114. pokračování korespondenčního kurzu - verše 18.26-32
Rozbor činitelů a rozumu podle kvalit přírody.
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv | | Verš : 18.26. | 
| muktasango'nahamvádí dhrtjutsáhasamanvitah
siddhjasiddhjornirvikárah kartá sáttvika učjate
Prostý vazeb, nesobecký, vytrvalý, odhodlaný,
týž v úspěchu, neúspěchu, praví je činitel čistý. | | | Říká se, že činitel v kvalitě čistoty je svobodný, bez falešného Já, obdařený vytrvalostí a odhodlaností a stejný v úspěchu i neúspěchu. | Čistý činitel má čistou víru, čisté poznání a proto koná pouze čisté činy. Tento člověk přemohl klam přírody, vymanil se z jejího otroctví a spočívá ve věčné svobodě svého pravého Já.
Jeho činy vycházejí z pocitu nutnosti povinnost vykonat. Ostatní činy vykonat může, ale nemusí. Nejsou tedy závislé ani na zisku z činnosti, ani na tom, zda činnost bude ve svém důsledku úspěšná nebo neúspěšná. | | mukta | svobodný | | sango | připoutanost | | anahamvádí | nesobectví; bez falešného Já | | dhrti | vytrvalost | | utsáha | odhodlanost | | samanvitah | cele obdařen | | siddhi | úspěch | | asiddhjor | neúspěch | | nirvikárah | nezměněn | | kartá | původce; činitel | | sáttvika | kvalita čistoty; jedna z kvalit hmotné přírody (guna) | | učjate | říkat; nazývat |
| | | Verš : 18.27. | 
| rágí karmaphalaprepsurlubdho himsátmako'šučih
haršašokánvitah kartá rádžasah parikírtitah
Váben čeká plody činů, chtivý, krutý a nečistý,
radostí a smutkem nadán, praví, je činitel vlivný. | | | Je známo, že činitel v kvalitě vlivu je váben činy, očekává plody svých činů, je chtivý, násilné povahy, nečistý a podléhá radosti a smutku. | Vášnivost v činech se pozná podle toho, že lidé konají činy z touhy po jejich výsledcích. Pokud se tato touha nenaplní, někteří propadají skepsi a beznaději, jiní se snaží násilím naplnit svoje touhy, bez ohledu na to, co pro své vlastní potěšení způsobí ostatním lidem, zvířatům nebo rostlinám.
Vášeň a neklid v mysli způsobuje krátkodobé pocity štěstí, když se podaří nějakou touhu naplnit a dlouhodobé pocity ohrožení a smutku, když se jim nedaří, nebo když se bojí o své drahocenné zisky. | | rágí | Váben | | karma | čin; činnost | | phala | plody; zisky | | prepsur | očekávání | | lubdho | chtivý | | himsa | škoda; utrpení | | átmakah | podstata; vlastní | | ašučih | nečistý | | harša | radost | | šoka | smutek | | anvitah | obdařen | | kartá | původce; činitel | | rádžasah | kvalita neklidu, ovládání | | parikírtitah | prohlásit |
| | | Verš : 18.28. | 
| ajuktah prákrtah stabdhah šatho naiškrtiko'lasah
višádí dírghasútrí ča kartá támasa učjate
Neklidný, prostý, nadutý, nečestný, zločinný, líný,
nerudný, také váhavý praví je činitel temný. | | | Říká se, že činitel v kvalitě temnoty je neklidný, prostoduchý, nadutý, nečestný, zločinný, lenivý, nerudný a váhavý. | Temná víra a temné poznání vznikají z lenosti, jednoduché, hloupé a nečisté mysli. Takový člověk nemá úctu k ničemu a koná temné skutky, mnohdy různé zločiny. Temný činitel podléhá různým démonickým lidem a nechá se jimi vést ke vlastní zkáze.
