38. pokračování korespondenčního kurzu - verše 5.25-29
Nesnadná je cesta ke svobodě, ale je tu a díky Kršnovi víme co a jak udělat.
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv | | Verš : 5.25. | 
| labhante brahmanirvánamršajah kšínakalmašáh
čhinnadvaidhájatátmánah sarvabhútahite ratáh
Došli Brahma vyvanutí, mudrci pout oslabených,
rozťali dvojnost, ovládli se, tak pro blaho všemu bytí. | | | Mudrci, jejichž pouta zeslábla, rozťali dvojnost a ovládli své Já, dosáhli vyvanutí v Brahma a všem bytostem přinášejí blaho. | Osvobození je hoden pouze ten, kdo dokonale pozná a očistí svoji mysl a tím i všechno své vnímání a jednání. Ten, kdo začíná hledat a ten, kdo byl obdarován svobodou, se velice liší. Nejde získat svobodu aniž by došlo k naprosté změně osobnosti hledajícího.
Vnímání základních dualit je nahrazeno jednotou. Duality jsou vlastní pouze představě světa a jejímu zpracování myslí. Věčný princip je jedinečný a neměnný a stejně tak je jedinečná a neměnná blaženost svobody.
Změna osobnosti bytosti je samozřejmě ku prospěchu všemu projevenému. Pouhá existence osvobozené bytosti mění své okolí. Navíc se taková bytost stává potvrzením správnosti této dávné moudrosti a tím i motivací pro ostatní hledající. | | labhante | dosáhnout; dojít | | brahma | Brahma; Védy | | nirvánam | nirvána; vyvanutí; nejvyšší stav ve spojení s Bohem | | ršajah | mudrc, zřec | | kšína | vyprchaly | | kalmašáh | hříchy; pouta | | čhinna | tít; říznout | | dvaidhá | dvojnost; dualita | | jata | ovládnout | | átmánah | mysl; já | | sarva | všichni; vše | | bhúta | bytost | | hite | blaho | | ratáh | následovat; plnit |
| | | Verš : 5.26. | 
| kámakrodhavijuktánám jatínám jatačetasám
abhitobrahmanirvánam vartate viditátmanám
Touhy a hněvu zbavený, člověk vládnoucí mysli své,
má možnost v Brahma vyvanout díky znalosti svého Já. | | | Člověk s ovládnutou myslí, osvobozený od touhy a hněvu, má schopnost vyvanout v Brahma díky znalosti sama sebe. | Poctivé cvičení mysli dokáže zobrazit nejen touhy, ale i jejich příčiny a důvod vzniku. Čím více znalostí bytost získá a aplikuje do svého života, tím blíže je k prvnímu prožitku svobody.
Poznání sebe je spočinutí ve svém vnitřním dokonalém Já. Toto poznání není běžná vědomost získaná jedním poslechem. Je to cíleně aplikovaná snaha, tisíckrát opakovaná očistná činnost tak dobře, že dojde k odstranění bloků, které bránily nejvyššímu duchu projevit se.
Některé poznání jsme schopni přijmout skoro okamžitě, jiná přijmeme až po delší době, kdy vlastní snahou odstraníme bloky, které nám je brání přijmout jako integrální součást naší psychiky. | | káma | touha | | krodha | hněv | | vijuktánám | osvobozen; rozpojen | | jatínám | asketa; mnich; ten, kdo je pln snahy o své ovládnutí | | jata | ovládnout | | četasám | srdce; mysl | | abhito | možnost | | brahma | Brahma; Védy | | nirvánam | nirvána; vyvanutí; nejvyšší stav ve spojení s Bohem | | vartate | setrvávat; působit | | vidita | znát; vědět | | átmanám | mysl; pravé Já |
| | | Verš : 5.27. | 
| sparšánkrtvá bahirbáhjámščakšuščaivántare bhruvoh
pránápánausamau krtvá násábhjantaračárinau
Vjemy vnější drží venku, také zrak mezi obočím,
výdech také nádech stejné způsobí v nozdrách proudění. | | | Vnější vjemy odvádí ven a jistě i zrak mezi obočí, výdech a vdech vytvoří v nozdrách vyrovnané proudění. | Vnější vjemy jsou signály ze smyslů, které se zobrazí v představě. V meditaci se učíme nenechat se rozptylovat těmito vjemy, ať signalizují cokoli. Pokud už dojde k rozptýlení, je nutno opět obnovit bdělou pozornost.
Dechová cvičení, což je regulace dechu, jsou velice praktickou metodou k uklidnění a následně ovládnutí mysli. Klidný dech je přímo svázán s klidem v mysli.
