116. pokračování korespondenčního kurzu - verše 18.40-46
Upozornění, že kvality ovládají vše ve světě a rozdělení lidských stavů podle vykonávaných činností.
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv | | Verš : 18.40. | 
| na tadasti prthivjám vá divi devešu vá punah
sattvam prakrtidžairmuktam jadebhih sjátitrabhirgunaih
Není ani zde na zemi, také ani v nebi Bohů,
čistý, z přírody zrozený, svobodný od tří jakostí. | | | Není nic zde na zemi a ani v nebi Bohů tak čisté, z přírody zrozené, co by bylo osvobozené od tří kvalit. | | Které jiné náboženství kdy vyslovilo takto odvážnou myšlenku? Zde v Bhagavadgítě jde o logický výsledek, který vychází ze základního dogmatu pomíjivosti jakéhokoli stvořeného projevu. I nebe a jeho obyvatelé, kteří mají vysokou kvalitu, nakonec podléhají moci času a zániku. Jediný princip, který nepodléhá změně, je neprojevená, tudíž neměnná a nepomíjivá příčina a podstata všeho projeveného. | | na | Ani; ne- | | tat | to | | asti | tam (je) | | prthivjám | země | | vá | buď-nebo; i | | divi | v Nebi | | devešu | bůh | | vá | buď-nebo; i | | punah | znovu | | sattvam | kvalita čistoty; jedna z kvalit hmotné přírody (guna) | | prakrti | příroda; přirozenost | | džair | zrod | | muktam | osvobozený | | jad | pro; který | | ebhih | jim | | sját | bude; stane se | | tribhir | trojí | | gunaih | kvality; tři kvality hmotné přírody |
| | | Verš : 18.41. | 
| bráhmanakšatrijavišám šúdránám ča paramtapa
karmáni pravibhaktáni svabhávaprabhavairgunaih
Knězi, vládci, odborníci i dělníci, Parantapo,
konají činy rozdílné dle povahy své jakosti. | | | Knězi, vládci, odborníci i dělníci, Ničiteli nepřátel, konají rozdílné činy podle své přirozenosti, která má původ v kvalitách. | Lidské stavy se dělí také podle kvalit jejich zrodu. To ovšem neznamená, že by se vyšší kvality nemohly objevovat u nižších stavů a naopak. Vždy záleží na stavu mysli každého člověka.
Pokud si člověk z libovolného stavu plní poctivě své povinnosti, potom žije čistý život, který může vést až ke konečnému vysvobození z koloběhu zrození a smrtí.
Nižší původ, menší majetek a jednodušší povinnosti mohou být dokonce velkou výhodou. Výcvik vládců a kněžích je velice náročný a také je obtížnější se se svým vyšším postavením ve společnosti opravdu poctivě vyrovnat, aby nevznikaly různé nectností jako pýcha nebo pouta k majetku.
Pokud někdo zdědí majetek, nebo se narodí ve vyšší společenské třídě, potom se snáze vyrovnává touto skutečností než ten, kdo si majetek nebo postavení sám vybudoval. Jeho pouto k jeho ziskům bývá mnohem větší než pout než u člověka, který majetek zdědil. Dědic je v podstatě pouze správcem až do doby, kdy majetek předá další generaci. | | bráhmana | Brahmíni - kněží; nejvyšší kasta | | kšatrija | Kšátrijové - bojovníci; vládci; druhá kasta | | višám | Vaišjové - obchodníci; zemědělci; třetí kasta | | šúdránám | Šudrové - dělníci, kteří nestudují písma; nejnižší kasta | | ča | a; také | | paramtapa | Ardžuna - ničitel nepřátel | | karmáni | činy; činnost | | pravibhaktáni | rozdělený | | svabháva | přirozenost | | prabhavair | původ | | gunaih | kvality; tři kvality hmotné přírody |
| | | Verš : 18.42. | 
| šamo damastapah šaučam kšántirárdžavameva ča
gňánam vigňánamástikjam brahmakarma svabhávadžam
Vláda tělu, mysli, strohost, čistota a shovívavost,
poznání přijetí, zbožnost jsou činy vlastní všem knězům. | | | Mírnost, sebeovládání, odříkání, čistota, shovívavost a zajisté i upřímnost, poznání, jeho uvědomění a zbožnost jsou činy knězů zrozené z jejich přirozenosti. | Kněží jsou nejvyšší kasta a musí dodržovat největší čistotu. To je veliký odkaz Indie. Pokud někdo má být uctíván, potom musí být po všech stránkách co nejdokonalejší. U kněze je ve společnosti kladen největší důraz na čistotu jeho života. Správný kněz je mírný, klidný, skromný, čistotný a upřímný. Je vychováván od malička ve zbožnosti a učí se všechny knihy popisující cestu k poznání. Jen některý kněz tuto cestu sám vykoná až do konce, ale všichni k tomu mají ty nejlepší teoretické předpoklady.
