Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 20. lekce

20. pokračování korespondenčního kurzu - verše 3.1-7
Disciplína činů - Karmajóga
Druhá kapitola byla shrnutím Kršnova učení. V dalších kapitolách se bude věnovat jednotlivým částem nauky podrobněji. Jako první představí disciplínu činů. Tato nauka je dopodrobna rozpracována snad pouze v indické učenosti. Ostatní náboženství nahlíží Boha odděleně od světa, dlícího v nebi v jakési vzdálené vznešenosti. Indové jsou schopni vidět božskou vznešenost ve všech běžných činnostech a věcech. Bůh není nic vzdáleného. Naopak. Bůh je vždy v každé bytosti přítomen, v každé činnosti, v každém zisku. Oproti očekávání tento přístup Boha nedegraduje na nízkou úroveň, ale umožňuje každému spočinout v božské blaženosti i jen poctivým konáním svých povinností.
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv

Verš : 3.1.

ardžuna uváča
džjájasí četkarmanaste matá buddhir džanárdana
tatkim karmani ghore mám nijodžajasi kešava

Ardžuna uvádí :
Je-li lepší rozum než čin, soudíš-li tak Džánardano,
tak proč k činu děsivému mne pobízíš, Ó Kéšavo?

Ardžuna pravil:
Překonává-li rozum činy, dle Tvého názoru, Ó Pane lidí, proč k činu tak hroznému mne pobízíš, Ó Hubiteli Kéšavův?

ardžuna	Ardžuna - jeden z pěti Pánduovců; hlavní hrdina Bhagavadgíty, syn boha Indry. K němu Kršna pronáší svůj Zpěv Vznešeného
uváča	pravil
džjájasí	být lepší; překonat
čet	pokud; jestli
karmanah	činy; činnost
te	Tobě; tito
matá	soudit; mít názor
buddhih	moudrost; rozum
džanárdana	Kršna - lidmi vzývaný; ničitel, vládce lidí
tat	to
kim	k čemu; proč;co
karmani	činy; činnost
ghore	strašný; hrozný
mám	mne
nijodžajasi	naléhat; pobízet
kešava	Kršna - Ničitel démona Kéši; Kršna - ka (Brahma) + iša (Rudra) + váti (dávat sílu)

Verš : 3.2.

vjámišreneva vákjena buddhim mohajasíva me
tadekam vada niščitja jena šrejo'hamápnujám

Dvojsmyslná jakoby jsou slova můj rozum matoucí.
To jedno řekni mi jasně, čím dokonalost dosáhnu.

Tvá slova se mi zdají dvojsmyslná a matou můj rozum. Pověz mi jednoznačně a jasně to, čím dokonalosti dosáhnu.

Ve verši 2.49. povyšuje Kršna moudrost nad činy. Ardžuna v tomto verši hledá útěchu, možnost vyhnout se svému poslání. Přehlíží však, že tento verš byl součástí nauky o nutnosti vykonat své povinnosti. Kršna mu v této kapitole znovu detailně připomene tuto nauku.

vjámišrena	dvojsmyslný; rozporný
iva	jakoby
vákjena	slova
buddhim	moudrost; rozum
mohajasi	mást; poplést
iva	jakoby
me	můj; mi
tat	to
ekam	jediný
vada	říci
niščitja	s jistotou; pevně
jena	skrze; pomocí
šrejah	dokonalost; nejlepší
aham	Já, jsem
ápnujám	získat

Verš : 3.3.

šrí bhagaván uváča
loke'smindvividhá ništhá purá proktá majánagha
gňánajogena sámkhjánám karmajogena joginám

Šrí Bhagaván uvádí :
Svět tento zná dvojí snahu, Mnou již sdělenou Anagho,
jógu poznání klidnému a jógu činů činnému.

Blahoslavený Pán pravil:
Na tomto světě jsou dvě různé cesty vytrvalosti, o nichž jsem dříve mluvil, Bezúhonný. Pro člověka hloubavého je cesta poznání a pro člověka činného je cesta konání činů.

Zdánlivě jsou dvě různé cesty. Jak však bude řečeno dále, i člověk hloubavý musí konat činy a samozřejmě člověk činný konáním činů bez moudrosti získá pouze obtíže.

šrí	požehnaný; blahoslavený
bhagaván	Kršna - Pán; osvícená bytost, která má nejvyšší poznání; Bhag je patrně základ našeho Bůh
uváča	pravil
loke	svět
asmin	v této
dvi	dva
vidhá	poznat; rozlišit
ništhá	vytrvalost; vytrvalá činnost
purá	dříve; předtím
proktá	uvedeno; řečeno
maja	mnou
anagha	Ardžuna - bezúhonný; neposkvrněný
gňána	poznání
jogena	Jóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disiplína; snaha
sámkhjánám	člověk uklidněný
karma	čin; činnost
jogena	Jóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disiplína; snaha
joginám	Jogín - člověk činný

Verš : 3.4.

na karmanámanárambhánnaiškarmjam purušo'šnute
na ča samnjasanádeva siddhim samadhigaččhati

Od činů jen nečinností, svobodu bytost nepřijme,
ani světa zřeknutím se, úspěšně svůj klid nezíská.

Bytost se nemůže osvobodit od činů tak, že nebude konat činnosti a nezíská úspěšně soustředění mysli tím, že se pouze vzdá života ve světě.

