68. pokračování korespondenčního kurzu - verše 10.31-36
Kršnovy vznešené projevy v jeho vlastních slovech - třetí část.
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv | | Verš : 10.31. | 
| pavanah pavatámasmi rámah šastrabhrtámaham
džhašánám makaraščásmi srotasámasmi džáhnaví
Očišťujícím jsem větrem, ctnostným Rámou ozbrojencům
a všem rybám jsem makarou, řekám jsem dcera Džáhuny | | | Jsem vítr, který očišťuje, ozbrojencům ctnostným Rámou a rybám jsem makarou, pro řeky jsem Ganga, dcera Džáhuny. | V indické tradici má příroda a její čistota své významné postavení. Čistý vzduch a voda, úrodná země a hluboké lesy byly pro Indy Matkou Přírodou, Zemí, dárkyní života. Současná společnost znečistila i posvátné řeky Gangu a Jamunu, že se z nich staly ve velkých městech staly skoro stoky. Naštěstí i v přelidněné Indii opět začíná vítězit péče o životní prostředí a i řeky začínají být čistější.
Řeka Ganga byla donucena sestoupit na Zemi z nebes, kde je Mléčnou dráhou. Ganze se na Zemi nechtělo a rozhodla se, že svým pádem Zemi zničí. Asketický Šiva ji však chytil do svých zcuchaných dlouhých vlasů, kde se Ganga ztratila a vypustil ji až když se uklidnila. Potom se z Himaláje vydala na cestu napříč indickou zemí až do oceánu. Na cestě ji čekalo několik dalších překážek. Jednou z nich byl mudrc Džáhuna, kterému Ganga zaplavila jeho posvátný obětní ohýnek a on ji za trest vypil. Po přímluvě Gangu vypustil svým uchem ven a tak se tímto způsobem stala jeho dcerou.
Ráma je hrdina eposu Ramajána, předchozí vtělení boha Višnua. Ráma je vzorem ctnostného vládce, který musí být, i přes všechno osobní utrpení a tragedie, dokonalým vzorem pro své poddané.
Makara je bájná ryba, někdy se uvádí, že je to velryba a jindy žralok. | | pavanah | vzduch | | pavatám | očišťujícím | | asmi | jsem | | rámah | Ráma - bůh, hrdina Ramajány, avatár boha Višnua | | šastrabhrtám | ozbrojenec | | aham | Já, jsem | | džhašánám | rybám | | makaraš | Makara - druh ryby, žralok | | ča | a; také | | asmi | jsem | | srotasám | řekám; tokům | | asmi | jsem | | džáhnaví | Ganga - Džáhnaví, dcera Džahuny |
| | | Verš : 10.32. | 
| sargánámádirantašča madhjam čaiváhamardžuna
adhjátmavidjá vidjánám vádah pravadatámaham
Vzniklému začátek, konec a střed jistě jsem Ardžuno.
Znalost zdroje Já znalostem, vádou jsem diskutujícím. | | | Všemu stvořenému jsem začátek, konec a také průběh Ardžuno. Mezi znalostmi jsem znalost zdroje Já, mezi debatami jsem diskuze, která vede k poznání. | Nyní opakuje Kršna trochu jinak svůj nejvyšší projev z verše 10.20. Nejvyšší znalostí je sebepoznání, poznání své vznešené duchovní podstaty, svého pravého Já.