Čistota jeho života, dodržování všech předpokladů je děláno co nejvíce veřejně, aby měli ostatní lidé jistotu, že jejich oběti předává bohům opravdu povolaný člověk a správný odborník.
Za takový život a správně konané povinnosti náleží kněžím spravedlivá odměna. | | šamo | mírnost; klid | | damah | sebeovládání | | tapah | odříkání; pokání | | šaučam | čistota | | kšántir | shovívavost | | árdžavam | upřímnost | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | ča | a; také | | gňánam | poznání | | vigňánam | uvědomění; realizace; poznání | | ástikjam | zbožnost | | brahma | Brahma; Védy | | karma | čin; činnost | | svabháva | přirozenost | | džam | zrození |
| | | Verš : 18.43. | 
| šaurjam tedžo dhrtirdákšjam juddhe čápjapalájanam
dánamíšvarabhávašča kšátram karma svabhávadžam
Odvaha, smělost a stálost, znalost boje, neústupnost,
dobročinnost a vznešenost jsou činy vlastní vladařům. | | | Hrdinství, smělost, vytrvalost, dovednost v boji a také neústupnost, dobročinnost a vznešenost jsou činy vladařů zrozené z jejich přirozenosti. | Kněží udržují duchovní povědomí společnosti. Vládci musí chránit své lidi před různými nebezpečími. Proto musí být dobře vycvičeni v boji i školeni v různých druzích politiky.
Další funkcí vládců je shromažďování společenského bohatství, jeho ochrana a používání v dobách méně příznivých. Vládce musí být vzorem pro své lidi v čistotě života stejně jako je vzorem čistoty kněz.
Vládce shromažďuje bohatství a když jeho země vzkvétá, může si jejího bohatství v rozumné míře užívat. Jakmile země trpí, vládce nesmí hledět na své požitky a musí s nasazením všeho svého majetku a i svého života svou zemi chránit.
V Indii samozřejmě existuje věda, která stanovuje povinnosti vládců, další knihy se věnují umění boje či politiky. Vládce musel být připravován pro svůj úděl od dětství, učil se a poznával spojence i nepřátele a získával všechny možné zkušenosti a znalosti. | | šaurjam | hrdinství | | tedžo | jas; záře; vlastnost; smělost | | dhrtih | vytrvalost | | dákšjam | dovednost | | juddhe | bojovat | | ča | a; také | | api | v; i; zahrnovat | | apalájanam | neústupnost | | dánam | dary; dobročinnost | | íšvara | Bůh; Pán | | bhávah | bytí | | ča | a; také | | kšátram | Kšátria - bojovník; vládce; druhý stav indické společnosti | | karma | čin; činnost | | svabháva | přirozenost | | džam | zrození |
| | | Verš : 18.44. | 
| kršigaurakšjavánidžjam vaišjakarma svabhávadžam
paričarjátmakam karma šúdrasjápi svabhávadžam
Orba, chov krav a obchod jsou odborníkům činy vlastní.
Služba různá je dělníkům činnost jejich přirozená. | | | Orba, chov krav a obchod jsou činy odborníků zrozené z jejich přirozenosti. Různá služba je činnost dělníků zrozená z jejich přirozenosti. | Odborníci jako jsou zemědělci, řemeslníci, ale i lékaři, právníci a všechny další odbornosti potřebné pro chod lidské společnosti, vykonávají samostatně své poslání a své potomky vychovávají tak, aby v jejich činnostech pokračovali.Tito lidé tvoří bohatství celé země a jejich výkon záleží na podmínkách, jaké jim připraví vládci a kněží.
Dělníci jsou poslední kastou. Jsou to lidé, kteří prodávají svoji práci vyšším stavům. Mohou to být vysoce kvalifikovaní dělníci, ale zcela nekvalifikovaní lidé. Tito lidé samostatně netvoří hodnoty, ale svou prací samozřejmě hodnoty pomáhají vytvářet.
