112. pokračování korespondenčního kurzu - verše 18.13-18
Úvod do nauky o činnostech, podrobný rozbor součástí podle kvalit přírody
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv | | Verš : 18.13. | 
| paňčaitáni mahábáho káranáni nibodha me
sámkhje krtánte proktáni siddhaje sarvakarmanám
Patero těch, Mahábáho, nástrojů správně pochop Mých,
dle Sánkhji činy završíš a tak je všechny naplníš. | | | Mocný válečníku poznej ode Mne těchto pět součástí jak je uvádí učení Sánkhji a které završují činnosti a tak všechny činy naplní úspěchem. | | Nyní Kršna vysvětlí vědu o činnostech podle Sánkhji. Nejprve rozdělí příčinu činů na pět částí. Na každém činu se vždy podílí pět těchto příčin. | | paňča | pět | | etáni | tito | | mahábáho | Ardžuna - mocně vyzbrojený (v 6.38, 11.23, 18.1 Kršna) | | káranáni | nástroj; příčina | | nibodha | ocenit; pochopit | | me | můj; mi | | sámkhje | Sánkhja - učení podle sánkhji; učení o věčném Já; vyložené v upanišádách | | krtánte | činy ukončující | | proktáni | uvedeno; řečeno | | siddhaje | úspěch; naplnění | | sarva | všichni; vše | | karmanám | činy |
| | | Verš : 18.14. | 
| adhišthánam tathá kartá karanam ča prthagvidham
vividhášča prthakčeštá daivam čaivátra paňčamam
Místo a také činitel a nástroje různých druhů
také rozličná jednání a Duch jistě zde pátý je. | | | Jsou to podstata, činitel a nástroje různých druhů, také různé jednotlivé úkony a pátým je zde zajisté božský Duch. | | Místem nebo podstatou je jedinečný okamžik v oceánu příčin a jejich následků. Každá situace je jedinečná a vychází z příčin sahajících až ke vzniku vesmíru. Dalším příčinou je činitel, kterým je duch sídlící v těle. Nástroje jsou nejen věci použité tělem, ale tělo samotné je nástrojem ducha. Úkony jsou různé jednotlivé akce, ze kterých se daná činnost skládá. Božský princip zastupuje věčnost, která je samotnou příčinou existence všeho. | | adhišthánam | sídlo; místo | | tathá | také; dále | | kartá | původce; činitel | | káranam | nástroj; prostředek | | ča | a; také | | prthak | jednotlivě; odděleně; různé | | vidham | druhy; odlišnosti | | vividháh | různě; rozlišně | | ča | a; také | | prthak | jednotlivě; odděleně; různé | | češtá | jednání | | daivam | Bůh; bohové Indra, Agni atd. | | ča | a; také | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | atra | zde | | paňčamam | pátý |
| | | Verš : 18.15. | 
| šaríravánmanobhirjatkarma prárabhate narah
njájjam vá viparítam vá paňčaite tasja hetavah
Když tělem, řečí a myslí člověk činy vykonává,
ať správné nebo nesprávné, pět těchto jejich příčin je. | | | Jakmile člověk koná činy tělem, řečí, myslí, ať správné či nepříznivé, vždy mají těchto pět příčin. | | Pět součástí z minulého verše se účastní jakékoli plánovité činnosti. Činnost může být konána prostřednictvím těla, řeči nebo mysli. Ve verších 17.14-16 jsme probrali jak se mají správně tyto nástroje používat tak, aby jejich činnost přinášela pouze příznivé výsledky. Pokud jsou tyto nástroje použity nesprávným způsobem, potom také i tato nepříznivá činnost má uvedených pět příčin. | | šaríra | tělo | | ván | řeč | | manobhir | mysl | | jat | jak | | karma | čin; činnost | | prárabhate | konané | | narah | člověk | | njájjam | správné | | vá | buď-nebo; i | | viparítam | zlá; špatná | | vá | buď-nebo; i | | paňča | pět | | ete | tyto; ty | | tasja | jeho | | hetavah | příčina |
| | | Verš : 18.16. | 
| tatraivam sati kartáramátmánam kevalam tu jah
pašjatjakrtabuddhitvánna sa pašjati durmatih
Však činitele pouhého kdo tady přesto ve svém Já
vidí nečinným rozumem, je zmatený a nevidí. | | | Když někdo přesto vidí činitele pouze ve svém Já, jeho rozum není očištěn, proto také nevidí skutečnost a má špatný postoj. | Pokud nejsme schopni vidět pět příčin vysvětlených v minulých verších a vidíme jediného činitele sebe, tedy své tělo, potom zákonitě člověk jedná z pozice nevědomosti a neznalosti a ani jeho činnosti nemohou být čisté a příznivé. Pro správné chování je nutno vypěstovat vznešený nadhled, který pomůže vybudovat i snaha vidět pět uvedených příčin činností. Je nutno poznat fungování mysli a pomocí tohoto poznání vidět všechny události v jednotlivých detailech. Po ovládnutí tohoto umění budou veškeré činnosti přirozeně nahlíženy ze vznešenějšího hlediska, aniž by bylo nutno tomuto pohledu věnovat zvláštní pozornost.
