115. pokračování korespondenčního kurzu - verše 18.33-39
Rozdělení druhů úsilí a štěstí podle kvalit přírody.
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv | | Verš : 18.33. | 
| dhrtjá jajá dhárajate manahpránendrijakrijáh
jogenávjabhičárinjá dhrtih sá pártha sáttvikí
Úsilí držící činnost mysli, dýchání a smyslů
v józe pevně neochvějně je Pártho, stálost v čistotě. | | | Úsilí, které udržuje činnost mysli, životní sil a smyslů neochvějně v disciplíně je vytrvalost v kvalitě čistoty, Synu Prthy. | Úsilí v kvalitě čistoty opět vychází z nejvyššího poznání. Čistá bytost chápe své povinnosti ke svému tělu, k rodině, k ostatní společnost a k bohům. Vykonává všechny potřebné činy k tomu, aby své povinnosti naplnila tak, jak to v daných podmínkách jde nejlépe.
Některé věci jsou jasné a zřetelné, ale některé je nutno upřesnit skrze různé druhy jógy nebo další druhy vědy. Bhagavadgíta dává velice dobrý základ k tomu, aby byl život prožit v klidu a spokojenosti, aby mohlo dojít k osvobození ducha na konci života a nebo i dříve. | | dhrtjá | úsilí | | jajá | pomocí; skrze | | dhárajate | udržovat | | manah | mysl | | prána | životní síla výdechu (prána - výdech, apána - vdech, vjána, samána a udána) | | indrija | smyslové | | krijáh | činnosti; obětování | | jogena | Jóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disiplína; snaha | | avjabhičárinjá | nezlomný; neochvějný | | dhrtih | vytrvalost | | sá | to | | pártha | Ardžuna - syn Prthy (Kuntí) | | sáttvikí | kvalita čistoty; jedna z kvalit hmotné přírody (guna) |
| | | Verš : 18.34. | 
| jajá tu dharmakámárthán dhrtjá dhárajate'rdžuna
prasangena phalákánkší dhrtih sá pártha rádžasí
Řád, touhu a věci které úsilí drží, Ardžuno,
svázané a plodů chtivé, je Pártho, stálost ve vlivu. | | | Avšak úsilí, které udržuje řád, touhu a majetek, Ardžuno, které je na nich závislé a plodů chtivé, to je vytrvalost, Synu Prthy, v kvalitě vlivu. | | Vášnivá vytrvalost následuje vášnivou a neklidnou mysl, rozum a vytváří neklidné a vášnivé činy.Takový člověk často podléhá lákadlům a nechává se vést touhou, aby je naplnil. Z touhy vzniká velice urputná vytrvalost, která člověka může okrást o mnoho let spokojenosti. Cena, kterou zaplatí za vytoužené plody, je mnohdy velice vysoká. | | jajá | pomocí; skrze | | tu | ale; však | | dharma | Osud; řád; posvátné obřady; oběti a morální povinnosti popsané védami | | káma | touha | | arthán | věc | | dhrtjá | úsilí | | dhárajate | udržovat | | ardžuna | Ardžuna - jeden z pěti Pánduovců; hlavní hrdina Bhagavadgíty, syn boha Indry. K němu Kršna pronáší svůj Zpěv Vznešeného | | prasangena | připoutaností | | phala | plody; zisky | | ákánkší | chtivý; toužící | | dhrtih | vytrvalost | | sá | to | | pártha | Ardžuna - syn Prthy (Kuntí) | | rádžasí | kvalita neklidu, ovládání |
| | | Verš : 18.35. | 
| jajá svapnam bhajam šokam višádam madameva ča
na vimuňčati durmedhá dhrtih sá pártha támasí
Pro spánek, obavy, smutek, sklíčenost i omámení