V indické tradici není šudrům dovoleno studovat svatá písma, to je výsada pouze vyšších kast. Dle mého názoru zde došlo k deformaci základní myšlenky společnosti založené na kastách. Podle ní musí být všechny části společnosti spokojeny. To byl hlavní důvod vytvoření společnosti. Ani nekvalifikovaní lidé, kteří neumí číst a neznají zákony nesmějí být zneužíváni a musí jim být dána za jejich službu spravedlivá a dostatečná odměna. Dávní tvůrci systému možná nepočítali s tím, že by se mezi šudry dostali kvalifikovaní a vzdělaní lidé. Myšlenka byla jistě taková, že i když nemohou šudrové pro svoji nevzdělanost studovat knihy, přesto musí o ně být správně postaráno, což je povinností kast vyšších. | | krši | orba | | gaurakšja | chov dobytka; ochrana krav | | vánidžjam | obchod | | vaišja | Vaišjové - obchodníci a zemědělci | | karma | čin; činnost | | svabháva | přirozenost | | džam | zrození | | paričarjátmakam | služba | | karma | čin; činnost | | šúdrasja | Šudrové - dělníci, kteří nestudují písma; nejnižší kasta | | api | v; i; zahrnovat | | svabháva | přirozenost | | džam | zrození |
| | | Verš : 18.45. | 
| sve sve karmanjabhiratah samsiddhim labhate narah
svakarmaniratah siddhim jathá vindati taččhrnu
Svým, jen svým činům oddáni, úspěchu dojdou vždy lidé.
Své činy plnit a úspěch jak tu získat, to nyní slyš. | | | Lidí, kteří jsou svým, a to pouze svým činům oddáni, dosahují úspěchu. Nyní slyš o tom, jak své činy splnit a jak úspěch získat. | | Splněním svých povinností může člověk dosáhnout nejvyšší dokonalosti. To je ve skutečnosti jediný důvod našeho života. Vše ostatní není důležité, protože to naší smrtí skončí. Osvobozený duch zůstává svobodný i po smrti těla. A pokud se rozhodne, že se znovu vtělí, samozřejmě bude stále svobodný. Nyní Kršna přednese důležité podmínky, které musí znát člověk, který chce dokonalost získat. | | sve | své | | sve | své | | karmani | činy; činnost | | abhiratah | oddat se; zcela plnit | | samsiddhim | úspěch; dosažení dokonalosti | | labhate | získá | | narah | člověk | | svakarma | své činy | | niratah | plnit | | siddhim | naplnění; úspěch | | jathá | jako; jak | | vindati | získat; nalézt | | tat | to | | šrnu | slyš |
| | | Verš : 18.46. | 
| jatah pravrttirbhútánám jena sarvamidam tatam
svakarmaná tamabhjarčja siddhim vindati mánavah
Stvořitele všech bytostí, všechno prostupujícího,
svými činnostmi uctívá, úspěchu dojde pak člověk. | | | Člověk dosáhne úspěchu, pokud svými přirozenými činnostmi uctívá všeprostupujícího stvořitele všech bytostí. | První a naprosto základní podmínka je vykonávat činy pro vznešený princip, který je naším ideálem. V nábožensky založených společnostech je Bůh, který je cílem a který je také důvodem, proč moudří lidé konají činy.
Jakmile zapomeneme na toto pravidlo, začneme konat pro své vlastní dobro a začínáme se připoutávat k ziskům z činností.
Objektivně není mezi činností pro Boha a pro sebe prakticky žádný rozdíl, činy se vykonají a produkty se použijí. Velký rozdíl je ale v myslích lidí.
Ti, kdo konají pro sebe, posilují své ego o majetek, postavení a upadají do hlubšího klamu.
Ti, kdo činnost obětují svému ideálu jsou neustále pouze nájemci a dočasnými uživateli. Žijí skromně, věří, že se jim Bůh dopřeje dostatek, pokud budou poctivě pracovat. Pokud o něco přijdou, tak pouze odevzdali svému ideálu půjčenou věc, o kterou se poctivě starali. Necítí velkou ztrátu, ale věří, že jim Bůh novu věc jistě znovu dopřeje, pokud to bude potřeba.
Takový způsob života je vskutku moudrý. Přináší vnitřní spokojenost a jistotu a mnohem méně smutků a ztrát. | | jatah | z nehož; z čeho; když | | pravrttih | činit | | bhútánám | bytosti | | jena | skrze; pomocí | | sarvam | vše | | idam | tyto; toto | | tatam | prolínat; prostupovat | | svakarmaná | své činy | | tam | k němu; tomu | | abhjarčja | uctívat | | siddhim | naplnění; úspěch | | vindati | získat; nalézt | | mánavah | člověk |
| | | Předchozí lekce Následující lekce |
Zařazeno dne : 5.1.2012, zobrazeno : 2337
|