Váda je druh diskuze, ve které mají všichni diskutující zájem na předání a získání co nejvyššího poznání. Indové samozřejmě měli i vědu o diskuzi, kde vedle vády byly definovány i jiné typy diskuze. Jednou z nich bylo i takové umění argumentace, aby člověk vždy v diskuzi zvítězil. | | sargánám | stvořením | | ádir | počátek; začátek | | antaš | konec; vnitřek | | ča | a; také | | madhjam | střed; průběh | | ča | a; také | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | aham | Já, jsem | | ardžuna | Ardžuna - jeden z pěti Pánduovců; hlavní hrdina Bhagavadgíty, syn boha Indry. K němu Kršna pronáší svůj Zpěv Vznešeného | | adhjátma | prostoupený Já; celé Já | | vidjá | znalý; učený | | vidjánám | znalým | | vádah | Váda - diskuse vedoucí k poznání | | pravadatám | diskutující | | aham | Já, jsem |
| | | Verš : 10.33. | 
| akšaránámakáro'smi dvandvah sámásikasja ča
ahamevákšajah kálo dhátá'ham višvatomukhah
Písmeno A jsem písmenům a Dvandva jsem složeninám,
jistě čas nezničitelný, udržovatel jsem všestranný. | | | První písmeno A jsem mezi písmeny a složení dvou významových slov mezi složeninami, jsem také jistě nezničitelný čas i všudepřítomný udržovatel. | Písmeno A má v sanskrtu významné postavení, protože je obsaženo v téměř každém projevu. Dvandva je spojení dvou slov, které mají stejnou důležitost. Například spojení Bhímárdžuna - Bhíma a Ardžuna je dvandvou, protože obě části spojené do jednoho slova jsou stejně důležité.
Čas se objevuje již ve verši 10.30. Tam je označen jako základ plynutí neboli změny v projevené přírodě. V tomto verši se ovšem ještě více zdůrazňuje jeho nekonečnost nebo věčnost. Čas je tedy na jednu stranu limitující všechno stvořené. Na druhou stranu čas existuje pouze v závislosti na projevené přírodě. Pro osvobozenou bytost je čas zcela nepodstatný. Skutečně osvobozená bytost je šťastná a nepředpokládá, že by se v průběhu času mohlo něco změnit. Nesvobodná mysl neustále podléhá touhám a doufá, že ty se časem naplní.
Onen stvořitel je popsán ve verších 8.9. a 9.17. Tento stvořitel, který má všude svou tvář nemůže být nic jiného, než naše pravé Já. | | akšaránám | Písmenům; zvukům | | a | písmeno A; první písmeno | | káro | písmeno | | asmi | jsem | | dvandvah | Dvandva - složenina dvou slov, kde není žádná část dominantnější | | sámásikasja | složeninám | | ča | a; také | | aham | Já, jsem | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | akšajah | nezničitelný | | kálah | čas | | dhátá | ustanovitel; udržovatel | | aham | Já, jsem | | višvato | všemi směry; všude | | mukhah | ústa; tvář |
| | | Verš : 10.34. | 
| mrtjuh sarvaharaščáhamudbhavašča bhavišjatám
kírtih šrírvákča nárínám smrtirmedhá dhrtih kšamá
Smrt, co vše vezme jsem, i zdroj příštího a mluva ženám
pověst, krása, paměť, moudrost, stálost také shovívavost. | | | Jsem smrt která vše odnese, jsem i zdroj budoucnosti, mezi ženami jsem manželkami boha Dharmy, Pověstí, Krásou, Mluvou, Pamětí, Inteligencí, Vytrvalostí a Shovívavostí. | Smrt je nejdůležitější okamžik života. V tomto okamžiku se rozhoduje, co bude dál. Pokud bytost objevila svoji podstatu, je šťastná i v okamžiku smrti. Smrt je pouhou myšlenkou a týká se pouze těla. Já je však věčné a tak je i zdrojem dalšího osudu. Kdo byl šťastný a svobodný ve smrti, bude takový i v dalším vtělení. Kdo byl spoután svými touhami, bude zase takový. Změna mysli se může udát pouze během života a to převážně pouze v lidském těle.
Sedm vznešených ženských vlastností je sedm žen boha Řádu Dharmy.
