Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 95. lekce

95. pokračování korespondenčního kurzu - verše 14.21-27
Vlastnosti bytosti, která překonala tři kvality a výzva k oddanosti Kršnovi, která může osvobozovat.
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv

Verš : 14.21.

ardžuna uváča
kairlimgaistríngunánetánatíto bhavati prabho
kimáčárah katham čaitámstríngunánativartate

Ardžuna uvádí :
Co získá, kdo tři jakosti překonává, Ó Nejvyšší,
jak se chová a jak tyto trojí jakosti překonal.

Ardžuna pravil:
Jaké vlastnosti získává ten, kdo tyto trojí kvality překonal, Ó Nejvyšší? Jak se chová a jak tyto trojí kvality překonal?

Ardžuna vyslechl úvod učení o třech kvalitách a o nejvyšším stavu, který se nachází mimo hmotný svět. Ardžunu zajímá,jak taková svobodná bytost vypadá, jak se chová a hlavně jak tohoto stavu lze dosáhnout.

ardžuna	Ardžuna - jeden z pěti Pánduovců; hlavní hrdina Bhagavadgíty, syn boha Indry. K němu Kršna pronáší svůj Zpěv Vznešeného
uváča	pravil
kair	kteří; kdo
limgais	vlastnost
trín	trojí
gunán	kvality
etán	tyto
atíto	překonat
bhavati	stane se; nastane
prabho	Kršna - Nejvyšší Pán
kim	k čemu; proč;co
áčárah	způsoby; chování; správné chování
katham	jak
ča	a; také
etáms	tuto
trín	trojí
gunán	kvality
ativartate	překonat

Verš : 14.22.

šrí bhagaván uváča
prakášam ča pravrttim ča mohameva ča pándava
na dvešti sampravrttáni na nivrttáni kánkšati

Šrí Bhagaván uvádí :
Ke blahu ani k činnostem, a klamu jistě, Pándavo,
nemá zášť když se objeví, ani touhu když odejdou.

Blahoslavený Pán pravil:
K blaženosti, činům a jistě klamu, Synu Pándua, nechová zášť, pokud se objeví a ani po nich netouží, pokud odejdou.

I když bytost prožije nějaké stavy díky působení kvalit hmotné přírody, přesto nesmí vzniknout k ani touha a ani odpor k těmto prožitkům. Jedná se o nejdokonalejší formu odpoutání, naprosté zničení vazeb mezi duchem a hmotným světem.

šrí	požehnaný; blahoslavený
bhagaván	Kršna - Pán; osvícená bytost, která má nejvyšší poznání; Bhag je patrně základ našeho Bůh
uváča	pravil
prakášam	zjevený; odhalený; osvícení
ča	a; také
pravrttim	činit
ča	a; také
moham	zmatení; klam
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
ča	a; také
pándava	Ardžuna - syn Pándua
na	Ani; ne-
dvešti	nenávidět; závidět
sampravrttáni	činí; objeví se
na	Ani; ne-
nivrttáni	nečiní; zmizí
kánkšati	toužit

Verš : 14.23.

udásínavadásíno gunairjo na vičáljate
guná vartanta itjeva jo'vatišthati nengate

Jako lhostejně spočívá jakostmi nevyrušený,
jakosti jistě jednají, on setrvává nehnutě.

Jakoby nezúčastněně setrvává nerozrušen kvalitami, jistě kvality takto působí, ale on setrvává bez hnutí.

Celý život je jen proměnlivý film na promítacím plátně mysli. Nevědomý divák se nechá unášet dějem a prožívá různé protichůdné emoce. Divák znalý ví, že se dívá na film a že obraz není skutečný. Může vnímat jak je film mistrně poskládán, jak je skvostně vytvořen děj z jednotlivých střihů - prožitků. Přesto všechno je neustále sám sebou, divákem sedícím v sále a hledícím na pohyblivé obrázky.

udásína	nezúčastněný
vad	jako
ásíno	dlít
gunaih	kvality; tři kvality hmotné přírody
jah	kdo
na	Ani; ne-
vičáljate	rozrušit
guná	kvality
vartanta	setrvávat; působit
iti	tak; proto
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
jah	kdo
avatišthati	umístěn
na	Ani; ne-
ingate	chvět se

Verš : 14.24.

samaduhkhasukhah svasthah samaloštášmakáňčanah
tuljaprijáprijo dhírastuljanindátmasamstutih

V sobě dlí, stejně slast i bol, hlínu, kámen, zlato bere,
stejný k dobru, zlu, moudrý, stejný v haně i pochvale,

Stejný je v radosti i ve strasti, v sobě stále spočívá, je stejný k hlíně, kamenu i zlatu, je stejný k blahému i neblahému, je moudrý a stejný v haně i vlastní chvále,

