Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 98. lekce

98. pokračování korespondenčního kurzu - verše 15.11-15
Další podoby Nejvyšší osoby, které určují běh přírody.
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv

Verš : 15.11.

jatanto joginaščainam pašjantjátmanjavasthitam
jatanto'pjakrtátmáno nainam pašjantjačetasah

Jen jogín, který se snaží, uvidí To v Já sídlící,
snažící se však bez srdce nerozlišuje, nevidí.

Snažící se jogín To uvidí, ve svém Já dlící, avšak kdo je bez čistého srdce, správně nerozlišuje, neuvidí To, i když se snaží.

Pokud začnete rozumově zkoumat svou mysl, začnete skutečně bojovat s nevědomostí. Nicméně i všechno rozumové zkoumání má své omezení a samo o sobě nevede k cíli.
Bez maximálního průzkumu v této oblasti však nemůžete úspěšně postoupit dále. Další stupeň je odevzdání, snaha o rozpuštění všech svých výjimečností a touha splynout s Bohem, v Něm a v Jeho nejvyšší moudrosti.

jatanto	usilovat
joginah	jogín
ča	a; také
enam	toto
pašjanti	vidět
átmani	svým pravým Já; myslí
avasthitam	umístění
jatanto	usilovat
api	v; i; zahrnovat
akrtátmáno	nečinné Já; nerozlišující
na	Ani; ne-
enam	toto
pašjanti	vidět
ačetasah	bez srdce; bez moudré mysli

Verš : 15.12.

jadáditjagatam tedžo džagadbhásajate'khilam
jaččandramasi jaččágnau tattedžo viddhi mámakam

Ten Slunce jas pronikavý, svět zcela osvětlující,
i ten Měsíc a ten oheň, ta záře věz, že Moje je.

Moje je ta záře, věz, ten sluneční pronikající jas, svět zcela osvětlující i svit Měsíce a ohně.

Světlo můžeme vnímat díky smyslům, mysli, rozumu a hlavně díky té nejvyšší prasíle, která vše toto umožnila vytvořit a která vše toto udržuje při životě.

jad	pro; který
áditja	slunce
gatam	prostupovat
tedžo	jas; záře; vlastnost; smělost
džagat	svět; vesmír
bhásajate	osvětlit
akhilam	zcela
jač	co
čandramasi	Měsíc
jač	co
ča	a; také
agnau	oheň, příjemce oběti
tat	to
tedžo	jas; záře; vlastnost; smělost
viddhi	znát; vědět
mámakam	Moje

Verš : 15.13.

gámávišja ča bhútáni dhárajámjahamodžasá
pušnámi čaušadhíh sarváh somo bhútvá rasátmakah

Také na Zemi vstupuji, bytosti živím, jsem silou
a živím všechny rostliny, sóma jsem, míza života,

Na Zem přicházím a udržuji bytosti, jsem silou, která živí všechny rostliny, jsem sómou, míza života.

Život na Zemi, v té podobě jak ho známe, vděčí za svoji existenci mnoha příznivým podmínkám. Slunce je dárce nezbytné energie, Měsíc udržuje svou přitažlivostí Zemskou kůru v pohybu.
Rostlinstvo bují v neuvěřitelné rozmanitosti a spolu se živočichy tvoří úžasný systém. Rostliny vděčí životu míznímu systému, který zásobuje celou rostlinu potřebnými živinami.

gám	Zem
ávišja	vstoupit
ča	a; také
bhútáni	bytosti; tvory; prvky
dhárajámi	udržovat
aham	Já, jsem
odžasá	síla; energie
pušnámi	živit
ča	a; také
ošadhíh	rostliny
sarváh	všechny
somo	Sóma; znamená Měsíc
bhútvá	žít; existovat; stát se
rasa	chuť; šťáva
átmakah	podstata; vlastní

Verš : 15.14.

aham vaišvánaro bhútvá práninám dehamášritah
pránápánasamájuktah pačámjannam čaturvidham

i ohněm jsem ve vnitřnostech dýchavců tělo přijímám,
výdechem i vdechem spojen, trávím stravu čtvero druhu.

Jsem oheň v žaludku živočichů, tělo přijímám, stejně zapojuji výdech i vdech a trávím potravu čtvero druhu.

Práci žaludku, rozklad potravy a získávání živin pro tvorbu energie a výživu všech částí těla, přirovnávají dávní mudrci k hořícímu ohni a toto přirovnání je jistě velice výstižné a moudré. Oheň v žaludku musí živit rozmanitá a kvalitní strava, jinak může oheň začít dýmat a nebo může zhasnout.
Kršna se přirovnává k tomuto ohni, který spolu s přísunem kyslíku a odvodem spalin dodává energii celému tělu bytosti. Pokud budeme vidět ve svém těle Kršnu dlícího jako oheň, který nás živí, potom mu jistě nebudeme chtít dávat žádné špatné věci.
Strava z hlediska kvalit bude probrána v 17. kapitole.

aham	Já, jsem
vaišvánaro	Vaišvanára - oheň spalující v žaludku potravu (dle Šrůti)
bhútvá	žít; existovat; stát se
práninám	živočich
deham	tělo
ášritah	nabýt; přisvojit si
prána	životní síla výdechu (prána - výdech, apána - vdech, vjána, samána a udána)
apána	vdech; nádech; vstup vnějšího vzduchu do těla
sama	stejný
juktah	zapojit; zapřáhnout
pačámi	trávím
annam	jídlo
čatur	čtyři
vidham	druhy; odlišnosti

Verš : 15.15.

sarvasja čáham hrdi sannivišto mattah smrtirgňánamapohanam ča
vedaišča sarvairahameva vedjo vedántakrdvedavideva čáham

Všemu jsem v srdci setrvávající, jsem paměť, poznání i jejich ztráta.
Ve všech Védách jistě jsem poznatelné, tvůrce Védů a jistě i Védů znalec.

Každému setrvávám v jeho srdci, ze Mne pochází paměť, poznání i jejich ztráta. A ve všech Védách jsem jistě to, co lze poznat, jsem tvůrce Védů a jistě také Védů znalec.

Kršna je ve všech srdcích, ve všech bytostech. To je důležité si uvědomit. Potom nebudete nikdy zbytečně ubližovat žádným tvorům ani rostlinám.
Kršna je samozřejmě poznání, které máme najít. Je zajímavé, že je i ztrátou paměti a ztrátou tohoto poznání. Ztráta tohoto poznání je pouze iluze, pravé Já zná samo sebe stále dobře. Jen díky iluzi vzniká dojem, že jsme někdo jiný. I tato iluze je Kršnova součást, jak je napsáno ve verši 7.14.
Ve všech Védách, případně dalších náboženských knihách, které se zabývají poznáním, je Kršna cílem. A to ve všech možných podobách pravého Já, Brahma nebo podobě Kršny. Díky Kršnovi jsou tyto knihy vytvořeny, Bhagavadgítu vyslovil v této podobě, ale ostatní knihy jsou také dílem stejné vznešené podstaty. A Kršna samozřejmě musí být znalcem svého učení.

sarvasja	všechna; každé
ča	a; také
aham	Já, jsem
hrdi	srdce
sannivišto	setrvávat
mattah	Mne
smrtir	paměť
gňánam	poznání
apohanam	ztráta
ča	a; také
vedaiš	Védy
ča	a; také
sarvair	všechny
aham	Já, jsem
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
vedjo	poznatelné
vedántakrd	tvůrce Védů
veda	vědět; Védy, posvátné knihy
vid	znalý
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
ča	a; také
aham	Já, jsem

Předchozí lekce Následující lekce