nesvobodná a hloupá je, Pártho ta stálost temnoty. | | | Kvůli spánku, strachu, smutku, sklíčenosti a zajisté i omámení smyslů je vytrvalost v kvalitě temnoty, Synu Prthy, nemoudrá a nevede k osvobození. | | Vytrvalost v nectnostech jako jsou lenost a smyslové opojení a neschopnost překonat strach a sklíčenost jsou znaky temné mysli. Taková přízemní bytost je zcela nevědomá a její víra a rozum neumožňují žádnou změnu. Její život bude sklouzávat do stále většího utrpení. Výsledkem tohoto života bude velice intenzivní zkušenost, jak nahromaděné nectnosti vedou k neodvratně ke zkáze a díky této zkušenost bude v dalších zrodech bytost jednat mnohem aktivněji a možná i čistěji. | | jajá | pomocí; skrze | | svapnam | spát | | bhajam | strach | | šokam | smutek | | višádam | nerudnost; sklíčenost | | madam | zanícení; omámení | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | ča | a; také | | na | Ani; ne- | | vimuňčati | osvobodit; vyprostit | | durmedhá | neinteligentní | | dhrtih | vytrvalost | | sá | to | | pártha | Ardžuna - syn Prthy (Kuntí) | | támasí | kvalita temnoty |
| | | Verš : 18.36. | 
| sukham tvidáním trividham šrrnu me bharataršabha
abhjásádramate jatra duhkhántam ča nigaččhati
O štěstí nyní tří druhů poslyš Mne, Bharataršabho,
radosti z cvičení ducha a strastí konce kdy dojdeš. | | | Nyní si Mne poslechni o třech druzích štěstí, Býku mezi Bharaty, o radosti z duchovního cvičením, když je dosažen konec strastí. | Poslední součást lidské mysli, která bude probrána z hlediska kvalit je štěstí. Štěstí je základní hybná páka, která stojí za všemi činnostmi. Šrí Ramana Maharši řekl : "Každá bytost touží po štěstí. Na tom není nic špatného. Chybou však je, když štěstí hledáme ve vnějším světě. To je podobné, jako bychom se pokoušeli přejet přes řeku na zádech krokodýla."
Touha po štěstí nutí k činnosti člověka žijícího v čistotě, člověka vášnivého a neklidného i člověka ve vlivu temnoty. Každý se snaží být šťastný a dělá pro to vše, co považuje za správné. Pouze čistý člověk znající podstatu života může získat trvalejší pocit spokojenosti a dá se říci štěstí. Ostatní zažívají chvilkové pocity štěstí, za které platí obavami, nejistotou, neklidem a horečnou činností a někdy i dlouhodobým utrpením. | | sukham | štěstí; radost; snadno | | tu | ale; však | | idáním | nyní | | tri | trojí | | vidham | druhy; odlišnosti | | šrrnu | slyš; poslechni si | | me | můj; mi | | bharataršabha | Ardžuna - Býk mezi Bharatovci; nejlepší z nich | | abhjásád | duchovní cvičení | | ramate | radovat se | | jatra | kde | | duhkha | neštěstí; strast | | antam | konec | | ča | a; také | | nigaččhati | dosáhnout |
| | | Verš : 18.37. | 
| jattadagre višamiva parináme'mrtopamam
tatsukham sáttvikam proktamátmabuddhiprasádadžam
To jež je nejprve jak jed, skončí podobné nektaru,
to zve se štěstím v čistotě, co zrodí znalost krásy Já. | | | Štěstí, jež je zpočátku jako jed a nakonec je podobné nesmrtelnosti, které se rodí z poznání toho, co je Já, o takovém štěstí se praví, že má svůj původ v Čistotě. | | Skutečné štěstí je vždy zasloužené a také zdánlivě nesnadno získatelné. Avšak díky tomu je jeho hodnota vysoká a toto štěstí je nepomíjivé, protože není závislé na proměnlivých skutečnostech. Jediné, co musí člověk udělat je přemoci své vlastní nesvobody, zkrotit svou neklidnou mysl a porozumět smyslu života. Jsou to veliká