Budete na svůj život nahlížet stejně zkušeně jako režiséři vidí filmy. Zkušený režisér nevidí film jako jednolitý děj, ale vidí jednotlivé střihy, pohyby kamer, zaznamenává prolínání zvuků a obrázků. Samozřejmě, že vnímá i děj, ale neustále vidí jak je film vytvořen. | | tatra | tam | | evam | tak | | sati | přesto | | kartáram | stvořitel | | átmánam | mysl; pravé Já | | kevalam | pouze | | tu | ale; však | | jah | kdo | | pašjati | vidět | | akrta | nečinost | | buddhitván | rozumu | | na | Ani; ne- | | sah | on; ten; tak | | pašjati | vidět | | durmatih | nečisté mysli |
| | | Verš : 18.17. | 
| jasja náhamkrto bhávo buddhirjasja na lipjate
hatvápi sa imánllokánna hanti na nibadhjate
Ten nesobeckého bytí a rozumu bez poskvrny,
i když zabije v tom světě, nezabijí, není poután. | | | Ten, kdo jehož existence není posedlá představou činitele, kdo má svůj rozum bez poskvrny, ten i když zabije v tomto světě, přesto nezabijí a není poután. | Tento verš je určen pro Ardžunu, ale i my ostatní v něm můžeme najít poučení. Pokud se vnímáš jako voják, který bojuje v bitvě proti jiným vojákům, potom zabíjíš a toto zabíjení dále znečisťuje tvůj život. Pokud vidíš, že bitva i tvá účast v ní jsou výsledkem mnoha příčin, které nešlo ovlivnit a snažíš se splnit svou povinnost, potom tě nic nemůže poskvrnit.
To platí pro všechny lidi. Pokud chápete své povinnosti, vidíte je ze vznešeného nadhledu jako souhru mnoha událostí a pokud své povinnosti plníte, potom žádná nepříjemná událost nemůže poskvrnit váš život.
Porozumění tomuto učení a vypěstování vznešeného nadhledu je velice důležité, protože vám pomůže správně porozumět učení karmajógy ze 3. kapitoly. | | jasja | on; ten | | na | Ani; ne- | | ahamkrto | ego; sobectví; falešné já; doslova "já činím" | | bhávo | být stálý; existovat | | buddhih | moudrost; rozum | | jasja | on; ten | | na | Ani; ne- | | lipjate | poskvrna; poskvrnění | | hatvá | zabít | | api | v; i; zahrnovat | | sah | on; ten; tak | | imán | tyto | | lokán | světy | | na | Ani; ne- | | hanti | zabíjí | | na | Ani; ne- | | nibadhjate | být poután |
| | | Verš : 18.18. | 
| gňánam gňejam parigňátá trividhá karmačodaná
karanam karma karteti trividhah karmasamgrahah
Znání, znalost a znalec jsou tři druhy podnětů činů,
nástroj, čin a činitel jsou tři různé činů součásti. | | | Podněty k činům jsou trojího druhu a vycházejí z poznání, poznávaného a poznávajícího. Čin samotný má tři součásti nástroje, úkony a činitele. | | Nyní Kršna rozdělí činnost na dvě části, podnět k činu a čin samotný. Podnět se odehrává na duchovní úrovni a skládá se z poznání, poznávaného předmětu a poznávající osoby. Čin samotný se odehrává na úrovni hmotné a skládá se z nástrojů, úkonů a činitele. | | gňánam | poznání | | gňejam | znát; poznávané | | parigňátá | poznávající; znalec | | tri | trojí | | vidhá | poznat; rozlišit | | karma | čin; činnost | | čodaná | podnět | | káranam | nástroj; prostředek | | karma | čin; činnost | | karteti | původce; činitel | | tri | trojí | | vidhah | druhy; odlišnosti | | karma | čin; činnost | | samgrahah | složení |
| | | Předchozí lekce Následující lekce |
Zařazeno dne : 20.12.2011, zobrazeno : 2393
|