Tato myšlenka je jedním ze základních poselství karmajógy a také Bhagavadgíty. Svobodu nelze získat nečinností a klid nelze získat útěkem od povinností. Každý má v tomto světě nějaké místo a na tom místě nějakou úlohu. Tělo vzniklo díky oceánu předchozích příčin a jeho zrod vyvolá oceán následků. Věčný duch, cíl snažení, je stále stejný po celý život bytosti a může být odhalen kdykoli a kdekoli. Naše povinnosti však musíme vykonat my na svém místě. Pouť na posvátné místo je velice prospěšná, ale návrat musí vždy vést opět zpátky, k plnění povinností.

na	Ani; ne-
karmanám	činy
anárambhán	nečinnost
naiškarmjam	osvobození od činů
purušo	bytost
ašnute	získat
na	Ani; ne-
ča	a; také
samnjasanád	vzdání se
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
siddhim	naplnění; úspěch
samadhi	Samadhi - dosažení soustředění mysli
gaččhati	získat

Verš : 3.5.

na hi kaščitkšanamapi džátu tišthatjakarmakrt
kárjate hjavašah karma sarvah prakrtidžairgunaih

Nikdo, nikdy ani chvilku, bez činnosti být nemůže,
přinucen všechno vykoná, podle jakostí přírody.

Jistě nikdo, nikdy, ani na okamžik, nesetrvává bez činnosti a je nucen konat všechny činnosti podle kvality přirozenosti jeho zrodu.

Aktivita odlišuje život od neživé přírody. Hmotu oživuje duch, bez ducha je hmota mrtvá. Ačkoli tento duch dává hmotě život, přesto duch není tím, kdo koná nebo k čínům vybízí. Duch dává možnost života, činnosti však vycházejí z přírody a z jejích kvalit. Tělo, jeho druh a kvalita je dána nekonečým oceánem předchozích příčin, aktivit předků těla a jejich okolí. A tyto předchozí události vymezují většinu aktivit současných a vytvářejí oceán příčin pro aktivity budoucí.

na	Ani; ne-
hi	jistě; také
kaščit	někdo
kšanam	chvilka; okamžik
api	v; i; zahrnovat
džátu	kdykoli; vždy
tišthati	setrvat; zůstat
akarma	nečinnost
krt	činit
kárjate	povinnost; nutnost
hi	jistě; také
avašah	pod nátlakem; nuceně
karma	čin; činnost
sarvah	všechny
prakrti	příroda; přirozenost
džair	zrod
gunaih	kvality; tři kvality hmotné přírody

Verš : 3.6.

karmendrijáni samjamja ja áste manasá smaran
indrijárthánvimúdhátmá mithjáčárah sa učjate

Činnost smyslů ovládaje, kdo s myslí zaměstnanou dlí,
věcmi smyslů oklamaný, ten pokrytec je, praví se.

Kdo ústrojí svého těla ovládá, ale jeho mysl přemítá o smyslových vjemech, praví se, že má oklamanou mysl a přetvařuje se.

Člověk vykonává činy třemi způsoby: tělem, řečí a myslí. Pokud někdo ovládl své tělo a ovládá svou řeč, a přesto v jeho mysli zůstaly nečisté myšlenky, potom tento stále nevědomý člověk pouze předstírá navenek ostatním svou dokonalost a nadřazenost.

karma	čin; činnost
indrijáni	smysly
samjamja	ovládat
jah	kdo
áste	být ve stavu; zůstat
manasá	mysl
smaran	přemítat o; myslet na
indrija	smyslové
arthán	věc
vimúdha	klamný
átmá	pravé Já; mysl
mithjá	falešný; marné
áčárah	způsoby; chování; správné chování
sah	on; ten; tak
učjate	říkat; nazývat

Verš : 3.7.

jastvindrijáni manasá nijamjárabhate'rdžuna
karmendrijaih karmajogamasaktah sa višišjate

Kdo ale smysly ovládá i mysl, koná Ardžuno,
činy smyslů jógou činů, nespoután je a vyniká.

Kdo však smysly a mysl ovládl, kdo setrvává, Ardžuno, v činnosti smyslů pomocí disciplíny činů a je nepřipoutaný, ten je nejlepší žák.

Skutečná moudrost spočívá v přijetí okolního světa, nalezení svého místa a konáním povinností z něj vyplývajících. K tomu je potřeba víra, pevnost, sebevláda a vnitřní klid. Jen takový člověk, který ví co má dělat, je opravdu svobodný. Jeho tělo je zapojeno skrze konání povinností, ale jeho duch je pevný a klidný, což znamená opravdu svobodný.

jah	kdo
tu	ale; však
indrijáni	smysly
manasá	mysl
nijamja	ovládnout; zkrotit
árabhate	setrvávat
ardžuna	Ardžuna - jeden z pěti Pánduovců; hlavní hrdina Bhagavadgíty, syn boha Indry. K němu Kršna pronáší svůj Zpěv Vznešeného
karma	čin; činnost
indrijaih	orgány; smysly
karma	čin; činnost
jogam	jógu; jóga
asaktah	nepřipoutaný
sah	on; ten; tak
višišjate	nejlepší

Předchozí lekce Následující lekce