Jednotlivé protichůdné emoce jsou jen různými stranami jedné nesvobody nebo posedlosti. Každá radost skončí strastí, každá strast novou radostí. Blahodárné prožitky skončí a nahradí je neblahé události. Hlína, kámen a zlato v symbolickém významu mohou poskytnou prostředky pro zaopatření těla a není mezi nimi žádný rozdíl.
Zlato nebo peníze jsou u většiny lidí základním předmětem touhy. Za ně si lze koupit skoro všechno. Bohužel tato koncentrovaná touha okrádá slabé povahy o jejich klid a štěstí a dělá z nich své otroky.
Stejnost v pochvalách i pomluvách je založená na splnění vlastních povinností. Pokud mám povinnosti splněny, tak se mne nemůže žádná pomluva dotknout Stejně tak ani pochvala nemůže ovlivnit člověka, který má svůj ideál pro který žije a kterému obětuje veškeré své činnosti a bohatství.

sama	stejný
duhkha	neštěstí; strast
sukhah	štěstí; radost; šťastný
sva	své; vlastní
sthah	umístěn; setrvávat
sama	stejný
lošta	hrouda
ašma	kámen
káňčanah	zlato
tulja	rovný; stejný
prija	dobrý; vzácný; blahý
aprijo	nedobrého; nepříjemného
dhíras	moudrý; znalý
tulja	rovný; stejný
ninda	špinit; očerňovat; hanit
átma	pravé Já; mysl
samstutih	oslavovat; chválit

Verš : 14.25.

mánápamánajostuljastuljo mitráripakšajoh
sarvárambhaparitjágí gunátítah sa učjate

V úctě i neúctě stejný, je rovný k druhu i soku,
všech činností se odříká, praví, ten zdolal jakosti.

Je stejný v poctě a opovržení, stejně nestranný k přátelům i nepřátelům, všech činností se vzdává. Praví se, že ten kvality překonal.

Kršna ukázal svou nestrannost v komentáři k verši 1.21. Vzdání se činností není nabádání k lenosti nýbrž k aktivnímu konání povinností a vzdávání všech plodů, které činnosti přinášejí. Vzdání se plodů také neznamená to, že svůj majetek rozdám chudým. Vzdání se se odehrává v mysli člověka, kdy se ničí vztahy k předmětům a majetku. Dobročinnost je jedna z povinností člověka, ale nesmí být dělána bez rozmyslu, aby neohrozila možnost správně plnit své povinnosti.

mána	pocta; pýcha
apamánajos	opovržení
tuljas	rovný; stejný
tuljo	rovný; stejný
mitra	přátelé
ari	nepřátelé
pakšajoh	nestranný
sarva	všichni; vše
árambha	činy; činnosti
paritjágí	zříci se
guna	kvality
atítah	překonat
sah	on; ten; tak
učjate	říkat; nazývat

Verš : 14.26.

mám ča jo'vjabhičárena bhaktijogena sevate
sa gunánsamatítjaitán brahmabhújája kalpate

A pro Mne kdo neochvějnou jógou oddanosti slouží,
tyto jakosti překoná, do Brahma hoden vejít je.

A kdo slouží jen Mně neochvějnou disciplínou oddanosti, ten tyto kvality překonává a je způsobilý vejít do Brahma.

Člověk si musí osvojit všechny vyjmenované ctnosti. Nejjednodušší a nejkrásnější cesta je cesta oddanosti Kršnovi, která vede celkem snadno k cíli, kterým je Brahma.

mám	mne
ča	a; také
jah	kdo
avjabhičárena	nezlomný; neochvějný
bhakti	oddanost
jogena	Jóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disiplína; snaha
sevate	sloužit
sah	on; ten; tak
gunán	kvality
samatítja	překoná; nechá za sebou
etán	tyto
brahma	Brahma; Védy
bhújája	vejít; dojít
kalpate	být hoden; připraven; být způsobilý

Verš : 14.27.

brahmano hi pratišthá'hamamrtasjávjajasja ča
šášvatasja ča dharmasja sukhasjaikántikasja ča

Jistě jsem základem Brahma, nesmrtelný a neměnný
a také odvěkým řádem a jistě štěstím nezměrným.

Já jsem jistě podstata Brahma, nesmrtelného a neměnného i odvěkého řádu a také štěstí nezměrného.

Kršna je základem Brahma. Jeho přízeň může pomoci překonat neznalost a vstoupit do vznešeného Brahma. Ani cesta oddanosti není však snadná. I tato cesta musí být procházena s nejvyšším odhodláním, s pevností vycházející z věčného Já, s odpoutaností, která umožní vznešený nadhled a s rozmyslem, který udržuje bytost na cestě stále v pohybu.
Vstup do Brahma přináší nezměrné štěstí a hluboký klid založený na kosmickém řádu.

brahmanah	Brahma; Védy
hi	jistě; také
pratišthá	základ; podstata
aham	Já, jsem
amrtasja	nektar; nesmrtelnost
avjajasja	neměnný; věčné; neomezená skutečnost
ča	a; také
šášvatasja	věčné
ča	a; také
dharmasja	moudrost; řád
sukhasja	štěstí; radost
aikántikasja	nezměrné
ča	a; také

Předchozí lekce Následující lekce