110. pokračování korespondenčního kurzu - verše 18.1-6
Nauka o vysvobození skrze odevzdání
Poslední kapitola Kršnova zpěvu je pokračováním minulé kapitoly o rozlišování hodnoty různých součástí lidského života na základě kvalit hmotné přírody. Nejprve však Kršna odpoví na Ardžunovu otázku o odřeknutí a zříkání se a poučí ho, že povinnosti, dobročinnost, oběti a odříkání se musí vykonávat pořád. Vyzve ho k vykonání své povinnosti, boje se svými příbuznými. Zároveň mu nabídne své útočiště pro chvíle, kdy jeho mysl naplněná smutkem a pochybnostmi oslabí jeho schopnost plnit svůj úkol na tomto světě.
Závěrečné verše pronáší Saňdžaja, který byl prvním, kdo tuto skvělou knihu slyšel a který ji přednesl prvnímu posluchači - slepému králi Dhrtaráštrovi. Každý posluchač by měl mít stejnou vznešenou radost, jakou měl Saňdžaja. Pokud se radost nedostavila, potom je nutno Bhagavadgítu studovat dále. Může to trvat roky, ale nakonec v ní svoji moudrost také naleznete.
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR! zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv | | Verš : 18.1. | 
| ardžuna uváča
samnjásasja mahábáho tattvamiččhámi veditum
tjágasja ča hršíkeša prthakkešinišúdana
Ardžuna uvádí :
Odevzdání, Mahábáho, to přesně chci znát od Tebe,
odříkání Hršikéšo, také, Kéšinisúdano. | | Ardžuna pravil:
Mocný válečníku, teď od Tebe chci znát jednak co je odevzdání a také co je odříkání, Ó Hršikéšo, Ó Hubiteli démona Kéši. | Sanjása je dle hinduismu čtvrtá část lidského života. První část je studium, příprava na produktivní život, druhá část je produktivní život sám. Do třetího stádia očišťování vstupuje člověk předáním svých povinností další generaci. Do posledního stádia člověk vchází úspěšným završením stadia třetího, tedy komplexním očištěním své mysli.
Různí překladatelé tento verš vysvětlují různě. Dle mého skromného názoru se Ardžuna ptá na rozdíl mezi odevzdaným člověkem, který završil očišťování své mysli a zříkajícím se člověkem, který ještě do stádia odevzdání nevstoupil. Sanjása, tedy zřeknutí se je stav, který buď je a je dokonalý, nebo není. Odříkání je očistná metoda, která samozřejmě podléhá kvalitám a bude podle kvalit osvětlena dále. | | ardžuna | Ardžuna - jeden z pěti Pánduovců; hlavní hrdina Bhagavadgíty, syn boha Indry. K němu Kršna pronáší svůj Zpěv Vznešeného | | uváča | pravil | | samnjásasja | vzdání se | | mahábáho | Ardžuna - mocně vyzbrojený (v 6.38, 11.23, 18.1 Kršna) | | tat | to | | tvam | tě; tebe; ty | | iččhámi | chtít | | veditum | poznat | | tjágasja | odříkání | | ča | a; také | | hršíkeša | Kršna - Pán smyslů, potěšení | | prthak | jednotlivě; odděleně; různé | | kešinišúdana | Kršna - Hubitel démona Kéši |
| | | Verš : 18.2. | 
| šrí bhagaván uváča
kámjánám karmanám njásam samnjásam kavajo viduh
sarvakarmaphalatjágam práhustjágam vičakšanáh
Šrí Bhagaván uvádí :
Touhy po činech vzdání se, to zvou moudří odevzdáním,
všech činů plodů zříkání zvou odříkáním vidoucí. | | Blahoslavený Pán pravil:
Odevzdáním znají učenci vzdání se touhy konat činy a vidoucí nazývají odříkáním zřeknutím se všech plodů vzniklých z činů . | Sanjásin, odevzdaný člověk nemá touhu konat činy, netouží po jejich výsledcích, ale přesto je vykonává.
Člověk zříkající se je nevědomostí stále puzen k činnosti, ale měl by se vzdávat plodů a touhy po těchto plodech, které jeho činnosti přinášejí. | | šrí | požehnaný; blahoslavený | | bhagaván | Kršna - Pán; osvícená bytost, která má nejvyšší poznání; Bhag je patrně základ našeho Bůh | | uváča | pravil | | kámjánám | touhy | | karmanám | činy | | njásam | vzdát se | | samnjásam | vzdání se | | kavajo | učení | | viduh | dozvědět se; znát; vědět | | sarva | všichni; vše | | karma | čin; činnost | | phala | plody; zisky | | tjágam | zříkat se; obětovat | | práhuh | zván | | tjágam | zříkat se; obětovat | | vičakšanáh | vidoucí |
| | | Verš : 18.3. | 
| tjádžjam došavaditjeke karma práhurmaníšinah
jagňadánatapahkarma na tjádžjamiti čápare
Zříkat se zla, co je v činech, tak učí jedni mudrci
nezříkat se odříkání, obětí, darů zas jiní. | | | Někteří mudrci vyučují zříkání se všeho zla vznikajícího činnostmi a jiní zase nezříkat se vykonávání obětí, dobročinnosti a odříkání. | | V Indii lidé umí ocenit, když se člověk vzdá svého domova a stane se člověkem, který žije v bezdomoví. Lidé takovým lidem dávají peníze a jídlo, aby mohli žít tento způsob života. Nicméně ani takový člověk by neměl být nečinný. Za svoji obživu by měl rozdávat lidem klid a naději, radost a víru. A toho zcela jistě docílí nejlépe plněním tří uvedených činností. | | tjádžjam | zříkat se | | došavad | zlo | | iti | tak; proto | | eke | jediná; jedni | | karma | čin; činnost | | práhur | učit; sdělit | | maníšinah | moudří | | jagňa | oběť | | dána | dary; dobročinnost | | tapah | odříkání; pokání | | karma | čin; činnost | | na | Ani; ne- | | tjádžjam | zříkat se | | iti | tak; proto | | ča | a; také | | apare | jiní; ostatní |
| | | Verš : 18.4. | 
| niščajam šrrnu me tatra tjáge bharatasattama
tjágo hi purušavjághra trividhah samprakírtitah
Pozorně slyš o zřeknutí, Mne zde, Bharatosattamo.
