63. pokračování korespondenčního kurzu - verše 10.1-6
Úvod desáté kapitoly - Majestátnost božské podoby.
V desáté kapitole navazuje Kršna na své učení z minulých kapitol. Můžeme si všimnout, jak každou kapitolou vzrůstá radost a nadšení Kršnova projevu. V první kapitole Ardžuna propadl smutku. V druhé kapitole přednáší Kršna logické argumenty proti Ardžunovu smutku a učí ho, jak funguje lidská mysl a které metody se pro výzkum mysli používají. V dalších kapitolách tuto nauku podrobněji rozpracovává do jednotlivých druhů jógy. V sedmé kapitole Kršna pomalu obrací Ardžunovu pozornost od zkoumání svého vlastního vnitřního světa směrem všeprostupujícímu věčnému principu a cestě světla poznání v kapitole osmé. Devátá kapitola emotivně shrnuje předchozí učení v cestu moudré pokory a činorodosti.
Na tento nadšený projev navazuje Kršna, který vidí, že ze smutného a nešťastného Ardžuny se stal pozorný posluchač. Proto mu nyní přednese učení o Božské vznešenosti a všeprostupnosti.
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv v MP3 | | Verš : 10.1. | 
| šrí bhagaván uváča
bhúja eva mahábáho šrrnu me paramam vačah
jatte'ham príjamánája vakšjámi hitakámjajá
Šrí Bhagaván uvádí :
Znovu jistě, Mahábáho, poslyš Má slova nejlepší,
která ti Já pro Tvé blaho, díky Tvé úctě, vyjevím. | | Blahoslavený Pán pravil:
Znovu, Mocný válečníku, pečlivě slyš Má nejlepší slova, která tobě, který je uctíváš, vyjevím pro blaho tvé. | | V Ardžunově nitru byl smutek ze smrti svých blízkých vystřídán radostí a nadšením z Kršnovy přízně. Kršna mu vysvětluje odvěkou moudrost o skrytých tajemstvích života. Ardžunovo nadšení a radost jsou velice důležité. Všechny racionální metody a cvičení k poznávání a uklidnění mysli jsou velice užitečné, ale klid meditace bez tiché radosti a nadšení jen s velikými obtížemi překoná hráz nevědomosti. Nejkratší cesta ke svobodě nevede skrze rozum v hlavě, ale skrze čistotu srdce. | | šrí | požehnaný; blahoslavený | | bhagaván | Kršna - Pán; osvícená bytost, která má nejvyšší poznání; Bhag je patrně základ našeho Bůh | | uváča | pravil | | bhúja | znovu | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | mahábáho | Ardžuna - mocně vyzbrojený (v 6.38, 11.23, 18.1 Kršna) | | šrrnu | slyš; poslechni si | | me | můj; mi | | paramam | nejvyšší | | vačah | slova | | jat | jak | | te | Tobě; tito | | aham | Já, jsem | | príjamánája | poctěn | | vakšjámi | vyjevím | | hita | blaho | | kámjajá | toužící; přející |
| | | Verš : 10.2. | 
| na me viduh suraganáh prabhavam na maharšajah
ahamádirhi devánám maharšínám ča sarvašah
Můj původ neznají Bozi, ba ani mudrci velcí.
Jsem jistě zdrojem bohů všech a také velkých mudrců. | | | Ani bohové v nebi, ani velcí mudrci neznají Můj původ, neboť Já jsem zdrojem všech bohů i velkých mudrců. | Tento verš je odpovědí na otázky, proč je Bůh a svět takový, jaký je, proč Bůh neudělá všechny bytosti šťastnými a podobně.
Nikdo o mně nic neví, protože oni jsou pouhým projevem mé přirozenosti. Co vědí bytosti o Bohu? Nic. Podobné nic ví myšlenka o vědomí a třeba i mozku, díky kterému vznikla. Stejné nic ví hmota nebo energie o prostoru, ve kterém se objevuje a pohybuje.
Musíme se smířit s tím, že je to takové, jaké to je. Jakékoli filozofování na toto téma nikdy nemůže dát žádnou jasnou a ověřitelnou odpověď a je to pouze konstrukce badatelovy mysli. Můžeme však podrobně poznat, jak svět vnímáme a prožíváme a také můžeme tuto svoji představu světa udělat lepší a radostnější. Navíc můžeme zklidnit svoji mysl natolik, že prakticky poznáme, co to je "božský" stav věčnosti. Ale jaký je univerzální Bůh a proč je svět jaký je nikdy nepoznáme, ale ve stavu věčnosti to už nebude vůbec důležité. | | na | Ani; ne- | | me | můj; mi | | viduh | dozvědět se; znát; vědět | | sura | Bůh | | ganáh | řady; zástupy | | prabhavam | původ; pocházet z | | na | Ani; ne- | | maha | velký | | ršajah | mudrc, zřec | | aham | Já, jsem | | ádir | počátek; začátek | | hi | jistě; také | | devánám | bohům | | maha | velký | | ršínám | mudrc, zřec | | ča | a; také | | sarvašah | zcela; vše |
| | | Verš : 10.3. | 
| jo mámadžamanádim ča vetti lokamahešvaram
asammúdhah sa martješu sarvapápaih pramučjate
Kdo bez zrodu a počátku zná Mne Pána všeho světa,
nezmatený ten smrtelný je všech hříchů svých zbavený. | | | Kdo Mne poznají jako velkého Pána světa, nezrozeného a bez počátku, ti, ač smrtelní, nejsou dále oklamáni a jsou od všech hříchů osvobozeni. | Pokud se dostatečně uklidníme a poznáme obraz světa, který se v naší mysli vytváří, můžeme si uvědomit tu skrytou podstatu našeho života. Když si jí všimneme, potom můžeme pomalu přenést své vnímání svého života z hlavy do duchovního srdce. Toto srdce zdánlivě leží asi 5 centimetrů napravo od středu prsou a v něm spočívá pocit pravého Já, zdroje všech představ.