Ke štěstí nikdy nevede žádná snadná cesta. Pouze překonané obtíže přinášejí trvalejší spokojenost a pocit štěstí. | | ajuktah | nezapojený; neukázněný | | prákrtah | přírodní; naivní | | stabdhah | nadutý | | šatho | nečestný | | naiškrtiko | zločinný; záludný | | alasah | lenivý | | višádí | nerudný | | dírghasútrí | váhavý | | ča | a; také | | kartá | původce; činitel | | támasa | kvalita temnoty | | učjate | říkat; nazývat |
| | | Verš : 18.29. | 
| buddherbhedam dhrteščaiva gunatastrividham šrrnu
pročjamánamašešena prthaktvena dhanaňdžaja
Rozum i vytrvalost má dle jakostí tři druhy slyš,
všechny rozličné možnosti, uvedu teď Dhanandžajo. | | | Rozum a vytrvalost dělíme také podle kvalit do tří druhů, poslouchej, uvedu všechny možnosti, Dobyvateli vítězství. | | Nyní Kršna vysvětlí jak se podle kvalit rozdělí dvě další důležité součásti lidské osobnosti. Jsou jimi rozum, neboli rozlišovací schopnost člověka a úsilí nebo vytrvalost. | | buddher | rozumu | | bhedam | rozdělení; rozložení | | dhrteš | vytrvalost | | ča | a; také | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | gunatas | kvality | | tri | trojí | | vidham | druhy; odlišnosti | | šrrnu | slyš; poslechni si | | pročjamánam | uvádím | | ašešena | všechny; bez vyjímky | | prthaktvena | různost | | dhanaňdžaja | Ardžuna - dobyvatel bohatství |
| | | Verš : 18.30. | 
| pravrttim ča nivrttim ča kárjákárje bhajábhaje
bandham mokšam ča já vetti buddhih sá pártha sáttvikí
Činy i klid, strach i chrabrost a povinnost i zbytečnost
pouta i svobodu to zná pouze Pártho, rozum čistý. | | | Co činit a co nečinit, co je povinnost a co zbytečnost, co je strach a co neohroženost, také připoutanost i svoboda, to vše dobře zná čistý rozum, Synu Prthy. | Čistý rozum je založen na čistém poznání, tedy na poznání prvého věčného Já. Takový rozum na vše nahlíží z vznešeného hlediska, nepoutá se k tělu, vnímá jednotu celé představy a spočívá v trvalém štěstí.
Takový rozum samozřejmě ví co má dělat a zná své povinnosti. Jelikož poznal skutečnou svobodu, tak dokáže vidět skutečné otroctví mysli způsobené nevědomostí. Strach také způsobuje pouze nevědomost a pokud nevědomost rozpustí poznání, potom mizí i strachy a obavy.
K dosažení čistého rozumu je nutno umět neustále sledovat svou mysl, její činnost a když se objeví nějaké temnější stránky, je nutno najít odvahu a odstranit je. Stejně tak je potřeba umět opustit jakýkoli názor, pokud se ukáže že není zcela správný. Očista mysli je cestou ke svobodě a nemůže zůstat ani jediné pouto, | | pravrttim | činit | | ča | a; také | | nivrttim | nečinit | | ča | a; také | | kárja | povinnosti; činnost | | akárje | zbytečnost | | bhaja | strach; nebezpečí | | abhaje | neohroženost; nebojácnost | | bandham | svazek; připoutanost | | mokšam | osvobození | | ča | a; také | | já | co | | vetti | považovat; znát | | buddhih | moudrost; rozum | | sá | to | | pártha | Ardžuna - syn Prthy (Kuntí) | | sáttvikí | kvalita čistoty; jedna z kvalit hmotné přírody (guna) |
| | | Verš : 18.31. | 
| jajá dharmamadharmam ča kárjam čákárjameva ča
ajathávatpradžánáti buddhih sá pártha rádžasí
Ten co řád a bezzákonnost, i povinnost a zbytečnost,
nedokonale rozliší to je, Pártho, rozum vlivný. | | | Rozum, který řád a bezzákonnost a také povinnost a zbytečnost nedokonale rozlišuje, je, Synu Prthy, v kvalitě vlivu. | Běžný člověk nedokáže rozlišit, zda události jsou v souladu s řádem nebo ne. Občas ví co je správně, ale občas považuje za správné věci nečisté. Stejně tak není dokonale rozlišena povinnost a touha a proto mnohé činnosti končí zbytečnou strastí a větší nesvobodou a hlubší nevědomostí.