Zřeknutí Purušovjágro, trojího druhu popíši. | | | Pozorně Mi nyní naslouchej o zřeknutí, Nejlepší z Bharatů. Zřeknutí je jistě, Tygře mezi lidmi, trojího druhu a takto ho stanovím. | | Jako všechno v tomto světě, i zříkání se má různou hodnotu podle kvality, jaká tuto očistnou činnost prostupuje. Kršna považuje tuto část svého učení za velice důležitou a tímto veršem upoutává a osvěžuje Ardžunovu pozornost. | | niščajam | s jistotou; pevně | | šrrnu | slyš; poslechni si | | me | můj; mi | | tatra | tam | | tjáge | zříkat se; obětovat | | bharatasattama | Ardžuna - Nejlepší Bhárata | | tjágah | zříkat se; obětovat | | hi | jistě; také | | purušavjághra | Ardžuna - Tygr mezi lidmi | | tri | trojí | | vidhah | druhy; odlišnosti | | samprakírtitah | vyhlásit |
| | | Verš : 18.5. | 
| jagňadánatapahkarma na tjádžjam kárjameva tat
jagňo dánam tapaščaiva pávanáni maníšinám
Oběť, dary, odříkání nutné jsou těch se nezříkej.
Oběť, dary, odříkání čistí jistě i mudrce. | | | Konání obětí, darů a odříkání se neodříkej, jsou to Tvé povinné činnosti. Oběti, dary a odříkání zajisté očisťují i mudrce. | | Tyto ctnostné činnosti jsme podle kvalit probrali v 17. kapitole. Pro odevzdaného člověka není sice důvod činy vykonávat, ale zároveň není důvod, proč by je vykonávat neměl. Viz verš 3.18. Ve verši 3.5. se praví, že nikdo bez činností nemůže v těle existovat a proto je nutno se naučit činy správně vykonávat. O tom je celá třetí kapitola. | | jagňa | oběť | | dána | dary; dobročinnost | | tapah | odříkání; pokání | | karma | čin; činnost | | na | Ani; ne- | | tjádžjam | zříkat se | | kárjam | povinnosti | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | tat | to | | jagňah | oběti | | dánam | dary; dobročinnost | | tapaš | odříkání; pokání | | ča | a; také | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | pávanáni | očisťovat | | maníšinám | moudří |
| | | Verš : 18.6. | 
| etánjapi tu karmáni sangam tjaktvá phaláni ča
kartavjáníti me pártha niščitam matamuttamam
Avšak vazby k těmto činům a plodů jejich zříkej se,
a konej je, Pártho, toto je Mé učení nejvyšší. | | | Konej tyto povinné činy a odříkej se připoutanosti k nim i jejich plodům. Takové je jistě Mé učení nejvyšší, Synu Prthy. | Toto je základní myšlenka Bhagavadgíty. Problém není ve vnějším světě ani v systému, problém je vždy v mysli člověka. A také pouze v mysli člověka může být tento problém odstraněn.
Zříkání se týká všech lidí, kteří nedosáhli odevzdání, tj. nevstoupili do posledního stadia života. Indická tradice uvažuje postupné procházení jednotlivými stádii života, ale Šrí Ramana Maharši správně připomínal, že sanjása je vnitřní přeměna a k té může dojít kdykoli. Pokud člověk dosáhne úspěchu v produktivním životě, jistě to nebude překážkou v dalším vykonávání jeho povinností. | | etáni | tito | | api | v; i; zahrnovat | | tu | ale; však | | karmáni | činy; činnost | | sangam | připoutanost | | tjaktvá | zříkat se; riskovat | | phaláni | plody; zisky | | ča | a; také | | kartavjáni | povinnost | | iti | tak; proto | | me | můj; mi | | pártha | Ardžuna - syn Prthy (Kuntí) | | niščitam | s jistotou; pevně | | matam | učení; moudrost; názor | | uttamam | nejvyšší; nejlepší |
| | | Předchozí lekce Následující lekce |
Zařazeno dne : 21.12.2011, zobrazeno : 2804
|