113. pokračování korespondenčního kurzu - verše 18.19-25 Rozbor poznání a činů podle kvalit přírody. Josef Fric Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv | Verš : 18.19. | | gňánam karma ča kartá ča tridhaiva gunabhedatah pročjate gunasamkhjáne jathávaččhrnu tánjapi
Poznání, čin a činitel tak trojí jakosti dělí, uvedu jakostí vědu, jak dělí se to také slyš. | | Poznání, čin a činitel se rozlišují trojí podle kvalit, tak jak je uvedeno v nauce o kvalitách. Nyní si poslechni o tom, jaké jsou. | Ze šesti součástí činností uvedených v minulém verši podléhají tři různým kvalitám přírody. Jsou to čin, činitel a poznání. V následujících devíti verších budou tyto tři součásti podrobně popsány podle jednotlivých kvalit. | gňánam | poznání | karma | čin; činnost | ča | a; také | kartá | původce; činitel | ča | a; také | tridha | trojí | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | guna | kvality | bhedatah | rozdělení; rozložení | pročjate | uvádím | guna | kvality | samkhjáne | učení; věda | jathávat | jak jsou | šrnu | slyš | táni | tyto; ony | api | v; i; zahrnovat |
| | Verš : 18.20. | | sarvabhútešu jenaikam bhávamavjajamíkšate avibhaktam vibhaktešu tadžgňánam viddhi sáttvikam
Všechny bytosti jasně zřít v jediném bytí neměnném, v nerozděleném dělené, to čistoty, věz, znání je. | | Vidět všechny bytosti pomocí jednoho neměnného bytí, v něm nerozdělitelném vidět vše rozdělené, tak toto věz, je poznání v kvalitě čistoty. | Poznání čisté je poznání nejvyššího principu a nahlížení na stvořený svět z jeho perspektivy. Je to poznání věčného já, poznání znalce z 13. kapitoly nebo odevzdaného člověka ze začátku 18. kapitoly. Tato bytost spočívá ve své pravé podstatě, vidí vše, včetně svého těla jako obraz zprostředkovaný myslí. Nerozděluje představu na tělo a jeho okolí a nepoutá se k obrazu těla. Vše vnímá v jednotě jedné představy vznikající díky věčné podstatě, kterou se sám stal. | sarva | všichni; vše | bhútešu | bytosti | jena | skrze; pomocí | ekam | jeden | bhávam | stav; existence | avjajam | neměnné; skutečné | íkšate | zřít | avibhaktam | nerozdělený | vibhaktešu | rozdělený | tat | to | gňánam | poznání | viddhi | znát; vědět | sáttvikam | kvalita čistoty; jedna z kvalit hmotné přírody (guna) |
| | Verš : 18.21. | | prthaktvena tu jadžgňánam nánábhávánprthagvidhán vetti sarvešu bhútešu tadžgňánam viddhi rádžasam
Však znání co různorodost tu jak bytí druhů různých poznává všechny bytosti, toto je znání, věz, vlivné. | | Avšak poznání, které všechny bytosti vidí v různorodosti mnoha bytí různých druhů, toto poznání je, věz, v kvalitě vlivu. | Neznalost věčné podstaty způsobuje rozdělení na tělo, které duch vnímá jako sebe, a okolní svět. Okolní svět je dále dělen na příjemný a nepříjemný, krásný a ošklivý, zlý a hodný, podle toho jaký je vztah dané části k tělu. Toto je poznávání světa většiny lidí. | prthaktvena | různost | tu | ale; však | jadž | to; když | gňánam | poznání | náná | mnoho | bháván | bytí; původ existence | prthak | jednotlivě; odděleně; různé | vidhán | druhy | vetti | považovat; znát | sarvešu | všude; vše | bhútešu | bytosti | tat | to | gňánam | poznání | viddhi | znát; vědět | rádžasam | kvalita neklidu, ovládání |
| | Verš : 18.22. | | jattu krtsnavadekasminkárje saktamahaitukam atattvárthavadalpam ča tattámasamudáhrtam
Které však zcela na jedné věci ulpí bez příčiny, z mylných důvodů, ubohé, takto je temné popsáno. | | Avšak to poznání, které bez příčiny zcela lpí na jediné věci z nesprávných důvodů a ubohosti, takto je popsáno poznání temnoty. | Poznání temné je poznání založené na temných stránkách mysli, na temné víře a temných skutcích. Toto poznání je podstatou démonského chování a příčinou mnoha zlých skutků. Vychází většinou z nečisté a hloupé mysli, ale mnohdy je způsobeno i démonskou povahou společnosti ve které člověk žije. Kdo však čte Bhagavadgítu, má všechny informace a záleží pouze na jeho rozhodnutí, zda svoji temnou část potlačí a opustí, nebo v ní bude, navzdory získaným informacím, setrvávat. | jat | jak | tu | ale; však | krtsna | celý | vad | jako | ekasmin | jediný | kárje | úkon | saktam | připoutanost | ahaitukam | bez příčiny | atattva | nepravdivý | arthavad | důvod | alpam | ubohý; nízký | ča | a; také | tat | to | támasam | kvalita temnoty | udáhrtam | popsat |