slova, zdánlivě obtížný úkol, k jehož splnění však nepotřebujeme nic víc než vlastní odvahu a odhodlání. | | jat | jak | | tat | to | | agre | počíná; vzniká | | višam | jed; otrava | | iva | jakoby | | parináme | završí | | amrta | nektar; nesmrtelnost | | upamam | srovnávat; přirovnávat | | tat | to | | sukham | štěstí; radost; snadno | | sáttvikam | kvalita čistoty; jedna z kvalit hmotné přírody (guna) | | proktam | uvedeno; řečeno | | átma | pravé Já; mysl | | buddhi | moudrost; rozum | | prasáda | požehnané | | džam | zrození |
| | | Verš : 18.38. | 
| višajendrijasamjogádjattadagre'mrtopamam
parináme višamiva tatsukham rádžasam smrtam
Předmětů a smyslů dotek, ten co jak nektar začíná,
však zakončí se jako jed, tak štěstí ve vlivu poznej. | | | Připomeň si, že štěstí v kvalitě vlivu vzniklé spojením předmětů a smyslů je na začátku srovnatelné s nektarem, avšak končí podobné jedu. | Štěstí vášnivé závisí na splnění tužeb. Jde o získání různých potěšení smyslů nebo mysli, které závisejí na vlastnictví předmětů v prožívané představě života.
Musíme si však uvědomit, že představa světa je proměnlivá a značně nestabilní a stejně nestabilní je naše štěstí. Každý ví, že v představě života nic netrvá na věky. Málokdo si uvědomuje, že touhy a obavy jsou opakem štěstí. Dokud po něčem toužím, nejsem spokojený. Pokud nejsem spokojený, nemohu být ani šťastný. Pokud se obávám nějaké ztráty, opět ztrácím svou spokojenost a zároveň štěstí. Vášnivý život přináší kratičké prožitky štěstí a dlouhodobou nespokojenost a obavy. To je jed který otravuje naši mysl. | | višaja | předmět; záměr | | indrija | smyslové | | samjogád | spojení; pouto | | jat | jak | | tat | to | | agre | počíná; vzniká | | amrta | nektar; nesmrtelnost | | upamam | srovnávat; přirovnávat | | parináme | završí | | višam | jed; otrava | | iva | jakoby | | tat | to | | sukham | štěstí; radost; snadno | | rádžasam | kvalita neklidu, ovládání | | smrtam | připomenout |
| | | Verš : 18.39. | 
| jadagre čánubandhe ča sukham mohanamátmanah
nidrálasjapramádottham tattámasamudáhrtam
To štěstí, které začíná i končí v klamu Já, zrodí
spánek, lenost a nedbalost, tak temné je tu popsáno. | | | Štěstí v kvalitě temnoty je takové, které je povstává ze spánku, lenosti a nepozornosti. Neboť začíná z klamu Já, potom jsou jeho následky také klamné. | | Čistá víra a čistá mysl přinášejí čisté činy k získání čistého štěstí. Stejně tak temná víra a temná mysl přinášejí temné činy k získání temného štěstí. Temné štěstí je většinou stejně krátkodobé jako štěstí vášnivé. Temná povaha spáchaných činů však přináší daleko těžší trest, větší utrpení a hlubší nevědomost a klam a také menší schopnost a možnost změnit svůj osud a ukončit své utrpení. | | jad | pro; který | | agre | počíná; vzniká | | ča | a; také | | anubandhe | následek | | ča | a; také | | sukham | štěstí; radost; snadno | | mohanam | zmatení; klam | | átmanah | mysl; pravé Já; svoje | | nidra | spánek | | álasja | lenost | | pramáda | nepozornost | | uttham | vychází | | tat | to | | támasam | kvalita temnoty | | udáhrtam | popsat |
| | | Předchozí lekce Následující lekce |
Zařazeno dne : 5.1.2012, zobrazeno : 2597
|