plodech, v úctě, je si vědom poučení, má mysl na nutnost oběti soustředěnou, ten obětuje v kvalitě nejvyšší čistoty.

Oběti udržují vysokou kvalitu mysli jednotlivých lidí, rodin i celé společnosti. Oběť má mnoho podob, od jednoduché mantry a položení nalezeného lístku ze stromu, až po propracovaný mnohadenní rituál, prováděný mnoha knězi v chrámech po celé zemi.
Správná oběť byla krásně popsána na konci deváté kapitoly. Ať se jedná o jakýkoli druh oběti, vždy musí splňovat uvedené podmínky. Základní pravidlo je nečekat odměnu. Nechtít po bohu splnění nějaké touhy. Kdo obětuje i sám sebe, ten nebude nikdy opuštěn. Hlavní cíl oběti je probudit v sobě ctnostné božské kvality tím, že se bohům zcela oddáváme, počínaje všemi plody našich činností a všemi ostatními svými pocity a myšlenkami konče.

aphala	bez plodů
ákánkšibhir	netoužit
jagňah	oběti
vidhi	poučení
dršto	vidět; být si vědom
jah	kdo
idžjate	uctívat
jaštavjam	nutnost oběti
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
iti	tak; proto
manah	mysl
samádhája	Samadhi - dosažení soustředění mysli
sah	on; ten; tak
sáttvikah	kvalita čistoty; jedna z kvalit hmotné přírody (guna)

Verš : 17.12.

abhisamdhája tu phalam dambhárthamapi čaiva jat
idžjate bharatašreštha tam jagňam viddhi rádžasam

Avšak čekat zisky, plody či okázalost předvádět,
kdo tak ctí, Bharatašréštho, v jakosti vlivu oběť znej.

Ale kdo obětuje pro okázalost nebo také pro nějaký zisk, Dokonalý mezi Bharaty, vždy poznej, že taková oběť je v kvalitě vlivu a vášně.

Oběť která postrádá nezištnost je prováděna ve kvalitě vášní, požitků a neklidu. Oběť je honosná, podle pravidel, ale ten kdo ji činí, nemá na mysli pouze povinnost oběť vykonat, ale i další postranní úmysly. To jsou samozřejmě zisky světské nebo vyžádané od bohů, pověst a sláva.

abhisamdhája	sledovat; mít na zřeteli; toužit
tu	ale; však
phalam	plody; zisky
dambha	okázalost
artham	pro někoho;věc; zisk; potřeba
api	v; i; zahrnovat
ča	a; také
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
jat	jak
idžjate	uctívat
bharatašreštha	Ardžuna - Dokonalý Bhárata
tam	k němu; tomu
jagňam	oběť
viddhi	znát; vědět
rádžasam	kvalita neklidu, ovládání

Verš : 17.13.

vidhihínamasrštánnam mantrahínamadakšinam
šraddhávirahitam jagňam támasam paričakšate

Bez předpisů, bez pokrmů, bez zpěvů a bez odměn,
víry nemaje je oběť, jakosti temné, praví se.

Praví se, že oběť, při které se neberou na zřetel předpisy, nevydává se požehnaný pokrm, nepějí se hymny a nevyplácí odměny kněžím, oběť konaná bez víry, je oběť v kvalitě temnoty.

Oběť nečistá je vykonávána většinou za nějakým nečistým úmyslem. Vychází z nečisté víry, kterou jsme probírali ve verši 17.4. Uctívají se zde mocné temné bytosti, vzývají je nečistí kněží, rozdává se poskvrněné jídlo, konají se různé temné rituály.
V křesťanské tradici se takto vzývá Satan, který oplývá velikou mocí. I v hinduistické tradici je mnoho démonských bytostí, nicméně samotný hinduistický panteon bohů nabízí různé hrozné formy bohů, zejména bohyni smrti Kálí. Ta má mnoho následovníků a mnohdy docházelo k různým výstřelkům. Nicméně je to stále forma bohyně Párvatí, manželky boha Šivy a zosobněná moc času. Takže při správném výkladu je její hrůza vnímána jako přirozená součást života v hmotném těle.

vidhi	poučení
hínam	nedbat; nebrát ohled
asršta	nevydávat
annam	jídlo
mantra	Mantra
hínam	nedbat; nebrát ohled
adakšinam	bez odměn knězům
šraddhá	víra
virahitam	zanedbat
jagňam	oběť
támasam	kvalita temnoty
paričakšate	ozřejmit

Předchozí lekce Následující lekce