Ženy byly přírodou vybaveny pro svůj úděl některými vlastnostmi, které jim umožňují snáze splnit svůj úkol. Tyto vlastnosti, pokud jsou kultivovány, mohou být požehnáním. Pokud se tyto vlastnosti rozvíjejí bez moudrých omezení, mohou přinést mnoho nepříznivých událostí. Jak již bylo řečeno mnohokrát, tyto nepříznivé události mohou být pro ducha velmi bohatým zdrojem nových zkušeností. | | mrtjuh | zaniknout; zemřít | | sarva | všichni; vše | | haraš | odnese; unese | | ča | a; také | | aham | Já, jsem | | udbhavaš | povstat; původ | | ča | a; také | | bhavišjatám | budoucnost | | kírtih | pověst; sláva | | šrír | krása | | vák | řeč (kultivovaná) | | ča | a; také | | nárínám | ženám | | smrtir | paměť | | medhá | rozum; inteligence | | dhrtih | vytrvalost | | kšamá | shovívavost |
| | | Verš : 10.35. | 
| brhatsáma tathá sámnám gájatrí čhandasámaham
másánám márgašíršo'hamrtúnám kusumákarah
Brhatsámou chvalozpěvům, Gajatrí jsem mezi rytmy,
Margašírša jsem měsícům a obdobím jarem květů. | | | Brhatsámou jsem chvalozpěvům a Gajatrí mezi básnickými rytmy, mezi měsíci jsem Margašírša a z období jsem kvetoucím jarem. | Brhat je speciální způsob zpěvu manter z Véd. Tento styl v oběti oslovuje přímo boha Indru a proto je nade vše ostatní. Gajátrí je mantra z Rg Védu. Je považována za nejmocnější průpověď a je také jedna z nejvíce používaných.
Margašírša je měsíc přicházející po monzunovém období. Deště přinášejí vodu a s ní nový život do Indie spálené letním Sluncem. Po monzunech následuje krátké chladnější zimní období a potom přichází jarní čas plný vůní a květů. | | brhat | Brhat - zpěv ve způsobu sáma - mantry s upraveným rytmem a melodií, k uctění boha bohů Indry | | sáma | mantra s upraveným rytmem a melodií | | tathá | také; dále | | sámnám | mantry s upraveným rytmem a melodií | | gájatrí | Gajatrí - mantra, zvaná též Sávitrí, obsažena v RgVédu, jedna z nejkrásnějších a nejdůležitějších | | čhandasám | rytmus - metrum | | aham | Já, jsem | | másánám | měsícům | | márgašíršo | měsíc indické plodnosti, listopad - prosinec po monzunových deštích | | aham | Já, jsem | | rtúnám | obdobím | | kusumákarah | jaro; vesna |
| | | Verš : 10.36. | 
| djútam čhalajatámasmi tedžastedžasvinámaham
džajo'smi vjavasájo'smi sattvam sattvavatámaham
Jsem také hrou podvodníků, září bytostí zářících,
vítězstvím jsem soustředěným, čistotou neposkvrněným. | | | Jsem i hrou podvodníků a září vznešených, jsem vítězstvím soustředěným a čistotou neposkvrněných. | Ardžunův bratr Judhištira prohrál v kostkách celé své království, své bratry i společnou manželku Draupadí. Tato událost byla hlavním důvodem nadcházející bitvy. Kršna byl i v této hře. Jeho úkol na Zemi bylo očistit ji od přemnožených lidí. Touto zápletkou dovede Kršna všechny zúčastněné až k oné katastrofické bitvě.
Vznešené bytosti jako Kršna, všichni Pánduovci a také Bhíšma a Karna ve své vznešenosti neztrácejí svou záři ani v této hrozné bitvě. Ti, kdo se více soustředí mohou zvítězit a ani v takové masakru se neposkvrní. Ba naopak, Indové věří, že vojáci padlí v bitvě jdou po smrti rovnou do nebe. Takoví lidé totiž plnili svoji povinnost, svůj osud, až do samého konce jejich života. | | djútam | Hra v kostky, karty | | čhalajatám | podvodník; nečestný člověk | | asmi | jsem | | tedžas | jas; záře; vlastnost | | tedžasvinám | zářící; výjimečná dokonalá bytost | | aham | Já, jsem | | džajo | vítěztví | | asmi | jsem | | vjavasájo | soustředěné; rozhodné | | asmi | jsem | | sattvam | kvalita čistoty; jedna z kvalit hmotné přírody (guna) | | sattvavatám | čistým | | aham | Já, jsem |
| | | Předchozí lekce Následující lekce |
Zařazeno dne : 3.10.2011, zobrazeno : 2570
|