Je nutno neustále zkoumat všechny události a hledat jejich skutečnou kvalitu. Jakmile odhalíme nějakou vášeň, touhu nebo dokonce temnotu, musí být okamžitě odstraněny, nebo alespoň omezeny na co nejmenší úroveň. | | jajá | pomocí; skrze | | dharmam | obřady; řád | | adharmam | bezzákonost; nevědomost | | ča | a; také | | kárjam | povinnosti | | ča | a; také | | akárjam | zbytečnost | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | ča | a; také | | ajathávat | nedokonale | | pradžánáti | rozumnět; chápat | | buddhih | moudrost; rozum | | sá | to | | pártha | Ardžuna - syn Prthy (Kuntí) | | rádžasí | kvalita neklidu, ovládání |
| | | Verš : 18.32. | 
| adharmam dharmamiti já manjate tamasá''vrtá
sarvárthánviparítámšča buddhih sá pártha támasí
Nezákonnost řádem chápe a je temnotou zahalen,
všechny věci zvrácené má, to je Pártho rozum temný. | | | Rozum, který nezákonnost pokládá za řád, který je nevědomostí ovládnut a všechny věci pojímá zvráceně, ten je, Synu Prthy, v kvalitě temnoty. | Temný rozum vychází z temné víry a temného poznání. Nezákonné věci považuje za správné, dobro považuje za slabost a zlo za právo. Svět takových lidí je smutný a ubohý.
Musíme si uvědomit, že oni svou temnotu nevnímají, protože to je jejich způsob vnímání světa. Bohužel mnoho lidí má temnou povahu a my s nimi musíme žít v jednom světě. Dobrá společnost takové lidi jasně upozorní na to, kde jsou hranice, které se nesmějí překročit a pokud se tak stane, potom následuje světský trest.
Krásný příklad temného rozumu a jeho léčbu popisuje Mahabhárata. Durjódhana, úhlavní nepřítel Pánduovců, je velice závistivý. V jeho špatných vlastnostech ho podporuje jeho strýc Šakuni, který je podlý, nečestný, zrádný. S jeho pomocí se Durjódhana snaží své bratrance zabít a nakonec alespoň okrade Pánduovce o jejich království. Ve svém jednání nevidí vůbec nic špatného.
K Durjódhanovu dobru musíme přičíst, že se o svoji říši staral velice dobře, plnil své povinnosti vládce a jeho lidé byli pod jeho vládou spokojení.
V závěrečné bitvě během osmnácti dnů boje ztrácí Durjódhana postupně své bratry, své přátele a syny. S každou ztrátou je jeho mysl více schopná vnímat utrpení, které sám z nevědomosti Pánduovcům způsobil. V poslední den zůstává skoro sám a jeho jediné přání je zemřít a připojit se ke svým mrtvým přátelům a příbuzným. Tehdy si jasně uvědomuje, že příčinou všeho neštěstí byla jeho závist a nenávist, kterou od dětství cítil k Pánduovcům. | | adharmam | bezzákonost; nevědomost | | dharmam | obřady; řád | | iti | tak; proto | | já | co | | manjate | myslet | | tamasá | temnotou; nevědomostí | | ávrtá | obklopit; halit | | sarva | všichni; vše | | arthán | věc | | viparítámš | zlá; špatná | | ča | a; také | | buddhih | moudrost; rozum | | sá | to | | pártha | Ardžuna - syn Prthy (Kuntí) | | támasí | kvalita temnoty |
| | | Předchozí lekce Následující lekce |
Zařazeno dne : 5.1.2012, zobrazeno : 2448
|