Zkoumejte, jak vnímáte svět a jaký máte pocit sebe sama a zkoušejte vnímat, co dříme na pravé straně vašeho hrudníku. Toto je zcela praktická záležitost a nikdo vám v tomto výzkumu nemůže pomoci. | | jah | kdo | | mám | mne | | adžam | nezrozený; nevzniklý | | anádim | bez počátku | | ča | a; také | | vetti | považovat; znát | | loka | svět | | maha | velký | | íšvaram | Bůh; Pán | | asammúdhah | neoklamán | | sah | on; ten; tak | | martješu | mezi smrtelnými | | sarva | všichni; vše | | pápaih | hřích; zlý čin | | pramučjate | zcela (pra) osvobozen (mučjaté) |
| | | Verš : 10.4. | 
| buddhirgňánamasammohah kšamá satjam damah šamah
sukham duhkham bhavo'bhávo bhajam čábhajameva ča
Rozum, poznání, jistota, pravda, vláda tělu, mysli,
radost, strast, bytí, nebytí, strach, odvaha, shovívavost, | | | Rozum, poznání, nepomýlenost, shovívavost, pravdivost, klid těla, klid mysli, radost, strast, bytí, nebytí a strach a také neohroženost, | | buddhih | moudrost; rozum | | gňánam | poznání | | asammohah | nepomýlenost | | kšamá | shovívavost | | satjam | pravdivost; pravda | | damah | sebeovládání | | šamah | klid mysli | | sukham | štěstí; radost; snadno | | duhkham | strast | | bhavo | existence; bytí | | abhávo | být proměnný; nestálý | | bhajam | strach | | ča | a; také | | abhajam | neohroženost; nebojácnost | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | ča | a; také |
| | | Verš : 10.5. | 
| ahimsá samatá tuštistapo dánam jašo'jašah
bhavanti bhává bhútánám matta eva prthagvidháh
nenásilí, stálost, pokoj, strohost, dary, sláva, hana,
toto jsou stavy bytostí ze Mne vzešlé, různorodé. | | | nenásilí, vyrovnanost, spokojenost, odříkání, dobročinnost, sláva i pohana, toto jsou různorodé stavy bytostí, které ze Mne vycházejí. | Všechny smyslové vjemy zpracovává rozum na základě předchozích zkušeností. Jaké pocity vjemy vyvolají záleží na stavu poznání a různých kvalitách mysli. Pokud převládá v mysli klid a ctnosti, také vnitřní stavy jsou hodně klidné a harmonické. Čím více omylů a neznalostí zůstává v mysli, tím více strachů, hněvu a tužeb různé strasti a urážky vyvolávají.
Stav mysli je zcela závislý na její čistotě a úrovni poznání. | | ahimsá | nenásilí | | samatá | stálost,vyrovnanost | | tuštis | spokojenost | | tapah | odříkání; pokání | | dánam | dary; dobročinnost | | jašo | sláva | | ajašah | pohana; potupa | | bhavanti | stát se | | bhává | stav; existence | | bhútánám | bytosti | | matta | Mne | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | prthak | jednotlivě; odděleně; různé | | vidháh | druhy; odlišnosti |
| | | Verš : 10.6. | 
| maharšajah sapta púrve čatváro manavastathá
madbhává mánasá džátá ješám loka imáh pradžáh
Sedmero velkých mudrců dávných i čtvero Manuů,
se z Mojí mysli zrodilo a svět tento oživilo. | | | Sedmero dávných velkých mudrců a také čtvero Manuů, se zrodili ze jsoucnosti Mojí mysli a tento svět oživili. | Tímto veršem se Kršna opět hlásí ke starším dílům, které v jeho době utvářely způsob vnímání světa tehdejších lidí. Mezi sedmi mudrci je ve Védách a Puránách uváděn Brghu, o kterém bude Kršna mluvit v 25. verši. Těchto sedm mudrců má za manželky nebeské víly Karttiky neboli naše Plejády.
Čtyři Manuové jsou praotci lidstva v různých epochách, jeden z nich bude Manu, zmíněný na začátku čtvrté kapitoly.
Tento verš má podobný význam jako Kristovo prohlášení, kdy tvrdí že nepřišel zákon zrušit, ale naplnit. Ve čtvrté kapitole právě v souvislosti s Manuem Kršna uvádí, že jeho moudrost byla na Zemi už v dávných časech, ale byla postupně nevědomými lidmi nepochopena a špatně předávána. To je důvod, proč se Kršna věk po věku, neboli čas od času, znovu vtěluje na tento svět. Pouze člověk znalý může odstranit nános nečistot a znovu obnovit dávnou moudrost. | | maha | velký | | ršajah | mudrc, zřec | | sapta | sedm | | púrve | předchozí | | čatváro | čtyři | | manavas | Manuové | | tathá | také; dále | | mat | Mne; mým | | bhává | stav; existence | | mánasá | mysl | | džátá | vznikat; rodit se | | ješám | kterým; kteří | | loka | svět | | imáh | tyto | | pradžáh | živé bytosti |
| | | Předchozí lekce Následující lekce |
Zařazeno dne : 21.9.2011, zobrazeno : 2410
|