Zde je dechové cvičení popisováno jako předmět meditace, pomůcka pro porozumění mysli a jejím projevům.
Buď můžeme použít dotazovací metodu popsanou ve verši 4.29 nebo jenom pozorujeme dech, jak vstupuje do těla a po chvíli zase vystupuje. | | sparšán | dotek; styk | | krtvá | dělat; způsobit; úděl | | bahir | vnější | | báhjámš | ven; vnější | | čakšuš | zrak | | ča | a; také | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | antare | spojení | | bhruvoh | obočí | | prána | životní síla výdechu (prána - výdech, apána - vdech, vjána, samána a udána) | | apánau | vdech; nádech; vstup vnějšího vzduchu do těla | | samau | stejný; vyrovnaný | | krtvá | dělat; způsobit; úděl | | nása | nos | | abhjantara | průchod (o nosu nosdra) | | čárinau | proudění; pohyb |
| | | Verš : 5.28. | 
| jatendrijamanobuddhirmunirmokšaparájanah
vigateččhábhajakrodho jah sadá mukta eva sah
Řídí smysly, mysl, rozum, mudrc dosáhne svobody,
prostý chtění, strachu, hněvu, vždy svobodný on jistě je. | | | Mudrc dosáhne osvobození, ovládne-li smysly, mysl, a rozum , zbaví-li se chtění, strachu a hněvu. Kdo je vždy takový je jistě svobodný. | Tady je zcela jasně napsáno to, co je potřeba ve své mysli udělat. Vnímání smyslů a pracování mysli samotné, rozlišování kvalit je nutno zcela změnit na základě svých, co nejméně proměnných životních hodnot.
Mysl se, díky poznání sebe sama, zbavuje všech emocí, od chtění přes hněv až ke strachu. Mudrc je připraven spočinout a nahlédnout vznešeného stavu Brahma, té čisté svobody. Cvičením je možno tyto ctnostné vlastnosti postupně získávat tak dlouho, až se stanou částí našeho vnímání světa. | | jata | ovládnout | | indrija | smyslové | | manah | mysl | | buddhih | moudrost; rozum | | munih | mudrc | | mokša | osvobození | | parájanah | dosažení | | vigata | zbavený | | iččhá | chtění | | bhaja | strach; nebezpečí | | krodhah | hněv | | jah | kdo | | sadá | vždy | | mukta | svobodný | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | sah | on; ten; tak |
| | | Verš : 5.29. | 
| bhoktáram jagňatapasám sarvalokamahešvaram
suhrdamsarvabhútánám gňátvá mám šántimrččhati
Užívá oběť, pokání, světů Nejvyššího Pána
a přítele všech bytostí, Mne, kdo zná, míru dosáhne. | | | Kdo koná oběti a odříká se, ten dosáhne míru, pozná-li Mne jako Nejvyššího Pána všech světů a přítele všech bytostí. | Hledající může být osvobozen jen tehdy, pokud má vznešený božský ideál, který ho motivuje k práci s myslí a jejímu poznání. Ten, kdo hledá, používá vědu o oběti podle čtvrté kapitoly, skromnost, prostý život a odříkání. Těmito metodami se stává rozhodujícím činitelem jevů objevujících se v jeho mysli.
Kršna se staví do pozice Nejvyššího pána a přítele všech bytostí a tak se stává cílem hledajícího. Kršna dlí v srdci každé bytosti a je pouze nutno umlčet falešný hlas svého ega. Když ego na chvilku zmlkne a přestane rušit, tehdy hledající nahlédne za závoj věčnosti.
Toto je jediná cesta. Možná se zdá, že by cest mohlo být více, ale ve skutečnosti tyto zdánlivé cesty nejenže vedou ke stejnému cíli, ale ani jejich průběh není moc odlišný. Každá cesta musí pěstovat vznešené ctnosti a poznávat taje života. Vykoná-li hledající dostatek změn své mysli, tehdy dosáhne míru. | | bhoktáram | příjemce; uživatel | | jagňa | oběť | | tapasám | odříkání; pokání | | sarva | všichni; vše | | loka | svět | | maha | velký | | íšvaram | Bůh; Pán | | suhrdam | příznivce | | sarva | všichni; vše | | bhútánám | bytosti | | gňátvá | znajíce | | mám | mne | | šántim | mír; klid | | rččhati | dospět; dosáhnout |
| | | Předchozí lekce Následující lekce |
Zařazeno dne : 7.8.2011, zobrazeno : 2574
|