| | Verš : 18.23. | | nijatam sangarahitamarágadvešatah krtam aphalaprepsuná karma jattatsáttvikamučjate
Z povinnosti a bez svazků, bez svodů, odporu činit činy bez plodů čekání, to je čin čistý, říkají. | | Praví se, že čin v kvalitě čistoty je vykonaný z povinnosti, bez připoutanosti, bez touhy i odporu a bez očekávání plodů. | Správný čin vychází z čistého poznání. Poznání vznešené podstaty a odlišení pomíjivé představy světa, kterou vytváří mysl. Tehdy činy jsou vykonávány bez připoutanost, touhy a odporu. Místo očekávání plodů a zisku zajímá bytost více samotná reakce okolí na jeho činnost. Lidé, jejichž poznání ještě nedosáhlo popisované vznešenosti, se musí učit činnosti konané z pocitu povinnosti. Dále se učí nevytvářet si pouta, snaží se nedovolit touhám nebo odporu ovládnout stav mysli a odmítají všechno vlastnictví vznikající díky ziskům a plodům z činností. Činnosti samy jsou tedy nejlepší školou odpoutání a odevzdávání a jejich konání je prospěšné pro rychlý duchovní růst. | nijatam | vždy; stále; stálý; povinnost | sanga | společnost; společenství; vazby | rahitam | nelpět | arága | bez půvabu; bez lákání | dvešatah | nenávidět; závidět | krtam | dělat; způsobit; úděl | aphala | bez plodů | prepsuná | očekávání | karma | čin; činnost | jat | jak | tat | to | sáttvikam | kvalita čistoty; jedna z kvalit hmotné přírody (guna) | učjate | říkat; nazývat |
| | Verš : 18.24. | | jattu kámepsuná karma sáhankárena vá punah krijate bahulájásam tadrádžasamudáhrtam
Však když s čekáním toužebným, nebo také kdo sobecky činy koná usilovně, takto vlivné je popsáno. | | Avšak když někdo činy vykonává s mnohým úsilím, s toužebným očekáváním nebo také pod vlivem falešného Já, tak se popisuje činnost v kvalitě vlivu. | Když nutí člověka k činnostem touhy vznikající z ega - falešné představy "Já jsem tělo a tedy ten kdo koná činy", potom jeho duch nenachází žádný klid ani štěstí. Touhy není možno nikdy naplnit, jak je jedna naplněna, další se okamžitě objevují. Získané vytoužené plody se stávají obrovským břemenem, protože se člověk strachuje, že o ně jednou přijde. A díky pomíjivosti se tak jednou určitě stane. Mnohem moudřejší je konat své povinnosti, používat pouze potřebné a užitečné věci a ušetřený čas a peníze věnovat na šíření klidu a moudrosti do okolního světa. | jat | jak | tu | ale; však | káma | touha | ípsuná | očekávání | karma | čin; činnost | sah | on; ten; tak | ahankárena | ego; sobectví; falešné já; doslova "já způsobuji" | vá | buď-nebo; i | punah | znovu | krijate | činnosti | bahula | mnohým | ájásam | úsilí | tat | to | rádžasam | kvalita neklidu, ovládání | udáhrtam | popsat |
| | Verš : 18.25. | | anubandham kšajam himsámanapekšja ča paurušam mohádárabhjate karma jattattámasamučjate
Následků, zmaru a škody, také schopností nedbalé, z klamu činy podstoupené, jsou označeny temnými. | | Činy vykonané z klamu, bez uvážení následků a svých schopností, činy přinášející zkázu a utrpení, tak se označují činy v kvalitě temnoty. | Temné činy vznikají z temné víry a temného poznání. Jsou to různé zločiny a nebo temné činy vzniklé z hlouposti a posedlosti. Činy čisté i vášnivé vznikají na základě uvážení možností a budoucích následků. Temné činy vznikají z nerozumu a neberou v úvahu ani následky hrozící činiteli, natož utrpení ostatních. Pokud člověk nechce být v životě nešťastný, musí tyto činy rázně a úplně zavrhnout a chovat se rozumně, ctnostně a nakonec i moudře. | anubandham | následek | kšajam | zničení | himsám | škoda; utrpení | anapekšja | netečný | ča | a; také | paurušam | lidskost | mohát | zmatení; klam | árabhjate | podstoupený | karma | čin; činnost | jat | jak | tat | to | támasam | kvalita temnoty | učjate | říkat; nazývat |
| | Předchozí lekce Následující lekce |
Zařazeno dne : 5.1.2012, zobrazeno : 2483
|